Author Topic: Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख  (Read 724997 times)

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
                 History Review of Garhwal King Upendra Shah

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -157     

   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -404
 
                       By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

          Upendra Shah is mentioned as successor of Garhwal King Fate Shah in the list of Maularam, Becket, Williams and Almora.
 The traveler Revar (1808) also mentioned Upendra Shah as Garhwal King. Hardwick did not mention Upendra shah as successor of Fate Shah.
  According Walton, after death of Fate Shah (1717), his son Dilip Shah ascended on the crown. However, Dilip Shah died within a couple of months. Upendra Shah got Kingdom after death of Dilip Shah. However, Upendra Shah lived only for nine –ten months after crowning. According to Bhakta Darshan, when Dilip Shah died he did not have any prince but his wife was pregnant. Puriya Naithani advised that till the successor becomes mature, Upendra Shah the younger brother of Dilip Shah should ascend on crown. 
  Maularam mentions that Dilip Shah was younger to Upendra Shah. Sons of Upendra Shah did die at early age. Pradip Shah the son of Dilip Shah ascended on crown after the death of Upendra Shah.
  The ruling period of Upendra shah has disagreement among historians. The different  ruling period of Upendra shah is as under  –
Becket – 1708-1709
Walton – 1717
Raturi – 1748-49
Walton is more right than others.
  Less is written about Upendra shah barring Maularam who describes him as able administrator, capable judge, religious, donor to scholars and Pundits.


Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 15/8/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -405
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
XX    
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Music Notation, Music Script, Swar Lipi of Garhwal Folk Dance Song – Gweeral Fuli Ge 

Characteristics of Garhwali Folk Dramas, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -199         
Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music part -29   

 गढ़वाली लोक नृत्यगीत- संगीत (गढ़वाली लोक नाटकों ) में शास्त्रीय संगीत स्वर लिपि, ताल, राग रागिनी-29 
                             
                     Presented by Bhishma Kukreti (Folk Literature Research Scholar)

ग्वीराळ फूल फूलिगे म्यार भीना लोकनृत्य -गीत की संगीत स्वर लिपि -- -

 
        स्थाई चरण - ग्वीराळ फूल फूलिगे म्यार भीना
        सहायक चरण -  माल़ू बेडा फ्यूलड़ी फूलिगे भीना
                           झपन्याळी सकिनी  फूलिगे भीना
                          घरसारी लगड़ी फूलिगे भीना
                         द्यूंळ-थान कुणजु  फूलिगे भीना
                           गैरी गदनी तुसार  फुलिगे भीना
                           डांडयूँ फुलिगे बुरांस म्यार भीना
                           डळ फूलों बसंत बौडिगे भीना
                         बसंती रंग मा रंगदे भीना
                         ग्वीराळ फुलिगे म्यारा भीना
         म    घ  -   ।   प   -   -   -   ।  रेसा   -   -   ।  घसा  -  सा   -
          ग्वी  s   s । रा   s   s  s   ।  ळ    s   s   ।   फू    s  ल  s
           रे   म   - ।  ध   प   प -    ।  ध    -   प    ।   म    -  रे   म
         फू   लि   s   ।  गे    s  म्या  s ।  रा    s   s   ।    भी   s  ना  s
          ध   -     -   ।   प    -     -   -  ।    सा  -     -  ।    सा  -  सा  -
           ग्वी  s   s । रा   s   s  s     ।  ळ    s   s   ।   फू    s  ल  s
           रे    म  -  ।  प   -   रे  -     ।   म    -    -     ।   म   -   म  -
          फू   लि   s   ।  गे    s  म्या  s ।  रा    s   s   ।    भी   s  ना  s

शेष चरण इसी तरह गाये जाएंगे। 

s =आधी अ
@ - नीचे अर्धचन्द्राकार चिन्ह
# चिन्ह नीचे बिंदी का है जैसे फ़ारसी  शब्दोँ में लगता हैं
मूल संगीत लिपि -केशव अनुरागी , नाद नंदनी (अप्रकाशित )
      संदर्भ - डा शिवा नंद नौटियाल , गढ़वाल के लोकनृत्य गीत
           इंटरनेट प्रस्तुति - भीष्म कुकरेती


Copyright@ Bhishma Kukreti 15/8/2014 for interpretation notes   
Contact ID -bckukreti@gmail.com
Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
References -
1-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya Geet
2- Keshav Anuragi, Nad Nandani (Unpublished)
3- Dayashankar Bhatt, Divya Sangit (Unpublished)
4- Glossary of Indian Classic Music
 XX

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Music Notation, Music Script, Swar Lipi of Garhwal Folk Dance Song – Gado Gulband, Gulband Ko Nagina   

Characteristics of Garhwali Folk Dramas, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -200         
Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music part -30   

 गढ़वाली लोक नृत्यगीत- संगीत (गढ़वाली लोक नाटकों ) में शास्त्रीय संगीत स्वर लिपि, ताल, राग रागिनी-30 9 
                             
                     Presented by Bhishma Kukreti (Folk Literature Research Scholar)
गाड़ो गुलबंद एक घसियारी लोकनृत्य -गीत की संगीत स्वर लिपि --

स्थाई चरण - गाड़ो गुलबंद , गुलबंद को नगीना,
                 त्वै तैं  मेरी सासू  ब्वारी युं की अगीना। 
सहायक चरण - बुडड़ी लगौंद जवानी का रीसा
                     बुडड़ी तैं धरला पुंगड़ी का ढीसा। 
                 गाड़ो गुलबंद , गुलबंद को नगीना,
                 त्वै तैं मेरी सासू  ब्वारी  की अगीना।
                   में से नि रयांदु सासू  की जेल मा,
                स्वामी जी घौर आवा बैठिकी रेल मा। 
म  रेप  प  म  ।  रे  -  सा -  ।   मरे    म     -  प  ।  -   -  प  ध 
गा    s    ड़ो    s    ।  गु    s   ल   s  ।  बंs     s     s  द  ।   s  s गु  ल
सां   सां   सां  रेंसां   । -  धप प  - ।  ध   ध   प प ।  म म रे -

