• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm on Endangered Garhwal Hill Radish


                    पंजाबी -सिंधियों  , बिहारियो  , नेपाळी  ! मि तैं जड़नाश हूण से बचाओ !                     
                                        खुजनेर चबोड़्या ::: भीष्म कुकरेती



घिंडक्या मू ळा -ये ब्वै ! नि बचण मीन , खतम ह्वे जाण मीन ! पता नी  दिबतौं बसै बात छ बि कि ना ?
देव द्वारपाल -यां त्वैकुण कथगा दैं बोलि याल कि चुप रौ यु देवलोक च , इख पृथ्वी जन घ्याळ नि करे जांद।
घिंडक्या मू ळा -यां जरा दिबतौं पर इन बीतलि तब बुलल कि चुप कन रये जांद धौं।
देव द्वारपाल -तिसर पहर ह्वे गे अर तेरि  सुबेर बिटेन एकि रट लगयीं बल नि बचदु , मीन पट्ट  खतम ह्वै जाण , मीन डायनासौर ह्वे जाण। 
घिंडक्या मू ळा -ह्यां ! जब तेरी बि निपटात , उकटात , बंश बरबाद  हूणै नौबत आलि तब दिखुल मि कि तु  कन चुप्प रौंद धौं !
देव द्वारपाल -ह्याँ पर जब तलक तेरि बारी  नि आंद तब तलक त चुप रौं।
घिंडक्या मू ळा -कब तक आल म्यार नंबर ?
देव द्वारपाल -पर्यावरण मंत्रालय का गढ़वाळ विभागौ दिबता जब फ्री ह्वाल तो ही तेरि बारि आलि।
घिंडक्या मू ळा -पर कब आलि? पर्यवरण दिबता कब मे से मिल सकदन ?
देव द्वारपाल -मेर समज से त अगला साल ऐ जालि।
घिंडक्या मू ळा (जोर से किड़कताळ मरदो ) -क्या ? म्यार नंबर अगला साल ? मतबल मि पर्यावरण मंत्रालयौ गढ़वाळ विभागौ दिबता तैं अगला साल ?
देव द्वारपाल -हाँ ! अगला क्या ! सैत च तिसर चौथ साल बि लग सकद।
घिंडक्या मू ळा -अरे इन क्या बिजोग पड्युं च कि देवलोक का दिबतौं मा बि पृथ्वीलोक का मंत्र्युं तरां समय नी च।
देव द्वारपाल -अरे तुमर पृथ्वी लोक का मंत्र्युं -संत्र्युं का वजै  से तो देवलोक का दिबता व्यस्त छन। उख पृथ्वी लोक मा मंत्री व्यस्त छन अर इख दिबता व्यस्त छन।
घिंडक्या मू ळा -कथगा वनस्पति दरख्वास्त लेक पर्यावरण देवलोक का भीतर जयां छन ?
देव द्वारपाल -देख गढ़वाळ का बीस पचीस दाळ -अनाज तो साल भर पैल भितर गे छा अर अबि तलक उंकी बारि नि आयि।
घिंडक्या मू ळा -दाळ -भुजी -अनाज का बीजुं से पैल हौर कु कु गेन ?
देव द्वारपाल -जंगळ की कुल मिलैक तीन सौ से अधिक वनस्पति छन जामादे औषधीय वनस्पति ज्यादा छन जौंक बि त्यार तरां बंशनाश हूण वाळ च।
घिंडक्या मू ळा -और कु कु छन ?
देव द्वारपाल -फिर सौएक चखुल बि सर्वथा खतम हूणै नजीक छन।  फिर जंगली जानवर छन जु अवश्य ही खतम ह्वैइ जाल।  कीड़ा -पुतळयुं तो गणत इ नी च। 
घिंडक्या मू ळा -हाँ तो म्यार नंबर छै मैना मा त ऐ जाल कि ना ?
देव द्वारपाल -अर जु दस बीस नदी छन जन गंगा , जमुना या मंदाकिनी सब प्रदूषण से खतम हूणै सिकैत लेक अयाँ छन।
घिंडक्या मू ळा -मंदाकिनी ? नाम मंदाकिनी अर इथगा फमफम करदि कि पोर वींन हजारेक  आदिम मारि देन
देव द्वारपाल -अरे वीन वैचारिक क्वी दोष नी च मनिख वींक दगड़ इथगा अन्याय कारल तो वा बि क्या करदि।  द्वी साल पैल वा बि त्यार तरां म्यार समिण खड़ी छे तो वीन अपण दुःख -दर्द -पीड़ा सुणै छौ।
घिंडक्या मू ळा -अर वा अबि तक भितरी च ? अबि तक वींक बारि नि आयि ?
देव द्वारपाल -ना ! वीं से पैल भितर अरशा , खट्ट्या जन चालीसेक पारम्परिक गढ़वळि भोजन जड़नाश की सिकैत लेकी पर्यावरण विभाग मा जयां छन।
घिंडक्या मू ळा -पारम्परिक भोजन अपण खात्मा की सिकैत लेक पर्यावरण विभाग मा ?
देव द्वारपाल -हाँ ! देवलोक मा बि पृथ्वीलोक तरां पहाडुं अवहेलना हूंद।  गढ़वाल या पहाडुं सब समस्याओं बान एकी मंत्रालय च अर वैक नाम च पर्यावरण विभाग !
घिंडक्या मू ळा -पर फिर बि म्यार नंबर आण मा इथगा देरी किलै ?
देव द्वारपाल -अरे गढ़वळि लोककथा , लोकगीत , लोक आण बि खतम हूणा छन तो वी बि अपण दुःख लेक पर्यावरण विभागम जयां छन।
घिंडक्या मू ळा -लोकगीत ?
देव द्वारपाल -हाँ ! लोकसाहित्य बि त खतम हूणु च।
