• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

            History Aspects of Famine in Garhwal in Pal /Shah Era

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -65 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -255     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -502
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
  Agriculture was main source of feeding in Garhwal. Agriculture was totally dependent on rain. Over raining and draught created famine. Though, forests produces were providing fifty percent food needs. However, draught used to create shortage of food from forests too.
          The history records direct two major famines in Garhwal.
    There was severing draught and food shortage in 1635 in Garhwal. Tibet was also affected by drought of Garhwal as export of food grains could not be possible from Garhwal to Tibet.
  The famine of 1795 (1852 Vikrami samvat) is called Bavani or famine of 1852 Sanvat was the worst Famine happened ever in Garhwal. Thousands of people died because of non availability of food, medical helps and epidemic together. Forest produces also were in scarcity. Many families too poison to die. People sold their family members.
The Bijnor population was always in fluctuating manners whenever there was famine as happened in 1803-1804 (Uttar Pradesh Gazetteers, Bijnor 1991, page 107).
Haridwar also used to experience draught famine and flood's adversity too.
In Haridwar, Saharanpur, Bijnor and Bhabhar of Garhwal, there are familiar folk stories about Famine and its worst effects (Calcutta Review Vol-LVII, page 203). In the cited story, Devi offers a forest plant tuber (Siral, Sural or Pueraria tuberosa) as food for famine. In Garhwal too, Siral was used as famine food too.

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 4/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -503
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
History Aspects of Famine in Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Bijnor around Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Haridwar, Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Pauri Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Chamoli Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Tehri Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Dehradun Garhwal in Pal /Shah Era; History Aspects of Famine in Saharanpur around  Pal /Shah Era;

               स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

                Difficult Life in Garhwal in Pal /Shah Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -66 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -256     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -503
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
                         Diseases of Garhwal
              The diseases in Garhwal were common as in Indian counterparts.
              The state never took responsibility for disease remedies. The Pundit, Priests, were also Ayurvedic doctors for the societies. There were not seen any experiments to develop medicines in Garhwal in Pal Period. Ayurvedic doctors or Pundit or astrologers used to offer herbal medicines to the patients. Tantrik and Matrik were also offering Tantrik-Mantrik remedies.
    Cholera was common on tourist roads. Hundreds of people used to die by plague, small pox, pox, infectious diseases. Gillad disease was common in Tehri Garhwal. Tuberculosis and leprosy was common disease those killed hundreds of people every year. Eye diseases were common around Dudhatauli hills. Women diseases were of various kinds.
                      Difficult Life in Garhwal
  Wild animals used to kill villagers every time and no protecting strategies were from King Side. Snake and Scorpio bites also killed people. People used to die by felling by hills side while traveling of working. Flood and other natural calamity also were factors of killing people.
Various social pressure and cultural aspects forced women for suicide.
No defense on bordering region from the Kingdom, The looters from Haridwar, Bijnor, Himachal and Tibet used to attack on bordering villages and used to take animals, grains, slaves etc.
Insecurity was the way of life in Garhwal in Pal Kingdom.       

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 5/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -504
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 

               स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!



Bhishma Kukreti

                              Culture and the Challenges of International Hospitality Management 

                                       अंतर्राष्ट्रीय आतिथ्य प्रबंधन की संस्कृति विषयक चुनौतियां

                                                        Hospitality Management  -5

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -5

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--123 ) 

                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 123   



                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )



संस्कृति कई जटिल प्रावधानों से प्रभावित होती है जैसे धर्म ,  ,भूगर्व , कृषि , तापमान आदि संस्कृति के आयाम बनाते हैं।  भिन्न भिन्न संस्कृति के कारण अंतरराष्ट्रीय आतिथ्य प्रबंधन के सामने कई चुनौतियां हैं।

आतिथ्य प्रबंधकों को निम्न सांस्कृतिक विभिन्नताएं , विविधताओं , रूपताओं समझना होगा -

१-अलग अलग संवाद , संचार के रूप

२-विरोधाभाषों  के समय विरोधाभाषों से व्यवहार करने के अलग अलग सांस्कृतिक सोच व तरीके

