Uttarakhand Updates > Articles By Esteemed Guests of Uttarakhand - विशेष आमंत्रित अतिथियों के लेख
Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख
Bhishma Kukreti:
Wild Animals (non Edible) of Garhwal in History context
Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -59
History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -248
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -496
By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
1-lephant (Bhabhar)
2-Wild cat
3-Tiger families as Bengal Tiger, Hyna, Guldar, Dhirag, Lakkadbggha, White Tiger,Tendua etc
4-Wild dog
5-Wild Horse
6-Wild Donkey
7-Yak
8-Kyang
9-Himalyan bear (low altitude and high altitude bear)
10-Neelgay
11-Jackal, Fox, Kusyal
12-Rats
13-Bats
14-Newala
15-Gilhari /squirrel
16-Gwaan
17- Saro
18- Black mouth money (Guni)
19-Bed/Brown mouth monkey
20-Chuutraul
21-Snakes and lizards
Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 28/11/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -496
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued
XX
Notes on South Asian Modern Period History of Garhwal; South Asian Modern Period History of Pauri Garhwal; South Asian Modern Period History of Chamoli Garhwal; South Asian Modern Period History of Rudraprayag Garhwal; South Asian Modern History of Tehri Garhwal; South Asian Modern History of Uttarkashi Garhwal; South Asian Modern Period History of Dehradun, Garhwal; Modern History of Haridwar ; South Asian Modern Period History of Manglaur, Haridwar; South Asian Modern Period History of Rurkee Haridwar ; South Asian Modern Period History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx
Wild Animals (non Edible) of Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Haridwar, Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Bijnor in History context; Wild Animals (non Edible) of Pauri Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Chamoli Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Rudraprayag Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Tehri Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Uttarkashi Garhwal in History context; Wild Animals (non Edible) of Dehradun, Garhwal in History context;
स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!
Bhishma Kukreti:
Operation Management for Tour Operator
टूर ऑपरेटर व्यापार में कार्य संचालन प्रबंधन
( Hospitality and Tourism Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--117 )
उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 117
लेखक ::: भीष्म कुकरेती (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )
किसी भी टूर ऑपरेटर व्यापार में कार्य संचालन बहाव होता है (Work Flow ) टूर ऑपरेटर में मार्केटिंग /विपणन ; अकाउंटिंग प्रबंधन , औपरेसन प्रबंधन , स्टाफ प्रबंधन आदि का बहाव संचालन आवश्यक है
मार्केटिंग संचालन प्रबंधन
इनक्वारियों का एकत्रीकरण
इनक्वारियों को डाटाबेस में प्रविष्टि
ग्राहकों को ऑॅफर देना
सीट आदि का रिजर्वेसन
इटर्निटी व अन्य सूचना (ट्रिप का विवरण , दैनिक कार्य आदि ) ग्राहक समेत उनको भेजना जिनका इटर्निटी प्रबंधन , तयारी से संबंध है
बिल बनाना
अग्रिम धनराशि लेना व अन्य भागीदारों /सहयोगियों /सप्लायरों को अग्रिम राशि पंहुचाना
टूर की तैयारी व निरीक्षण
समय समय पर कार्यानुसार ग्राहकों व सप्लायरों /सहयोगियों को वांछित सूचना प्रेसित करना व सूचना प्राप्तिकरण
रिजर्वेसन आदि की सूचना का आदान -प्रदान
आने वाले समय हेतु इंटरनिटी नतैयार करना व सप्लायरों से निगोसिएसन
कैटलॉग , वेब साइट बनाना आदि
मार्केटिंग की तयारी
वितरकों से सम्पर्क व उनके साथ ट्रेड प्रदर्शनियों में भाग लेना
Copyright @ Bhishma Kukreti 28/11//2014
Contact ID bckukreti@gmail.com
Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...
उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी …
References
1 -भीष्म कुकरेती, 2006 -2007 , उत्तरांचल में पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150 अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल
Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Almora Kumaon, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Operation Management for Tour Operators in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;
स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !
Bhishma Kukreti:
Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Haridwar, Bijnor and Saharanpur
हरिद्वार , बिजनौर , सहारनपुर इतिहास संदर्भ में पौराणिक कथाओं का जन्म
Proto- Australoid Race in Context History of Haridwar -4
कोल , मुंड , शवर जाति और हरिद्वार का इतिहास -4
Racial Elements in Haridwar Population of Prehistoric Period 7
हरिद्वार, बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -7
हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -16
History of Haridwar Part --16
इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती
पुराणो में संग्रहित एवं भारत , उत्तराखंड , हरिद्वार , बिजनौर व सहारनपुर में आज भी प्रचलित अनेक पुराकथाओं की कल्पनाओं का श्रेय कोल , मुंड , शवर जाति को जाता है। अंड से मनु , ब्रह्माण्ड , सृष्टि का जन्म जैसे सिद्धांत , विष्णु के नवावतार; मत्स्य -गंध , मत्स्य -गंधा स्त्री ; जल , पातळ , नागलोक , नागों को देवलोक समक्ष ले जाने वाली कई कथाओं की कल्पना का श्रेय कोल , मुंड , शवर जाति को ही जाता है (मजूमदार , पुसलकर ).
कोल , मुंड , शवर जाति ने पेड़ -पौधों , नक्षत्रों , जंतुओं से अपनी जाति का जन्म व इनका जाति विशेष पर अनुग्रह की भी कल्पना की और ये कल्पनायें अभी भी लोककथाओं में भारत , उत्तराखंड , हरिद्वार , बिजनौर व सहारनपुर में जीवित हैं।
महाभारत में कौरवों का जन्म मांस पिंड से होना , रामायण , महाभारत की अन्य कथाएँ , धूमकारी जातक कथाओं की सर्वप्रथम कल्पना कोल , मुंड , शवर जाति ने की थी। रामायण में ककड़ी से सूर्यवंश की कल्पना , भी कोल , मुंड , शवर जाति की ही देन है।
रामायण की कथा की कल्पना भी कोल , मुंड , शवर जाति ने शुरू की थी। इसी तरह कृष्ण , व्यास , विदुर , अनार्य कोल या द्रविड़ माताओं से जन्म लेने जैसी कथाओं का श्रेय भी कोल , मुंड , शवर जाति को जाता है।
Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India 28 /11/2014
History of Haridwar to be continued in हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 17
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Laksar, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Sultanpur, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bijnor; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Nazibabad , History of Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context Saharanpur
स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत
Bhishma Kukreti:
Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Haridwar, Bijnor and Saharanpur
हरिद्वार , बिजनौर , सहारनपुर इतिहास संदर्भ में पौराणिक कथाओं का जन्म
Proto- Australoid Race in Context History of Haridwar -4
कोल , मुंड , शवर जाति और हरिद्वार का इतिहास -4
Racial Elements in Haridwar Population of Prehistoric Period 7
हरिद्वार, बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -7
हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -16
History of Haridwar Part --16
इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती
पुराणो में संग्रहित एवं भारत , उत्तराखंड , हरिद्वार , बिजनौर व सहारनपुर में आज भी प्रचलित अनेक पुराकथाओं की कल्पनाओं का श्रेय कोल , मुंड , शवर जाति को जाता है। अंड से मनु , ब्रह्माण्ड , सृष्टि का जन्म जैसे सिद्धांत , विष्णु के नवावतार; मत्स्य -गंध , मत्स्य -गंधा स्त्री ; जल , पातळ , नागलोक , नागों को देवलोक समक्ष ले जाने वाली कई कथाओं की कल्पना का श्रेय कोल , मुंड , शवर जाति को ही जाता है (मजूमदार , पुसलकर ).
