• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

                Edible Animals of Garhwal in History context

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -60 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -249     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -497 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
The people of Garhwal used domestic and wild animals for food purpose.
           Edible Domestic Animals
Goat
Sheep
Pigs
Yaks
Part from the above common domestic animals, a Hindu class used the cow, bulls, buffalo for food purpose.
          Wild Edible Animals
Deer families
Porcupine
Turtle
Rabbit
Wild Pig
Neelgay (eaten by a class only)
Shells in rivers or ponds




Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 29/11/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -498 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued


XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 

                स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!



Bhishma Kukreti


                                        Accounting Procedures in Tour Operation Business

                         टूर औपरेसन व्यापार में अकाउंटिंग/लेखा -जोखा संचालन

                  ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--118 ) 

                                  उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 118   



                                                              लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

                           टूर औपरेसन व्यापार में अकाउंटिंग संचालन

टूर औपरेटर अकाउंटिंग संचालन इस प्रकार करते हैं -

१-आगमिक या इनकमिंग पेमेंट रोज लेखा -जोखा  व जानकारी

२- दी जाने वाले पेमेंट का लेखा जोखा

३- क्रेडिट कंट्रोल व पेमेंट प्राप्ति के माध्यमों/विभागों /पदासीन अधिकारियों पर नजर रखना

४- बिलिंग

५- रिसिबेबल बिल की चेकिंग

६-लाभ हानि लेखा जोखा

७- बैंकिंग आदि

Copyright @ Bhishma Kukreti  29/11//2014


Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;


                  स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !

Bhishma Kukreti

         Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in Haridwar, Bijnor, Saharanpur

                          गंगा जी की महत्ता और हरिद्वार, बिजनौर , सहारनपुर में कोल , मुंड , शवर जाति

                      Proto- Australoid Race in Context History of Haridwar -5

                                          कोल , मुंड , शवर जाति और हरिद्वार का इतिहास -5
                                   
                                Racial Elements in Haridwar Population of Prehistoric Period-8
                                  हरिद्वार,  बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -8

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -17   

                                                      History of Haridwar Part  --17 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती

                                                     गंगा का महात्म्य
गंगा का महत्व भी कोल , मुंड , शवर जाति ने समझा और इसी जाति ने संभवतया गंगा जी को नदी , गंगा जी को पुनीत नदी का नाम दिया।  संभवतया गंगा जी के पानी के गुणों को कोल , मुंड , शवर जातिने पहचाना और इसी पुनीत नदी माना।
भारत से कोल , मुंड , शवर जाति दक्षिण पूर्व की और चली लंका , वर्मा , श्याम , हिन्दचीन , मलाया , दक्षिण चीन  महासागरीय द्वीपों म इ पंहुची। तो भी गंगा जी के पवित्रता को नही बिसरी।
लंका  बालीद्वीप में महाबलीगंगा व दक्षिणपूर्व  एशिया के नदियों के आगे जुड़े कौंग और कियांग प्रत्यय को गंगा जी का रूपांतर माना जा सकता है।
वेदों में गंगा जी का नाम केवल एक बार आया है किन्तु महाभारत व परवर्ती साहित्य पुराणो में गंगा को महत्व दिया गया है। वेद के आर्य गंगा को नही समझ सके थे कोल , मुंड , शवर जाति  के सम्पर्क में आने के पश्चात गंगा के महत्व को समझे और तभी महाभारत में गंगा महिमा का बखान हुआ है (मजूमदार और पुसलकर ) ।
केवल गंगा ही नही भारत की अन्य नदियों का नाम भी कोल , मुंड , शवर जाति  दिया और विद्वानो की धारणा है कि नदी नामान्त शब्द 'दा' अथवा 'ता ' जैसे नरमदा , शारदा , केनदा, द -सान ; तिसता, प्रणिता  और इसी तरह छोटी नदियों के अंत में गाड , गड्ड , खड्ड शब्द भी कोल , मुंड , शवर जाति के दिए हैं (कनिंघम , आर्कियोलॉजिकल सर्वे रिपोर्ट ) ।