घिंडक्या मू ळा -तो बि द्वी साल तलक म्यार नंबर किलै नि आलु
देव द्वारपाल -पारम्परिक भांड -कूंड , खटला , कूड़ , तिबारी सब कुछ तो निबटणा छन।  अरे  घट -जंदर अर हौळ -ज्यू , दाथी जन पारम्परिक कृषि औजार बि वंश खात्मा की अर्जी लेक भितर जयां छन।
घिंडक्या मू ळा -मतबल गढ़वाळ बिटेन हजारों चखुल , जीव जंतु , पेड़ -पौधा , चीज बस्तर अपण बंश निबटणो सिकैत लेकि इख अयाँ छन ?
देव द्वारपाल -हाँ ! गढवाळम संस्कृति मूलक सैकड़ों चीज खतम हूणा छन तो सब सैकड़ों की संख्या मा फरियादी बणिक देवलोक अयाँ छन।
घिंडक्या मू ळा -अब म्यार क्या ह्वालु ?
देव द्वारपाल -ह्यां पर तेरी क्या समस्या च ? त्यार स्वाद तो सवादी च तो फिर त्वै तैं बंश खात्मा कु भय किलै हुयुं च ?
घिंडक्या मू ळा -मेरि समस्या बड़ी अजीब च।  सब मेरि भुजि खाण चांदन , सब म्यार पत्तौं भुजी खाण चांदन सब म्यार सुक्सा खाण चांदन।
देव द्वारपाल -या तो भली, सकारात्मक  , उत्साहवर्धि  बात च।
घिंडक्या मू ळा -हाँ ऋषिकेश , कोटद्वार , देहरादून क्या दिल्ली मा बि मेरी बड़ी डिमांड च ?
देव द्वारपाल -तो फिर क्यांक दुःख ? क्यांक रुण ? क्यांकि शिकायत ?
घिंडक्या मू ळा -मि तैं गढ़वाळम  बूण वाळ क्वी नी च।
देव द्वारपाल -हैं ?डिमांड च , मांग बि च अर घिंडक्या मूळा बूण वाळ नी च ?
घिंडक्या मू ळा -हाँ ! म्यार बीज बजारम उपलब्ध नि छन।
देव द्वारपाल -क्या बजारम बीज उपलब्ध नि छन कु क्या मतलब ?
घिंडक्या मू ळा -अब गढ़वळि लोग वांकि फसल उगांदन जांक बीज ऋषिकेश , कोटद्वारम उपलब्ध हून्दन जन मैदानी मूली कोटद्वार -ऋषिकेशाक बजारम मिल जांद तो सब मैदानी मूली बूणा छन अर मि तैं क्वी नी बूणु च।
देव द्वारपाल -पर त्यार बीज किलै नि उपलब्ध छन ?
घिंडक्या मू ळा -म्यार बीज पैदा करण वाळ बूड -बुड्या इ ख़तम ह्वे गेन अर नई साखी म्यार बीज पैदा नि करण चांदन।
देव द्वारपाल -किलै ?
घिंडक्या मू ळा -उ क्या च कि म्यार बीजौ बीज पैदा करणो बान पैल म्यार घिंडक काटिक अळगौ भाग मिट्टी मा खड़्यारण पोड़द।
देव द्वारपाल -तो ?
घिंडक्या मू ळा -तो क्या क्वी बि गढ़वळि अब इथगा मेनत नि करण चाँद कि म्यार बीज पैदा कार।
देव द्वारपाल -हूँ ! वास्तव मा या अजीब समस्या च कि मांग , डिमांड ह्वेक बि क्वी घिंडक्या  मूळाक बीज पैदा नि करणु च।
घिंडक्या मू ळा -तबि त मि डर्युं छौं कि आठ दस सालुंम मेरि जड़नास ह्वे जाण , म्यार बंशनास ह्वै जाण , मीन बि बिलुप्त वनस्पति की श्रेणी मा ऐ जाण।
देव द्वारपाल -हाँ फिर लोग ब्वालल कि Once upon a time there was hill radish in Garhwal
घिंडक्या मू ळा -कर लेदि मजाक उजाक !
देव द्वारपाल -त्वै तैं नेपाली , बिहारी अर बंग्लादेस्यूं दगड़ पंजाबी , सिंधी अर बणिया इ बचै सकदन ।
घिंडक्या मू ळा (हाथी जन चिंघाड़ ) -क्या ? गढवळि छोड़िक नेपाली , बिहारी अर बंग्लादेस्यूं दगड़ पंजाबी , सिंधी अर बणिया पहाड़ी मूळा बचै सकदन ?
देव द्वारपाल -हाँ !
घिंडक्या मू ळा -कनकैक ? गढवळि छोड़िक नेपाली , बिहारी अर बंग्लादेस्यूं दगड़ पंजाबी , सिंधी अर बणिया पहाड़ी मूळा बचै सकदन ?
देव द्वारपाल -देख तू  जू नेपाली , बिहारी अर बंग्लादेसी गढ़वाळम छन उंसे प्रार्थना कौर कि वु तेरी खेती कारन , त्यार बीज पैदा कारन।
घिंडक्या मू ळा -अर पंजाबी , सिंधी अर बणियोंसे क्या प्रार्थना करण ?
देव द्वारपाल -पंजाबी , सिंधी अर बणिया त्यार मार्केटिंग कारल।
घिंडक्या मू ळा - तीन सही राय दे।  मि नेपाली , बिहारी अर बंग्लादेस्यूं से प्रार्थना करदु कि वु मेरि खेती कारन अर दगड़म  पंजाबी , सिंधी अर बणियोंसे प्रार्थना करूद कि वु म्यार मास मार्केटिंग कारन। सलाह का वास्ता धन्यवाद।  अब मि तैं गढ़वळि , प्रशासन  अर दिबतौं सरपरस्ती की क्वी आवश्यकता नी च। Now with the help of Non Garhwali I will survive !