३- कार्य पूर्ण करने के तरीकों में विभिन्नता

४-निर्णय लने की शैली में विभिन्नताएं

५- किसी बात को सामने लेन के तरीकों में विभिन्नताएं

६-ज्ञान प्राप्ति शैली में अनेकता या भिन्नताएं

७- व्यक्तिगत गन जो कभी कभी संस्कृति से मेल नही खाते

अलग संस्कृतियों में उपरोक्त अनेकताओं कारण आतिथ्य प्रबंधन आम प्रबंध शास्त्र के नियमों या सिद्धांतो से नही चल सकता है अपितु  आतिथ्य , अतिथि व मेजवान के विभिन्नताओं को मढे नजर रखकर आतिथ्य प्रबंधन  सिद्धांतों को नए ढंग से प्रतिपादित करना आवश्यक है।

                               



Copyright @ Bhishma Kukreti  54/12//2014


Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Culture and the Challenges of International Hospitality Management  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;


                  स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !

Bhishma Kukreti


                                 Paleo- Mediterranean Race in Haridwar , Bijnor History Context
                                      हरिद्वार , बिजनौर इतिहास संदर्भ में रोमसागरीय जाति

                         Racial Elements in Haridwar Population of Prehistoric Period-12
                                  हरिद्वार,  बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -12

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -21   

                                                      History of Haridwar Part  --21 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती


  डा  डी एन मजूमदार जैसे इतिहासकार ने  उत्तराखंड व हिमाचल में रोमसागरीय , द्रविड़ , नॉर्डिक  या आर्य रक्त  का जिक्र नहीं किया है। किन्तु बहुत से इतिहासकार मानते हैं कि रोमसागर की आदिम शाखा (प्राच्य रोमसागरीय नृशंस शाखा ) भारत  में आ गयी थी।  कुछ इतिहासकारों ने भ्रान्तिवास सेमेटिक या यहूदी नाम दिया।
कुछ विद्वानो की धारणा है कि प्राचीन काल में पश्चमी व मध्य हिमालय में जम्मू से नेपाल तक प्राच्य रोमसागरीय नृशाखा का प्रसार प्रचुर मात्रा में हुआ था। कुछ जातियों में आकृति मिलती हैं किन्तु हरिद्वार , बिजनौर सहित उत्तराखंड में इस जाति का रक्त प्रभाव कम ही मिलता है।  यदा कड़ा हरिजनो  की कुछ मानवों में यह रक्त मिला था।

                                              द्रविड़ रोमसागरीय जाति
                   
इस नृशाखा के लोगों की ऊंचाई कुछ अधिक होती है व रंग में उतने काले नही होते हैं । उत्तर प्रदेश , पंजाब , हरियाणा , उत्तरप्रदेश के गंगा मैंदान में द्रविड़ जाति अधिक मात्रा में मिलती है। द्रविड़ जाति सिंध -पंजाब से लेकर बंगाल तक फैली हुयी थी।
निश्चय ही हरिद्वार , सहारनपुर , बिजनौर के संदर्भ में द्रविड़ व कोल जाति साथ साथ बसी थी।  कोल प्रजा पर द्रविड़ शासन था। चिरकाल में संग संग रहने के कारण दोनों जातियां एक दूसरे के साथ एकसार हो गयीं।
  वैदिक संस्कृत व अन्य प्राकृत भाषाओं , बोलियों पर द्रविड़ भाषा का समुचित प्रभाव मिलता है।
  महाकाल;  भैरव ; चण्डिका पूजा संस्कृति , लिंगबास , पितर पूजा के लिए पत्थर रखना, पितृ कुड़ी बनाना आदि संस्कृति की देन है। गढ़वाली के दसियों शब्द व गढ़वाल के गाँवों के नाम सिद्ध करते हैं कि पहाड़ी उत्तराखंड , भाभर गढ़वाल , हरिद्वार , बिजनौर में द्रविड़ संस्कृति फली व फूली।
                               प्राचीन द्रविड़ संस्कृति
द्रविड़ जनो पर राजा (मन्नण ) शासन करते थे।   राजा कोट /किले  (कोट्टइ ) में रहते थे।  शाशन छोटे छोटे जिलों (नाडु ) में बंटा था। बंदीजन (पुलवन ) उत्सवों (तिरविज ) पर गीत (चेयुल ) गाते थे।  तालपत्र पर लेख लिखे जाते थे।
आदि द्रविड़ ईश्वर पर विश्वास करते थे , मंदिरों में प्रार्थना करते थे।  ग्रहों  ग्यानी थे। मानव नगर व ग्रामों  निवास करते थे। धातुओं से परिचित थे।
            द्रविड़ जाति  हिन्दुजाति संस्कृति में अहम योगदान है।  हिन्दू संस्कृति निर्माण में द्रविड़ संस्कृति का वेद संस्कृति से अधिक योगदान है।  हिन्दुओं की कई पुराण कथाएँ द्रविड़ संस्कृति की देन है।  कोल जाति ने लिंग पूजा शुरू की तो ध्यानमग्न विरुपाक्ष , पशुपति , उर्ध्व लिंग द्रविड़ संस्कृति की देन है। आर्य जाति (वैदिक ) जाति ने कई द्रविड़ देवी देवताओं को अपनाया जैसे हनुमंत (अण मंति ) ।





Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 5/122014

History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 22         


(The History of  Haridwar write up is aimed for general readers)



Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Laksar; Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ;History of Bijnor; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Nazibabad; Paleo- Mediterranean/ Dravid  Race in context History of Saharanpur

स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

 Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand


                                 हाँ ! हरीश रावत जी बि औषधीय वनस्पति कृषि का समर्थक छन !

                                              झुळा  छाप चबोड़्या बैद :: भीष्म कुकरेती


ब्याळि , मखुली बोडि घाम तापणो बैठीं छे कि वींक दस वर्षकुल झड़नाती नाती अख़बार लैक पढ़न मिसे गे अर जोर से खबर सुणान लग गे बल उत्तराखंडौ मुख्यमंत्री हरीश रावत जीन बोले बल किसानो तैं औषधीय वनस्पत्युं खेती वास्ता प्रेरणा दिए जाण चयेंद।
झड़ नाति इन बेकारौ  खबर सुणै गुच्छि खिलणो चलि गे अर मखुली बोडि भूतकाल मा चलि गे।
            सैत च तब मखुली बोडिक उमर दस सालक रै होलि तब एक अंग्रेज लाट साबन नैनीताल मा बोलि छौ बल कुमाऊं कमिश्नरी का किसानों तैं  औषधीय वनस्पति उगाण चयेंद।  तब गाडी बस त छ ने त लाट साब जीक बात गांवक पधानम आंद आंद द्वीएक साल लग गेन।  गांमा कुछ लोग  गांधी जीक जै बुल्दा जरूर छा पर अंग्रेज लाट साबौ आदेश सणि बि प्रभु आदेस माणदा छा।  जब पधान जीमा लाट सबक रैबार पौंच त गांवक जणगरा , सयाणा , युवा लोगुं तैं पूरो भरवस ह्वे गे कि यदि लाट साबन बोल त अवश्य ही हैंक साल गांमा औषधीय वनस्पति की खेती करण जरूरी ह्वे जाल।  अंग्रेज लाट साब भारतीयों पर कथगा बि लात लगांद छा पर सरकारी योजना पूर करण मा कबि बि पैथर नि हटद छा।  ऋषिकेश -कोटद्वारम रेलवे स्टेसन यांक गवाह च कि अंग्रेज लाट साब लात मारिक योजना पूरि कर हि दींद छा।  लात मार मारिक  हर बीस सालम पैमास बि अवश्य हुंदी छे। तो गांव वाळु तैं पूरो विश्वास ह्वे गे कि अगलि फसल औषधीय वनस्पति की ही हूण वाळ च।  क्यांक फसल होलि यांक अंदाज तो कै तैं नि लग पर यु अंदाज लग त गे कि फसल लगलि अवश्य।  बस किसानुंन औषधीय फसल बूंण -लौणो तयारि करणो बान नयो नाड़ु -निसुड़ , नयो हौळ-ज्यु  ,  नयी सोटी तयार त कारी च दगड़ मा कुटी , दाथि , सब्बळ बि पैनाणो अणसाळम दे दे।  लोगुं तैं अंग्रेजुं पर ना, ना ही अंग्रेज मेम साबुं  पर किंतु अंग्रेजुं जवान पर पूरो भरवस छौ। गढ़वाल मा अल्लु , चा , सेव की खेती कराण बि त अंग्रेजुं ही सिखाई छे।    किंतु अबै दैं अंग्रेज साब लोग धोखा दे गेन, यु पैलु धोखा छौ अर अंग्रेज लाट साब राजपाठ नेहरू जी तैं देक अपण देस वापस चलि गेन। लोगुंन नयो नाड़ु -निसुड़ , नयो हौळ-ज्यु  ,  नयी सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ ढैपर धौर दे।
   तब पंडित गोबिंद बल्ल्भ पंत जीक उत्तर प्रदेस   मा राज छौ।  पंत जीन बि सम्पूर्णा नन्द जीक हाँ मा हाँ मिलांद बोलि बल पहाड़ों मा औषधीय वनस्पति उगाये जाली अर सरकार मदद देलि।  लोगुंन नाड़ु -निसुड़ , नयो हौळ-ज्यु  ,  नयी सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ ढैपर बिटेन गाडि अर चौक मा धौरि दे।  लोगुं तैं पंडित गोबिंद बल्ल्भ पंत जी पर भरवस छौ। पर पंडि जी दिल्ली चल गेन अर लोगुंन औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ फिर से ढैपर दे धौर. पर मखुली बोडिक बुबा जीन औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ मखुली बोडिक ससुराल पौंछे दे कि कुज्याण कखि  औषधीय वनस्पति  की खेती करणो बान जरूरत पोड़ि तो बेटी तैं क्वी परेशानी नि हो।
