Author Topic: Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख  (Read 723745 times)

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
                                    पहाड़ी  प्रकृति दगड़ सामजस्य करिक जड्डु कटद छा

                                         टटकरि मा :भीष्म कुकरेती
(यद्यपि मै पाकिस्तान में कल आतंकवादी हमले के  बारे में लिखना चाहता था किन्तु आपको ,  मुझे और आतंकवादियों को पता है कि पाकिस्तान में दहशतगर्दी प्रेमी और भारत में सेक्युलर पार्टी सुधरेंगी नही इसलिए उस घटना पर नही लिखा। )
 अजकाल जनि हिमाला मा ह्यूं पड़ कि टीवी अर अखबार जड्डु ,  ठंड , कोल्ड तैं गाळी दीण मिसे गेन।  क्वी ठंड का कहर बुलणु च , क्वी ठंड तैं  राक्षस नाम दीणु च त क्वी जड्डु तैं यमराजौ भुला -भैजि -ससुर बुलणु च।
  पहाड़ी मनिख कबि जड्डु ,  ठंड , कोल्ड तैं गाळि नि दींद , ठंड का वास्ता गैरमुनसिब शब्द पहाड़ी भाषाओं मा नि छन , इख तलक कि पाकिस्तानी कश्मीरी बि  ठंड तैं फिटकार नि दींद कि आज ऐगे पर भोळ नि ऐ। हमर पहाड़ी भाषौं मा अंग्रेजी भाषा ज की कविता रेन रेन गो अवे जन बेकार कविता बि नि छन।
हम पहाड़ी दांत बजै ल्यूला , दाडि कीट द्योला , हथ बोटि द्योला पर मजाल  च कि हम जड्डु तैं बुर -भलु बोल दिवां धौं !
पहाड़ी लोग खराब नि हूंदन , पहाड़ी लोग प्रकृति कुण दुर्बचन नि बखदन , पहाड़ी लोग ह्युंवाळी पहाड्यूं तैं बि पुजदन अर तबि त डांडि -कांठ्यूं खासकर हिंवाळि  पहाड्यूं तैं पुराणि गढवळि अर संस्कृत मा कैलास बुले जांद छौ।
पहाड़ी लोग रुड्यूं  मा दिन बितांद छा अर जड्डु मा दिन कटद छा , याने प्रकृति दगड़ सामंजस्य करिक जड्डु से पार पांद था। हम प्रकृति दगड़ लड़दा नि छा , हमम कम कपड़ा ह्वेक बि हम प्रकृति दगड़ लड़दा नि छा पर प्रकृति का हिसाब से हम अपण सरैल तैं उब -उन्द करदा छा।
पहाडुं मा ठंडक दगड़  सामजस्य बैठाणो तरकीब खुजए जांद छयो।  बागौ दगड़ लड़ो , भूतौ दगड़ लड़ो जन शब्द हम सुबेर स्याम सुणदा छा किंतु हमन कबि ना त स्वाच अर ना ही ब्वाल कि ठंडौ दगड़ लड़ो। प्रकृति लड़नै चीज नी च अपितु प्रकृति तो हमरि दगड्याणि च।  तबि त गढ़वाळम अर हौरि जगा बि इन बुले जांद कि गर्म्युं मा गर्मन इथगा मोरिन   पर कबि नि सुणयांद कि ठंड्युं मा लोग , लौड़ -गौड़ मरीन।
 हम प्रकृति दगड़ लड़दा नि छा।  जनि जड्डु बिंडी ह्वे ना कि हम अफु तैं सिकोड़िक छुट कर दींदा छा अर जड्डु कुण बुल्दा छा तू ही बड़ु।  इनमा जड्डु बि चुप ह्वे जांद छौ कि जब ये मनिखौन अफु तैं छुट मानि आल तो ये तैं ज्यादा क्या तंग करण ?
हमर खाणक मा बि बदलौ ऐ जांद छौ अर हम कंडाळी , मर्सू , गौथ , तिल , उस्यायुं खीरा , भट्ट , भंगुल , बसिंगु आदि की मात्रा बढ़ै दींदा छा अर हम तैं ठंड से अनावश्यक युद्ध नि करण पोड़द थौ। हम भौत  सा बौणौ  जै माँ इनर्जी ज्यादा हो  वीं पैदावार पर निर्भरता बढ़ै दींदा छा अर  यांसे प्रकृति दगड़ युद्ध करणो नौबत नि आदि छे। कणमणौ लीसु हम एइ बगत खांद छा।
हम ठंड से बचणो उपाय खुज्यांद छया ना कि ठंडौ दगड़ लडणौ तरीका।  अचकाल मीडिया की भाषा गलत ह्वे गे जु हम तैं प्रकृति दगड़ लडणौ बान हुसक्यांद जब कि हम तैं प्रकृति दगड़ सामंजस्य बढ़ाणो प्रेरणा मिलण चयांद छे।

17 /12 /14 Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
            Devi -Devta, Deities and Goddesses of Garhwal in Pal /Shah Era

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -77 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -267     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -514
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
 The people believed on pan Indian mythological, historical and Deities and Goddesses. The Garhwal people also worshipped their own local Deities and Goddesses.
Nag Raja –Many Nags as Dhauli Nag, Fedi Nag, Hari Nag, Vasuki Nag
Narsingh
Nanda Devi
Devi or Durga –Many forms
Kailash
Shiva
Vishnu
Kali
Mahakali
Bhairav
Ghantakarn
Gaurja
Shakambari
Chandravadani
Durga
Five Pandav
Draupadi
Kunti
Duryodhan
Karna
Rawan (only one place in Uttarkashi)
Krishna
Rukmani
Hanuman
Satyabhama
Parishram
Panchnam
Nirankar
Gwill or Gorul
Sidhuva
Vidhwa
Seema Ji
Ajandi Bubu (Milk related Deity)
Satyanath
Malaynath
Latu Devta
Maimanda
Khetarpal
 Bhumya
 Mithal
, Ghandyal  and many more local deities
Anchheri- Fairies were among Bhut




Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 18/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -515
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on Garhwal ka Itihas, Garhwal ka Madhy Yugin Itihas , South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
Devi -Devta, Deities and Goddesses of Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Pauri Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Chamoli Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Tehri Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Dehradun Garhwal in Pal /Shah Era; Devi -Devta, Deities and Goddesses of Haridwar, Garhwal in Pal /Shah Era;
स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
                                  Role of Quality in Hospitality Management

                                   आतिथ्य प्रबंधन में गुणवत्ता की भूमिका

                                            Hospitality Management  -15

 

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -15

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--133 ) 

                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 133   

 

                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )
    उत्पादन , सेवा या कार्य सम्पादन में गुणवत्ता का आतिथ्य हो या अन्य कोई व्यापार  सभी व्यापार में महत्व होता है। उत्पाद , सेवा या कार्य में गुणवत्ता का ग्राहक के मूल्यों और संतोष  अवश्य ही प्रभाव पड़ता है। गुणवत्ता  की सीमित  परिभाषा है -दोष रहित उत्पाद या सेवा या कार्य। किन्तु यह परिभाषा  सीमित है और गुणवत्ता में ग्राहक संतोष आवश्यक है। जिस उत्पाद , सेवा या कार्य से ग्राहक को संतोष न हो वह उत्पाद , सेवा या कार्य दोषपूर्ण है।
  गुणवत्ता की शुरुवात ग्राहक की आवश्यकता से शुरू होती है और गुणवत्ता का अंत ग्राहक संतोष पर होता है।
दोषपूर्ण गुणवत्ता से व्यापारी को अनेक वित्त संबंधी (रखरखाव व्यय  में वृद्धि आदि ) हानियां उठानी पड़ती है अंत  में ग्राहकों से हाथ धोना पड़ता है। 
आज विपणनकर्ताओं को रिटर्न ऑन क्वालिटी (ROQ ) पर ध्यान दे रहे हैं।
सफलता हेतु कम्पनियों को सम्पूर्ण गुणवत्ता प्रबंधन प्राप्ति हेतु रणनीति बनानी होती है और ग्राहकों के संरक्षकों का रोल भी अदा करना पड़ेगा।


Copyright @ Bhishma Kukreti 17/12//2014

 
Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी …
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Role of Quality in Hospitality Management  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;

उत्तराखंड पर्यटन विकास , गढ़वाल , उत्तराखंड पर्यटन विकास ; उत्तराखंड पर्यटन विकास ; कुमाऊं  उत्तराखंड पर्यटन विकास ; हरिद्वार उत्तराखंड पर्यटन विकास ;   

 

      स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !




Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

                           OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts


                              हरिद्वार इतिहास संदर्भ में सहारनपुर, मजफरनगर जिलों के गेरुआ भांड संस्कृति स्थल

                                हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -31   

                                                      History of Haridwar Part  --31 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती 



पिछले अध्याय में सहारनपुर के गेरुवा भांड संस्कृति के बारे में विवरण दिया था।  हरिद्वार राजनीतिक दृष्टि स सहारनपुर से अलग हो भी तो भौगौलिक दृष्टि से हरिद्वार , बिजनौर , देहरादून , मुरादाबाद , मेरठ हरिद्वार के साथ जुड़े हैं अतः हरिद्वार के  इतिहास के तार इन जिलों से जुड़े रहे हैं। अतः सहारनपुर के ऐतिहासिक भूमिका का हरिद्वार इतिहास में समावेश आवश्यक है।