10/12/14 ,Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

Best of Garhwali Humor in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  Ridicule in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of  Mockery in Garhwali Language  on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  Send-up in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of  Disdain in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish ; Best of  Hilarity in Garhwali Language on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  on Endangered Garhwal Hill Radish ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal on Endangered Garhwal Hill Radish   ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar  on Endangered Garhwal Hill Radish ;


                    स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!

Bhishma Kukreti

         Marriage Custom in Garhwal in Pal /Shah Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -71 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -261     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -508
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
In General, in Garhwal, following marriage types were prevailing-
1-Endogamy –Marriage with similar social group or tribe
2-Exogamy- Marriage outside the social group or tribe
3-Polygamy-Having more than one wife at a time
4-Polyandry- Having more than one husband at a time
5-Monoandry/Monogamy - Having one husband at a time or only one wife at a time
                             Khas Marriages in Garhwal

The Khas communities had simple and liberal customs of marriages.
1-Bhidlage or Bhidlagde marriage means marriage in between own Varn /segment. If a Upper cast person married to Harijan person, the person was discarded and this marriage was called Khas-Tal or Dumtal. In some regions as Jaunsar, Jaunpur, Taknaur, Nagpur, Khas bRahmin was allowed to marry a Rajput girl.
2-The people were not allowed to marry with the caste of mother, grandmother from both the sides. This custom is prevailing in Garhwal in all communities till date.
                 Other Marriage Custom of Garhwal
   Kanyadan – The upper caste Brahmin or Elite Rajput did not take maney or gifts from groom and was called Kanyadan Vyau.
Takaun Byau- Takaun Byau means to take money from groom side and marriage procession was not compusary in Takaun Byau.
Takaun Byau or Talwar Byau- In this marriage, groom did not go along with marriage party but a sword was kept as the groom and all perfromanced were performed by bride with Swoard as Groom.
Forceful Marriage- In old days, men used to take the bride forcibly and marry her. There are many community (Jatiy) folktales about man taking girl forcefully to his village. There is description of such marriage in Kukreti Vanshvali (edited Chakradhar Kukreti) that Vrishabh ji Kukreti of Jaspur (Mlla Dhangu, Pauri Garhwal) marrying a Barthwal girl of Bareth (Malla Dhangu) forcefully.
Ghudya Dyur Vivah- There was custom that widow could marry with her younger brother in law (Ghundya Dyur Byau).
Many times, widow used to marry with other men from same village or outside village too. Widows remarriages were part and partial of customs.
Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 10/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -509
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 

               स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm


                    पुटुक भौरिक खलाण -पिलाण अर आखिरैं भट्यूड़  तोड़ दीण


                           रामबांसौ कांड, किनग्वड़ॉ   कांड अर  बरछा  ::: भीष्म कुकरेती
मनिखौ मन का भितर क्या च , मन क्या   सोची द्याल अर मन क्या हमसे क्या बुलै द्याल का बारा मा त ब्रह्मा बि नि जाणि सकुद।
मन अजीब व्यवहार करद जन कि हम सरा ढिबरी मुंडदवां अर पूछै दैं नराट कर दींदा।
मन की थाह लीण कट्ठण च अर हम थाळी मा बनि बनिक , दिखण मा बिगरैल , सवादि व्यंजन सजौंदा  अर थाळी सौरण से पैल व्यंजनुं मा थक थूकि दींदा।
मन क्या बुलै दीन्दु यु मन तैं बि पता नि चलद।  हम बुल्दां बल उन त अलार्म घड़ी बड़ी काम की चीज च पर यार जब बि मि तैं बढ़िया नींद आदि तबि या नरभगण  ठिक अपण टैम पर बज जांदि।
अब जरा तौळक वाक्यों पर टक्क लगावदी  -
अब एक बुलणु छौ बल हिमालय मा सब गुण छन , बड़ो लाभकारी च पर भै हिमालय पर एकि कमी च कि हिमालय मा बरफ गिरदी।
स्या ब्वारी उन त बड़ी कामगति च , दु दु बिठक घास लयांदि पर जब तैं भूख लगदि ना स्या कुत्ती ह्वे जांदी।
बेटी तैं ससुरास भिजण से पैल ब्वै अड़ान्दि बल ये ब्वै ससुरासम बड़ो सेवा टहल मन से कौरि , सब्युं तैं आदर दे पर खबरदार जु हर समय सासुक बुल्युं मानि। जंवै तैं कब्जा मा करिक रखी।
उन त स्या ब्वारी बड़ी भली च , मयळि च पर कांड यी लगीं छन  कि स्या गंगपुर्या च।
हाँ हमर पंडीजी बड़ा बढ़िया पूजा करदन , श्लोक समजैक बुल्दन पर क्या बुलण तौंक नाक तिमलौ दाण  जन म्वाट च।
बैंक से भौत फैदा छन पर बैंक बिद्दौ समय पर छतरा दींद अर बरखा समौ पर वापस ले लींदु।
गौड़ी लमडणौ उथगा दुख नी च , गौड़ी मोरणो सोग ने च पर दुःख या च कि गौड़ी दगड़ दौंळि  बि चलि गे।
इनि तुम बि बतावो कि हम कथगा दैं पैल कैतै खलौन्दा , पिलौंदा अर फिर वैक भट्यूड़ तोड़ि दींदा ?