    भौत दिन तक पहाडुं मा औषधीय वनस्पति की खेतीक बात बंद राइ शायद।  किन्तु एक दिन गांमा हल्ला ह्वे गे कि उत्तर प्रदेश की मुख्यमंत्र्याणि सुचेता कृपलानी चाणि च बल पहाडुं मा औषधीय वनस्पति की खेती हो।  लोग सुचेता कृपलानी पर विश्वास करदा छा अर लोगुंन  औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ फिर से ढैपर से उठैक चौक मा धौरि दे।  पर पता नि सुचेता कृपलानी स्याइ या जगमोहन सिंग नेगी या रामप्रसाद बहुगुणा से गेन धौं पर पटवारी जी -पधान जीमा औषधीय वनस्पति बारा मा क्वी खबर नि ऐ।  एक घाम -बरखा-जड्डू  नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळन चौक मा ही बताइ।  पहाड़ी लोग उन बि बणिया लोगुं पर क्या , नेताओं पर बि विश्वास कर ही लींदन।  तो सब साजो सामन फिर से ढैपर ना पर गौशाला जोग करे गे।
   फिर सुंनसान राइ अचाणचक खबर आइ कि उत्तर प्रदेस का लौह पुरुष चन्द्र भानु गुप्ता पहाड़ों तैं औषधि क्षेत्र बणाण  चाणा छन। त लोगुन औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ तैं फिर से घाम तपाये अर कुछ समय बाद सबि चीजुं तैं गोशालक कूण्या जोग कार।
त्रिभुवन सिंग अर चरण सिंग, कमलापति त्रिपाठी से पहाड्यूं तैं निराशा की ही आशा राइ तो औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ सन्नी /छन्नी का कूण्या जोग रैन।
अचानक खबर आयि बल हेमवती नंदन बहुगुणा मुख्यमंत्री बण गेन। बहुगुणा जीन औषधीय खेतीक बात नि करी पर आस मा मखुली बोडिक नौनान औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ सन्नी /छन्नी तैं घाम तपै करै इ दे।
फिर जब नारयण दत्त तिवाड़ी मुख्यमंत्री बणिन तो बिचारा संजय गांधीक चप्पल उठाण मा इ व्यस्त रैन या अब पता चलणु च कि तिवाड़ी जी प्रोफेसर शेर सिंह का ड्यार चक्कर मारण मा व्यस्त रैन या इंदिरा हृदयेश तैं राजनीति का पाठ पढाणम व्यस्त रैन तो औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ सन्नी /छन्नी का कूण्या जोग हुयां रैन।
  फिर तो पता नि दुसल उत्तर प्रदेश मा मुख्यमंत्री बदलेणा रैन अर हरेक मुख्यमंत्री पहाड़ों की औषधीय वनस्पति की असीम संभावनाओं  गंभीर छ्वीं बि लगाणा रैन।  किंतु औषधीय वनस्पति का वास्ता निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ सन्नी /छन्नी का कूण्या से भैर नि ऐ सकिन।
उत्तराखंड का आंदोलनकारयुंन लोगुं तैं भरवस दिलै छौ कि एक दिन पहाड़ औषधीय वनस्पति प्रदेश बौणल।  किंतु जब आंदोलनकार्युं तैं   वोट इ नि मिलेन त औषधि वनस्पति प्रदेस की क्यांक बात करण।
जन लोग श्राधुं टैम पर अपण ब्वै बाबुं तर्पण दींदन उनि हरेक मुख्यमंत्री कबि कबि बुल्दा अवश्य छा कि उत्तराखंड में औषधि वनस्पति की खेती होनी चाहिए किंतु अब नेता त  ना किंतु लोग चतुर ह्वे गेन।  जनि मुख्यमंत्री बुलद कि पहाड़ों में औषधीय वनस्पति उगाई जायेगी तनि लोग गां से भाज जांद छा।
परसि  हरीश रावतन भाषण देन अर ब्याळि मखुलि बोडि गौशाला गे अर सड्यां  निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ पर आग लगैक ऐ गे
आज सुबेर सुबेर तिरासी चौरासी सालक मखुली बोडि अपण झड़नात्यूं लेक कोटद्वार ऐ गे। अर मखुली बोडि तैं पक्को विश्वास च कि सन 2047 मा बि उत्तराखंडौ मुख्य्मन्त्रिन भाषण दीण कि उत्तराखंड में औषधीय वनस्पति की खेती की जानी चाहिए किंतु निड़युं   नाड़ु -निसुड़ ,  हौळ-ज्यु  ,   सोटी, पैळयां  कुटी , दाथि , सब्बळ  प्रयोग तबि बि नि होलु ।


