Author Topic: Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख  (Read 728298 times)

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

Best  of  Garhwali  Humor , Wits Jokes , गढ़वाली हास्य , व्यंग्य )
-
कुछ बरजण , निषेध , मान्यता
-
 चबोड़ , चखन्यौ , भचकताळ    :::   भीष्म कुकरेती   

 
-
  गढ़वाळम तीन तरां की वर्जना (ताबोज ) छन।  सार्वभौमिक , गढ़वाळम प्रसिद्ध अर अति स्थानीय।  हम कुछ वर्जनाऊं तै छुड़दा अर वांसे बिंडी मुंड मा भार बढ़ै दींदा।  भार बढाण हमर आदत बण गे।
    स्थानीय मान्यता बि कम इच्चि हूंदन क्या।  फलण मौक छांच नि खाण , फलण मुंडीत वळ तैं फौड़म भात नि पकाण दीण।
    फबण बि कत्ति मान्यताऊं तैं जनम दींदी।  जन कि फलण गाँव बेटी नि दीण या फलण गाँवन ब्वारी नि लाण।
    कैं दिशाम मुंड करिक सीणम बि कत्ति मान्यता छन।  जन कि हमर गाँव दक्षिण मुखी च त उत्तर दिशा म मुंड कौरिक सीण तैं अच्छु नि माने जांद।  दिखे जाव त या  वैज्ञानिक मान्यता च।  उत्तर दिशा याने कूड़ौ पश्च भाग अर कूड़ौ पैथर दिवाल या पख्यड़ हूंद तो लैंडस्लाइड या भ्यूंचळम कूड़ौ पैथरौ दिवाल गिरणौ ज्यादा अवसर हूंदन।
      फिर कखमक पाणी नि पीण बि स्थानीय वर्जना हूंदन। जुंकळ पाणी , जूंक वळ पाणी , जुकाम वळ , निरोग पाणी नाम दिए जांदन पाण्यूं तैं।
    धार/धरुड़ /पंद्यर मथि झाड़ा पिसाब नि करण अर धार/धरुड़ /पंद्यर मथि पेड़ नि कटण एक वैज्ञानिक मान्यता च।  उनी पाणिम  (कूल ) थुकण -झाड़ा -पिसाब करण वर्ज्य छौ।
  चिड़ियों मुतालिक बि भौत सि मान्यता छन जन कि चखुलुं अंडा पर हाथ नि लगाण।  वास्तव मा इन मा प्राकृतिक चेतना व सुरक्षा कारण से  चखुल घोल छोड़ दींदन।  सवर्णों द्वारा  अंडा फुड़न महापाप किंतु शिल्पकारों पर यु पाप नि लगद मा भूमि मालिक हूण अर भूमिहीन हूणौ रहस्य छुप्युं च।
     करैं कु  बसण बुरु अवश्य माने जांद किन्तु करैं तैं मारे नि जयांद।
     मकान का समिण क्या अगल  बगल पर भांग , पिंडाळू , बेल , फलदार पेड़ बुरु माने जांद।  वास्तव मा या मान्यता अंग्रेजूं देन च।  अंग्रेजी शासनम स्वास्थ्य सुधार हेतु नियम बणये गे छा बल मकान का समिण या अगल बगल म क्या क्या पौधा -पेड़ नि बोये /लगाए जाण चयेंद।  सरकारी कारिंदा पासवान जु नियमूं अवहेलना करदा छा ऊं तैं डंड्यांद छा।  तो भौत सि मान्यता बण गेन। जन कि गौशाला /छनि गाँव से अलग हूण वळि मान्यता बि अंग्रेजी शासन मा स्वास्थ्य सुधार नियमों से बण। 
  मकान कखम लगाणम भौत सी मान्यता अर वैज्ञानिक या  अनुभव जनित मान्यता छे।  जन कि रात पेड़ तौळ नि सीण सही मान्यता  च
        पशु -पक्षी संबंधी , पेड़ -पौधा संबंधी मान्यता बि भौत छन।
      रात बगैर खायुं  सीण बुरु माने जांद छौ।  कखि दुसर गाँव जाण हो तो कबि बि नीन पुटुक नि जाण बि सही मान्यता च।
      कम असल जाति बिटेन ब्वारी लयाण पर बेटी नि दीण मान्यता त गढ़वाळम आज बि चलणु च। यु कम असल शब्द वास्तव मा अंग्रेजूं देन च।  भूमि नाप मा नायब , असल , कम असल शब्द प्रयोग हूंद छा तो हमन जातियुं तैं बि यी विशेषण दे देन।
    क्वी कखि यात्रा पर जाणु हो तो इन पुछण " कख जाणु /जाणी छे ?" गाळी  ही माने जांद छे।  सही वाक्य छौ " दौड़ कना ?".
     शिकारमा  दूध दही वर्ज्य माने जांद छौ इक तक कि शिकार खाणौ बाद बि दूध दही वर्ज्य छे।  इन बुले जांद छौ बल शिकार का दगड़ दूध आधी खावो तो कोढ़ हूणो चांस छौ। रात दही व पळयो बर्जित छौ।  सही छौ।
      क्वी गौड़ फुल्या हूण मिसे जाव त वीं गौड़ी दूध पीण बंद करे जांद छौ।  इनि भैंस लमंड जावो तो वीं भैंसी दूध बि वर्जित ह्वे जांद छौ।
       दूध मुतालिक कति मान्यता छन जन कि दूध तैं सूरज नि दिखाण।  कुछ त तर्क छौ यीं मान्यता मा।
   भैंस पर भूत रौंद अर गौड़ी पूँछ पकड्युं हो त भूत तो छ्वाड़ो ब्रह्म राक्षस बि नि लग सकद।  मान्यता छे बल जनान्युं तै लाल झुल्ला पैरिक बौण नि जाण चयेंद किलैकि भूत या छाया लग जांद।
     एक मान्यता छे कि सवर्ण कुखुड़ नि पाळदा  छा।  वास्तव म मान्यता सवर्ण की नि छे अपितु मान्यता छे बल किसान तैं कुखुड़ नि पळण चयेंद।  सही बि च।  कुखुड़ पाळिल्या त सग्वड़म कुछ ह्वे सकद क्या ?
     मरण पर त कथगा इ मान्यता छन जन कि भुट्यूं नि खाण , साल भर तक पूजा नि करण अर स्वाळ -पक्वड़ नि पकाण।  जै कुटुंब म मौत हो वै कुटुंब वळु दगड़ तेरा दिन तक सिवा -सौंळी नि लगाण।
     मरण पर बात आयी त एक मान्यता छे बल यदि कुत्ता मड्वें दगड़ जावो तो मृतक तै स्वर्ग मिल्द बल। मृतक तैं लंगण महापाप माने जांद।
  तलवार या हथियार नि नपाण चयेंद बि त मान्यता च कि ना ? फिर यदि हथियार नपै इ आल त हथियार तै समिण वळक गात पर छूंण आवश्यक हूंद। 
    पाटी -किताब -कॉपी पर खुट लगाण बर्ज्य च आज बि।
    जनम मैना मा बाळ नि कटण , जनम दिनौ कुण दाड़ी नि बणान जन मान्यता त इतिहास ह्वे गेन।
  आग म थुकण -पिसाब करण आज बि पाप माने जांद।
  आम , खिन्न आदि  डाळुं का झिंकड़ नि लगाए जांद मान्यता त वैज्ञानिक मान्यता च।
  ब्यौ  मा बर नारायण की भेष भूषा - अचकन , रेबदार सुलार , गोळ बौंळ वळ कुर्ता , पगड़ी , झालर असलम मुस्लिम संस्कृति की देन।   इनि नथुलि -बुलाक पैराण , ढोल बजाण मुस्लिम संस्कृति की ही देन च।
      हल्दी हाथ से द्वार बाट तक रोटी, झंग्वर , खीर नि पकाण या बामणु मा हल्दी हाथ से लेकि द्वार बाट तक मटन मच्छी नि खाण वळि मान्यता अब अस्ताचल जोग ह्वे गेन। अस्ताचल पर बात ऐ इ त सूर्यास्त दिखण याने स्वीलाक घाम दिखण बि कख अच्छु माने जांद छौ अब तो लोग सूर्य अस्त दिखणो उत्तरी ध्रुव की यात्रा करणा छन जी।
  जेठ -ब्वारी , मम्या ससुर -भणजौ ब्वारी की छौं क बारा मा आपक क्या ख़याल छन ?
   अर नीली आँख का बारा म भौत सि मान्यता -भ्रान्ति त आज बि छन।
   बाकी आप बतावो कि हौर क्या क्या मान्यता छन ?
       