बं   द   को    s      । s न   गी  s  ।   ना     s     s    s  ।     s     s    s s
म  रेम  प    म     ।  रे - सा  -  । मरे#  म  -   प ।   -  -  प  ध
त्वै  s   तैं  s  । मे s री   s । साs   s  s  सू ।  s  s  ब्वा  s
सां सां सां रेंसां । -  प  ध -  ।  म  -  -  -   ।   -  -  -  -                     
 s  री  की    s ।   s अ  गी   s ।  ना   s     s    s  ।     s     s    s s
       शेष चरण इसी तरह गाये जाएंगे। 
s =आधी अ
@ - नीचे अर्धचन्द्राकार चिन्ह
# चिन्ह नीचे बिंदी का है जैसे फ़ारसी  शब्दोँ में लगता हैं
मूल संगीत लिपि -केशव अनुरागी , नाद नंदनी (अप्रकाशित )
      संदर्भ - डा शिवा नंद नौटियाल , गढ़वाल के लोकनृत्य गीत
           इंटरनेट प्रस्तुति - भीष्म कुकरेती



Copyright@ Bhishma Kukreti 16/8/2014 for interpretation notes   
Contact ID -bckukreti@gmail.com
Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
References -
1-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya Geet
2- Keshav Anuragi, Nad Nandani (Unpublished)
3- Dayashankar Bhatt, Divya Sangit (Unpublished)
4- Glossary of Indian Classic Music
 XX


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
             .                   भाजपा मा नया  भर्ती हुयां  अल्पसंख्यक नेताs दगड़ मुखाभेंट

                             
                           घपरोळया , हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती     
                   
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

 भाजपा मा योग्य अल्पसंख्यक नेता खुज्याण माने बिरळौ औंरू  खुज्याण।  जु बीजेपी हाई कमांड कै नै अल्पसंख्यक नेता तैं न्यूत द्यावन बि त शहनाज हुसैन अर मुख्तार अब्बास नकबी ना नकुर करिक वै अल्पसंख्यक नेता तैं भाजपा भितर नि छिरण दींदन।

अबि कुछ दिन पैल बड़ी मुस्किल से एक योग्य याने क्वालिफाइड लीडर भाजपा पुटुक छीरि ग्यायि अर शहनाज हुसैन अर मुख्तार अब्बास नकबीकुछ नि कौर सकिन। क्वालिफाइड माने जु अल्पसंख्यक नेता सेक्युलिरिज्म तैं चट्टेलिक गाळी दे साकु।

परसि (15 /8/ 2014 ) भाजपा मा नया भर्ती हुयां क्वालिफाइड अल्सपसंख्यक नेता मै मिल गेन।

मि - हैं ! अल्पसंख्यक नेता जी ! चार इ दिन मा गल्वड़  लाल अर लद्वड़ झकाझक ?

 अल्पसंख्यक नेता -हाँ इक भाजपा मा त पूछ हुणि च।  निथर कॉंग्रेस  पार्टी मा मि कथगा बि आरएसएस तैं मा -बैणि गाळी तक दे दींदु छौ तो बि ना तो राहुल गांधी तक बात पौंचद छे ना ही प्रेस वाळ मेरी बातुं पर न्यूज गंठ्यादा छा।

मि -मतलब कॉंग्रेस मा सुणवाइ इ नि छे।

 अल्पसंख्यक नेता -अब जब कॉंग्रेस मा हजारों की संख्या मा अल्पसंख्यक नेता छन तो कैक जि सुणवाइ ह्वे सकद।
मि -अर अब भाजपा मा ?

अल्पसंख्यक नेता -पैल जख कॉंग्रेस की बैठ्कुं मा कखि दूर पैथराक पंगत मा जगा मिल्दी छे उख इख भाजपाs  बैठक मा मि तैं डायस मा अग्वाड़ी जगा इ नि मिल्दी बल्कण मा फूलूं माळा बि मिल्दी। जन तुम हिंदुऊँ पूजा मा चौकल मा सुपारीक महत्व च उनि भाजपा की बैठ्कुं मा हम तीन -चार अल्पसंख्यक नेताऊं अहमियत च।

मि -करदा क्या छंवां तुम उख भाजपा मा ?

 अल्पसंख्यक नेता -अरे भौत  काम च।  सुबेर बिटेन रात बारा बजी तलक इथगा काम च कि पळेक (थक) बिसाणो समौ नि मिल्दो। 
मि -क्या बुलणा छंवां ?

 अल्पसंख्यक नेता -हाँ।  अब सि उत्तर प्रदेश मा धार्मिक उन्माद चलणु इ रौंद त मीडिया वाळु तैं बयान दीण पड़द कि धार्मिक दंगा राहुल गांधी अर मुलायम सिंह कराणा छन।  अर फिर  …

मि -फिर क्या ?

 अल्पसंख्यक नेता - फिर  क्वी ना क्वी अख़बार  टीवी चैनेल मदरसाओं बुरा हाल पर रिपोर्ट प्रकाशित करि लींदु तो मि तैं सोनिया गांधी , लालू प्रसाद यादव या अखिलेश प्रसाद यादव पर भगार , लांछन , अभियोग लगाण पोड़द कि युंक वजै से मदरसाओं बुरा हाल छन।
मि -हाँ इन मा त आपम समौ इ नि होलु ?

अल्पसंख्यक नेता - फिर लालू प्रसाद सरीखा नेता सेक्युलरिज्म की बात करणा ही रौंदन दिन मा चार पांच दैं सेक्युलरिज्म की ऐसी तैसी बि करण लाजमी ह्वे इ जांद।

मि -हाँ उन बि आज सेक्युलरिज्म शब्द ऐसी तैसी लैक  शब्द रै गे।

 अल्पसंख्यक नेता - फिर जब बि बेटी -ब्वार्युं तैं बुर्का पैरण चयेंद जन विषय पर विवाद हो तो हरेक पेपर , हरेक टीवी चैनेल तैं गोलमाल बयान बि दीणी पड़दन।
मि -अर आरएसएस का नेता बि रोज क्वी ना क्वी हिन्दू समर्थन मा उटपटांग बयान बि दीणा ही रौंदन
अल्पसंख्यक नेता -हाँ इन मा रोज एक बयान तयार रखणी पोड़द कि आरएसएस वाळु इ मतबल च उ मतबल नी च या हैंक कनफणि सी मतलब गंठ्याण पोड़द।

मि -त इन ब्वालद कि भाजपा मा पंची अंगुळ घी मा अर मुंड कड़ाई मा।

 अल्पसंख्यक नेता -अर खुट गदगदा , जन्नत जन कालीनुं  मा।
मि -बाइ द वे ! मुसलमानुं विकास पर आपकी क्या सोच च ?