    संभवतया गंगाद्वार (हरिद्वार ) का महत्व भी कोल , मुंड , शवर जाति ने पहचाना होगा और कालांतर में गंगाद्वार धार्मिक स्थान में परिर्तित हुआ।


I

Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 29  /11/2014

History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 18         


(The History of  Haridwar write up is aimed for general readers)



Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Laksar, Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Bijnor; Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Nazibabad , Importance of Ganga Ji and Proto- Australoid Race Culture in History of Saharanpur

                                   स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Black Money


                                       चलो ब्लैक मनी , ब्लैक मनी कु खेल खिलला !

                                       ब्लैक मनी की चाहत मा   : भीष्म कुकरेती
घरवळी - म्यार त सद्यनि ग्वरकटा दिन रैन !
मि -हैं !
घरवळी -मेरी मति मरे गे छे , निथर वु उल्लू का पट्ठा ही ठीक छौ।
मि -अरे कु उल्लू का पट्ठा ?
नौनु - पापा ओ देहरादून में नही हैं ? नाना जी के मुहल्ले में जिसे सभी उल्लू का पट्ठा कहते हैं। उसकी बात ममी से चली थी।
मि -हाँ हाँ ! जु हर हफ्ता लोकसभा या राज्यसभा माँ जै विषय  पर विपक्षी वाक आउट करदन  वै विषय पर खेल का खेल आयोजन करद ना ? एक दैं वैन कॉमन वेल्थ गेम मा कथगा कमाण कु खेलौ आयोजन बि उरै थौ !
नौनु -हाँ वही  अंकल उल्लू का पट्ठा कहलाया जाता है। (भैर चल जांद )
घरवळी -याँ पर कुछ ना कुछ खेल तो खिल्दु च कि ना ? यूँ राजनीतिक धुर्याऊँ से बढ़िया तो ऊ उल्लू का पट्ठा ही ठीक च।
मि -वाह एक उल्लू का पट्ठा दुसर उल्लुऊँ  नकल का खेल रचांद !
घरवळी -तुम तैं ले क्या च ? सरा मुहल्ला मा सब्युंन खेल खेल आल अर हम अबि तलक इनि बैठ्याँ छंवां।  मुहल्ला मा त मि तैं जाण पोड़द कि ना ? नाक कटि गे !
मि -यां क्यांक नाक कटि गे ?
घरवळी -सब्युन अपण अपण घौरम ब्लैक मनी -ब्लैक मनी को खेल खेल आल अर एक हमि छंवां कि हमन अबि तलक ब्लैक मनी -ब्लैक मनी कु खेल नि ख्याल !
मि -यु क्वी नया वीडिओ गेम च ?
घरवळी -नै नै ! यु हजबैंड -वाइफ का बीचौ खेल च।
मि -हजबैंड -वाइफ का बीचौ खेल? कन खेल च यु ?
घरवळी -भौत  सरल खेल च।  ये खेल माँ वाइफ अपण हजबैंडौ रिस्तेदारुं घूस दीणो बाबत मजाक उड़ान्द अर हजबेंड अपर ससुरास्युं द्वारा दियीं घुसौ मजाक उदांद !
मि -मतलब अबि जन त्यार काकन गांवम एक सुंगर मार अर बिचारा कक्याससुर जी पटवारी चंगुल मा ऐ गेन।
घरवळी (गुस्सा मा ) -यां पण काकान जाणि बुझिक थुका सुंगर मारि छौ।  उ त सुंगर भगाणो ल्वाड़ चुलाणा था कि एक ल्वाड़ सुंगर पर लग गे।