Copyright@  Bhishma Kukreti 6 /12 /2014   


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।


Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of  Mockery in Garhwali Language  on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  Send-up in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of  Disdain in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  Hilarity in Garhwali Language  on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal  on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal  on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal  on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on Medical Plants Cultivation in Uttarakhand  ;

                  स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

            From Matriarchal to Patriarchal Society in Garhwal in Pal /Shah Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -66 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -256     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -503
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

           From prehistoric period to Asoka and later period, Garhwal witnessed Matriarchy social system. Dr Dabral states that, even today in a couple of societies the residues of matriarchy custom are there. Dr Dabral (1969) states that in Kumaon, Garhwal, Jaunsar Bhabhar; Nayak, Raud, Patar, Kanchan and Ramjani , Banraut societies follow Matriarchal customs. The Mahabharata time was also having Matriarchal system. Sons from other than husband as Kunti and Madri had sons other than their husband Pandu. Tharu societies of Bhabhar of Garhwal, Haridwar and Bijnor followed Matriarchal custom after independence too.
The oldest lady had the super power in the family.
In Matriarchal custom, the daughters used to get rights of heir.  The groom used to come to his wife house. The brothers used to be guardians of his nieces and nephews from his sisters. Still today, maternal uncle has to pay some dowry as Mamadam or Mamajholi in marriage of his nieces. Khas societies or some extant Katyuri societies used to follow Matriarchal custom.
There was custom that maternal uncle was not allowed to touch the wife of son of his sister (Mamaiya Chhut) and vice versa. .
           In later stage, Patriarchal system started after entry of Chauhan or other castes. Matriarchal system faded and Father became the central point of power for family.


Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 5/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -504
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
From Matriarchal to Patriarchal Society in Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Haridwar in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Dehradun Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Tehri Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Chamoli Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Pauri Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Bijnor , Old Garhwal in Pal /Shah Period; From Matriarchal to Patriarchal Society in Nazibabad , old Garhwal in Pal /Shah Period;
               स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

                                    Cultural Shocks in Hospitality Management

                                             आतिथ्य प्रबंधन में सांस्कृतिक झटके /आघात

                                                 Hospitality Management  -6

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -6

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--124 ) 

                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 124   



                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

सांस्कृतिक अनेकताओं , व्यवहार विविधताओं , सामाजिक विभिन्नताओं से भरे होने के कारण आतिथ्य प्रबंधन में अतिथि , मेजवान व सहयोगियों को कई झटके (Shocks ) लगते हैं।