अल्पसंख्यक नेता -ह्यां इ सेक्युलर -नॉन सेक्युलर की झंझट से फुरसत मीलो तो विकास -फिकास का बारा मा सोचुँ ना।  तुम बि बेकार की बातुं मा म्यार अमूल्य समौ बर्बाद करण चाणा छंवां। 

Copyright@  Bhishma Kukreti  17 /0/8/ 2014     
*लेख में  घटनाएँ , स्थान व नाम काल्पनिक हैं ।


 
Garhwali Humor in Garhwali Language, Himalayan Satire in Garhwali Language , Uttarakhandi Wit in Garhwali Language , North Indian Spoof in Garhwali Language , Regional Language Lampoon in Garhwali Language , Ridicule in Garhwali Language  , Mockery in Garhwali Language, Send-up in Garhwali Language, Disdain in Garhwali Language, Hilarity in Garhwali Language, Cheerfulness in Garhwali Language; Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal; Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal; Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal; North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal; , Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal; Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal; Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal; Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal; Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar;

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Music Notation, Music Script, Swar Lipi of Garhwal Folk Dance Song – Bajli Teri Jhanvari

Characteristics of Garhwali Folk Dramas, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -201         
Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music part -31   

 गढ़वाली लोक नृत्यगीत- संगीत (गढ़वाली लोक नाटकों ) में शास्त्रीय संगीत स्वर लिपि, ताल, राग रागिनी-31
                             
                     Presented by Bhishma Kukreti (Folk Literature Research Scholar)
'बाजलि तेरी झांवरी 'लोकनृत्य -गीत की संगीत स्वर लिपि --

         बाजलि तेरी  झांवरी  छमाछम
स्थाई - बाजलि तेरी  झांवरी  छमा छम- ओ हो
         बिगरैली खुट्यूं की भग्यानी - बाजलि - - -
अंतरा - गोरी मुखड़ि माँ  घुंगटि खैंचकि खिच हैंसदि तू
          अनार -मेली  सी दांतुड़ी दिखौंदी ,
          करळी आंख्युं ना अगाड़ी हेरदि पिछाड़ी देखदि,
          करळी  ऊँठड़ि   दंतुन दबांदि
           लटुलि  फुपतै की गुस्सा माँ  ठम ठम जब  हिटिदि,
           तब भग्यानी बाजलि तेरी  झांवरी  छमाछम ।

                ताल -दादरा (मध्यलय )

स्थाई -
ध#   सा  सा ।  रे  म  म । प  ध  - । म  म   - । रे  म  प  ।  म  सा  रे
बा    ज  लि  । ते  री  झां । व  री s । छ मा  s । छ  म ओ । हो  s  s
म  ध  ध   ।  प  ध  ध  । रे  म  प । म  सा  रे । ध#  सा  सा । रे  म   म
बि  ग  रै  ।  ली  खु  s ।  ट्यूं की भ। ग्या नी s । बा    ज  लि  । ते  री  झां

अंतरा -
                          सां
प  प  ध  ।  ध  ध  ध  ।  प  प  ध  । ध  ध  ध  । प  प  ध  ।  ध  ध  ध
गो री मु   ।  ख  ड़ि माँ । घुं  ग   टि। खैं च  कि   । खि च हैं  । स  दि तू
प  प  ध  ।  ध  ध  ध  ।  प  ध  म ।  प  ध  ध । इसी तरह दूसरा अंतरा
अ ना र   । मे  ली  सी । दां  तु  ड़ी ।  दि  खौं दी । का दूसरा चरण भी है
ध#  सा  सा । रेम  सा  सा  ।  रे  म  म  । धध  ध  धा  । प  प  म  । प  ध  -
ल  टु   लि  । फुप  तै की ।     गु  स्सा माँ । ठम ठ म ।  ज   ब हि  ।  टि दि -

                                    सां
ध  ध   प  ।  ध   रें  सां  । ध   ध  ध  । प  प  म  । प  ध  - । प  म  -
त   ब भ  ।  ग्या   s नी । बा   ज  लि ।  ते  री झां । व  री  s ।छ  मा s
मम  -  -  । सा  सा  रे  ।
छम  s s । ओ हो हो  ।

शेष चरण इसी तरह गाये जाएंगे। 

s =आधी अ
@ - नीचे अर्धचन्द्राकार चिन्ह
# चिन्ह नीचे बिंदी का है जैसे फ़ारसी  शब्दोँ में लगता हैं
मूल संगीत लिपि -केशव अनुरागी , नाद नंदनी (अप्रकाशित )
      संदर्भ - डा शिवा नंद नौटियाल , गढ़वाल के लोकनृत्य गीत
           इंटरनेट प्रस्तुति - भीष्म कुकरेती

Copyright@ Bhishma Kukreti 17/8/2014 for interpretation notes   
Contact ID -bckukreti@gmail.com
Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
References -
1-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya Geet
2- Keshav Anuragi, Nad Nandani (Unpublished)
3- Dayashankar Bhatt, Divya Sangit (Unpublished)
4- Glossary of Indian Classic Music
 XX
Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Pauri Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Dehradun Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Uttarkashi Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Rudraprayag Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Tehri Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Chamoli Garhwal, South Asia; Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music from Haridwar, Garhwal, South Asia;

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1

                                   फॉर गौड सेक , नो शौचालय निधि टॉक  प्लीज !