कोल , मुंड , शवर जाति ने पेड़ -पौधों , नक्षत्रों , जंतुओं से अपनी जाति का जन्म व इनका जाति विशेष पर अनुग्रह की भी कल्पना की और ये कल्पनायें अभी भी लोककथाओं में भारत , उत्तराखंड , हरिद्वार , बिजनौर व सहारनपुर में जीवित हैं।
महाभारत में कौरवों का जन्म मांस पिंड से होना , रामायण , महाभारत की अन्य कथाएँ , धूमकारी जातक कथाओं की सर्वप्रथम कल्पना कोल , मुंड , शवर जाति ने की थी। रामायण में ककड़ी से सूर्यवंश की कल्पना , भी कोल , मुंड , शवर जाति की ही देन है।
रामायण की कथा की कल्पना भी कोल , मुंड , शवर जाति ने शुरू की थी। इसी तरह कृष्ण , व्यास , विदुर , अनार्य कोल या द्रविड़ माताओं से जन्म लेने जैसी कथाओं का श्रेय भी कोल , मुंड , शवर जाति को जाता है।
Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India 28 /11/2014
History of Haridwar to be continued in हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 17
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Laksar, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Sultanpur, Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Bijnor; Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context History of Nazibabad , History of Imagination of Puran Stories by Proto- Australoid Race in context Saharanpur History
स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत
Bhishma Kukreti:
Best Harmless Garhwali Humor , Satire,Wit , Sarcasm Selfishness :
सब अपण चाटिक मारन चाट घाळिक काम करदन !
चाटिक मार बण्युं लिख्वार ::: भीष्म कुकरेती
जैक बि जनम गौं मा ह्वे होलु , जैक बि जनम गढ़वाळम ह्वे होलु अर जैन बि जख्या -भंगुल खै होलु वै तैं यु शब्द सुणणो मील होलु। वैन अवश्य ही दिन मा यु शब्द तीन , द्वी निथर एक दैं त सुणि ह्वाल। शब्द च -अपण चाटिक मार !
शब्द कब शुरू ह्वे ? शब्द कैन शुरू कार अर टिहरी मा शुरू ह्वे या पौड़ी मा शुरू ह्वे ? ये शब्द कु जन्म का बारा मा गढ़वाली भाषा विद्वान , इतिहासकार अर हिंदी साहित्यकार , सांसद डा रमेश पोखरियाल निशंक क्या कैतैं नि पता कि यु शब्द गढ़वाली शब्दावली मा कब आयि। मि बि तुमतैं बेवकूफ नी बणै सकणु छौं कि ये शब्द कु जन्म कब ह्वे हवालु ?
उन शब्द मा द्वी अक्षर बतांदन कि शब्द मा लम्बै च , चौड़ै च अर बड़ो मन्तब्य च। चाटिक याने चाट करके अर मार / मारिक माने जबरदस्ती। यदि आज क्वी ये शब्द तैं गढ़वळि मा गंठ्यांद तो वो पद्मश्री की मांग करद , सरकार से उत्तराखंड विभूति की मांग करद निथर किताब छपणो संस्कृति विभाग से रुप्या तो मांगदो ही। अवश्य ये शब्द तैं बिठ मरदन त नि गंठे होलु , अवश्य ही चाटिक मारन शब्द की कल्पना कैं जनानी या शिल्पकारन (हरिजनन ) करी होलि तबि त राजान ये शब्द गंठ्यान वळ /वळि तैं थोकदारी नि दे।
चाटिक मार /चाटिक मारन शब्द कु शाब्दिक, भावानात्मक अर उन अर्थ च स्वार्थ बस , बेबसी मा.