11/12/14 ,Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

               Marriage Life; Customary Laws in Garhwal in Pal /Shah Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -72 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -262     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -509
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
    In Khas/Khasias  society, marriage was not having religious bondage but a social understanding or compromise (Panna Lal, 1920, Hindu Customary Law in Kumaon). Monoandry or monogamy was a rare case in upper Brahmin and upper Rajput. Mostly men used to have more than one wives. The man could marry other's wife by paying her husband the price.  Haiving Rakhail, Dhanti, Bandiyan, maids etc (Keep) was a common and accepted custom.
     In Khas society, wife or husband had freedom to leave and remarry with other gender. In Harijan, there was more freedom and remarrying frequently was common custom.
             Having relation with Prostitution was also common among elite clas especially Kings and court officers. Kings Shyam Shah, Pradip Shah, Parakram Shah, Parakram Shah used to visit prostitutes. Parakram snatched a Ganika (Prostitute) of Maularam.
In villages, Badi community used to get money by prostitution deeds too.
There wwas custom of keeping Devdasi (prostitutes of temple) in temples of Badrinath, Tungnath, Gopeshwar, Badahat, Kalimath, Ranihat etc. People used to purchase girls from hills for converting them into prostitution.
                  Sati Custom
Sati custom among Brahmin and upper caste was also there. Widow used to immolate by burning herself with dead husband in funeral pyre. The villagers used to build a Math (small house) in memory of Sati. There are Maths still standing in Jaspur (Malla Dhangu, Pauri Garhwal); Kuntani (Dabralsyun, Pauri Garhwal,); Dadamandi (Sheela Patti, Pauri Garhwal); Goriyaganv (Sheela Patti , Pauri Garhwal); Jaigaon (Ajmer, Pauri Garhwal).

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 11/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -510
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
Marriage Life; Customary Laws in Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Pauri Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Haridwar, Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Dehradun Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Uttarkashi Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Tehri Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Rudraprayag Garhwal in Pal /Shah Period; Marriage Life; Customary Laws in Chamoli Garhwal in Pal /Shah Period;
             स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!

Bhishma Kukreti

                      Want Concept in Hospitality Marketing

                           आतिथ्य विपणन में चाहत , अभिलाषा की भूमिका

                                          Hospitality Management  -10

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -10

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--128 ) 

                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 128   



                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

संस्कृति व व्यक्तित्व के अनुसार मनुष्य की आवश्यकता चाहत या अभिलाषा के रूप में सामने आती है। चाहत का विपणन में अर्थ है कि मनुष्य कैसे अपनी आवश्यकता को दर्शाता है ,दिखाता है , याने आवश्यकता का प्रदर्शन ही चाह , चाहत या अभिलाषा है।

जंगल में एक बहुत भूखा मनुष्य छिपकली के विषहीन अंडे खा सकता है। बहुत भूखा शाकाहारी हिन्दू अमेरिका में ऑमलेट खाने से परहेज नही करेगा।  हिमलाय व उत्तराखंड के ब्राह्मण मानशाहारी होते हैं।

आवश्यकताएं  वस्तुओं की चाहत के रूप में सामने आती हैं। वस्तुएं के विकल्प आने से व ग्राहक के पास खर्च करने के लिए पैसा आने से चाहत इच्छाओं में बदल जाती हैं।

उत्तराखंड के मल्ला ढांगू , पौड़ी गढ़वाल में सिलाई एक जगह है। पचास साल पहले पहले गाँवों से या शहरों से लोग सिलोगी आते थे तो लम्बे पीतल के गिलास में चाय , रस या पकोड़ी खाने भंडारी होटल, सुर्रा लाला की दूकान में जाते थे।  चाय  , रस व पकोड़ी तक ग्राहकों की चाहत सीमित थी।  अब आय बढ़ने से व नास्ते में कई विकल्प आने से अब ग्राहकों की कई नई इच्छाएं आ गयी हैं और भंडारी होटल ग्राहकों की इच्छाओं को मसझा और उसने होटल का रंग बदला तो आज भी भंडारी होटल खड़ा है और अब तरह तरह के नास्ते रखता है व कांच के गिलासों  या चाइना कप -प्लेट में चाय सौंपता है।  सुर्रा लाला की दूकान बंद पद गयी क्योंकि सुर्रा लाला का स्वामी ग्राहकों की चाहत व इच्छाओं को न समझ सका। सुर्रा लाला का स्वामी  चाहत व आवश्यकता में अंतर नही मानता था।  चाहत व आवश्यकता एक दूसरे से जुड़े होने के बाद भी बिलकुल अलहदा विषय हैं। नास्ते की आवश्यकता हमेशा रहेगी किन्तु चाहत संस्कार , संस्कृति और व्यक्तित्व के अनुसार बदलती रहेगी।

वस्तु का भौतिक रूप केवल आवश्यकता समस्या समाधान देता है और अपने आप में अमर नही है।  अब चाय गुड की कुटकी के साथ नही पी जाती है।  समय के साथ नए वस्तुओं के आने से पुरानी शैली व पुराने वस्तु की चाहत समाप्त हो जाती है।



Copyright @ Bhishma Kukreti 11/12//2014

 
Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Want Concept in Hospitality Marketing  & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;
           स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !




Bhishma Kukreti

             OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Haridwar, Sharanpur and Bijnor
                                  हरिद्वार , सहारनपुर और बिजनौर में गेरुआ भांड संस्कृति

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -25   

                                                      History of Haridwar Part  --25 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती
भारत में गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ) का समय काल 2650 BC से 850 BC का काल माना जाता है (बालसुब्रमणियम और अन्य , 2002 ,Studies on Ancient OCP Period Copper , Indian Journal of History of Science 37.1, 1-15)। सर्वप्रथम उत्तर पश्चिम भारत में भारत में गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) खोज का श्रेय डा लाल को जाता है जिन्होंने सन 1951 -1952 में हस्तिनापुर में इस संस्कृति की खोज की।
इस खोज के बाद गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) के अवशेष पश्चिम उत्तर प्रदेश से ही सौ से अधिक अवशेष क्षेत्र मिले हैं। उत्तरी व दक्षिणी गंगा -यमुना दोआब में गेरुआ भांड संस्कृति OCP या  Ochre Colored Pottery Cultureके अवशेष खूब मात्रा में मिले हैं।
हरिद्वार के बहादराबाद में भी इस संस्कृति के अवशेष मिले हैं।
उत्तर पश्चिम उत्तर प्रदेश के सहारनपुर, बिजनौर , रामपुर , मोरादाबाद , मुजफरनगर , मेरठ , गाजियाबाद , जिलों के अतिरिक्त बरेली पीलीभीत , शाहजहाँपुर ,  बदायूं , बुलंदशहर , आगरा , अलीगढ़ ,मथुरा , मैनपुरी इटावा , एटा , में इस गेरुआ भांड संस्कृति OCP या  Ochre Colored Pottery Culture के अवशेष मिले हैं।
डा यशपाल (Transformation in Indian History page 73- ) ने  खोजों के विश्लेषण से बताया कि -
बिजनौर में  5 Ochre Colored Pottery Culture settlements
सहारनपुर में 90  Ochre Colored Pottery Culture settlementsपाये गए हैं।
सहारनपुर में इस संस्कृति के अवशॉन  इस प्रकार है -
यमुना खदर -२
मैदानी सहारनपुर -56
देवबंद मैदान     -10
    भाभर           -7
    तराई           -2
शिवालिक         - 0
40 स्थानो में केवल गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture )के अकेले अवशेष मिले हैं।
34 स्थानो पर हड़प्पा संस्कृति गेरुई भांड संस्कृति बाद में आई है किन्तु यहां PGW संस्कृति नही आई।
इन कुछ स्थानो में हड़प्पा।  PG W के अवशेष भी मिलते हैं जो द्योत्तक हैं कि गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ) हड्डपा संस्कृति /सिंधु घाटी सभ्यता के पहले भी थी और साथ साथ में भी थी और PGW
केवल एक स्थान में गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ), हड़प्पा और PGW संस्कृति के अवशेस साथ साथ मिले हैं।
इसका मतलब है कि 44 % में एक ही संस्कृति थी , 54 % में दो संस्कृतियाँ साथ साथ थीं और 2 % में तीन संस्कृतियाँ ।
                      -
राजपुर पूसा (बिजनौर ) व बहादराबाद (हरिद्वार ) की सूचना पहले अध्याओं में दिया जा चुका है।

गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ) के लोग साल भर में दो फसलें उगाया करते थे और मैदानी हिस्सों में इनकी जनसंख्या आज जैसी ही अधिक थी। गर्मियों -वर्ष में धान व ने जायज की फसल उगाते थे व जड़ों में जाऊ उगाया करते थे कुछ डालें भी उगते थे जैसे चने।


Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 11 /122014
Contact--- bckukreti@gmail.com
History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास; बिजनौर इतिहास, सहारनपुर इतिहास  -भाग 26         


(The History of  Haridwar, Bijnor , Saharanpur write up is aimed for general readers)



OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; H OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & istory of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Laksar; Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Bijnor; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Nazibabad Bijnor ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture  & History of Saharanpur

कनखल , हरिद्वार का इतिहास ; तेलपुरा , हरिद्वार का इतिहास ; सकरौदा ,  हरिद्वार का इतिहास ; भगवानपुर , हरिद्वार का इतिहास ;रुड़की ,हरिद्वार का इतिहास ; झाब्रेरा हरिद्वार का इतिहास ; मंगलौर हरिद्वार का इतिहास ;लक्सर हरिद्वार का इतिहास ;सुल्तानपुर ,हरिद्वार का इतिहास ;पाथरी , हरिद्वार का इतिहास ; बहदराबाद , हरिद्वार का इतिहास ; लंढौर , हरिद्वार का इतिहास ;बिजनौर इतिहास; नगीना ,  बिजनौर इतिहास; नजीबाबाद , नूरपुर , बिजनौर इतिहास;सहारनपुर इतिहास
                       स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत

Bhishma Kukreti

Garhwali Vyngya , Garhwali Hasya,, Best  Harmless Garhwali Humor  , Satire, Wit, Sarcasm

                           क्या   संस्कृति बचाणो ठेका गांवळुङ्क ही च ?