                           घपरोळया , हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती     
                   
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

अचकाल जखिम बि जावो तखिम प्राइवेट -पब्लिक पार्टीसिपेसन (PPP) की छ्वीं लगणी रौंदन।  मि तैं त डौर च कि इनि PPP तैं महत्व मिल्दो राल त एक दिन इन बि आल कि अम्बानी , अडानी , टाटा,  बिरला की कंपनी सेना तैं किराया पर सिपाही अर पैटन टैंक बि सप्लाई कारली। 

अबि सि प्रधान मंत्री नरेंद्र मोदीन पंदरा अगस्तौ कुण लाल किला से भारत मा देवालयुं जगा शौचालय बणानै फिर से भारतीयों तैं आवाहन कार।  यद्यपि भूतपूर्व केंद्रीय मंत्री जय राम रमेश नरेंद्र भाई पर कॉपीराइट हनन का ऐवज मा मुकदमा ठोकण वाळ छन। प्रधान मंत्री नरेंद्र मोदीन ना केवल सांसद या विधायकों से अपील कार कि अपण सांसद निधि तैं शौचालय निर्माण पर लगावो अपितु प्रधान मन्त्रीन भारतीय ब्यापारी -उद्योगपतियों से बि गुजारिस कार कि मंदिर -मस्जिद निर्माण की जगा शौचालय निर्माण का वास्ता दान कारो।

हमर बिल्डिंग का समिण  एक सार्वजनिक शौचालय च जैकि कैपेसिटी च दस आदिम प्रति घंटा पर डिमांड च सौ आदिम प्रति घंटा अर वांसे रोज भौत सा अभ्यार्थी अति आतुर्दि मा हमर बिल्डिंग मा आंदन अर शौचालय प्रयोग की प्रार्थना करणा रौंदन।  हमर बिल्डिंग मा शौचालय अभ्यर्थ्युं भीड़ लगीं रौंदि। इखम दस सार्वजनिक शौचालय हौर नि बणल तो यी हाल राल। हमर मुहल्ला मा कम से कम दस हौर सार्वजनिक शौचालयुं की  आवश्यक छन।

प्रधान मंत्री नरेंद्र मोदी से प्रेरित ह्वेक मि उद्यमी कमाल  अलघ मा ग्यों।  बड़ी मुस्किल से चार दिन बाद अलघ जी तैं मिलणो समय मील।

मि नियत समौ पर कमाल अलघ का समिण बैठ्युं छौ।

मि -मिस्टर कमाल अलघ !

कमाल अलघ -म्यार जबाब ना मा च।

मि (रक्षात्मक मुद्रा मा ) - पण मीन त बताइ नी च कि मि आपसे मुहल्ला मा सार्वजनिक शौचालय निर्माण निधि का वास्ता आयुं छौं।  प्रधान मंत्री नरेंद्र मोदीन बि बोलि बल उद्योगपतियुं तैं सार्वजनिक शौचालय निर्माण कारन।
कमाल अलघ -नाम नही लेना इस आदमी का।  नरेंद्र मोदीन अपण आफत हम ब्यापारियुं पर पिलचै (थोपना ) दे। पंदरा अगस्त बिटेन अर अब तलक मेरि हगणि -मुतणि बंद च।

मि -पर आपम त सौएक शौचालय ता होला ?

कमाल अलघ -अरे पर शौच करणो वास्ता बगत बि त हूण चयेंद।  इना नरेंद्र मोदीन अपण भाषण ख़तम कार अर इना लोगुं भीड़ म्यार ऑफिस मा लगण शुरू ह्वे अर सब सार्वजनिक शौचालय का वास्ता दान मंगणा छन।

मि -हां मि बि  ....
कमाल अलघ -पर आप अपण नगर सेवक का पास किलै नि गया ?

मि -नगर सेविकाक  बुलण च बल पैल शहर मा पाणी समस्या दूर हूण चयेंद।  शौचालय ह्वे बि जाल पर यदि पाणी नि होलु त शौचालयुं क्या करण ?

कमाल अलघ -तो विधायक मा जांदा ?

मि -विधायक जीक बुलण च बल शहर की असली समस्या सड़क च।  सड़क बणल त लोग सड़क मा बि टट्टी -पेशाब कौरी ल्याल।
कमाल अलघ -सांसद ?

मि -सांसद बुलणा छन कि सांसद निधि से त आठ दस स्कुलुंम शौचालय बौण सकदन।

कमाल अलघ -पर !

मि -चूँकि सरकार शौचालय निर्माण नि कौर सकदी तो ही नरेंद्र मोदी जीन उद्योगपतियुं से गुजारिस कार कि कॉर्पोरेट सोसल रिस्पॉन्सिबिलिटीज  का तहत भारत मा शौचालय बणाओ।
कमाल अलघ -खबरदार ! नाम मत लेना  नरेंद्र मोदिका !

मि -पर आप तो नरेंद्र मोदिका बड़ा प्रशंसक छया।  चुनावुं बगत टीवी शोऊं मा आप नरेंद्र मोदी की प्रशंसा करदा नि अघांद छया ?

कमाल अलघ -हाँ।  अब क्या बताऊँ ! मेरी करीबन दस फैक्ट्री तकरीबन तकरीबन बंद पड़ीं छन।  लाभ की स्थिति छ नी च।  शौचालय बणाण सरकार कु काम च।  हमर काम च मोटर रेसिंग , हॉर्स रेसिंग जन खेलूं तैं बढ़ावा दीण।

मि -आप तैं अपण कॉर्पोरेट सोसल रिस्पॉन्सिबिलिटी निभाण पोड़ल ही।
कमाल अलघ -हाँ पर जब मेरी फैक्टरी चलणा राल अर मुनाफ़ा ह्वाल तो ही तो मि  अपण कॉर्पोरेट सोसल रिस्पॉन्सिबिलिटी निभौल कि ना ?

मि -तो फैक्टरी चलाओ अर मुनाफ़ा कमाओ अर अपण कॉर्पोरेट सोसल रिस्पॉन्सिबिलिटी निभाओ !