हरिद्वार इतिहास संदर्भ में सहारनपुर जिले के गेरुआ भांड संस्कृति के निम्न अवशेष स्थल हैं -
सहारनपुर जिले के स्थल ----------------------स्थल का ब्यौरा -----------------अन्य संस्कृतियों के  अवशेष ------------------------------क्षेत्रफलवर्गमीटर  ----------------खोज विवरण सन / पुनर्प्रकाशन
अघियाना खेरवाड़ा -------------------------------कृषि क्षेत्र , बिगड़ी स्थिति -------------LH -------------------------------------------------45800 -------------------------------डा डीके चक्रवर्ती 1997  (LH -Late  Harappan  )
अलीपुर ------------------------------------------- NA --------------------------------------LH -------------------------------------------------NA -----------------------------------1967 -68 & 84
बकराका ------------------------विध्वस्त, खारा नाले का किनारा ---------------------H --------------------------------------------------------NA -------------------------------१९६३-६४ ; चक्रवर्ती -२००७ (H =हड़प्पा )
बड़ागांव ------------------------मस्कारा नदी तट ----------------------------------------H -------------------------------------------------------------------------------------------------डा दीक्षित
घाना खण्डी ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९८४
घटेरा ------------------------------------------------------------------------------------------LH ------------------------------------------------------------------------------------------------------डा जोशी ,१९६३-६४
हरदाखेरी ------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
कलालहटी ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
काजीपुरा ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४-६५ , ८४
मीरपुर -------------------------------------------------------------------------------------------H ---------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
मोहिउद्दीनपुर -----------------------------------------------------------------------------------H ---------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
नयागांव।/नयाबास ----------------------------------------------------------------------------H -----------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६८-६९ , ८४
राजधाना ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४-६५
सब्दलपुर ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- १९६७ -६८  ,८४
 सरूरपुर टागा ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६५  -६६   ,८४
शुकरताल ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६५  -६६   ,८४
तौली -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६५  -६६   ,८४
आभा ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
अम्बाखेरी II --------------------विध्वस्त , कृषि ------------------------------------------Washed GW ------------------------------------------------------------------------------------------------१९६३ -६४ (देशपांडे )
अनवरपुर बरूआली ----------------------------------------------------------------------------सुंगा -कुषाण --------------------------------------------------------------------------------------------------१९६५  -६६   ,८४ , सुंगा -कुषाण= SK
असनवाली -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
बहेरा खुर्द ------------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
बंटीखेरा --------------------------------------------------------------------------------------------H -------------------------------------------8000
बॉण्डकी ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
बजीदपुर माजरा -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७
बहरेकी ---------------------------------कृषि कारण विध्वस्त ----------------------------------------H -------------------------------------8000 --------------------------------------------------------------१९८४
बेलरा जुनारदार ----------------------विध्वस्त ----------------------------------------------PGW ,SK ----------------------------------40000 --------------------------------------------------------------
भाभरी ---------------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८
भातपूरा ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१२००० ------------------------------------------------------------१९६०-६१
भोलानी ----------------------------------------------------------------------------------------------SK ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६५
बुड्डाखेड़ा अहीर ------------------------------------------------------------------------------------H ,PGW -----------------------------------4500 -----------------------------------------------------------------१९६५
छजुपुरा ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६ -६७ , ८४
छपरहेरी -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------4500 -------------------------------------------------------------१९८४
चिलेहरा -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६ -६७ , ८४
चौरादेव --------------------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
चुनेहटी  शेख --------------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
दाउदपुर ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६ -६७ , ८४
धमोला ---------------------------------------------------------------------------------------------------LH -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
दूदली बुखारा ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४-
फरीदपुर -------------------------------------------------------------------------------------------NBPW ,SK , मध्य
फतेहपुर गुज्जर --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
फतेहपुर जाट ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
हल्लू -माजरा --------------भूम्या ग्राम मंदिर के पास -
हरी बस -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
जानीपुर ---------------------------------------------------------------------------------------------------NH ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४-६५
कबीरपुर ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७-६८
कैलासपुर --------------------हिण्डोन नदी तट , कुछ विध्वंश ,---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७
खतौली -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४-६५
कोटा /मुलुकपुर जोर ------------------------------------------------------------------------------------NH ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
कृष्णी ------------------------------------------------------------------------------------------------------H ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७
कुलकी -कलन ------------------------------------------------------------------------------------------LH /PGW -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८
लखमंती कलन ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७. ८४
महीपुरा --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
मंदवार --------------------------------------------------------------------------------------------------H ------------------------------------------------5000 --------------------------------------------------------------------------१९६८-६९ , ८४
मंडला -------------------------------------------------------------------------------------------------PGW --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७-६८,  ८४
मथाना ----------------------------------------------------------------------------------------------LH --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
मटका जरौली -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७. ८४
नलहरा बकल ---------------------------------------------------------------------------------------H --------------------------------------------------20000 --------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७. ८४
पजराना ------------------------------------------------------------------------------------------मध्यकाल ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४-६५, ८४
पपरेकी -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
पथौरी -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
पिकी --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७. ८४
पिंजौरा -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७. ८४
रंगेल ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
रसूलपुर -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७ -६८  ,८४
रतनखेरी -------------------------------------------------------------------------------------------H --------------------------------------------------8000 -------------------------------------------------------------------------------------१९८४
रेरी मलकापुर -------------------------------------------------------------------------------------H --------------------------------------------------8000 --------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७ , ८४
सलेमपुर भोर्की ----------------------------------------------------------------------------------PGW ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- १९६६-६७ , ८४
सरकारी कुमार ----------------------------------------------------------------------------------H , PGW ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७ , ८४
सरकारी शेख ----------------------------------------------------------------------------------H , PGW ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७ , ८४
शेरपुर गुज्जर -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६६-६७ , ८४
सुभरी ख्वाजा ----------------------------------------------------------------------------------L H -- ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६७- ६८  , ८४
सुनेठी खारखेरी --------------------------------------------------------------------------------H -------------------------------------------------8000
ताहिरपुर ----------------------------------------------------------------------------------------SK , मध्यकाल -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------१९६४ -६५-८४
जंधेरी ----------------------------------------कृष्णनाला -------------------------------H --------------------------------------------------12000
मिरगपुर -----------------------------------------------------------------------------------PGW , BSW , Early --------------------80000
संपला खैर --------------काली नदी ---------------------------------------------------H , PGW ------------------------------------40000
सिसौना जमालपुर --------हिण्डोन नदी ----------------------------------------------------------------------------------------------8000
                     उत्तरप्रदेश के मुजफरनगर जिले में गेरुआ भांड संस्कृति के अवशेषस्थल
                  OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Muzaffernagar
झिंझाना ----------- PCW भी
कैराना ----------------PCW भी
बरला ---------------BSW ,PCW भी
बघ्राजपुर ------------H भी
भमोला ----------------H भी
जरौदा ----------------H भी
पीपलसाम ----------------H भी
साधपुर ----------------H भी
शिकारपुर --
तोड़ा -------------PGW ,KRW
डंगर ------------------LH भी
नौला II --
नौला III --------------PGW भी
सीक्रेरा -------------PGW , GW , BSW , KRW , मध्यकाल भी
नलहेरा -----------LH
 


Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 17  /12/2014
Contact--- bckukreti@gmail.com
History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास; बिजनौर इतिहास, सहारनपुर इतिहास  -भाग 31         
 

(The History of  Haridwar, Bijnor , Saharanpur write up is aimed for general readers)

OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Laksar; Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  &  History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Bijnor; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Nazibabad Bijnor ; OCP (Ochre Colored Pottery ) Culture Sites in Saharanpur and Muzzaffernagar  Districts  & History of Saharanpur

कनखल , हरिद्वार का इतिहास ; तेलपुरा , हरिद्वार का इतिहास ; सकरौदा ,  हरिद्वार का इतिहास ; भगवानपुर , हरिद्वार का इतिहास ;रुड़की ,हरिद्वार का इतिहास ; झाब्रेरा हरिद्वार का इतिहास ; मंगलौर हरिद्वार का इतिहास ;लक्सर हरिद्वार का इतिहास ;सुल्तानपुर ,हरिद्वार का इतिहास ;पाथरी , हरिद्वार का इतिहास ; बहदराबाद , हरिद्वार का इतिहास ; लंढौर , हरिद्वार का इतिहास ;बिजनौर इतिहास; नगीना ,  बिजनौर इतिहास; नजीबाबाद , नूरपुर , बिजनौर इतिहास;सहारनपुर इतिहास

                          स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Garhwali Vyangya , Garhwali Hasya,, Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Disturbances in Rajya Sabha


                                           
                                   ना ! ना ! मि तैं राज्य सभाक टिकेट नी  चयेणु च !