   
   
   
 
   

-
30 /1 / 2018, Copyright@ Bhishma Kukreti , Mumbai India ,

*लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल हौंस , हौंसारथ , खिकताट , व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।
-
    ----- आप  छन  सम्पन गढ़वाली ----
-
 Best of Garhwali Humor Literature in Garhwali Language , Jokes  ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Uttarakhand Wit in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language Literature ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language  Literature , Jokes  ; Best of  Ridicule in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Mockery in Garhwali Language Literature  , Jokes    ; Best of  Send-up in Garhwali Language Literature  ; Best of  Disdain in Garhwali Language Literature  , Jokes  ; Best of  Hilarity in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  Literature   ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language Literature  from Pauri Garhwal , Jokes  ; Best of Himalayan Satire Literature in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal  ; Best of Uttarakhand Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal   ;  Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal   ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar    ;गढ़वाली हास्य -व्यंग्य ,  जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; ढांगू से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; पौड़ी गढ़वाल से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ;
Garhwali Vyangya, Jokes  ; Garhwali Hasya , Jokes ;  Garhwali skits , Jokes  ; Garhwali short Skits, Jokes , Garhwali Comedy Skits , Jokes , Humorous Skits in Garhwali , Jokes, Wit Garhwali Skits , Jokes

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

       उत्तराखंड  परिपेक्ष में   भरंगी   की सब्जी ,औषधीय व अन्य   उपयोग और   इतिहास

                                                 
          History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of  Himalayan Blue Fountain Bush   Clerodendrum serratum in Uttarakhand context

          उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास - 38

              History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -   38                   
         
           उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --   79

       History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -79
-
      आलेख -भीष्म कुकरेती (वनस्पति व सांस्कृति शास्त्री )
-
वनस्पति शास्त्रीय नाम - Rotheca serratum, Clerodendrum serratum
सामन्य अंग्रेजी नाम - Blue Fountain Bush
हिंदी नाम -भरंगी
नेपाली नाम - अखंडी
उत्तराखंडी नाम -भरंगी
 भरंगी की झाडी 1. 8 मित्र ऊंची हो सकती हैं। डंठल जोड़ में पत्तियां गुच्छे में पायी जाती हैं और फूल सफेद , नीले व बैंगनी रंग के होते हैं।
जन्मस्थल संबंधी सूचना - पूर्वी भारत व श्रीलंका को भरंगी  का जन्मस्थल माना जाता है।
संदर्भ पुस्तकों में वर्णन -
भरंगी का वर्णन धन्वन्तरी निघण्टु (ग्यारहवीं सदी से पहले ),कैयदेव निघण्टु , शो निघण्टु , रा निघण्टु , भाव प्रकाश निघंटु में उल्लेख हुआ है।
  ----औषधीय उपयोग ---
  भारत,  श्रीलंका में भरंगी का उपयोग सब्जी हेतु कम दवा हेतु अधिक होता है और आयुर्वेद में भरंगी का महत्वपूर्ण स्थान है। भरंगी से बनाई गयी दवाइयां स्वास रोग , कफ , बुखार ,पेट दर्द ,क्षय रोग निवारण हेतु जले  व  घाव पर लगाए जाती हैं। सर्प दंश में भी उपयोग होता है।
       ---भरंगी की सब्जी ----
भरंगी की पत्तियों से सब्जी बनाई जा सकती है किन्तु टॉक्सिक भय से बहुत काम उपयोग होता है।  आज तो सुनने में नहीं आता है।  भरंगी की हरी सब्जी अकाल या हीन समय में प्रयोग होता था।
 हरी पत्तियों को धोकर उबाला जाता है (जिससे कडुवापन कम हो जाय ) . फिर कढ़ाई में तेल, जख्या , जीरा , अदरक , लहसुन , प्याज को छौंका जाता है , फिर टमाटर के साथ भूना  जाता है , फिर नमक ,मिर्च हल्दी ,धनिया ,  भांग का मसाले डाले जाते हैं व् कुछ देर पकाते हैं।  अब भरंगी के उबले पत्तियों को कढ़ाई में डालकर 5 मिनट तक पकाया जाता है।  गरमागरम परोसा जाता है , वैसे अरहर , चना दाल , मटर के साथ  भी पकाई जाती है।  भीगी दालें , गहथ , राजमा ,चना ,  सूंट के साथ भरंगी की पत्तियों का सूखा साग बनाया जाता है। बिना उबाले भी पालक जैसे सब्जी भी बनाई जाती है। 