कमाल अलघ -हां पर जब सरकार हम उद्योगपतियुं तैं ब्याजमुक्त बैंक लोन मुहय्या कराली , एक्स्ट्रा इंसेंटिव द्याली तबि त हमर फैक्ट्री दुबर खड़ी होली अर हम फैक्टरी चलाण लैक होला।

मि -पर जथगा लोन तुम तैं दिए जाल उथगा पैसों से तो भारत मा शौचालयों कु जाळ बिछ जाल।
कमाल अलघ -हाँ पर शौचालय निर्माण से रोजगार त नि बढ़दन ना !   रोजगार नि बढ़ल त अच्छा दिन नि ऐ सकदन।
मि - मतबल इखम बि अंडा पैल आयि कि मुर्गी पैल आयि वळि  स्थिति च। सरकार पैलि उद्योगूँ तै सहायता देली अर तब जैक ही उद्योगपति शौचालय निर्माण मा सरकार तैं सहयोग द्याली ?
कमाल अलघ - बिलकुल सत्य बचन।  अब जावो मीन  आज छै सौ सोसल वर्करुं तैं इनि समझाण कि जब तलक सरकार उद्यमुं की सहायता नि कारली उद्योग शौचालय निर्माण मा सहयोग नि कर सकदन।

Copyright@  Bhishma Kukreti  18 /0/8/ 2014     
*लेख में  घटनाएँ , स्थान व नाम काल्पनिक हैं ।


 
Garhwali Humor in Garhwali Language, Himalayan Satire in Garhwali Language , Uttarakhandi Wit in Garhwali Language , North Indian Spoof in Garhwali Language , Regional Language Lampoon in Garhwali Language , Ridicule in Garhwali Language  , Mockery in Garhwali Language, Send-up in Garhwali Language, Disdain in Garhwali Language, Hilarity in Garhwali Language, Cheerfulness in Garhwali Language; Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal; Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal; Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal; North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal; , Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal; Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal; Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal; Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal; Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar;

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -159     

   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -406
 
                       By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

                    Regrouping in Garhwal Kingdom
  After the death of Five Katoch brothers, Khas group became powerful and their repression was also cruel and unbearable for subject. Khas group split   into major two groups. Minister Gaje Singh Bhandari and Minister Sankar Dobhal were leading the first group and influential ministers as Bhagu Saunthiyal, Puriya Naithani were supporting this group. Kathit brothers were leading another group. Kandari Gusain the maternal uncle of Kathit brothers, Bhim Singh Bartwal the brother in law of Kathait were supporting Kathait group. Bartwal was on top post in the court.
 Kathait brothers got more influence and they started putting their own men on top posts of court. Kathait brothers proved more oppressive than Katoch brothers. This oppression is still famous as proverb in Garhwal as Kathaitgardi.
 One brother Sadarsingh Kathit from Kathit brothers was Thokdar or commander of Raingarh (Rawain). He used to collect tax from subject but used to deposit the least in the treasury. His son Khadag Singh Kathait was also culprit in collecting taxes but did not deposit the same in treasury. Khadag Singh was in charge of Mundkar (head tax). Mundkar was levied on those people who did not shave after death of their kin (Swar).  Due to malpractice in tax collection Kathait became powerful in terms of money and supporters.
 Kathits started planning to eliminate ministers and prince from Garhwal Kingdom. Their intension was to become King. One evening when Minister Shankar Dobhal was busy in rituals Kathait killed him there at his house. Khadag Singh Kathait killed Minister Gaje Singh Bhandari while he was taking Dip into Ganga River. The queen appointed Madan Singh Bhandari as minister in place of Gaje Singh Bhandari.  Kathait also killed Bhagu Saunthiyal. Kathait brothers surrounded Puriya Naithani but wise Naithani escaped from conspiracy.
                            Killing of Kathait Group
Now, Kathait wanted to kill minor prince too. Their brother in law became against Kathait for the conspiracy in killing Prince Pradip Shah. The queen handed over Pradip Shah to Puriya Naithani to protect from Kathaits. The queen appointed a Khanduri as minister.
 The soldiers of Madan Singh Bhandari and Bhim Singh Bartwal surrounded Kathait brothers. They ran towards Dasauli. The soldiers killed all Kathait in between Dasauli and Shrinagar.

                 Characteristics of Administration under the Queen
 
   From the death of King Fate Shah till Pradip Shah took charge of Garhwal Kingdom, there was disturbances and unruly situation in Garhwal Kingdom. The ministers were free to levy tax on the subjects. The following defame taxes of Queen Period are now remembered as proverbs in Garhwal -
Syundi Kar (married woman tax)
Chulha Kar – By this families stopped splitting. Even brothers started having only one wife.
Hal Kar- There was tax on each plough appliance. Therefore, many families used only one plough to save tax.
Sauni Ser tax- Ghee tax was levied on each milk producing buffalo. Peaple stopped nurturing buffalos.
 The officers used to collect taxes cruelly but did not deposit the same amount in the treasury. Corruption was on its peak. Ministers and officers were increasing their wealth by collecting tax in the name of court.
 There was infighting among the ministers and administrators on Court. One group used to insult other group and were busy to eliminate opposite group.
 Shankar Dobhal recovered the situation and reduces many unusual taxes. He also started social works on behalf of court. Nitya Nand Khanduri became minister in place of Shankar Dobhal. Khanduri stopped the initiatives of Dobhal. Khanduri snatched Jagir of many Jagirdar (landlord) who got Jagir from previous Kings.
 There was no difference between capable and unable person.
The Queen rule period is called Black Period of Garhwal.




Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 18/8/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -407
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
XX    
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Haridwar Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Dehradun Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Uttarkashi Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Tehri Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Chamoli Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Rudraprayag Garhwal; History of Kathaitgardi (Repression of Kathait) in Garhwal King Pradip Shah Period in context History of Pauri Garhwal;


Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
Music Script, Music Notation of a Folk Dance Song showing Tension of Inter-Cast Marriage- मायाधर- भूमादेय

Characteristics of Garhwali Folk Dramas, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -202         
Classical Rag Ragini, Tal, Bol, Music Beats, Music Notations or Music Scripts in Garhwali Folk Songs and Folk Music part -32   

 गढ़वाली लोक नृत्यगीत- संगीत (गढ़वाली लोक नाटकों ) में शास्त्रीय संगीत स्वर लिपि, ताल, राग रागिनी-32
                             
                     Presented by Bhishma Kukreti (Folk Literature Research Scholar)

 Music Script, Music Notation of a Folk Dance Song showing Tension of Inter-Cast Marriage