जब श्री मोरार जी देसाई भारत के प्रधान मंत्री थे और वे रूस की यात्रा पर गए हुए थे।  रात्रि को रूस के प्रधान मंत्री ने श्री देसाई के सम्मान में का रात्रि भोज रखा था।  श्री मोरार जी देसाई रात्रि भोजन सूरज ढलने से  पहले ही खा लेते थे।  सहयोगियों के समझाने पर भी श्री मोरार जी देसाई ने सूरज ढलने से पहले ही रात्रि भोजन लिया। यह सासंकृतिक धक्का /आघात सभी के लिए था।

अभी अभी भारत के प्रधान मंत्री नवरात्रों के समय अमेरिका गए तो वे उपवास पर थे और अमेरिकी वासियों के लिए एक तरह का आतिथ्य झटका ही था।

पर्यटक हो , मेजवान हो , आतिथ्य सहभागी हो या पर्यटक स्थल का समाज हो उन्हें हर समय किसी ना किसी रूप में सांस्कृतिक धक्का , झटका या आघात लगता ही रहता है।

सांस्कृतिक आघात के निम्न मुख्य चिन्ह पाये जाते हैं -

१-अकेलेपन की अनुभूति

२-मानसिक उतावलापन

३- चिंता

४-कार्य संपादन अथवा कार्य फल में संतुष्टि गिरावट

५- मानसिक तनाव

६-असहायपन की अनुभूति



Copyright @ Bhishma Kukreti  6/12//2014


Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल


Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Cultural Shocks in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;


      स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !


Bhishma Kukreti

                            Armenoid Race in  Prehistoric Period of Haridwar , Bijnor History
                                हरिद्वार , बिजनौर के इतिहास संदर्भ में दरदादि जाति

                    Racial Elements in Haridwar, Bijnor, Saharanpur  Population of Prehistoric Period-13
                                  हरिद्वार,  बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -13

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -22   

                                                      History of Haridwar Part  --22 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती
महाभारत में हिमालय के उत्तर पश्चमी भाग में बाह्वीक के निकटवर्ती क्षेत्र को दरद देश माना गया है (आदि पर्व ६७/५८ )।. पुराणो में दरद जाति को काम्बोज व बर्बर जातियों के मध्य रखा गया है। कश्मीर के उत्तर भाग में आज भी दरद पुरी  है। 
शायद इस जाति प्रसार अवश्य हुआ किन्तु शक जाति के साथ मिश्रण से इस जाति की अपनी विशिष्टता समाप्त हो गयी होगी।
                           दरद भाषा का प्रभाव
अफगानिस्तान  तीर नदी की उपत्यका की भाषा पर दरद भाषा का साफ़ साफ़ प्रभाव है।  पंजाबी , लहडी , सिंधी , ब्रज , पहाड़ी बोलियों (गढ़वाली -कुमाउनी समेत ) पर दरद भाषा का प्रभाव है। इससे साफ़ है कि दरद Armenoid जाति गढ़वाल , कुमाऊं , हरिद्वार और बिजनौर
सहारनपुर में भी रहीं हैं।
  महाभारत में खस व दरद जाति का अलग अस्तित्व का उल्लेख है।
दरद जाति कच्चा मांश खाती थी (महाभारत , वनपर्व , ११७/ ११,१२ ) और उत्तराखंड में कच्चे मांश की कछबोली खाने की  भी सांस्कृतिक प्रथा विद्यमान है।

Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 6/122014

History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 23         


(The History of  Haridwar write up is aimed for general readers)




Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; History of Laksar; Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Bijnor; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Nazibabad; Armenoid Race in  Prehistoric Period of History of Saharanpur

                                   स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत


Bhishma Kukreti

Matrimonial Rajput Girls Data                           
                           
Rajput       1984   5.3   El Eng Dipl            8003193731   
Bhandari Doctor    Delhi    1987   5.1   BDS, Dental Surgen    Own clinic          9694069100   
Bisht       1982   5.5   Mfil, MA   Lecturer          9929432390   
Rawat Girl      1981   5.2   Mcom, MA, BED   Con Teacher         7891130826   
Patwal    Bikaner    1978   5.2   MA Bed   Teaching          9413367654   
Kumaoni       1985   5.1   MA/BSTc            9460816204   
Bisht       1984   5   MA/Diploma Tour   Working         9829677665   
Rawat Girl   Delhi   1984   5.1   Mcom, Bed   Teachinhg Public school          9460550284   
Rawat   Hyderabad   1983   5   Bcom,CS,LLB   Co Secretary         9269256727   rawat7.kal@gmail.com
Uttarkahndi rajput girl   Raj   1984   5.3   MHM   Working         9783673843   
Adhikari   Delhi   1983   5.5   Homeopathy Doctor   Owns clinic      GS Adhikari   9013139991   gsadhikari3@gmail.com
Rawat      1987      Mcom, (Purs)            9694246216   
Negi girl      1983      MSc,MCA         Negi   8054433905   
Uttarakhandi Rajput girl    Delhi   1978   5.3   CA   Mgr insuarance         9829487565   
Uttarakhandi Rajput girl    Delhi   1981   5.5   MA   works Insurance         9829487565   
                           