Copyright@Bhishma Kukreti Mumbai 2018

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

 ( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

Best  of  Garhwali  Humor , Wits Jokes , गढ़वाली हास्य , व्यंग्य )
-
झिंकड़ कटणै  , झिंकड़ घटणै  , लगुल चड़ाणै  लगाणै  संस्कृति
-
 चबोड़ , चखन्यौ , भचकताळ    :::   भीष्म कुकरेती   
-
            झिंकड़ बगैर आज बि कृषि सुचे नि सकेंदी।  पाख -पख्यड़ ह्वेन या सफाचट सैण धरती मतलब  मैदान झिंकड़ आवश्यक हूंदन।  हां जन हमन कमीज -पैंट की जगा टी शर्ट अर जीन्स पैरण शुरू कौर दे ऊनि मैदानों मा अब झिंकड़ुं जगा प्लास्टिक का झिंकड़ ऐ गेन।  मैदानों मा हमेशा झिंकुड़ुं कमी रै त उख झिंकड़ुं जगा लगलूं की सहायता लिए जांदी छे . पलातक आण से अब अंगूर , गुदड़ी आदि अब वनस्पतीय झिंकड़म चढ़नम उनि शरमान्दान जन हम भारतीय मर्द धोती -कुर्ता -टुपला पैरणम शर्मांदा।  गढ़वाळम अबि बि सग्वड़बाज वनस्पतीय झिंकड़ पकड़ी बैठ्यां छन।  गढ़वाळम आज बि झिंकड़ उपलब्ध छन उल्टां बांज , तूंग  त रोइ रोइ थकणा छन बल हम तै काटो अर झिंकड़ लीजावो।  समय समय की बात च। झिंकड़ा सपोर्ट गुदड़ी , कखड़ी  अर लमिंडक लगुलुं  कुण आवश्यक हूंद। झिंकड़ माने सामयिक सपोर्ट , टेक , ठंगरु। 
             गुदड़ी, लमिंड , कखड़ी कुण झिंकड़ जरूरी हूंदन।  उन करेला कुण बि झिंकड़ जरूरी हूंदन किन्तु कम खाण त कनि बि काम चल जांद।
         झिंकड़ुं कुण बांज या तूंग ही बढ़िया डाळ माने जांदन।  बुरांस , जमिण जन पेड़ुं झिंकड़ अच्छ नि मने जांद।  बुरांश -जमिणा झिंकड़ ममता बनर्जी जन कच्च हूंदन कबि कबि बि मिली जुली सरकार तैं धोका दे दींद। मंदार या खिन्न जन पेड़ुं झिंकड़ कांटेदार हूंदन जन कम्युनिस्टुं द्वारा यूपीए सरकार  तैं सपोर्ट। कम्युनिष्ट बड़ा बड़ा शिक्षण संस्थाऊं  मा चेयरमैनशिप बि मांग लीन्दन  अर रोज सरकार तैं डंसणा बि रौंदन।
       उन भौत सा झिंकड़ुं मा लगल चढ़दी नीन जन कॉंग्रेस शिव सेना अर अकाली दाल से सपोर्ट नि मंगदी उनी कथगा पेड़ छन जामा गुदड़ी -कखड़ी लगुल नि चढ़दन।
        कुछ पेड़ुं झिंकड़ गुदड़ी -कखड़ी लगलूं तै सपोर्ट करण बर्दास्त नि कौर सकदन। जन भाजपा कम्युनिष्टों सपोर्ट बर्दास्त नि कौर सकद या कम्युनिस्टुं तैं भाजपा का सपोर्ट हजम ह्वे इ नि सकद।  फिर अशोक या कुंळैं झिंकड़ बि ठीक नि हूंदन।  जौंक फौंटा अळग झुकणो जगा तौळ झुक्यां ह्वावन वूं पेड़ुं झिंकड़ बि नि लगाए जांदन।  जन समाजवादी पार्टी अर बसपा का सपोर्ट कॉंग्रेस तैं अळग लिजाणो जगा तौळ लिजान्द उनी अशोक या चीड़ वृक्ष का झिंकड़ बि हूंदन।  झूट बुलणु हों तो भाजपा का उत्तर प्रदेश मा कुहाल इतिहास  बाँची ल्यावो जब जब भाजपा न बसपा याने मायवती बैणि  से सपोर्ट ले भाजपा का सपोर्ट बेस खतम इ ह्वे। अशोक या कुंळै का झिंकड़ अच्छा नि हूंदन।
           जन भाजपा ओवेसी का सपोर्ट तैं पाप समजदी या कॉंग्रेस हिन्दू महासभा का सपोर्ट तैं पाप समजदि उनि सरा भारत मा आम  मान्यता  च बल आमक झिंकड़ से पाप लगद।  पाप ऊप कुछ नी भै झिंकड़ घटदी आमक झिंकड़ पर ऐलिफेंट ईयर फंगस इ ना छुट छुट छतरी फंगस बि लग जांद अर गुदड़ी -कखड़ी का लगल फलहीन हूण पसंद करदन किंतु ऐलिफेंट इयर फंगस या छतरी कुयड़ बर्दास्त नि कौर सकदन। इलै भाजपा ओवेसी कु सपोर्ट नि मंगद , कॉंग्रेसी हिन्दू महासभा क सपोर्ट नि मंगदी अर किसान आमक झिंकड़ नि घटदन।
      खिन्न सरीखा पेड़ का झिंकड़ नि लगाणो पैथर एकी कारण नी कि खिन्न का ग्वाळ अर फौंट्युं पर कांड हूंदन बल्कि एक हौर कारण बि च।  जन भाजपा कु सपोर्ट लीण या भाजपा तैं सपोर्ट दीण राजनैतिक पार्ट्युं  कुण कांटेदार सपोर्ट त छैं इ च मुस्लिम वीं पार्टी तैं बोट नि दींदन ज्वा पार्टी भाजपा से सपोर्ट ल्यावो या भाजपा तैं सपोर्ट द्यावो।  भाजपा पर मुस्लिम विरोधी कांड त छैं इ छन बल्कणम एक हैंक बिजोग बि  पड़्युं च भाजपा का सपोर्ट मा।  भाजपा सपोर्ट कम करदी अपितु अपण जड़ जमांद जमांद सपोर्टिव पार्टी क जड़ खुदण लग जांद।  झूठ बुलणु हूं त ओड़ीसा मा बीजेडी क नवीन पटनायक तैं पूछी ल्यावो।  महाराष्ट्र मा शिव सेना सुप्रीमो उद्धव ठाकरे का ऐड़ाट -भुब्याट सूणी ल्यावो अर अब आंध्र प्रदेश मा टीडीपी का चंद्र बाबू का क्वीणाट सूणी ल्यावो।  सब बुलणा छन बल भाजपा कांटेदार झिंकड़ ही ना जड़कट्वा झिंकड़ बि च।  खिन्न बि इनि झिंकड़ च।  लगलों तैं सपोर्ट से अधिक खिन्न अपण जड़ जमै दीन्द इलै खिन्न जन झिंकड़ुं से किसान बि दूर रौंद अर लगल बि दूर रौंदन।
      उन टेम्परेरी झिंकड़ुं जरूरत क्वाद -झंग्वर या मर्सू बूंद दैं बि पड़द जन नरसिम्हा राव तैं झारखंड मुक्ति मोर्चा कु सपोर्ट की जरूरत पड़ी छे अर अबि एक साल पैल महाराष्ट्र मा भाजपा तैं शरद पंवार की आवश्यकता पोड़। क्वाद -झंग्वर या मर्सू बूंद दैं बि झिंकड़ इन हूण  चयेंदन जु कांटेदार बि नि हो , ना ही सूखा , ना ही झड़ण वळ पत्तीदार हो अर ना ही जैक तिनका खेत मा गिरण वळ हो। पत्तीदार झिंकड़ से पत्ती, तिनका  खेत मा गिरिक झंग्वर , क्वाद अर मरसूं बीज दबै दींदन। चरण सिंह , चंद्रशेखर अर देवी गौड़ा की सरकार तैं कॉंग्रेसौ सपोर्ट कुछ ना पत्तीदार झिंकड़ लगाण ही छौ।
      झंग्वर , क्वाद बूँद दैं कांटेदार झिंकड़ नि लगाए जांद।    कांटेदार झिंकड़ त पता नी कथगा सालुं तक पीड़ा दींद धौं , क्वी नि जणदु।  नरसिम्हा राव तै  झारखंड मुक्ति मोर्चा का सपोर्ट लीण भौत मैंगा पोड़ छा।  नरसिम्हा राव पर कोर्टम बि कांड पूड़ी छा। महराष्ट्र मा भाजपा तै शरद पंवारक सपोर्ट लीणो बाद  क्या क्या घाल मेल करण पोड़ धौं यी त नहर घोटालाों  की बंद करीं दसियों फ़ाइल ही बताल। 
    झिंकड़ आवश्यक च किंतु झिंकड़ छंट्यांण, झिंकड़ कटण अर झिंकड़ घटणै कौंळ आण  बि अति आवश्यक च जी। 
-
31 /1 / 2018, Copyright@ Bhishma Kukreti , Mumbai India , *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल हौंस , हौंसारथ , खिकताट , व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।
-
    ----- आप  छन  सम्पन गढ़वाली ----
-
 Best of Garhwali Humor Literature in Garhwali Language , Jokes  ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Uttarakhand Wit in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language Literature ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language  Literature , Jokes  ; Best of  Ridicule in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Mockery in Garhwali Language Literature  , Jokes    ; Best of  Send-up in Garhwali Language Literature  ; Best of  Disdain in Garhwali Language Literature  , Jokes  ; Best of  Hilarity in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  Literature   ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language Literature  from Pauri Garhwal , Jokes  ; Best of Himalayan Satire Literature in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal  ; Best of Uttarakhand Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal   ;  Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal   ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar    ;गढ़वाली हास्य -व्यंग्य ,  जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; ढांगू से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; पौड़ी गढ़वाल से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ;
Garhwali Vyangya, Jokes  ; Garhwali Hasya , Jokes ;  Garhwali skits , Jokes  ; Garhwali short Skits, Jokes , Garhwali Comedy Skits , Jokes , Humorous Skits in Garhwali , Jokes, Wit Garhwali Skits , Jokes