                                     चबोड़्या , चखन्यौर्या , घपरोळया ::: भीष्म कुकरेती
अजकाल हरेक पार्टीक राजनेता म्यार पैथर पुड्यां छन कि मि राज्यसभाक सदस्य बण जौं।  ब्याळि एक नेता मिल अर वैक दगड़ सि  छ्वीं लगिन -
नेता - भै तुम हमर राज्यसभाक मेंबर बण जावो।
मि -हैं ? मीम त एक लाल पैसा बि नी च , मीम एक हजार रुप्या  बि नि छन अर राज्य सभाक मेंबर बणणो बान करोड़ो चयेंदन।
नेता -नै नै राज्य सभा सदस्य बणनो बान रुप्यों जरूरत नि हूंद।
मि -तुम विजय मल्ल्या तैं पुछि ल्यावो , मायवती तैं पुछि ल्यावो, तुम झारखंड मा जैक पता लगै  ल्यावो कि राज्य सभाक मेंबर बणनो क्या रेट चलणा छन।
नेता -नै नै हमर पार्टी तुमतैं बगैर रुप्या खयाँ राज्यसभाक मेंबर बणै द्याली ।
मि -इन काण्ड किलै लगिन कि बगैर रुप्या खयाँ तुम मि तैं मेंबर बणाना छंवां ?
नेता -जरा नया , तरोताजा अर ऊर्जावान  खून चयाणु च।
मि -हैं नया खून ?
नेता -हाँ ?
मि -कनो मुलायम सिंग , लालू यादव जन क्षेत्रीय दलों मा या राष्ट्रीय दलों क नेताओं का राजकुमार -राजनकुमार्युं की कमी पोड़ गे क्या ?
नेता -ना ना ! अब त हरेक नेता अपण नाती -नतण तैं उत्तराधिकार मा राज्यसभा सीटौ गिफ्ट दीणो देळि  मा बैठ्युं च।  असल मा हम तैं फ्रेश ब्लड याने फ्रेस विचारवाळ क्रियेटिव चयाणु च। हम तैं  मेहनत करण वाळ नेता चयाणु च।  नेताओं बेटा -बेटी -ब्वारि -भणजि  लोग अब राजयसभा मा मेनत नि करदन।
मि -यी भांजा -भांजी मेनत किलै नि करदन ?
नेता -यी भाई  -भतीजा राज्य सभा क्या , लोकसभा तैं बि दिल बिळमाणो ,  बहलाणो, टैम पास करणो अड्डा समजदन। तो हम तैं कुछ काम करणो बान प्रोऐक्टिव मेंबर चयाणा छन।
मि -मि तैं राज्य सभा मा क्या करण पोड़ल ?
नेता -भौत  सा काम छन।
मि -जन कि
नेता -पैल च कि क्वी बि बात हो जरा बि सरकारी मंत्री खड़ो ह्वावो ना या विरोधी दल का नेता खड़ो ह्वे ना कि प्वाइंट ऑफ ऑर्डर की बात इन उठाण कि राजयसभा मा अधा घंटा तक काम इ नि हो।
मि -मतबल मि विरोधी दल कु मेंबर हूँ या सरकारी दल कु मेंबर हूँ प्वाइंट ऑफ ऑर्डरकी बात उठैक राजयसभा मा काम नि हूण दीण।
नेता -हाँ !
मि -मतबल प्वाइंट ऑफ ऑर्डर से राज्य सभा मा डिसॉर्डर फैलाण?
नेता -हाँ राज्यसभाक मेंबर कु पैलु धरम च कि प्वाइंट ऑफ ऑर्डरका नाम पर राज्य सभा नि चलण दीण।
मि -दुसर काम ?
नेता -दुसर काम च कि अखबारौ न्यूज तैं अधिक अहमियत दीण अर न्यूज का आधार पर सरकारी दल या विरोधी दल तैं घिराण , पटकनी दीण , लांछन लगाण।
मि -जन कि ?
नेता -जन कि कै अंग्रेजी अखबारम खबर ह्वावो कि राज्यसभा मा सांसदुं सीटूँ मा काँटा बिछ्यां छन तो यदि विरोधी दल मा रावो तो इथगा घ्याळ करण कि घ्याळ ही कांड बण जावो  अर यदि सरकार  का पक्ष मा रौण तो विरोध्युं विरोध मा इथगा ऐड़ाण कि ऐड़ाट कंटीला तार बाड़ बण जावो।
मि -ह्यां पर सांसद खुद बि त देख सकदन कि सीटूँ मा अछेकि कांड बिछ्याँ छन कि ना?
नेता -ओहो !  राजनीति मा, पॉलिटिक्स मा या संसद मा असलियत से क्वी मतलब नि हूंद। राजनीति मा अहम बात च कि बबाल खड़ कौरिक पॉलिटिकल इक्विटी स्कोरिंग कथगा ह्वे।  पॉलिटिक्स मा पॉलिटिकल इक्विटी स्कोरिंग महत्वपूर्ण च।
मि -औउ ! फिर ?
नेता -फिर क्या यदि जैबरी विरोधी दल मा रौण त हर दुसर तिसर वाक्य मा प्रधानमंत्री संसद में आएं , प्रधानमंत्री जबाब दें या प्रधानमंत्री इस्तीफा दें शब्द आण इ चयेंदन।
मि -अर यदि मि सरकारी दलौ सांसद हूँ तो ?
नेता -तो हर वाक्य माँ हमारे प्रधानमंत्री नरेंद्र मोदी या हमारी नेत्री सोनिया गांधी शब्द आण इ चयेंदन या अम्मा जयललिता , करुणानिधि , मुलायम सिंग , लालू यादव , नितीश कुमार , उद्धव ठाकरे , ममता बनर्जी शब्द आण चयेंदन।
मि -त यांकुण मेरि क्या जरूरत ? इन चाटुकारों , चट्वो , चापलूसूं से त द्वी संसद भर्यां छन।
नेता -नै नै ! तुम तैं चाटुकारिता करणो बान हम संसद मा नि भिजणा छंवां।
मि -तो ?
नेता -जब बिटेन तृणमूल कॉंग्रेस का सांसद शारदा चिटफंड स्कैम का अपण पाप छुपाणो बान विरोध का नया नया तरीका से संसद मा गंध फैलाणा छन तब बिटेन पॉलिटिकल एरिना याने राजनीतिक गलियारों मा बात उठणि च कि अपण पाप लुकाणो बान स्टंटबाजी का वास्ता नया नया इन्नोवेटिव तरीका चयेणा छन। चूँकि तुम लेखक बि छंवां अर मार्केटिंग मा बि छंवां तो हम तैं इन सांसद चयाणु च जु रोज एक स्टंट करिक द्वी काम दगड़ी करण -अपण पाप बि छुपाण अर पब्लिसिटी बि पाण।
मि -मतबल प्रजातंत्र का नाम पर खुलेआम नंगा नाच ?
नेता -हाँ बस तुम तैं द्वीइ काम करण एक त जब मर्जी हो संसद नि चलण दीण अर अपण पाप छुपाणो वास्ता नंगा नाच करण।
मि -ये मेरि ब्वै ! तो तुम राजनेता 2014 का चुनावुं से कुछ नि सीखा हैं कि जनता तैं हर समय बेवकूफ नि बणये सक्यांद। 
नेता -मतबल तुम राज्यसभा सदस्य नि बणन चांदवां ?
मि -ना संसद नि चलो अर पाप छुपाणो बान सांसद बणन से भलो तो मि गढ़वळि लेखों से जनजागृति करण अधिक उत्तम समजदो कि अग्वाड़ी इन अफखवा , स्वार्थी , धुर्या लोग संसद मा इ नि पौंछन।