अब चम्बा दादी सुबेर सुबेर जब बुल्दी छे बल ये पधानन यु बाटु हमकुण थुका बणाइ उ त वैक डूंडू नौन तै पुरण गौळ नि चौड़ सकुद छौ। तो सब तैं पता चल गे कि पधान कु यु काम समाज हितौ नि छौ बल्कण मा पुत्र हित मा छौ।
अब जब चैतु सरा दुनिया मा धै लगांदु कि वैक भैजि चतरू ब्वे तैं अपण दगड़ ब्वेक प्रेम मा , ब्वेक सेवाक बान नि रखणु च , बल्कण मा अपण चाटिक मारन रखणु च। सरा जग मा चैतुक रैबार पौंछ जांद कि उन त चतरू क कज्याणि सासुक सूरत देखिक बि बितक जांदि छे पर चूँकि चतरूक छ्वटा -छवटा बच्चा छन तो बच्चों तै पकड़णो बान चतरू ब्वे तैं अपण दगड़ रखणु च। स्वार्थ सासुप्रेम की निसाणि ह्वे गे।
अब जब चंदरुन सँजैत कूल खत्यायी तो समिण पर क्वी नि बुल्दु छौ पर पीठ पैथर सबि बुल्दा छा बल अपण चाटिक मारन चंदरुन कूल खत्यायी। कूल नि खत्यांद त वैक पाणि तौळक पुंगड़ हमेसा तींदा -गिल्ला ही रौंदा ।
अब जब कॉंग्रेस की मनोरमा डोबरियाल उत्तराखंड से राजयसभा सदस्य बण गे त सबि बुलणा छन , कॉंग्रेस हाईकमांड तैं सोनिया गांधी अर प्रिंयका गांधी अलावा कौनसे जनान्युं पड़ी च। वो तो हरीश रावत अर विजय बहुगुणा का पंख कटण छा तो चाट मारिक कॉंग्रेस हाई कमांड तैं मनोरमा डोबरियाल तै राज्य सभा मा भिजण पोड।
भारतीय जनता पार्टी ब्वालो या नरेंद्र मोदीक तपन , अगन , ज्वाला से अब कॉंग्रेस , कम्युनिस्ट त छवाड़ो ममता दीदीक जिकुड़ बि जळण मिसे गे अर ममता दीदी तैं चाटिक मारन जनम जाति दुश्मन सीतारम येचुरी का समिण हंसण पोड़णु च; अर चाटिक मारन लालू , कालू अर नितीश कुमार बि पैलि एक ह्वे गेन ।
काश्मीरौ चुनाव जितण जरूरी च तबि त चाटिक मारन भाजपान धारा 370 तैं हिंदमहासागर ना , प्रशांत महासागर ना बल्कि अफ्रिका का कै जंगळ मा गबै दे। तो चाटिक मारन शब्द वास्तव मा बड़ो चलमुल, चचकौण्या अर चित्वाळखु (तुरंत चौकन्ना करण वाळ ) शब्द च।
पर चाट घाळिक अर चाटिक मारन शब्दों माँ जमीन असमान ; आकास -पताळ ; बाग़ अर कूड़ जन अंतर च। चाट घाळिक को अर्थ हूंद बहुत -बहुत ध्यान देकि अर चाटिक मारन कु अर्थ हूंद विवशता वस या स्वार्थ वस !
अब द्याखो ना मि ड्यारो काम कर नि सकुद , उल्ट लाब सुल्ट करण मै नि आंद तो चाटिक मारन टैम पास करणो बान चाट घाळिक मि सुबेर सुबेर चबोड़्या -चखन्यौर्या -घपरोळया लेख लिखदु !
Copyright@ Bhishma Kukreti 29 /11 /2014
*लेख की घटनाएँ , स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने हेतु उपयोग किये गए हैं।
Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on selfish deeds, selfishness ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works; Best of Ridicule in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works; Best of Mockery in Garhwali Language on selfish deeds, selfish social works; Best of Send-up in Garhwali Language on selfish deeds, selfishness; Best of Disdain in Garhwali Language on selfish deeds, selfishness; Best of Hilarity in Garhwali Language on selfish deeds, selfishness; Best of Cheerfulness in Garhwali Language on selfish deeds, selfishness; Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Mockery in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on selfish deeds, selfishness; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on selfish deeds, selfishness;
स्वच्छ भारत , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!
Navigation
[0] Message Index
[#] Next page
[*] Previous page
Go to full version