                                शहरी चबोड़्या   ::: भीष्म कुकरेती


ग्रामीण चेतना - हैं ! क्या भै ! प्रवासी ! आज तो तू खुसी मा इन उछळणु छे जन भुज्यांद दैं मुंगरी उछळदन , भुज्यांद दैं जुंडळ तिड़कदन या बरखा हूंदी मिंडक  उछळदन ?
प्रवासी  गढ़वळि मनिख -हाँ आज मीन एक कार्यक्रम मा भाषण दीणो जाण अर मीन भौत बढ़िया भाषण तयार कर याल !
ग्रामीण चेतना -कार्यक्रमौ नाम क्या च ?
प्रवासी  गढ़वळि मनिख - "गढ़वाल में समाप्त होती गढ़वाली संस्कृति ' अर मीन बि ये कार्यक्रम मा भाषण दीण।
ग्रामीण चेतना -त्यार भाषणों शीर्षक क्या च ?
शहरी मनिख  -डाँड्यूं -कांठ्यूं की फिकर  समोदरौ छाल  पर !
ग्रामीण चेतना -अरे वाह ! सागर तट पर पहाडुं की चिंता हैं ?
शहरी मनिख  -हाँ मीन जोर दार ढंग से बताण कि कै हिसाब से गढ़वाळम गढवळि संस्कृति खतम हूणि च।
ग्रामीण चेतना -अच्छा ! तीन उदाहरण बि देइ ह्वाल कि कै तरां से गढ़वाळम संस्कृति विणास हूणु च ?
शहरी मनिख  -हाँ हाँ ! जन कि अब गढ़वाळम क्वी तैडु खुदणो जंगळ नि जांदन , बसिंगु नि खांदन अर लोग चाऊ -माउ पर पर ढब गेन। जब मि ये बारा मा भाषण देलु तो हॉल ताळयूं से गूंज जालो। 
ग्रामीण चेतना -अवश्य ही प्रवासी अपण चिंता ताळी पीटिक दर्शाला।
शहरी मनिख  -कळि , बसिंगु , गींठी , सिरळ खाण हमारी संस्कृति छे अर हम गढ़वळियूंन कळि , बसिंगु , गींठी , सिरळ खाण बंद करि आल।  हमर लोग ऊख गाउँ मा संस्कृति भंजक चाऊ -माऊ खाण लग गेन।  पता नही हमारी संस्कृति का क्या होगा ?
ग्रामीण चेतना -भौत भौत बढ़िया ! यु भाषण इन लगणु च जन बुल्यां तुमर जिकुड़िक उमाळ  च।
शहरी प्रवासी   -अरे भै जिकुड़ि  जळदि , जिकुड़ि पर छाळा पोड़ जांदन , दिमाग खराब ह्वे जांद जब हम दिखदा , सुणदा अर इंटरनेट मा पढ़दा कि गढ़वाळम  लोग अपण पारम्परिक भोजन छोड़िक दुसर देसौ भोजन शैली अपनाणा छन। 
ग्रामीण चेतना -हाँ प्रवास्युं तैं मातृ भूमि चिंता हूण लाजमी च भै।
शहरी प्रवासी  -खान -पान -भोजन -पेय पदार्थ ही त संस्कृति संवाहक हूंदन। यदि पारम्परिक खाण -पीण इ बंद ह्वे ग्याइ गए तो समझि ल्यावो संस्कृति रसातल जोग ह्वे  ग्याइ । आज तकरीबन हरेक सजग , संवेदनशील , शिक्षित प्रवासी अपण गढ़वाळम खत्म होती परम्परा से परेशान च। वै प्रवासी की समज मा आणु इ नी च कि खतम हूँदि परम्परा तैं कनै रुके जावु ?
ग्रामीण चेतना -तुमर इख आज सुबेर क्यांक नास्ता बौण ?
शहरी प्रवासी  -आज हमन कॉन्टिनेंटल ब्रेकफास्ट कार।  माई चिल्ड्रन लाइक कॉन्टिनेंटल ब्रेकफास्ट।
ग्रामीण चेतना -ब्याळि तुमर ड्यार क्या नास्ता बौण ?
शहरी प्रवासी  -ब्याळि ! हाँ ब्याळि हमर इख मेक्सिकन सिम्पल चिलाक्लीज विद फ्राइड एग्स बणीन।  मेरी वाइफ़न मेक्सिकन कुजीन बणाणो क्लास जि ज्वाइन कौर छे।
ग्रामीण चेतना -परसि क्या ब्रेकफास्ट कौर ?
शहरी प्रवासी  -परसि ? हाँ !फिलिपाइनी ब्रेकफास्ट चैम्पोराइडो  कार मि तैं फिलिपाइनी कुजीन भौत पसंद च । मीन खुद फिलिपाइनी ब्रेकफास्ट  कुक  कार।
ग्रामीण चेतना -भौत बढ़िया !
शहरी प्रवासी  -हम हर दिन ,  एक ना एक  फॉरेन डिशेज अवश्य बणौन्दा।
ग्रामीण चेतना -किलै ?
शहरी प्रवासी  -अरे भै ! ग्लोबलिजेसन कु युग च तो सोसाइटी मा रौण तो इंटरनेशनल हैबिट तो अपनाण इ पोड़ल कि ना ?
ग्रामीण चेतना -हाँ सही बात च।  बाइ द वे आपक इख क्या क्या गढ़वळी भोजन बणद ?
शहरी प्रवासी  -मेरी वाइफ अर बच्चों तैं गढ़वळि कुजीन बिलकुल पसंद नी च।  तो हमर इख क्वी बि गढ़वळि खाणक नि बणद।
ग्रामीण चेतना -वाह ! जैक इख ढ़वळि कुजीन बिलकुल नि बणद वु रुणु च कि गढ़वाळम पारम्परिक खान -पान बंद हूणु। च मतबल गढ़वळि संस्कृति बचाणो ठेका गढ़वाळ का लोगुंक ही च !  अफु त इंटरनेसनल बणन चांदु अर दुसरौ तैं हिदैत दीणु च कि तू कुंवा कु मिंडक बण्यू रौ।