18 /12 /14 Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।


Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Mockery in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Send-up in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Disdain in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha; Best of  Hilarity in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language on Disturbances in Rajya Sabha ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha ; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Disturbances in Rajya Sabha  ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on Disturbances in Rajya Sabha ;

Garhwali Vyangya , Garhwali Hasya,
                    स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
                 Pilgrim Places, Shrines of Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -78 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -268     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -515
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

            In this chapter, the author would like to offer information about the entire major Pilgrim places of Pal Period and later period too.
                  Pilgrim Places, Shrines of Dehradun
Guru Ram Rai Darbar Sahib
Tapkeshwar Mahadev
Vaishnodevi Gufa Mandir
Lakshman Siddh Peeth
Chandravadani
Tapovan
Sahstradhara
Baudh temples
Temples of Rishikesh
Historical temples in Jaunsar Bhabhar
Asoka Pillars, Kalsi
Jatgram Badwala
Bairatgarh
Chaitrrath
Bindusar
Nagthat
Bhadraj mandir
Devthal
Mahasu Lakhwad
Rudreshwar
Lakhamandal
Beespuriya Gufa
 Kartikey Gufa
Kedar Mandir Bhatad village
Mahasau Temple, Hanol
Mahasu all
          Pilgrim Places, Shrines of Pauri Garhwal 
Mahadev Chatti
Vyaschatti
Godeshwar , Thantholi, Dhangu
Silsu Devta , kadthi, Dhangu
Silsu Devta , Silsu, Banelsyun
Neelkanth
Bhuvneshwari Siddhpeeth
Yamkeshwar
Kanvashram
Tadkeshwar temple
Kalo dand (Lansdowne)
Kaleshwar
Binsar Mahadev
Dudhatoli region
Bridh Bharsar mandir
Paithani
Jwalpa Devi Mandir
Bharav Garhi
Langurgarh
Ekeshwar Mahadev
Dangleshwar Mandir
Bhuvaneshwari Sanguda
Mundaneshwar or Khairling
Jhali Mali Devi
Adeshwar
Danda Nagraja
Kyunkaleshwar
Kandoliya
Nag Devta Mandir
Lakhmi Narayan
Lakshman Dev Temples Deval
Valmiki Ashram
Shrinagar
Kamleshwar , Shrinagar
Kansmardani , Shrinagar
Keshoray Math, Shrinagar
Shankar Math, Shrinagar
Gorakhnath Math, Shrinagar
 Satyanath Math, Devalgarh
Rajrajeshwari, Devalgarh
Gauradevi Mandir, Devalgarh
Lakhmi Narayan ,Devalgarh
Murli Manohar   ,Devalgarh
Som manda  ,Devalgarh
Bhairav Gufa ,Devalgarh
Caves and Samadhis  ,Devalgarh
Ashtawkar Mandir
Gauradevi mandir
Nagarasani Mandir
Indragavan
Taileshwar Mahadev
Dharidevi
Bunkhal Kalika Devi
Deeva Devi
Mata Shyam Sundari
Vaishno Devi
Godeshwar
Manjughosh Mahadev
Bhumyal Devi
          Pilgrim Places, Shrines of Tehri Garhwal 


 Devprayag and temples
Chandravadani
Sarkunda Devi
Kunjapuri
Budha Kedar
Nathpanth Sthal
Kailapir
Balikheshwar Mahadev
Jwalamukhi
Siddhpeeth, hankuti
Nagraja Dev mandir
Neelchameshwar Mandir 
Seemmukh Nagraja
Kilkileshwar
Ghantakarn Region
Surya mandir regions
Bhilleshwar
Koteshwar
            Pilgrim Places, Shrines of Uttarkashi Garhwal     
 Vishwanath Mandir
Temples of Uttarkashi
Gangotri
Yamnotri
Kandar Divta mandir
Pundir Nag
Nagni Mata Mandir
Renuka Mandir
Ghandiyal Divta
Ringali Devi Mandir (Dunda)
Surya Mandir (Manjiyali)
Gomukh
Mukhva Gram
Gharali mandir
Pabsik Mahasu Mandir, Thadiyar Ganv
Karnmandir , Devragaon
Sameshwar mandir
Shilashraya
Pokhu Maharaj
Kamleshwar
Kapil Muni mandir
Ashwamedha Kshetra
Odaru jakhandi Dev
Kaliya Nag mandir
Rudreshwar
Shivgufa Badkot
Bhadrakali Paunti
Raghunath mandir Pujeli
Yamdigna Ashram
Renuka Devi
Hanuman mandir
Kharsaali