Bisht       1985   5   MA   Works IT Ind         9351291606   
Uttarakhandi Rajput girl    Raj   1983   5.1   MSc   Polics         9829487565   
Mehra      1989   5.2   PG   Baink      GS Mehra   9587524665   gsm1947@gmail.com
Bisht Girl    Pune    1988      B Tech   Software MNC Pune            nidhibisht@gmail.com
Lakshmi Negi    Delhi   1988   4.9   BBA Pursuing MBA         T.S Negi    9424766881   
                           
                           

Bhishma Kukreti

Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Cultural Shock of 2064

                          2064 मा कल्चरल शौक याने सांस्कृतिक झटका

                                  चबोड़्या बक्कि ::: भीष्म कुकरेती

   मानव सभ्यता मा जथगा बदलाव बीसवीं सदी मा ह्वेन उथगा बदलाव पैलि मानव सभ्यता मा ह्वेइ नि छा।  जथगा चौड़ जल्दी बदलाव आज दस सालुं  मा हूणु च तथगा बदलाव पैल दस हजार साल मा बि नि ह्वे छौ।
सन 2064 तक दुन्या मा इथगा चौड़ -चौड़ , जल्दी -जल्दी , बिजली की गति से बदलाव ह्वाल कि म्यार नौनु ना , म्यार नाती ना बल्कि पड़नाती तैं बि सन 2064 मा रोज सांस्कृतिक झटका , सांस्कृतिक धक्का याने कल्चरल शौक लगणा राल।
                     तब लोकसभा या राजयसभा मा हंगामा ह्वे , सांसद संसद कुंवा मा ऐन , संसद बीस मिनटों कुण बर्खास्त ह्वे जन न्यूज क्वी समाचार नि होल किलैकि संसद मा हल्ला-हंगामा -हड़कम संस्कृति कु बोलबाला राल।  म्यार पड़नाती तैं सांस्कृतिक धक्का तब लगल बल जब न्यू जनरेसन इंटरनेट से समाचार सौरल (वाइरल ) कि आज लोकसभा  नौ मिनट नौ  सेकंड  तक बेहंगामा की चौल , राजयसभा मा आठ मिनट अठाईस सेकंड तक शान्ति राइ अर महाराष्ट्र विधानसभा मा अदा घंटा तक विधान सभा मा हल्ला त ह्वाइ च पर बारा बजी से बारा बजिक चालीस मिनट तक विधायकों बीच जुत -चप्पल नि चलिन।
    WTO वर्ल्ड ट्रेड ऑर्गेनाइजेसन की धौंस से भारत मा एक्साइज , कस्टम , सेल्स टैक्स , इनकम टैक्स सबि टैक्स खतम ह्वे जाल।  किंतु सरकारी कारिंदौ भर्ती , सरकारी खर्चा , नेताओं सेलरी -सेक्युरिटी बंद नि होलि।  तो सरकारी खर्चा चलाणो बान नया नया प्रकार का टैक्स ,लेवी , कर लगाये जाल।
सबसे कम आमदानी टैक्स होलु नेताओं द्वारा एक दुसर तैं 'मौत का सौदागर ', इम्पोटेंट -शिखंडी ' हरामजादा ' जन गाळयुं पर टैक्स।  सरकारी आमदनी का   दस प्रतिशत नेताओं पर गाळी कर से होलि।  नेताओं तैं हर पंदरा दिन मा गाळी -गळोज टैक्स भरन जरूरी होलु।  जु नेता हैंक नेता तैं शर्मनाक , गंदी गाळि  नि द्याल वु नेता लोकसभा , विधानसभा तो छोडो इन नेता -नेत्यांण  ग्रामपंचायत का चुनाव बि नि लड़ सकद होला।
हैंक टैक्स होलु अपण आस पास गंदगी करणो टैक्स। नरेंद्र मोदी सरकार GDP का एक प्रतिशत सफाई अभियान मा खर्च कारली तो बि हम भारतीय गंदगी नि छुड़ला तो झक मारिक सरकार गंदगी टैक्स लगाली।  लोग गंदगी टैक्स भरण सरल मानल किंतु साफ़ सफै नि सीखल।  समाज मा गर्व से लोग बताल कि मीन ये साल इथगा गंदगी टैक्स भार।  जु जथगा बिंडी गंदगी टैक्स भौरल याने जु जथगा अधिक गंदगी कारल   वैक समाज मा सबसे अधिक सम्मान होलु। नगरपालिका कु खर्चा गंदगी टैक्स से ही चौलल।  स्मार्ट अर अल्ट्रा स्मार्ट सिटीज मा नगरपालिका की सबसे अधिक आय गंदगी टैक्स से होलि।