 
पैथर कोरस गीत -बा-दी -यों की बेटी भू-मा-देय
                           बो-ल़ू-रई  जाणो तेरा झम   
                           बा-म-णु का बेटा मायाधर
                                बो-ल़ू-रई जाणो झम
(स्वांग थौळ (स्टेज, मंच) मा मायाधर अर भूमा आन्दन )
मायाधर --- कुमाळी ठाण भूमादेय
                 कुमाळी सी ठाण भूमा झम
                 वेबाठा की बात नि पूछणि
                  जै- वेबाठा नि जाणो  भूमा झम
मायाधर --- क्वी मारी की ढोल ल़ो भूमा
                  बू-रो-च जमानो भूमा झम
भुमदे --------मा-ऱी-देलो क्वी त डैर क्यांकि
                    म-र-णे  टाळी कैन झम
भुमादे --------तू-छै- बड़ी जात मायाधर
                     मैं-छौं छोटी जात माया झम
मायाधर-------छौं -बा-म-ण गौं क बेटा मैं त
                     तू-बा-म-ण गौं की बेटी झम
                     स-ब्बि देस का लाडला हम
                     ऊं-च नीच को च झम
भुमदे ------में-रा-बाना  तिन मा-या-धर
                 घ-र-बार छोडि याले झम
मायाधर----ती-न- भी मेरा बाना भूमा
                जो-ग- णी भेख लेये झम 
मायाधर ----- नि -हो-णी ह्व़े जांद होणि भूमा
                     दि-ल -मि-लि जाणा  चिंद झम
                    धौ-ळी बि अथाह थाह देंद
                     आ -गा -स -भी देंद  राह झम
मायाधर-------ज्यू-णो--वैको च सुफल भूमा
                     मो-ऱी-को अमर होंदी झम
                     जै-की-खुद मा दुनिया सारी
                      द-ण-म-ण रोंद झम
कोरस गीत- --बा-दि-यूँ की बेटी भूमादेय 
                     बो-ल़ू-रई-जा-णो तेरो झम 

राग काफी (एकताल अथवा कहरवा ( (मध्यलय )

एकताल - धिं धिं धागे त्रिकिट ट तू ना क त्ता धागे त्रिकिट धिं नाना
कहरवा - धा  गि  नति नक धिन , धागि नति नक धिन धागि नति नक धिन
स्थाई --------------------------------------
नि  -   ।  सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  रे  सा
बा s । दी  s ।  यों की । बे टी  । भू मा । दे य

नि  - । सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  रे  सा

बो s । ल़ू s । र ई ।  जा णो ।ते रा । झ म 

नि  - । सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  रे  सा
बा s। म s। णु का । बे टा । मा या। ध र

नि  - । सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  रे  सा
बो s । ल़ू s । र ई ।  जा णो ।ते रा । झ म 

अंतरा -----------------------------------------
प - ।  प  - । प  नि । ध  प  । रे   ग   ।  रे  सा

कु -। मा s। ळी सी । ठा ण ।भू मा । दे य

नि  - । सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  सा  -
कु -। मा s। ळी सी । ठा ण ।भू मा । झ म 
नि  - । सा -  ।   रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  रे  सा
बे s । बा s । ठा  की। बा त । नि पू। छ णि
नि  - । सा - । रे  ग  ।  रे  सा  ।  रे  ग  ।  सा  -
जै s । बा s । ठा नि ।जा णो  ।भू मा । झ म


गीत के शेष पदों के प्रारम्भिक दो चरण अंतरा की प्रारम्भिक दो पंक्तियों  स्वरावलि में और शेष दो पद स्थाई की अंतिम दो पंक्तियों की स्वरांजलि में गाये बजाए जायेंगे।
सातवें पद की बाद पुनः गायक -वादकों द्वारा समवेत गायन -वादन पटाक्षेप  पश्चात
s =आधी अ
@ - नीचे अर्धचन्द्राकार चिन्ह
#१  चिन्ह नीचे बिंदी व - का है 
मूल संगीत लिपि -दया शंकर भट्ट , दिव्य संगीत (अप्रकाशित )
      संदर्भ - डा शिवा नंद नौटियाल , गढ़वाल के लोकनृत्य गीत
           इंटरनेट प्रस्तुति - भीष्म कुकरेती


Copyright@ Bhishma Kukreti 18/8/2014 for interpretation notes   
Contact ID -bckukreti@gmail.com
Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
References -
1-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya Geet
2- Keshav Anuragi, Nad Nandani (Unpublished)
3- Dayashankar Bhatt, Divya Sangit (Unpublished)
4- Glossary of Indian Classic Music
 XX

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
              में से मनमोहन सिंह जीक ऐड़ाट -भुभ्याट नि दिखे सक्यांद  !

                     घपरोळया , हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती     
                   
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

ब्याळि (18 /8 /2014 ) कुण मै लग कि मि भूतपूर्व प्रधान मंत्री मनमोहन सिंग जी तैं मिलणो दिल्ली जयूँ छौं।

 मनमोहन जीक बंगलों समिण ग्यों त सरा सड़क मा हील इ हील छौ।   याने सिंग साबक  गेट से सड़क मा पाणी बगणु छौ।

मीन चौकीदार से पूछ बल क्या भाजपा सरकारन मनमोहन जीक प्लंबिंगौ काम बंद कर दे जु मकान से पाणि  लीक ह्वेक भैर आणु च।

चौकीदारन बतै बल पाणि लीक नि होणु च अपितु मनमोहन जी रुणा छन तो अंसदरी इख तलक पौंछि गेन ।

मीन भितर जैक मनमोहन जीक मुख प्वांछ अर पूछ - मनमोहन जी ! क्या अंटोनी जीन 2014 चुनावुं मा हार कु ठीकरा तुमर मुंड मा फोड़ि दे क्या ?

मनमोहन सिंह - इखमा रुणै बात क्या च ? कॉंग्रेस का संस्कार इ इन ह्वे गे कि भैंसक गुस्सा मकड़ा पर गाडे  जांद।

मि -हाँ सही च।   अच्काल तो कहावत च बल - खावन प्यावन ए. राजाका  , पवन बंसलका   अर मार खावन मनमोहनका  ! तो फिर क्या सोनिया गांधीका चमचोंन खुलेआम , सार्वजनिक थौळ मा आपकी बेज्जती कर दे क्या ?