                              Pilgrim Places, Shrines of Chamoli  Garhwal 
Badrinath
Ganesh Gufa
Vyasgufa
Adibadari
Karnaprayag
Uma Devi mandir
Govind Mandir groups Simli
Badhan gadhi mandir
Nagnath , Pokhari
Navdurga Gadhi
Nand Prayag
Nanda jat
Nanda Devi karud
Nanda Devi jat Yatra Marg
Vairaskund
Gopeshwar Temples
Datatrey Janma Sthal
Rudranath
Dhyan Badri
Kalpeshwar
Urgam region temples
Banshinarayan
Panchkedar
Bridhbadari
Painkhanda Temples
Joshimath
Adi Shankarachary Mandir
Narsing Mandir
Auli Gursaun Mandir
Hanuman Mandir
Tapovan
Gauri Shankar Mandir
Bhavishya Badri
Neeti Valley temples
Vishnu Prayag
Hemkund
Lokpal
Kakbhushandi lake
Pandukeshwar temples
Seeta tapsthali
Koteshwar
Gandera mahadev
Girsa Mandir
Jilasu

                  Pilgrim Places, Shrines of Rudraprayag  Garhwal 
 Kedarnath
Rudraprayag
Koteswar
Umanarayan
Agystmuni Mandir
Saneshwar Mandir
Ukhimath
Tungnath
Makkumath
Guptkashi
Narayankoti
Jakhdevta
Kalimath
Kaviltha
Kotimahashwari
Rucch Mahadev
Kalishila
Triyuginarayan Region temples
Gaura mai Mandir
Kartikey Swami
Hariyali Devi
Mathiyana
Nanda Devi mandir , Kameda
Narayan Mandir, Gadmil
Narayan Mandir , Chopda
Temples in Bairangana
Shivalay Marud
Nanda Devi , Ratuda
Lakshmi Narayan mandir , Shivanandi
Vanasur Gadh mandir
Jamu (jamdneshwar ) mandir
SOnprayag temples
Shakmabari Devi
Durga Devi mandir, Fegu
Rajrajeshwari , Taltoli
Lalita Devi mandir, Nala
Ashtbhuja Mandir , Byung
Mahrshimardani Mandir
Kushmanda Devi mandir
Ufrain Devi mandir
Rnajit Rishi Mandir
Bhimsen Mandir
Aniruddh Mandir , Lamgaundi
Ganesh Mandir , Mund Katya
Bhairav mandir Chaibasa
Garud and other temples in Garudchatti buddh temples , nala






Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 19/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -516
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on Garhwal ka Itihas, Garhwal ka Madhy Yugin Itihas , South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
Pilgrim Places, Shrines of Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Dehradun, Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Tehri Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Pauri Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Chamoli Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period; Pilgrim Places, Shrines of Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Period and of Later Period;   
स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

                                    Exchanges, Transactions and Relationship in Hospitality Management

                                        आतिथ्य प्रबंधन में विनियम , लेन -देन और संबंधो का महत्व

                                           Hospitality Management  -16

 

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -16

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--134 ) 
     
                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 134   

 

                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

                                          विनियम


              विनियम में एक व्यक्ति दूसरे व्यक्ति/संस्था  से अपनी आवश्यकता पूरी कर संतुष्टि प्राप्त कर ऐवज में कीमत रूप में पदार्थ/धन /सेवा देता है या यूँ कहा  जा सकता है कि कीमत के ऐवज में आवश्यकता पूर्ति व संतुष्टि प्रदान करने को विनियम कहते हैं।

विनियम द्वारा व्यक्ति /समूह /संस्था अपनी ऐच्छिक आवश्यकता पूर्ति करता है।

                                                                    लेन-देन या सौदा

         दो व्यक्तियों या संस्थाओं; व्यक्ति व संस्था या संस्था से संस्था के मध्य व्यापारिक क्रिया को लेन -देन या सौदा कहते हैं।

                                                                        संबंध प्रबंधन

सौदा वास्तव में संबंध प्रबंधन का ही हिस्सा है।

आतिथ्य प्रबंधन में सौदा का महत्व महत्वपूर्ण है और भविष्य में संबंध प्रबंधन की और भी महत्व बढ़ता जाएगा।

संबंध प्रबंधन का महत्व निम्न क्षेत्रों में महत्व है -

१- आतिथ्य संस्थान व ग्राहकों के मध्य संबंध

२- आतिथ्य संस्थान व उसके कर्मचारियों के मध्य संबंध

३- आतिथ्य प्रबंधन में प्रतियोगियों के मध्य संबंध

४- पर्यटन रिटेलर /खुरदरा व्यापारियों का और पर्यटन -आतिथ्य सेवा दायकों के मध्य संबंधजैसे होटल का एयरलाइन , टूर गाइड , परिहवन सेवा  मध्य संबंध

५-पर्यटन रिटेलर या खुरदरा व्यापारियों का बड़े ग्राहकों /संस्थानों या सरकारी संस्थाओं के मध्य संबंध

६- भोजन सेवा दाताओं का विश्वविद्यालय जैसे संस्थानों के साथ संबंध

७-फ़ूड चेन वालों का परिहवन या अन्य सेवा दाताओं के साथ संबंध

८- पर्यटन व्यापारियों /होटल वालों का सप्लायरों के मध्य संबंध

९- पर्यटन व्यापारियों /होटल वालों का अन्य सहभागी सहयोगी संस्थाओं के साथ सबंध जैसे होटल वालों का विज्ञापन कम्पनियों , इंटरनेट सेवा दाताओं के साथ संबंध

१०- पर्यटन या आतिथ्य व्यापारियों का सप्लाई व ग्राहक के तरफ वाले वितरकों के साथ संबंध

 ११-पर्यटन  व्यापारियों का स्थानीय समाज से संबंध


Copyright @ Bhishma Kukreti 18/12//2014

 
Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी …
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल


Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Role of Exchanges, Transactions and Relationship in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;

उत्तराखंड पर्यटन विकास , गढ़वाल , उत्तराखंड पर्यटन विकास ; उत्तराखंड पर्यटन विकास ; कुमाऊं  उत्तराखंड पर्यटन विकास ; हरिद्वार उत्तराखंड पर्यटन विकास ;   

 

      स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Garhwali Vyangya , Garhwali Hasya,, Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Migration from Hills