मि (जोर की हंसी ) -हाँ पर कक्याससुर जी तैं पटवारी पकड़िक ली गे।  पुट्ठ दस हजार दीण पोड़िन पटवारी तैं तब छुटिन कक्याससुर जी। 
घरवळी -हाँ तो जेल जाण से बढ़िया त दस हजारमा इ मामला सुल्टि गे कि ना ?
मि -हाँ पण ! कक्याससुर जी तो पटवारी से बि बड़ा गुनाहगार ह्वे कि ना ?
घरवळी (गुस्सा मा ) -अफु तै बचाण गुनाह च क्या ?
मि -घूस दीण तो घूस दीण से बड़ो गुनाह च।  घूस कक्याससुर जीन दे अर ब्लैक मनी पैदा ह्वे।  फिर पटवारिन जरूर वै ब्लैक मनी से ब्लैकम देहरादूनम ब्लैक मा जमीन ले होलि या सोना -चांदी खरीद होलि।  असली गुनाहगार तो कक्याससुर जी छन जौन ब्लैक मनी की रचना कार। ही इज कल्प्रिट !
घरवळी (गुस्सा मा )-बिंडी कलप्रिट -फुलप्रिट नि ब्वालो हाँ ! हैं म्यार काका तैं कल्प्रिट बताणा छंवां हैं ? तुमर बडा  जीक नौन अलखणि  जिठा जी कम कलप्रिट छन ?
मि -क्या कार भाई साहबन ? बोल बोल !
घरवळी -हूँ ! सँजैत जगा मा गांवक सग्वड़ खोदि कि ना ?
मि -हाँ पर भाई साहबक पसर छौ।  बंजर पड़ी जगा मा सग्वड़ खोदि दे तो कौनसा गुनाह ह्वे गे ? हैं ?
घरवळी -ऊँ ! तबि त जब अलखणि जिठा जी पर हथकड़ी लगणो बात आइ तो झट से प्रधान अर पंच -पटवारी तैं ठम से दस हजार पकड़ै दे।
मि -चार लाख की जगा दस हजारम पड़ी गे तो फायदा ही ह्वे कि ना ?
घरवळी -हाँ पर अलखणि जिठा जीन बि त ब्लैक मनी कु निर्माण नि कार क्या ?
मि(गुस्सा मा ) -तू म्यार स्वार -भारुं पैथर बिंडी पड़ी रौंद हाँ !
घरवळी -म्यार काका तैं गुनहगार बुलण मा शरम नि आदि ?
मि -अर म्यार चचेरा भाई तैं कल्प्रिट बतांद तेरी जीब जळणि नी च ?
घरवळी -अर जु मम्या ससुर जीन भाभरम जंगलातौ जमीन मा लैट्रिन बणाइ , नहर अपण कब्जा मा दिखाई अर फारेस्ट गार्ड तैं चार हजार रुपया देन वो ब्लैक मनी का मैन्युफैक्चरिंग नी च क्या ?
मि -अर जु त्यार मौसान देहरादून मा दस लाख मा जमीन खरीद पर चेक मा केवल द्वि लाख देन अर बकै आठ लाख ब्लैक कैश नि दे ?
घरवळी -हाँ पर यु त जमानो कु दस्तूर च।
मि -गुनाह छुपाणो नाम च जमानो कु दस्तूर।  त्यार मौसा जी ब्लैक मनी पैदा करणो असली गुनाहगार छन।
घरवळी -बिंडी बुलल्या तो तुमर खानदान की पोल नि खोललु तो मी बि अपण बाबु बेटी नि छौं।
नौनु (भैर से भितर आंद ) ममी -पापा ! क्या तुम लोग बि ना !
मि -अपण ब्वे तैं समजै दे
घरवळी -अपण बुबा तैं अड़ै दे
नौनु - ब्लैक मनी -ब्लैक मनी का खेल का ये अर्थ नही कि तुम सचमुच में लड़ पड़ो।
मि अर घरवळी -तो ?
नौनु - जैसे लोकसभा, राज्यसभा  और चुनावी अखाड़े में नेता नकली खेल खेलते हैं वैसे ही पति -पत्नी को  ब्लैक मनी पर नकली खेल खेलना है।  सारे मुहल्ले वालों ने भी नेताओं की तरह नकली खेल खेला तुम भी  नकली खेल खेलो और मुहल्ले वालों का दिल बहलावो !