मनमोहन सिंह -सोनिया जीक चमचों द्वारा सार्वजानिक थौळ मा मेरी बेज्जती से अब दुःख नि हुन्द।  कॉंग्रेस मा त सोनिया जीक कुत्ता बि शेर हूंद की संस्कृति च तो चमचा गाळी बि दयावन तो मि तै बुरु नि लगद।
मि -हाँ या बात त सोळा अन सै च कि सोनिया जीक क्या कॉंग्रेस मा त रॉबर्ट बाड्रा का बिरळ बि शेर छन।
मी -तो क्या राहुल गांधीन तुमर क्वी बणइ  रिपोर्ट प्रेस कॉन्फ्रेंस मा फाड़ि दे ?

मनमोहन सिंह -मर्युं तैं त बादशा का  किदलु बि घचका मारिक चल जांद तो कॉंग्रेस मा राहुल गांधी मेरी कथगा बि बेज्जती कारल तो मि गुस्सा ह्वे सकुद क्या ?

मि -हाँ ! तो क्या दिग्विजय सिंह की आत्मकथा प्रकाशित ह्वे  गे बल जखमा बिन लादीन जीक प्रशंसा च अर तुम्हारी आलोचना ?

मनमोहन सिंह -ना भै ! संजय बारु अर नटवर सिंह की आत्मकथाओं से अधिक बेज्जती अब क्या होली ?
मि -त हे योगिराज ! किलै इथगा रुणा छंवां ?

मनमोहन सिंह -नरेंद्र मोदीन परसि लाल किला बिटेन ब्वाल कि योजना आयोग अब अर्थहीन ह्वे गे , वैश्विक आर्थिक स्थिति मा खंद्वार जन योजना आयोग कु क्वी औचित्य नी च। मोदीक बुलण च बल योजना आयोग तैं आर्किओलॉजिकल सर्वे ऑफ इंडिया तैं सौंप दे दीण चयेंद।

मि -सही तो ब्वाल।  योजना आयोग अब केवल राज्य सरकारों तैं कील ज्यूड़ मा बंधणो एक सरकारी हथ्यार रै गे। योजना आयोग मा विकास योजना का बारा मा ना बल्कि यि सोचे जांद कि मुलायम सिंग , जयललिता , ममता या नवीन पटनायक तै कनकै कुंटसि (पैर पर बाँधणै   रस्सी ) लगाये जाव कि वो केंद्रीय सरकार की सहायता कारन।
मनमोहन सिंह -हाँ आप बिलकुल सत प्रतिसत सै बुलणा छंवां।

मि -तो क्या सोनिया गांधीन आप तैं आदेश दे कि योजना आयोग बर्खास्त करणो वास्ता नरेंद्र मोदीक आलोचना कारो ?

मनमोहन सिंह -ओहो सोनिया जी कुछ बि ब्वालन वै तैं करण मा हम बेशर्मों तैं क्वी शरम नि लगद।  जब नारायण दत्त तिवाड़ी लखनऊ एयर पोर्ट पर संजय गांधी का चप्पल उठै सकदन तो मि सोनिया जीक बुलण पर नरेंद्र मोदीक काट नि कौर सकुद क्या ?

मि -तो फिर इखमा रुणै बात क्या च।  कारो नरेंद्र मोदी की आलोचना।  घोसित कारो कि नरेंद्र मोदी हिटलर च अर ओ योजना आयोग तैं बर्खास्त करणु च।

मनमोहन सिंह -ह्यां पर इतिहास मा म्यार नाम हूण छौ कि इंडिया का बेस्ट प्राइम मिनिस्टर मनमोहन सिंगन योजना आयोग तैं बर्खास्त कार अर न्यू स्टाइल का योजना आयोग रचित कार।
मि -क्या मनमोहन जी ! जब नरेंद्र मोदी प्लानिंग कमिसन तैं खतम करणा छन तो आपका नाम कनै आल ? आप भि लाल कृष्ण आडवाणी अर डा मुरली मनोहर जोशी ह्वे गेवां अर अबि बि सुपनेणा छंवां।

मनमोहन सिंह -सोनिया जीकी कसम !

मि -हैं ?

मनमोहन सिंह - राहुल गांधी कि सौं !
मि -क्या बुलणा छंवां ?

मनमोहन सिंह -प्रियंका गांधी की सौगंध !

मि -ह्यां यी क्या ?

मनमोहन सिंह -अरे भै ! राबर्ट बाड्रा की शपथ खैक  बुलणु कि इतिहास मा म्यार ही नाम हूण छौ कि खंडहर समान योजना आयोग को प्रधान मंत्री मनमोहन सिंह ने समाप्त किया !
मि -म्यार  बिंगण मा नि आणु च कि आप क्या बुलणा छंवां ?

मनमोहन सिंह -सन 2009 मा मीन योजना आयोग तैं पुनर्निर्मित करणों आदेश दे छौ।  2010 मा मीन योजना आयोग की जगा नया आयोग गठित करणो ब्लू प्रिंट तयार करवैक सोनिया जीक सेवा माँ प्रेसित कौर छौ। बामपंथी अर अन्य राइट विंग पार्टी बि म्यार दगड़ छया कि ये योजना आयोग कु खंद्वार तैं उजाड़ो अर समय का अनुसार चलण वाल नयो संस्था बणाओ।

मि -अरे वाह ! आपन सन 2010 मा योजना आयोग खतम करणो ब्लू प्रिंट सोनिया गांधी तैं दे छौ ?

मनमोहन सिंह -हाँ ! नया योजना आयोग मा केंद्र , राज्य अर प्राइवेट प्लेयरुं भागीदारी निश्चित करे गे छे। 
मि -सबसे अधिक खुस तो सोनिया गांधी अर राहुल गांधी ह्वे होला कि मनमोहन जी एक क्रांतिकारी कदम उठाणा छन।

मनमोहन सिंह - वी त काण्ड लगिन ! बिजोग पोड़ ! आग लग !

मि -क्या ?