भ्रस्टाचार खतम ह्वे नि सकल तो सरकार भ्रष्टाचार टैक्स लगाण  शुरू करी देलि अर सरकार की मुख्य आमदनी भ्रष्टाचार टैक्स से हि होलि। हरेक सरकार भ्रष्टाचार टैक्स बढ़ाणो विधेयक लाली अर विरोधी दल क्वी बि हो वु दल भ्रष्टाचार टैक्स कम करणो बान संसद या विधानसभा मा जुत -चप्पल चलाल।  किंतु जब संसद मा वित्त मंत्री बयान द्याल कि वैश्विक मंदी से भारत मा भ्रस्टाचार मा कमी ऐ गे तो संसद मा विरोधी दल हंगामा कारल कि सरकार भ्रस्टाचार बढ़ाणम नाकामयाब ह्वे।  चुनावी मुद्दा यु नि होलु कि भ्रष्टाचार कम कारो किन्तु यु होलु कि भारत मा भ्रष्टाचार दस गुणा कनै बढ़ाये जाव।
भारत मा अंतर्जातीय विवाह से जाति प्रथा खतम त होलि किंतु रिजर्वेसन का खातिर दलित अर अन्य जाति सिद्ध करणा राल कि भारत मा जाति प्रथा हूणी चयेंद , रौणि चयेंद।  तब छुवाछुत बंद करो कु अभियान नि चौलल अपितु छुवाछुत अमर रहे कु अभियान चौलल।
अंतर्जातीय विवाह संस्कृति बण जालि अर कदाचित क्वी गढ़वळि सजातीय विवाह की इच्छा कारल तो समाज वैक हुक्का पाणि बंद कर द्याल।
तलाक इथगा आम ह्वे जाल कि लोग शादी ही नि कारल अर बच्चा सिरफ टेस्ट ट्यूब से ही होला।  हर गली मा टेस्ट ट्यूब बेबी प्रोड्यूसिंग फैक्ट्री होली।  यी फैक्ट्री रोज विज्ञापन द्याल -टेस्ट ट्यूब बेबी धरणो बान जनानी चयाणी छन।  जनान्युं तैं अंतर्राष्ट्रीय स्तर की तनखा अर पेन्सन  पट्टा मीलल।  फिर बि टेस्ट ट्यूब धारक जनान्युं भारी अकाळ रालो।
उन इन बि ह्वै सकद कि पढ़ै -लिखै इथगा मैंगी ह्वे जालि  कि समाज मा बच्चा पैदा करण गुनाह माने जाल।
इनि हजारों भौत सा सांस्कृतिक धक्का /झटका लगल।
बकै आप बि त स्वाचो कि कना कना सांस्कृतिक झटका लगल ?



7/12/14 ,Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।


Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064 ; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064 ; Best of  Mockery in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064  ; Best of  Send-up in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064 ; Best of  Disdain in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064; Best of  Hilarity in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064  ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language on Cultural Shock of 2064  ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Cultural Shock of 2064 ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Cultural Shock of 2064  ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Cultural Shock of 2064 ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Cultural Shock of 2064  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal  on Cultural Shock of 2064; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal  on Cultural Shock of 2064; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Cultural Shock of 2064 ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Cultural Shock of 2064 ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on Cultural Shock of 2064  ;


                स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!