Copyright@  Bhishma Kukreti 30  /11 /2014 

   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Black Money; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Black Money; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Black Money ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on Black Money ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Black Money; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Black Money ; Best of  Mockery in Garhwali Language on Black Money; Best of  Send-up in Garhwali Language on Black Money; Best of  Disdain in Garhwali Language on Black Money; Best of  Hilarity in Garhwali Language on Black Money; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language on Black Money;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Black Money; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Black Money; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Black Money; on Black Money Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Black Money; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Black Money; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on Black Money; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Black Money; on Black Money ,Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal; on Black Money , Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar;


                         स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!



Bhishma Kukreti

                       Wild Birds and Edible Birds of Garhwal in History Context

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -61 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -250     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -498 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
           There are records of more than 300 species and more varieties of Wild birds of Garhwal. There was no system or culture for recording wild birds in Garhwal Kingdom time. British administrators and scientists put the foundation for recording the birds of Garhwal.
There were/ are domesticated birds and wild birds eaten in Garhwal.
As far as the edible domestic birds are concerned, they are chicken and Butakh or turkey.
A class that is Badi used to eat jungle birds and even sparrow. However, till today, there are no official records for such eating. This author is witness for Badi catching sparrow, Ghughti by nets.
The following wild birds were/ are widely eaten by Garhwalis –
Chakor
Goose
Capon
Swan
Duck
Quail
Grouse
Fowls
Pigeon
Dove
Pheasants
Woodcock
Spine
Chukar
Many animals and birds were killed for  medical uses in Garhwal.



Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 30/11/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -499 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued


XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
Wild Birds and Edible Birds of Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Pauri Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Haridwar Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Dehradun Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Uttarkashi Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Tehri Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Rudraprayag Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Chamoli Garhwal in History Context; Wild Birds and Edible Birds of Bijnor  in History Context; 
              स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

                                      Hospitality Management  -1

                                               आतिथ्य प्रबंधन -1

     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--119 ) 

                                  उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 119   



                                                              लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )


                                    Hospitality Management Definition

                                               आतिथ्य प्रबंधन परिभाषा

  अभी भी आतिथ्य प्रबंधन की परिभाषा , आतिथ्य प्रबंधन की समझ व आतिथ्य प्रबंधन की प्रकृति  का ज्ञान व पढ़ाई अपने शैशव काल में ही है।  आज भी पर्यटन विशेषज्ञों से आतिथ्य प्रबंधन पर ध्यान देने की आवश्यकता की मांग की जाती है।

आतिथ्य प्रबंधन की वैचारिक दृष्टि से अध्ययन की अति आवश्यकता है।

Oxford Quick Reference Dictionary अनुसार अतिथियों या अनजानों का दोस्तों की तरह आवभगत व मनोरंजन करना !

Collins Concise English Dictionary अनुसार Hospitality का अर्थ है मेहमानो या अनजानों का दयालुता/कोमलता  के साथ स्वागत !

UK के हाइयर एज्युकेसन फंडिंग काउन्सिल फौर इंग्लैण्ड ने रिव्यू ऑफ हॉस्पिटैलिटी मैनजमेंट (1998 ) में Hospitality  आतिथ्य को परिभाषित करते हुआ लिखा,"  सेवा के संदर्भ में खाना -पीना  ठहरने की परवाह करने को आतिथ्य प्रबंधन कहते हैं। "

भीष्म कुकरेती (2006 , शैलवाणी ) के अनुसार आतिथ्य प्रबंधन वह उद्योग संबंधित मानवीय प्रबंधन है जो अतिथियों की पर्यटन आवश्यकताओं को ध्यान में रखकर स्वागत , आवभगत , आदर , भोजन , पेय , मनोरंजन व  अन्य संबंधित सेवायें मुहय्या कराता है  और अतिथियों को मानसिक , भौतिक रूप से संतोष प्रदान कराता है ।

Copyright @ Bhishma Kukreti  30/11//2014


Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Hospitality Management Definition & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;


               स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !



Bhishma Kukreti

Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Love Affairs in Workplaces : 
                                      ऑफिसम  म्यार  नाजायज संबंध   

                                          घाघ प्रेमी : भीष्म कुकरेती

घरवळि -मि तैं अब्याक अबि वींक नाम बतावो जैंक दगड़ इथगा सालों से तुम ऑफिसम प्यार करणा छंवां ?
मि -हैं ! अचाणचक क्या ह्वै त्वै जु तू म्यार ऑफिसौ प्रेम का बाबत पुछणि छे ? हैं ?
घरवळि -द्याखो हाँ ! मि तुमर प्यार का चक्कर का बारा मा अति गंभीर छौं हाँ ! अर मि जाणदु छौं कि तुमर कै ना कैक दगड़ चक्कर चलणु च।
मि -त्वे सरीखा बिगरैलि वाइफ का हुँदा मि इथगा भाग्यशाली कख छौं कि दुसर जनानी से प्यार कर सौकुं !
घरवळि -द्याखो हां ! मि मजाक , मसखरी , खन्नु खरपटौ मूड मा नि छौं।  मैकुण  तुमर भैरौ प्रेम चक्कर का बारा मा जाणन जरूरी च।
मि -मतबल एक्स्ट्रा मारीसल रोमांसेज ?
घरवळि -हाँ !
मि -म्यार भैर क्वी प्यार -ऊरक क्वी चक्कर नी च।
घरवळि -नै इन ह्वैइ नि सकद।  तुमर क्वी ना क्वी चक्कर छैं च।
मि -आज ह्वाइ क्या च ? जु तू म्यार प्यार का चक्कर का बारा मा इथगा चिंतित छे ?
घरवळि -इकॉनोमिक टाइम्स की रिपोर्ट च कि 50 % प्रतिशत लोगुं आपस मा एक्स्ट्रा मारिसल रिलेसनशिप छन अर यूं मादे 51 % लोगुं अपण ऑफिसम काम करण वाळ कारिंदो दग्द प्यारो चक्कर च। तुम अवश्य ही यूं 51 प्रतिशत मादे छंवां।
मि -मेरी ऑफिसम क्वी प्रेमिका नी च।
घरवळि -क्या तुमर अपण जूनियर से चक्कर नी चलणु च ?
मि -नै मी पर यु मानसिक रोग नी च कि मि अपण जूनियर से प्रेम करूँ।
घरवळि -इन ह्वैइ नि सकद।  इकोनोमिक टाइम्स की रिपोर्ट च कि 34 . 3 प्रतिशत लोगुं अपण जूनियर से एक्स्ट्रा मारिसल रिलेसन छन।
मि -ये मेरी मा ! मि इथगा भाग्यशाली नि छौं कि म्यार जूनियर मेरी प्रेमिका ह्वै जावु !
घरवळि -अच्छा तुम अपण उच्च अधिकारी छंवां कि ना ?
मि -हाँ मि उच्च अधिकारी छौं।
घरवळि -तो अवश्य ही तुम वूं 14.6 पर्सेंट मा ही छंवां !
मि -14.6 पर्सेंट क्या बकवास च ?
घरवळि -इकॉनोमिक टाइम्स कु सर्वे बतांद कि 14.6 पर्सेंट उच्च अधिकार्युं अपण सीनियरुं दगड़ नाजायज संबंध छन।  जरूर तुमर अपण सीनियर्याणि दगड नाजायज संबंध होला !
मि -ओ माई डार्लिंग मि अपण ऑफिसम सबसे बड़ो अधिकारी छौं।
घरवळि -तो तुमन अपण प्रेम खत्म करणो बान अपण ट्रांसफर कराइ होलु ?
मि -क्यांक ट्रांसफर ? हमर हेडऑफिस ही मुंबई मा च तो ट्रांसफर क्यांक हूण छौ।
घरवळि -इकोनोमिक्स टाइम्स का सर्वे का हिसाब से 12 . 5 पर्सेंट मर्द अपण ट्रांसफर नाजायज संबंध बिच्छेद करणो बान करदन।
मि -ट्रांसफर जि ह्वे सकुद त मि ट्रांसफर नि करांद ?
घरवळि -मि किट्टी पार्टी मा मुख दिखाण लैक नि छौं।