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

Myths and Religious Importance of Kusha/Kansilu, Halfa Grass in Uttarakhand
-
Plant Myths, Religious Importance, and Traditions in Uttarakhand (Himalaya) -22
By: Bhishma Kukreti, M.Sc. (Botany) (Mythology, Culture Research Scholar)
-
Common English name –Halfa Grass
Botanical name –Desmostachya bipinnata
Local name –Kusha or Kansilu
Hindi Name – Kusha
Sanskrit Name –Darbha, Darbhah
Economic benefits –it was used as folk medicine and medical uses in dysentery, menorrhagia. Is used as fodder 
                   Myths, Religious Importance and Traditions
  There are mentions of Kusha ,  Halfa Grass/ Kush in Rig Veda, Mahabharata and Buddhist literature as sacred plant. In Rig Veda, it is mentioned that in special ceremony, priests and scholars use Kusha seat. In Bhagvat Geeta , Krihna advices for Kusha seat for mediation. Early Buddha accounts also mention that Buddha used Kusha Asan or Kusha seat for meditation (3).
 Kusha pen was supposed to be auspicious pen for writing on leaves
    Still, many mediators use Kusha Asan / Halfa Grass seat for meditation.
           Uses of Kusha /Halfa Gras in Various Shradha Tarpan  (tribute to forefathers) etc
  Priests use Kusha , Halfa Grass in various Shradha rituals as follows –
1-Darbha or Kusha Chat – 10 numbers each of five inch wide bundled in 10 tags
2- 3 Kusha of 8 inches each bundled by ‘klava’ for Tarpan
4- 3 Kusha of 8 inches each for base for Pind
5- Kusha ring used at Tarpan processes
6- One Tied Kusha for Marjan ritual
7- 15 Kusha of 3 inches for putting/using at various times and places.

  Kusha as Blessing Medium
 Priests use Kusha for blessing the jajman too by putting Kusha Grass on Jajman’s heads
-
References-
1-Griffit, 1896,Hymes of Rigveda , Vol1 p.4
2-BhagvatGita VI:11
3-Williams P., 2006,Buddhism,Vol.1  page 4
Copyright@ Bhishma Kukreti, Mumbai 2017
-
Plant Myths  , Religious Importance, Traditions , Garhwal, Uttarakhand ; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Kumaon, Uttarakhand ;Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, Himalaya; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, North India; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, South Asia



Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

Myths and Religious Importance of Palash, Dhak, * Teak in Uttarakhand 
-
Plant Myths, Religious Importance, and Traditions in Uttarakhand (Himalaya) - 23
By: Bhishma Kukreti, M.Sc. (Botany) (Mythology, Culture Research Scholar)
Botanical name – Butea monosperma
Local Name – Dhak, Dhank
Hindi Name – Palash , Tesu, Tensu
Sanskrit Name – Kimshuka
                                           ---Economic benefits –--
Medical uses- Dhak is used for removing skin, cough, cold, stomach, worm, leprosy , dysentery etc.
Furniture, Agriculture Instruments, wood etc and for making coal, roots are used for rope materials and leaves container
Decoration – For color
                   Myths, Religious Importance and Traditions
    The three united leaves of Dhak are considered Brahma (Creator), Vishnu (Preserver) and Shiva (Destroyer) .
People believe that Palash, Dhak is the form of Agni (Fire). In a Purana story, parvati cursed deities for taking birth in tree form and Agni took birth in the form of Palash .
     In Grihvasutra, it is advised to use Dhak stick for Brahmin young man in Yagyopavit (thread ceremony) ritual.
 In Shrotra Sruti, there are many methods for making Dhak, Palash wood as ‘samidha’  for various Yagya, homa.
 In  Vayu Puran, using Dhak wood for Homa or Yagya is called auspicious.
In Indian Hindu astrology, Budh grah is the master of Dhak. Surya is also connected with Dhak 
 Palash, Dhak is also an auspicious tree for Buddhist as second Buddha got gyan (Enlightenment)  under this tree.
 In Mahabharata, the Dhak, plash is narrated in Aranyaka parva  when Pandavas travel to Garhwal for vanvas 
 Dhak leaves are also used for blessing rituals or ceremonies.
 Learned people suggest for rooting Dhak tree on est south of village.
 People offered Dhlk flower to Devi.
      Auspicious Importance in Holi Festival
   In Uttarakhand, playing Holi with Palas color is very auspicious important aspect of Holi celebration.
                    Palash in Astrology
 Purva Falguni Nakshatra is related to Palash and astrologers use Kadamb for person effected by Poorva Falguni Nakshatra.    
                    Palash in Tantric –Mantric Rituals
  People use Palash , Dhak (White flower is supposed to be best) in Tantric Vshikran and Smridhi rituals.
  There is importance of Dhak, Palash in Shankaracharji Mantra too.
 There is uses of Palash in Damar Tantra डामर तंत्र
As per Uddamareshwar Tantra, Palsh is offered to please Kalkarni Yakshani.
                    --- Dhak, Palas in Proverb---
 The Hindi proverb ‘Dhak ke Teen pat’ is famous and common proverb for showing unchangeable.
-
Copyright@ Bhishma Kukreti, Mumbai 2017
-
Plant Myths  , Religious Importance, Traditions , Garhwal, Uttarakhand ; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Kumaon, Uttarakhand ;Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, Himalaya; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, North India; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, South Asia



Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Myths and Religious Importance of bamboo, Bans in Uttarakhand 
-
Plant Myths, Religious Importance, and Traditions in Uttarakhand (Himalaya) - 24
By: Bhishma Kukreti, M.Sc. (Botany) (Mythology, Culture Research Scholar)
Botanical name –Bambusa vulgaris
Local Name –Bans
Hindi Name –Bans
Sanskrit Name –Vetasah वेतस:
                                           ---Economic Benefits –--
Medical uses- One ingredient in Banshlochan an Ayurveda medicine
   
Furniture, Agriculture Instruments, wood etc.- Various containers, combs , soop, fodder, fences, camp (Pall)  roof and wall,  Hockey (Hingor) stick. In old age, bridges were made by bamboo. Musical instrument as fluet.
Food Uses – Banskil Vegetable
Decoration – Less but is used
                   Myths, Religious Importance and Traditions
  Bamboo is symbol of friendship.
 Lord Krishna had deep relation with bamboo and his name are derived from bamboo as Venugopal, Vanshidhar (due to his playing bamboo fluet).
--------------------Auspicious for making pens ------------------
Bamboo and other varieties are perceived as auspicious pens.
 ----------- Stick for Anchorite---
 Anchorites use Bamboo stick while they are travelling 
         _ Representing Punya Nakshatra---------
Bamboo is representative of Punarvasu Nakshatra in Hindu astrology.

----------------In Marriage --------------
 In Hindu marriage rituals, Bamboo Sup, Soop (सूप) is used at the time of Kanya dan by brother  and father.
 Bamboo baskets are also used in marriage ritual.
------------ Bamboo flowering year means Plague Year --------------
  It was believed that  bamboo flower after twelve years gap and flower together. In past, there was a myth that the year of bamboo flowering meant plague was on the way.
               ------------------Uses in Funeral Ceremony -------------
   Bamboo logs are compulsory used in carrying dead body to crematorium even on motor or ambulance.
  The fire (burning uple, dry cow dung) container is always put on triangle base made by bamboo.
 Bamboo log used for carrying dead body is never burnt but thrown out. Bamboo burning is perceived calling forefather’s cursing (Pitri Dosh)


-
Copyright@ Bhishma Kukreti, Mumbai 2017
-
Plant Myths  , Religious Importance, Traditions , Garhwal, Uttarakhand ; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Kumaon, Uttarakhand ;Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, Himalaya; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, North India; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, South Asia



Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Myths and Religious Importance of Safed Musli in Uttarakhand 
-
Plant Myths, Religious Importance, and Traditions in Uttarakhand (Himalaya) - 25
By: Bhishma Kukreti, M.Sc. (Botany) (Mythology, Culture Research Scholar)
Botanical name –  Chlorophytum borivilianum
Local Name – Safed Musli, Safed Moosli
Hindi Name –Safed Musli, Safed Moosli
Sanskrit Name –Mushali 
                                           ---Economic Benefits –--
Medical uses- Roots are used as * tonic
Food Uses – Leaves are cooked for vegetables
                   Myths, Religious Importance and Traditions
   Safed Musli/Moosli/Musali is used in Rahu Shanti Rituals.  Astrologers advice that the effected person by Rahu Grah should take bath with  mixer of Bala, Kuth, Nagmotha, Sarson, Laja, Lodh Devdar and Musli for eight Tuesday for downing or ending the Rahu’s negative effects.
  Karmkandi Pundit also use Musli in Devi Pujan.
-
Copyright@ Bhishma Kukreti, Mumbai 2017
-
Plant Myths  , Religious Importance, Traditions , Garhwal, Uttarakhand ; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Kumaon, Uttarakhand ;Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, Himalaya; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, North India; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, South Asia



Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Myths, Religious Importance, uses in Astrology and Tantra-Mantra of Khirni, Milk Tree in Uttarakhand 
-
Plant Myths, Religious Importance, and Traditions in Uttarakhand (Himalaya) - 26
By: Bhishma Kukreti, M.Sc. (Botany) (Mythology, Culture Research Scholar)
Botanical name –Manilkara hexandra
Local Name –Khirni
Hindi Name –Khirni
Sanskrit Name –Kshirini , Nimbbij
                                           ---Economic Benefits –--
Medical uses- Used in disease as –Anorexia , cough-cool, bronchitis and colic 
Furniture, Agriculture Instruments, wood etc.-Wood are very hard and used for heavy structure work as gates, beams etc
Food Uses –Fruits edible
Decoration – Flowers used in garland
                   Myths, Religious Importance and Traditions
 In Hindu Astrology, Astrologers suggest using Khirni root for satisfying the curs or negative effects of Chandra Rashi.)चन्द्र ग्रहशांति )
  Astrologers suggest for putting the Khirni roots with two Rudraksh seeds on a white cloth or white tag and is put into an amulet and tied on hand or hung on neck onMonday at chandra Hora and Chandra Nakshtra. The purifying mantra for the Khirni root is as under –
चन्द्र बीज मंत्र--- ऊँ श्रां, श्रीं , श्रौं स: चंद्रमसे नम:
or
ऊँ सों सोमाय नम:
  Astrologers suggest donating Khirni fruits on Monday for pacifying bad effect or enhance good effect of Chadra nakshtra (Kark rashi too)
-
Copyright@ Bhishma Kukreti, Mumbai 2017
-
Plant Myths  , Religious Plants, Religious Importance, Traditions , Garhwal, Uttarakhand ; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Kumaon, Uttarakhand ;Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, Himalaya; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, North India; Plant Myths , Religious Importance, Traditions , Uttarakhand, South Asia, Religious Plants Garhwal, Religious Plants Kumaon, Religious Plants Dehradun , Religious Plant Haridwar .वनस्पति ज्योतिष , वनस्पति तंत्र, वनस्पति मंत्र




Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

      उत्तराखंड  परिपेक्ष में   छोपछीनि /कुकरदार   की सब्जी ,औषधीय व अन्य   उपयोग और   इतिहास

                                                 
          History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of  Himalayan Smilax,  Smilax aspera  in Uttarakhand context

          उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास - 39

              History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -39                       
         
           उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --  80

       History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -80
-
      आलेख -भीष्म कुकरेती (वनस्पति व सांस्कृति शास्त्री )
-
वनस्पति शास्त्रीय नाम - Smilax aspera
सामन्य अंग्रेजी नाम - Smilax, Prickly Ivy
संस्कृत नाम -छोपछीनि , द्वीपांतरा
हिंदी नाम -कुकुरदार
छोपछीनी /कुकरदार  लतानुमा पौधा है जो पेड़ों पर चढ़कर 45 मीटर तक लम्बी लता रूप ले लेता है। छोपछीनी /कुकरदार  के पत्ते गदगदे व हृदय शक्ल के होते हैं। सफ़ेद फूल वाले छोपछीनी /कुकरदार के फल पककर लाल व सुखकर भूरे या काले हो जाते हैं। छोपछीनी /कुकरदार हिमालय में 1200 -2500 मीटर की ऊंचाई में पाए जाते हैं।
-
संदर्भ पुस्तकों में वर्णन - भावप्रकाश निघण्टु में द्वीपांतरा नाम से उल्लेख हुआ है।
 
     --- औषधीय उपयोग ---
छोपछीनी /कुकरदार का मुख्य उपयोग औषधि हेतु होता आया है।  छोपछीनी /कुकरदार के विभिन्न भागों का उपयोग , सिफिलिस , साजोफेनिया, पेट दर्द ,  बबासीर , नपुंसकता जैसी बीमारियां दूर करने हेतु होता है।
       -----  भोज्य पदार्थ उपयोग ---
  छोपछीनी /कुकरदार के  कच्चे डंठल  की कलियों से हरी सब्जी बनाई जाती है जैसे एस्पेरेगस की सब्जी बनाई जाती है।   छोपछीनी /कुकरदारके कंद को किसी तरीदार सब्जी में भी डाला जा सकता है।  किन्तु मुख्यतया  छोपछीनी /कुकरदारडंठल कली की सब्जी या कंद का सब्जी में उपयोग वास्तव में वैद्यों के परामर्श से ही उपयोग किया जाता है।  जब अकाल या कम सब्जी का समय हो तो  छोपछीनी /कुकरदारके क्लीनुमा डंठलों की सब्जी बनाई जाती है। 
   