13/12/14 ,Copyright@  Bhishma Kukreti , Mumbai India


   *लेख की   घटनाएँ ,  स्थान व नाम काल्पनिक हैं । लेख में  कथाएँ , चरित्र , स्थान केवल व्यंग्य रचने  हेतु उपयोग किये गए हैं।

Best of Garhwali Humor in Garhwali Language ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language ; Best of  Uttarakhandi Wit in Garhwali Language ; Best of  North Indian Spoof in Garhwali Language ; Best of  Regional Language Lampoon in Garhwali Language ; Best of  Ridicule in Garhwali Language  ; Best of  Mockery in Garhwali Language  ; Best of  Send-up in Garhwali Language  ; Best of  Disdain in Garhwali Language ; Best of  Hilarity in Garhwali Language  ; Best of  Cheerfulness in Garhwali Language  ;  Best of Garhwali Humor in Garhwali Language from Pauri Garhwal  ; Best of Himalayan Satire in Garhwali Language from Rudraprayag Garhwal  ; Best of Uttarakhandi Wit in Garhwali Language from Chamoli Garhwal  ; Best of North Indian Spoof in Garhwali Language from Tehri Garhwal  ; Best of Regional Language Lampoon in Garhwali Language from Uttarkashi Garhwal  ; Best of Ridicule in Garhwali Language from Bhabhar Garhwal  ; Best of Mockery  in Garhwali Language from Lansdowne Garhwal  ; Best of Hilarity in Garhwali Language from Kotdwara Garhwal  ; Best of Cheerfulness in Garhwali Language from Haridwar  ;
Garhwali Vyngya , Garhwali Hasya,
                    स्वच्छ भारत  , स्वच्छ भारत , बुद्धिमान भारत! 

Bhishma Kukreti

                   Children Rights in Garhwal in Pal /Shah Period

Administration, Social and Cultural Characteristics History of Garhwal in Shah Dynasty -73 

   History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -263     
   History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -510
 
                        By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)

           The children of Brahmin by Brahmin wife and children of Rajput by Rajput wife were called 'Asal' (real or pur) and children from non Caste wife as Harijan, Keep (Rakhail), Dhanti (maid) by Rajput or Brahmin were called 'kamsal' or not real or not pure. The childn from maid (Dasi) was called the lowest form of child. Bandi or Dasi ka Baccha was an abusive word.
     The Jhantela Bacche or children of a Dhanti wife from earlier husbands would be called the children of newer husband.
  The young widow having children could keep a new husband from same segment of society and would allow him to stay with her in her dead husband house. Such husband would be caaled 'Kathala' or 'Tikwa' (Servant) husband. The children of such woman from Kathala' husband would be called children of old husband only. However, if the widow did not have children from her dead husband she was not allowed to have Tikkwa or Kathala husband.
  If a man died and he did not have sons the State used to have right on such land. The daughters did not have right on land in Pal dynasty. That was the reasons that  a man used to have many wives for having sons to keep land in his heirs possession.
Even the man who did have sons from earlier wife would marry with a Dhanti having sons from earlier husband as then in such case, State could not take the land in its possession.


Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 13/12/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -511
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter ....
History of Characteristics of Garhwal Kings Shah dynasty, to be continued

XX    
Notes on Garhwal ka Itihas, Garhwal ka Madhy Yugin Itihas , South Asian Modern Period  History of Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Pauri Garhwal; South Asian  Modern Period   History of Chamoli Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Modern  History of Tehri Garhwal;  South Asian Modern  History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Modern Period   History of Dehradun, Garhwal;  Modern  History of Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Modern Period   History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Modern Period   History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian Modern Period  History of Haridwar district, South Asian History of Bijnor old Garhwal
Xx 
             स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत!


Bhishma Kukreti

             Role of Demand in Hospitality Management

                 आतिथ्य विपणन में मांग की भूमिका

                                       

                                     Hospitality Management  -11

                                                  आतिथ्य प्रबंधन -11

                                     ( Hospitality and Tourism  Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--129 ) 

                                         उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन -भाग 129   



                                                                    लेखक ::: भीष्म कुकरेती  (विपणन व विक्री प्रबंधन विशेषज्ञ )

मनुष्यों के अनगिनित चाहत , अभिलाषाएं होती हैं। मनुष्य उसी वस्तु को  छांटता है जिसे वह खरीद सकता है और जो उसे संतोष दिलाता है।  खरीदने की शक्ति द्वारा समर्थित चाहत मांग में परिवर्तित हो जाती। है

उपभोक्ता विभिन्न वस्तुओं   को लाभदायी  गठरियाँ मानता है और उस गठरी को चुनता है जो उसे उपलब्ध या बजटानुसार धन से सबसे अधिक संतुष्टि देता है अथवा लाभ देता है।

जैसे कुछ होटल आधारबूत सहूलियत सस्ते में देते है। फिर वैसे ही ताज या ओबेराय होटल ग्राहकों को लक्जरी सहूलियत देते हैं;  वहां लक्जरी महत्वपूर्ण है और बजट महत्वपूर्ण नही होती हैं।

सारे विश्व में आतिथ्य व पर्यटन उद्यम में आधारभूत सुविधाओं से लेकर भोग विलास तक की मांग वरकरार है। मंदी के वक्त पर भी लोग यात्रा करते हैं , यात्राएं मंदी में भी बंद नहीं होती हैं और अपनी यात्राओं को छोटा करते हैं या भोगविलास सुविधा  कम मांग करते हैं।