मि -किट्टी पार्टी मा मुख दिखाण लैक नि छौं ? क्या मतबल ?
घरवळि -आज हमर किट्टी पार्टी च।  उख आज सब जनानी अपण कजेक नाजायज संबंधुं बारा मा बताला।  बारास्युं की मिसेज बागणीन  अपण  पतिदेव का सब नाजायज संबंधों खोज करी याल ; मिसेज चौँदकोट्या बांदन बि अपण हजबैंडो एक्स्ट्रा अफेयर का बारा मा पता कर आल कि वैक संबंध अपण टाइपिस्टो दगड़ च अर  बड्यार गड की मिसेज गदगदी बांद का हजबैंड का द्वी अफेयर चलणा छन तो भागरथी घाटी की मिसेज चिपळी चकोरिक पति का अपण फीमेल सेनियरौ दगड़ चक्कर चलणु च। इनि सब्युंक पतियों का इना -ऊना नाजायज संबंध छन।  अब जब मि बुलल कि म्यार हजबैंडो कखि बि नाजायज संबंध नि छन तो किट्टी पार्टी मा मेरी बेज्जती हूण इ च।
मि -सॉरी डार्लिंग मि पत्नीव्रता  अधिकारी छौं।
घरवळि -बड़ा ऐन पत्नीव्रता  पति ! ह्यां पर अपण ऑफिसम एकाध नाजायज संबंध बणानम तुमर क्या जाणु छौ।  अब मि क्या मुख दिखाण लैक बीं नि छौं।
मि -ह्यां पर जब हमर ऑफिसम जब फीमेल कर्मचारी भर्ती हि नि करे जांदन तो नाजायज संबंध कैक दगड़ बिठाण छौ ?
घरवळि -तुमन एक बि सुख मि तैं नि दे।  तुमर एकाद नाजायज संबंध ही ले हूंद तो !
मि -पता नी क्या बुलणी छे धौं तू ?
घरवळि -अच्छा सूणो ! मि  बाथरूम जाणु छौं।  जरा किचन मा दूध चेक करि लेन।
घरवळि बाथरूम जांद।  अर मीन फोन घुमाई।
मि -हेलो ! मिसेज छकछट्या ! माइ  बुलबुल ! माइ स्वीट हार्ट ! हाँ सूण!  जन कि प्लान छौ हम रिवॉल्विंग रेस्ट्रॉं मा लंच करला। अपण ऑफिस से छुट्टि लेक टैम पर ऐजै।   नै नै डोंट वरी ! मीन कैबिन बुक करी आल।  वी श्यल हैव कम्पलीट प्राइवेसी फॉर रोमांस, बिल्किल एकांत राल   ! बाइ बाइ ! विल मीट दियर ! आइ लव यू डार्लिंग !

                                   


Copyright@  Bhishma Kukreti 1/12 /2014 

   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of  Mockery in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of  Send-up in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces; Best of  Disdain in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces  ; Best of  Hilarity in Garhwali Language; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language on Love Affairs in Workplaces;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Love Affairs in Workplaces  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Love Affairs in Workplaces  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Love Affairs in Workplaces; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar on Love Affairs in Workplaces;


               स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!