Copyright@Bhishma Kukreti Mumbai 2018

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

 ( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

Best  of  Garhwali  Humor , Wits Jokes , गढ़वाली हास्य , व्यंग्य )
-
 पलायन रोको , पलायन रोको पर शेर के मूछ के बाल  कौन गिनेगा ?
-
 चबोड़ , चखन्यौ , भचकताळ    :::   भीष्म कुकरेती   
-
स्थान -ड्याराडूण, डिल्ली या बम्बै
समय 1989  से 2099  मध्य क्वी बि साल
-
गुंदुरु गांवक  रिस्ता मा सबसे कणसु  भाई- भैजी ! क्या जबाब दीण ?
 सुंदुरु  - गांवक रिस्ता से गुंदुरु से ज्याठ - हाँ भैजी सब पुछणा छन बल ...
 गांवक रिस्ता मा सबसे बड़ो भाई बंदरु  सबसे ज्याठ - एक मिनट हां।  जरा मि ' पहाड़ों में बिच्छू घास खेती से पलायन रुकेगा ' भाषण पूर करदु तब बात करुल। पर्स्युं उत्तरी गढ़वाल संघ की मीटिंग मा म्यार भाषण च त तैयारी जरूरी च।
गुंदुरु - भैजी अरे भानु काकाक रोज फोन आणा छन बल हम मादे कु ?
सुंदुरु - मेकुण त फोन इ नि ना  द्वी दैं घौर बि ऐ गे भानु काका।
गुंदुरु - क्या आफत च।  गढ़पुर पट्टी पलायन रोको संघ वाळुंम काम कुछ नी बल बस।  बुलणा छन बल परिवार से  एक भाई रिवर्स माइग्रेसन कारो बल।
सुंदुरु - जान खांई च यूंन मेरी। अरे क्वी प्रोग्राम उरायो अर द्वी चार बादी -बादणी डांस राखो तो बात बि खपद।
गुंदुरु - हां बीच मा यूं पर रबत लग्युं छौ बल अपण बच्चों तैं गढ़वळि सिखाओ , गढ़वळि सिखाओ अर अब रबत लग्युं च बल रिवर्स  माइग्रेसन कारो रिवर्स माइग्रेसन कारो बल जु बि रिटायर ह्वे गेन बल उ गाँव मा बसों बल।
सुंदुरु -अरे कथगा पैथर सि पलायन रोको संघ का भानु काका पड्यां छन म्यार पैथर बल मि रिटायर ह्वे ग्यों त मि तैं अब अपण मातृ भूमि सेवा वास्ता गांव बसण चयेंद।  अरे गांव बसण क्वी खाणो काम च।
गुंदुरु - हां फोन पर भानु काका मि तै समजाणु छौ बल जन  सिंसईं ,  खाटळी का विद्यादत्त पोखरियाल जी लखनऊ बिटेन गांव मा बसि गेन उनि मि तैं बि गांवम बसण चयेंद। पोखरियाल जीन 267 फलदार पेड़ लगाई ऐन बल।
 सुंदुरु - अर ओ झंगोरा से पलायन रोको संघ का उम्मेद जेठू  जी  कम छन क्या।  वी बि लग्यां  छन बल " सुंदुरु ! तू  रिटायर ह्वे गे त गांव म बस  अर झंगोरा खेती कौर अर पलायन रोक।
गुंदुरु - फिर वो 'कुखड़ पाळो गढ़वाल में पलायन रोको समीति ' का घ्याळु जीजा जी बि मि तै   ' गढ़वाल में पलायन रोकने हेतु कुखुड़ कैसे पालें ' किताब दे गेन अर पुछणा रौंदन बल " कब छै रै गाँव जाणि कुखुड़ पळणो कुण ?"
सुंदुरु - अरे इक नाती छन , नतणा छन ऊँ तै छोड़ि मि झंगोरा बुतणो गढ़वाल जौंल हैं ?
गुंदुरु - अर मि इतरी बड़ी जायजाद छोड़ि कुखुड़ पाळणो गाँव जौलु हैं ?
हुस्यारी (बंदरु नातण ) - गछोटे दादा जी ! मंझले दादा जी ! आपने पलायन रोको वालों से पूछना था ना कि वे क्यों नहीं वापस पहाड़ जा रहे हैं ?
गुंदुरु = बेटा पूछी च सब्युं तैं पूछ च।
हुस्यारी -तो उनके आन्सर क्या थे ?
सुंदुरु - एक बुलणु बल वैक नौन नि जाण दीणा छन।  हैंक बुलणु छौ बल वैक मिसेजै तबियत खराब रौंद त गाँव नि बस सकुद।  अर तिसर  बुलणु छौ बल चूंकि वैकि मिसेज पंजाबी च त वु गाँव तो छोडो उत्तराखंड मा कखि बि नि बस सकुद।
गुंदुरु - भानु काकाक बुलण च बल चूंकि वूं माँ इन जमीन नी च कि मॉडर्न हॉउस बणै साकु।  घ्याळ जीजा क संजैत मकान च त सेटल हूण मुश्किल च त  मशरूम से पलायन रोको का अध्यक्ष मंथा ज्योरुन कब का अपण गांवक जमीन बेचिक देहरादून मा सेकिंड होम का वास्ता प्लॉट ले याल छौ तो अब गाँव वापस जावन तो कनै जावन।
सुंदुरु - अर सब हमर पैथर पड्यां छन बल वापस गाँव जावो अर पलायन रोको।
हुस्यारी - तो आप भी दादा जी ने किया वैसे क्यों नहीं करते ? कुछ दिन पहले तक 'पलायन रोको' आंदोलनकारी रोज दादा जी को तंग करते थे कि गाँव में बसो , गांव में बसो, रिवर्स माइग्रेसन कारो।  अब कोई नहीं आता।
द्वी - क्या कौर भाई साबन ?
हुस्यारी - कुछ ना।  एक नई संथा खड़ी कार।  'बिच्छू घास से गढ़वाल में पलायन रोको ' संस्था खोलि दे। अब दादा जी हर जगह भाषण देते रहते हैं बिच्छू घास की खेती करो और पलायन रोको। अब कोई दादा जी के पास नहीं फटकते हैं।
द्वी चड़म से उठिक एक दगड़ी - अच्छा त हम चलणा छा।
हुस्यारी -दादा जी ! चाय तो पी के जाईये।
गुंदरु - नहीं बेटा मुझे अभी जाकर अपण नै संस्था ' खन्नु -खरपट से पलायन रोको समीति'  संस्था का लेटर हेड छापणो आडर दीणो जाण।
सुंदुरु - मीन बि अब्याक अबि ' नारियल की खेती से पलायन रोको संघ ; संस्था का लेटर हेड छपवाणन। 

   

-
1/2 / 2018, Copyright@ Bhishma Kukreti , Mumbai India ,

*लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल हौंस , हौंसारथ , खिकताट , व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।
-
-
    ----- आप  छन  सम्पन गढ़वाली ----
-
 Best of Garhwali Humor Literature in Garhwali Language , Jokes  ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Uttarakhand Wit in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language Literature ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language  Literature , Jokes  ; Best of  Ridicule in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Mockery in Garhwali Language Literature  , Jokes    ; Best of  Send-up in Garhwali Language Literature  ; Best of  Disdain in Garhwali Language Literature  , Jokes  ; Best of  Hilarity in Garhwali Language Literature , Jokes  ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  Literature   ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language Literature  from Pauri Garhwal , Jokes  ; Best of Himalayan Satire Literature in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal  ; Best of Uttarakhand Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal   ;  Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal   ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar    ;गढ़वाली हास्य -व्यंग्य ,  जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; जसपुर से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; ढांगू से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ; पौड़ी गढ़वाल से गढ़वाली हास्य व्यंग्य ;
Garhwali Vyangya, Jokes  ; Garhwali Hasya , Jokes ;  Garhwali skits , Jokes  ; Garhwali short Skits, Jokes , Garhwali Comedy Skits , Jokes , Humorous Skits in Garhwali , Jokes, Wit Garhwali Skits , Jokes
=
-

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22