आतिथ्य विपणन में ग्राहकों की आवश्यकताओं , चाहतों और उनकी मांगों को समझना आवश्यक है। आतिथ्य प्रबंधकों को ग्राहक की इच्छाओं या अनिच्छाओं का अन्वेषण करना आवश्यक है।   बहुत से होटलों के निदेशक , मालिक ग्राहकों की आवश्यकता समझने , चाहतों की जानकारी लेने। मांग को   परिभाषित करने वाले लक्षणों को जानने हेतु ग्राहकों से विभिन्न माध्यमों से सम्पर्क साधते हैं।

Copyright @ Bhishma Kukreti 13/12//2014

 
Contact ID bckukreti@gmail.com

Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन व आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी ...
                                    References

1 -भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना , शैलवाणी (150  अंकों में ) , कोटद्वार , गढ़वाल

Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and  Hospitality Industry Development  in Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Haridwar Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management &  Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pauri Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Dehradun Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Tehri Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Chamoli Garhwal, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Udham Singh Nagar Kumaon, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Nainital Kumaon, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Almora Kumaon, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Champawat Kumaon, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development  in Bageshwar Kumaon, Uttarakhand; Role of Demand in Hospitality Management & Marketing of Travel, Tourism and Hospitality Industry Development in Pithoragarh Kumaon, Uttarakhand;

उत्तराखंड पर्यटन विकास , गढ़वाल , उत्तराखंड पर्यटन विकास ; उत्तराखंड पर्यटन विकास ; कुमाऊं  उत्तराखंड पर्यटन विकास ; हरिद्वार उत्तराखंड पर्यटन विकास 


                स्वच्छ भारत ! स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत !

 


Bhishma Kukreti

               OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar
                                     
                                       बहदराबाद , हरिद्वार में गेरुआ भांड संस्कृति के उपकरण

                                       हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास -भाग -27   

                                                      History of Haridwar Part  --27 
                             
                           
                                                   इतिहास विद्यार्थी ::: भीष्म कुकरेती

डा लाल को  हस्तिनापुर क्षेत्र में गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ) खोजने का श्रेय जाता है।
डा यूल ने बहादराबाद में निम्न गेरुआ भांड संस्कृति ( OCP या  Ochre Colored Pottery Culture ) उपकरणों का ब्यौरा इस प्रकार दिया है -

1- Axe -Type IV a, 170x4.1x0.85cms, 305 gms।

. analyzed, circular indentations aligned  near the  butt end one  face, casting flaw

Axe, Type IV a,- 10.2x 4.1x 0.6 cm, 115 gm, 3 circular indentation aligned to the butt one face and hammer marks are visible.

Axe, type V b- 15.5x 12.2x 1.3 cm, 960 gm, analyzed, casting flaws on cutting edge

Miscellaneous Axe- 18.2x4 x 0.2-0.1 cm, 80 gm, corroded and bent.

Miscellaneous Axe-16.2 x 3.2 x 0.14 cm, 40 gm, sharp edges, three indentations on near the butt on one face.

Miscellaneous Axe- 12.0x 3.3x 0.24 cm, 40 gm, two circular indentations near the butt on one  face one corner is broken.

Miscellaneous Axe-13.5x3.3x 0.77 cm, 25 gm, bent

Bangle –Type I, D 8.8 x8.3 cm, wire D 1.0 cm, 135 gm, surface- smooth

Bangle –Type II, D 5.5 x6.5 cm, wire D 0.5- o.6cm, 20  gm, fine scratches run the length of wire

Bangle –Type II, D 6.4x 6.2 cm, wire D 1.2 cm, 90 gm, irregularly shaped

Bangle –Type III, D 6.1x 6.3 cm, wire D 0.5x0.6 cm, 20 gm, smoothly surface shaped

Bangle –Type III, D 6.0 x 6.7 cm, wire D 0.53 x0.56 cm, 20 gm,

Lance head- 47.9 x5.2 (pres.) x 1.42 cm, 1765 gm, irregularly made, concave edges, corroded raw surface



Copyright@ Bhishma Kukreti  Mumbai, India 13 /122014
Contact--- bckukreti@gmail.com
History of Haridwar to be continued in  हरिद्वार का आदिकाल से सन 1947 तक इतिहास; बिजनौर इतिहास, सहारनपुर इतिहास  -भाग 27         


(The History of  Haridwar, Bijnor , Saharanpur write up is aimed for general readers)



OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Kankhal, Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Har ki Paidi Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Jwalapur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Telpura Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Sakrauda Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Bhagwanpur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Roorkee, Haridwar, Uttarakhand ; History of Jhabarera Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Manglaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Laksar; Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Sultanpur,  Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Pathri Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Landhaur Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Bahdarabad, Uttarakhand ; Haridwar; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Narsan Haridwar, Uttarakhand ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Bijnor; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Nazibabad Bijnor ; OCP ( Ochre Colored Pottery Culture ) in Bahadarabad , Haridwar & History of Saharanpur

कनखल , हरिद्वार का इतिहास ; तेलपुरा , हरिद्वार का इतिहास ; सकरौदा ,  हरिद्वार का इतिहास ; भगवानपुर , हरिद्वार का इतिहास ;रुड़की ,हरिद्वार का इतिहास ; झाब्रेरा हरिद्वार का इतिहास ; मंगलौर हरिद्वार का इतिहास ;लक्सर हरिद्वार का इतिहास ;सुल्तानपुर ,हरिद्वार का इतिहास ;पाथरी , हरिद्वार का इतिहास ; बहदराबाद , हरिद्वार का इतिहास ; लंढौर , हरिद्वार का इतिहास ;बिजनौर इतिहास; नगीना ,  बिजनौर इतिहास; नजीबाबाद , नूरपुर , बिजनौर इतिहास;सहारनपुर इतिहास 

             स्वच्छ भारत !  स्वच्छ भारत ! बुद्धिमान भारत