Bhishma Kukreti

           Hunting Methods in Garhwal in Shah /Pal Period in History Context 

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -62 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -252     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -499 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)


    Hunting was very common among Garhwalis in Pal/Shah period and even in British Raj. Kings used to go for hunting as a religious ritual.
In Garhwali, ' Ayedi' word is for Hunting.
The following methods were used to capture/trap/hunt/kill wild animals, birds or fishes –
1-Baiting
2-Battue /scarring
3-Beagling of rabbits but very rarely in Bhabhar
4-Beating very common
5-Blind or stand hunting
6-Calling especially birds
7-Camouaflage
8-Hunting by dogs
9-Directing animals in a particular direction
10-Flushing
11-Glueing for birds
12-Netting
13-Trapping in concealed pits
14-Running after pray and exhausting the pryas
15-Scouting
16- Shining fire for fish or other animals
17-Suffocating animal by smoke in its hiding burrows Shahi/Shaulu
18-Stalking
19-Tracking
20-Herbal Poisoning and that poison is not harmful to mankind.


Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 1/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -500
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
Hunting Methods in Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Uttarkashi Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Tehri Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Chamoli Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Rudraprayag Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Pauri Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Haridwar Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Bhabhar Garhwal in Shah /Pal Period in History Context; Hunting Methods in Dehradun Garhwal in Shah /Pal Period in History Context;
              स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!

Bhishma Kukreti

                     Major  Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management

                          आतिथ्य प्रबंधन के मुख्य वैचारिक सिद्धांत

                                  Hospitality Management  -2

                                               आतिथ्य प्रबंधन -2

     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--120 ) 

                                  उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 120   



                                                              लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

आतिथ्य प्रबंध कला , दर्शन शास्त्र व विज्ञान अभी नवांकुर अवस्था में है।  इसलिए अभी भी आतिथ्य प्रबंधन के नियम नही साधे गए हैं।

पीटर जोन्स (2004, Finding the Hospitality Industry), जौर्नल  ऑफ़ हॉस्पिटैलिटी, लेजर ,  स्पोर्ट ...    ) ने विश्लेषण कर आतिथ्य हेतु निम्न वैचारिक सिद्धांत बताये जिन पर चर्चा होती रहती है।

आतिथ्य विज्ञान आदर्श रूप में - रसायन शास्त्र , भौतिक शास्त्र , वनस्पति शास्त्र के आधार पर पौष्टिकता , पौस्टिक तत्व , बर्तनों के आकर प्रकार , सेवा के लिए उपकरण जैसे विषयों  अन्वषणो में   विज्ञान को आधार बनाना

आतिथ्य प्रबंध विचारधारा -गुणात्मक व सांख्यिकीय दृष्टि से विपणन व उपभोग पर विचार

आतिथ्य अध्ययन - संख्यात्मक व गुणात्मक अन्वेषण

आतिथ्य संबंध - यह बिलकुल नई विचारधारा है जो संबंधों को उद्यम के अन्य पक्षों से अलग अध्ययन पर बल देता है।

आतिथ्य प्रणाली या व्यवस्था - यह सिद्धांत निश्चयवाद/प्रत्यक्षबाद  और निर्देशात्मक पक्ष के अन्वेषण का पक्षधर है

व्यवहारिक आतिथ्य - इस सिद्धांत आतिथ्य प्रबंधन में उद्योग जगत के व्यवहारिक पक्ष का पक्षधर है

Copyright @ Bhishma Kukreti  1/12//2014


Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

   Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of  Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Principle  Schools of Thoughts of Hospitality Management in Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;


                  स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !

Bhishma Kukreti

                          Palaeo- Mongoloid Race in Haridwar History Context

                            हरिद्वार के इतिहास संदर्भ में मंगलवंशी किरात

                     Racial Elements in Haridwar Population of Prehistoric Period-9
                                  हरिद्वार,  बिजनौर , सहारनपुर की नृशस शाखाएं -एक ऐतिहासिक विवेचन -9

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -18   

                                                      History of Haridwar Part  --18 
                                                         
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती

                    जब कोल , मुंड , शवर जातिहिमालय के वनों , शिवालिक वनों में आखेट आदि वृति से जीवन विता रही थी तो पूर्व से आसाम होती हुई मंगोल जाति ने हिमालय क्षेत्र में प्रवेश किया और पश्चिम की ओर बढ़ना प्रारम्भ किया। धीरे धीरे यह जाति कोल , मुंड , शवर जातिको जंगलों में धकेलती हई हिमालय की श्रेणियों में आसाम से स्पीति , लाहुल , लद्दाख तख फ़ैल गयी।
प्राचीन इतिहास में इस जाति को कीर , किन्नर , किम्पुरुष , आदि नामो से पुकारा गया है।  किरात  कीर जाति का दूसरा नाम चिर भी था जिससे चिरायता  चिल -आत या चिलात शब्द भी रचे गए हैं।
         हिमालय के दक्षिण में तराई में किर जाति के तिर , मीड़ व गिर रूप मिलते हैं  यह जाति थारु नाम से जानी जाती है। देहरादून भाभर /तराई में मिर अब मिहिर कहलाते हैं तो यमुना से पश्चिम की ओर  जम्मू तक गिर अब गिरत या घिरत कहलाते हैं।  गढ़वाल का भाभर , बिजनौर का भाभर , हरिद्वार का भाभर , देहरादून के भाभर में यह जाति मिलती थी। हरिद्वार के जनगणना में अब थारु जाति नही मिलती किन्तु हरिद्वार से सटे जिले देहरादून में मिलते हैं। थारु बिजनौर में निवास करते हैं। इतिहासकार मजूमदार ने थारु को मंगलवंशी कहा है।

                                   मंगोलवंशियों का भारत में आगमन

  वैदिक साहित्य में किरात व किलात दोनों शब्द मिलते हैं।
  इतिहासकारों ने मोहन जो दाड़ो , और वर्मा , मलाया , हिन्दचीन आदि के पाषाण काल खुदाई से यह अंदाज लगाया कि मंगोल जाति का आगमन भारत मे 2600 -2800 BC से पहले हो चुका था।

                                          पर्वताश्रयी
  किरात जाति का प्रसार मुख्यतया हिमालय की पहाड़ियों में हुआ। आसाम , भूटान , सिक्किम , में किरात जाति का बाहुल्य है।
वैदिक साहित्य में किरात जाति को गुफाओं में रहने वाली जाति कहा गया है।  आयुर्वेद में इस जाति के लोग वनऔषधि खोदने व इकट्ठा करने वाली जाति रूप मे उल्लेख मिलता है।  शतपथ व अन्य ब्राह्मण साहित्य में किलात का नाम प्रयोग हुआ है। कई पुराणो में किरात जाति का कई बार उल्लेख हुआ है (डा डबराल , उखण्ड का इतिहास -2 पृष्ठ 175) .

                            मुखाकृति व शारीरिक विन्यास


चपटी मुखाकृति , चपटा माथा  ,छोटी -चिपकी नाक , दाढ़ी मूछों में कम बाल , पीला से गेंहुआ रंग , नाटा आकार किरात जाति की विशेषतायें हैं।



मंगलवंशी किरात का अन्य वर्णन अगले अध्याय में .......

Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 1/122014

History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग 19         


(The History of  Haridwar write up is aimed for general readers)

Palaeo- Mongoloid Race in History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in  History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Laksar, Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; Palaeo- Mongoloid Race in History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; Palaeo- Mongoloid Race in History of Bijnor; Palaeo- Mongoloid Race in History of Nazibabad; Palaeo- Mongoloid Race in History of Saharanpur

                                   स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत



I