                                       उत्तराखंड विधान सभा मा  तोड़फोड़ , विधायक हॉस्पिटल भर्ती
                                              ड्यार बौड़ै  पर  वि. स. मा हंगामा , तोड़फोड़, ल्वैखतरी

                                         चबोड़्या खबरची ::: भीष्म कुकरेती
स्थान : विधान सभा
समय - दिसंबर 2064 , दिनक ग्यारा बजे बाद
विरोधी दल नेता  - अध्यक्ष जी ! प्वाइंट ऑफ ऑर्डर !
वि. स. अध्यक्ष - जोर से ब्वालो , घ्याळ  मा कुछ नि सुण्यानु च।
विरोधी दल नेता  - अध्यक्ष जी ! प्वाइंट ऑफ ऑर्डर !
अध्यक्ष -लीडर ऑफ ओपोजिसन ! अपण सदस्यौं कुण ब्वालो , जब तुम बुलणा छंवां तब तक त चुप रावन ।
विरोधी दल नेता  - मै अपण  दलक खूंखार  नेताओं से अपील करदु कि थ्वड़ा देर घ्याळ नि कारन !
अध्यक्ष -हाँ ब्वालो !
विरोधी दल नेता  - प्वाइंट ऑफ ऑर्डर या च कि जब तक मुख्यमंत्री  विधान सभा मा बयान नि दयाला बहस शुरू नि ह्वे सकद।
अध्यक्ष - पर अबि तुमन इ बहस की मांग कार अर अबि तुम बुलणा  छंवां कि जब तक मुख्यमंत्री  विधान सभा मा बयान नि दयाला बहस शुरू नि ह्वे सकद।
विरोधी दल नेता  - जी हम विरोधी दल का लोग छंवां , हमर काम विरोध करण च। हम ड्यार बौड़ै  से बेहद चिंतित छंवां।  ड्यार बौड़ै से पहाड़ का हरेक गांवुं मा अत्यंत तनाव की स्थिति पैदा हूण वाळ च।
संसदीय कार्य मंत्री  - हम ड्यार बौड़ै अर जु बच्यां छन ऊँ तैं बि उत्तराखंड से भैर कारो द्वी विषयुं पर बहस का वास्ता तैयार छंवां।
वि. स.अध्यक्ष -हां जी बुजर्ग यादव जी उर्फ़ बिहारी भया जी ! तुम क्या बुलणा छंवां।  क्या बहस की शुरुवात तुम करणा छंवां ?
बुजर्ग यादव जी- जी मि बुलणु छौं कि ड्यार बौड़ै , घर वापसी या प्रवासी घर लौट  आओ जन घटनाओं से प्रदेश मा गृह युद्ध की स्थिति हुईं च अर हम सब विरोधी दल का लोग 'प्रवासी घर लौट  आओ' से चिंतित छंवां। अर मुख्यमंत्री तैं बयान इ नि दीण पोड़ल बल्कण मा सदन तैं मौखिक  अर लिखित आश्वासन बि दीण पड़ल कि घर वापसी रुके जाली। प्रवासी कभी भी घर नही लौटेंगे।
वि. स.अध्यक्ष - पर बुजुर्ग यादव जी ! पर विरोधी दलों मादे क्वी त बहस शुरू कारो।
अस्मत की खोज मा  - जी मी बि
वि. स.अध्यक्ष - जी अस्मत की खोज माँ उर्फ़ बंगाली बाबू ! क्या तुम बहस शुरू करण वाळ छंवां ?
अस्मत की खोज मा  - जी म्यार मंतव्य या च प्रदेश  की प्रवासी घर लौट आओ की   आग मा झुलसणु  च अर मुख्यमंत्री आश्वासन बि नि दे सकणु च कि इस प्रदेश में प्रवासियों को उनके गाँव तो छोडो उत्तराखंड में भी नही घुसने दिया जाएगा।
एक विरोधी नेता - मुख्यमंत्री कैसे ब्यान देंगे ! ऊंक सरकार तो द्वी गढ़वाली अर द्वी कुम्मयौं की बैशाखी पर जि चलणि च।
संसदीय कार्यमंत्री - ठीक है गृह मंत्री बयान देने को तयार हैं।
गृह मंत्री - अध्यक्ष महोदय , प्रदेश की कानून व्यवस्था मेरे विभाग के जिम्मे है।  त मि सदन तैं आश्वाशन दींदु कि ड्यार बौड़ै अभियान का वास्ता कै बि प्रवासी गढ़वाली या कुम्म्या तैं उत्तराखंड मा नि घुषण दिए जाल।
बमशाह नेपाली - गृह मंत्री झूट बुलणा छन।  सब तैं पता च कि जब गढ़वाली अर कुमाउनी उत्तराखंड का पहाड़ छोड़िक चलि गे छा तो हम नेपाली , गुरख्या , बंगलादेशी , बिहारी , झारखंड्युंन गढ़वाल अर कुमाऊं की धरती संभाळ।  यीं धरती तैं फिर से आबाद कार।  अर अब यदि इथगा सालों बाद  गढ़वळि , कुमाउनी  प्रवासी लोग  पहाड़ वापस आणो तयारी   करणा छन तो हम नेपाली , गुरख्या , बंगलादेशी , बिहारी , झारखंड्युं का अधिकार हनन नि होलु ? हमर मौलिक अधिकार तैं छिने जाल तो हम तैं गुस्सा नि आल ? चिंता का विषय च कि एक घटना ह्वे कि द्वी गढ़वाली प्रवासी अपण ड्यार ऐन अर ऊँ दुयुंन नागराजा पूजा कार।   गढ़वाली अर कुमाउनी प्रवासियों को अपने गाँव वापस आने से एकदम रोका जाय।
संसदीय कार्य मंत्री - जी वा घटना ह्वाइ नी च।  हमर राज मा आज तक क्वी बि गढ़वाली या कुमाउनी प्रवासी उत्तराखंड नि आई अर कैन बि अपण पैतृक गाँव मा नागराजा की पूजा नि कार।
विरोधी दल नेता - झूट ! सरासर झूट ! हमम खुपिया विभाग की रिपोर्ट च कि प्रवास्युं ड्यार बौड़नै एक घटना गढ़वाळ अर एक घटना कुमाऊं मा ह्वे च।
सरकारी दल  का सबि सदस्य -झूट ! एक बि प्रवासी पहाड़ वापस नि आयि।
विरोधी दल नेता- हम बहस तब इ शुरू करला जब मुख्यमंत्री बयान   द्याल कि क्वी बि गढ़वाली या कुमाउनी प्रवासी उत्तराखंड मा नि घुसल !
संसदीय कार्य मंत्री - अध्यक्ष महोदय ! विरोधी दल का नेता तैं पता च कि हमर मुख्यमंत्री अपण   बूड  ददा का वार्षिक श्राद्ध का वास्ता बिहार जयां छन।  हमर गृह मंत्री जबाब दीणा त छन।
विरोधी दल नेता - तो उपमुख्यमंत्री से बयान दिलवावो।
संसदीय कार्य मंत्री - उप मुख्यमंत्री बि अपण रिस्तेदारी क काम से नेपाल जयां छन।
विरोधी दल नेता -तो अपण पार्टी अध्यक्ष से बयान दिलवाओ कि
संसदीय कार्यन्त्री - हमर पार्टी अध्यक्ष अपण पैतृक जमीन का कुछ काम बाबत झारखंड जयां छन।
विरोधी सदस्य - हम कभी भी गढ़वाली -कुमाउनी प्रवास्युं की घर वापसी बर्दास्त नही करेंगे और ड्यार बौड़ाई नही होने देंगे।  हम ईंट से ईंट बजा देंगे पर किसी गढ़वाली -कुमाउनी प्रवासी को उत्तराखंड में नही घुसने देंगे।
नेपथ्य से आवाज  - अरे टीवी कैमरा बंद कारो।  टेबल -कुर्सी -माइक चलणा छन।  विधयकों का सर फुटणा छन , विधयकों शरीर से खून बगणु च, खून ही खून दिखेणु च अर टीवी अबि तक लाइव दिखाणु च।
-----------जी टीवी क्रू बि घायल ह्वेक भाजि गेन तो टीवी लाइव इ चलणु च। ल्या अछु  ह्वे कि ऐम्ब्युलेंस बि ऐ गेन।