मनमोहन सिंह -सोनिया जी , राहुल जी अर कॉंग्रेसी मै पर भड़क गेन , सबुन आँख दिखैन।
मि -हैं कॉंग्रेसी नराज ह्वेन ? किलै ?

मनमोहन सिंह -बल योजना आयोग तो नेहरू की असली याद च।  आयोग की इमारत खंडहर ह्वे बि गे तो बि नेहरूवादी मॉडल तैं ध्वस्त नि करे सक्यांद।
मि -पर रुणा किलै छंवां ?

मनमोहन सिंह -सोच मेरी छे कि योजना आयोग खतम करे जावो किन्तु इतिहास तो यो इ ब्वालल कि नरेंद्र मोदीन योजना आयोग खतम कार।

मि -द्याखो मनमोहन जी इतिहास सुचण वाळु बारा मा नि बुल्दु बल्कण मा कृत कार्य का बारा मा इतिहास बुलद।

मनमोहन सिंह -तो यांक मतबल च कि इतिहास मेरी जगा नरेंद्र मोदी तैं तबज्जो द्याल ?
मि -अवश्य !
मनमोहन सिंह - तो मि तैं क्या करण चयेंद कि इतिहास ब्वालो कि योजना आयोग तैं खतम करणो योजना तो मेरी छे ?
मि - आप आत्मकथा ल्याखो।
मनमोहन सिंह - ठीक च।  मि आत्मकथा लिखण से पैल राहुल जी से आज्ञा ले लींदु। हेलो ! राहुल बाबा ! मेरी इच्छा च कि मि आत्म कथा लेखुं।  क्या ? हाँ जी ! यस सर ! डेफिनिटली सर ! अवश्य जी !
मि - राहुल गांधीन क्या ब्वाल ?
मनमोहन सिंह - राहुल जी बुलणा छन कि सोनिया जी से पैल क्वी बि कॉंग्रेसी आत्मकथा नि लेख सकुद।

Copyright@  Bhishma Kukreti  19 /0/8/ 2014     
*लेख में  घटनाएँ , स्थान व नाम काल्पनिक हैं ।

Garhwali Humor in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission , Himalayan Satire in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission , Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission , North Indian Spoof in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission , Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission , Ridicule in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission  , Mockery in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission, Send-up in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission, Disdain in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission, Hilarity in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission, Cheerfulness in Garhwali Language on Revival , Revamping of Planning Commission; Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission; Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission; Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission; North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission ; , Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission ; Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal  on Revival , Revamping of Planning Commission; Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission ; Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Revival , Revamping of Planning Commission; Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on Revival , Revamping of Planning Commission ;


 

Bhishma Kukreti

  • Hero Member
  • *****
  • Posts: 18,808
  • Karma: +22/-1
        History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -160     

   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -407
 
                       By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
 
                    Year of Pradip Shah Taking Administration
    Most probably, Pradip Shah was born in 1711 or 1712. He might have been declared King in 1717. It is believed that Panch Bhaya Katoch were killed in 1726 and then there was proxy rule  of Kathit and they were killed around 1727-28. Most probably Pradip Shah started administration of the Kingdom in 1728-29.
                   Administrative Officers of Pradip Shah
  The queen appointed Madan Singh Bhandari as minister in place of Gaje Singh Bhandari who was murdered by Kathait. There was a Khanduri as minister too.
 Dobhal Vanshvali mentions that Shankar Dobhal was Davtri, Vidyadhar Dobhal was Bakshi and Nityanand Dobhal was Lekhawar in Pradip Shah Court. Puriya Naithani had importance place in the Court.
  Kumaon historian Pande mentions that Narpati Singh Guleriya was Army Chief of Garhwal. According to Garhwal historian Raturi, Chandra Mani Dangwal was a minister in Pradip Shah Court.
 Bahuguan Vanshvali states that Bahugunas were also on important position in Garhwal Kingdom all the time.
Shribandhu Mishra and Leeladhar Ojha were also administrators in the court.

                     Improved Administration

 
  The new regime and new administrators improved the Garhwal administration. The new administration ended many taxes and reduced taxes in some cases. Due to peace and low taxation newer villages were established and people started cutting jungles for creating agriculture land. A Bahuguna Brahmin settled in Sumadi village. Kaudu Bahguna settled in Jhala village at this period.
 Pradip Shah was interested in lustful life and did not interfere in day today working of ministers.

                      Peace and Prosperity in Dehradun

  Williams (Memoir of Dehradun) provides information that there was peace and prosperity in Dehradun at the time of Pradip Shah. Agriculture rose at its new height. The numbers of villages reached up to 400. Villages as Azabpur, Karnpur, Kaulagarh, Kyarkuli, Bhatvir, Bhogpur, Sahaspur, Prithvipur, Kalyanpur, Nagal, Rajpur, Bhagvantpur, Thano became more prosperous than past.
Dehradun was divided into five Parganas and the Kingdom income (by low tax) was as under-
Pargana  -------------Income Rupees-----------Tax Relief and Expenditure ---Net Income
Sabalpur ---------------13595-------------------------4010----------------------------9585
Basantpur---------------12397-------------------------7515---------------------------4864
Santaur------------------29715-------------------------12350 ----------------------17365
Kalyanpur---------------33955-----------------------18970------------------------18985
Saudi ----------------------4001-------------------------------------------------------4001
Total ----------------------97645---------------------42485-------------------------54800
 The Faujdar/Regional Commander of Saharanpur was impressed by the prosperity of Dehradun and he captured Dehradun.

                   Lustful Life of Young Pradip Shah

  Due to wrong nurturing and training Pradip Shah became womanizer. Pradip Shah became gambler and prostitute lover. He started appointing pimps or agents to search new  women for him. Pimps started roaming here and there and were busy in getting beautiful women for the King. Pradip Shah became infamous for his bad behavior.

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 19/8/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -408
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ….
XX    
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Haridwar, Garhwal; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Dehradun Garhwal; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Uttarkashi Garhwal; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Tehri Garhwal; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Rudraprayag Garhwal; History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Chamoli Garhwal;  History of Lustful Life of Garhwal King Young Pradip Shah in context History of Pauri Garhwal; 

 
 

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22