    19/12/14  Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Ridicule in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Mockery in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Send-up in Garhwali Language on migration from Hills ; Best of  Disdain in Garhwali Language on migration from Hills; Best of  Hilarity in Garhwali Language  on migration from Hills; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  on migration from Hills;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on migration from Hills ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on migration from Hills ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal  on migration from Hills; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on migration from Hills ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on migration from Hills ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on migration from Hills ; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on migration from Hills ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on migration from Hills ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on migration from Hills ;

Garhwali Hasya,  Garhwali Vyangya ,
                    स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
  History aspects - Entertainment by Folk Games in Garhwal in Pal /Shah Period
                     Entertainment in Garhwal – 1
Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -79 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -269     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -516
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

  Folk Games of Garhwal could be divided into following types-
Folk Games for special Occasions
Competitive Traditional Games
Guessing Folk Games and games where drawing is involved
Hunting Folk Games
Board or Paper based Folk Games
Gambling Folk Games
Physical Skill Folk Games
Water Folk Games
Cradle Folk Games
Imitation games
Singing Games
 The scholars can classify Traditional Folk Games/Sports from Garhwal, Kumaon and Haridwar as under –
Women Folk Games
Men Folk Games
Children folk games
Women and Men Folk Games
Children and Older men –women Game 
 Folk games of Garhwal could also be divided into following types
Indoor Folk Games from Garhwal, Kumaon and Haridwar (Uttarakhand)
Outdoor Folk Games from Garhwal, Kumaon and Haridwar (Uttarakhand)
Marriage or Specific Event Folk Games from Garhwal, Kumaon and Haridwar (Uttarakhand)
Board Folk Games from Garhwal, Kumaon and Haridwar (Uttarakhand)
Property Folk Games from Garhwal, Kumaon and Haridwar (Uttarakhand)

           -In old time, following games used to played by people-

Ayedi or folk game - hunting
Antakshari
Various Marriage party folk games
Iktangdya or Langdi Tang
Gilli Danda
Luka Chhipi
Ankh michauli
Chor Sipahi
Pathri Fod
Kabbadi
Ritha Bhainswal
Gari or pebbles
Kho kho
Kusti
Jumaping
Chhaumpa Daud or racing
Climbing on trees
Swimming
Swinging on tree
Various other old Indian games




Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 19/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -517
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on Garhwal ka Itihas, Garhwal ka Madhy Yugin Itihas , South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
History Aspects of Entertainment by Folk Games in Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Dehradun Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Haridwar Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Pauri Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Chamoli Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Tehri Garhwal in Pal /Shah Period; Entertainment by Folk Games in Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Period;
स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
                                 Role of Market in Hospitality Management, Hotel Management
                                                   आतिथ्य में मार्केट /बाजार की भूमिका

                                         Hospitality Management, Hotel Management   -17

 

                                                  आतिथ्य प्रबंधन, होटल प्रबंध -17

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--135 ) 
     
                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 135   

 

                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

बाजार या मार्किट का सरल और पुराना मतलब है कि जहां खरीददार आकर कुछ खरीदता है और विक्रेता को प्रोडक्ट /सेवा के ऐवज में धन या कोई वस्तु देता है।
बाजार उन संभावित खरीददारों का समूह होता है जहां खरीददार एक खास आवश्यकता पूर्ति करते हैं।
किन्तु अब बाजार केवल भौतिक स्थिति के नजरिये से नही देखा जा सकता है।  अब बाजार इंटरनेट में भी लगते हैं।  बाजार की अब रचना की जाती है।
आधुनिक विपणन प्रबंधन श्रम विभाजन के सिद्धांतो पर चलता है और श्रम कार्य भी विशेष श्रम हो गए हैं। विशेष श्रमिक विशेष प्रोडक्ट उत्पादन करता है और फिर अपनी अन्य आवश्यकता की पूर्ति दूसरे श्रमिक द्वारा बनाये उत्पाद से करता है।

Copyright @ Bhishma Kukreti 19/12//2014

 
Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी …
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22