• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

 Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument used in Garhwal Folk Dramas

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -151
                  गढ़वाली लोक नाटकों के वाद्य यंत्र
                             
                     Bhishma Kukreti (लोक साहित्य शोधार्थी)
          Dhol Sagara musical manuscript of Garhwal describes 36 musical instruments. Dhol Sagar describes Pungi (Bin or Been) as important musical instrument.
     The Garhwali cultural authority Dr. Shiva Nand Nautiyal denied Pungi (Bin or Been) as folk musical instrument of Garhwal. However, Dehradun, Haridwar, Bhabhar are integrated parts of Garhwal and Pungi (Bin or Been) is definitely played in Dehradun, Haridwar, Bhabhar regions by snake charmers and many times by Kanfata saints or Tantrik. It might be said that Pungi (Bin or Been) is a religious musical instrument.
              The musical instrument Pungi (Bin or Been) consists of a mouth blown air or wind reservoir made from gourd that channels air into two reed pipes. Pungi (Bin or Been) is originated in the land of India. Player plays Pungi (Bin or Been) without any pauses. Pungi (Bin or Been) is similar to Chinese musical instrument Hulusi. 


Copyright@ Bhishma Kukreti 5/5/2014

Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
                 References
1-Bharat Natyashastra
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali Lok Swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
13-Manorama Sharma, Tribal Melodies of Himachal Pradesh: Gaddi Folk Music
XX
Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia;   Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia;  Pungi or Bin or Been an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia

Bhishma Kukreti

                   गढवाळम शराब का मामला मा जनता कॉंग्रेस अर भाजपा दुयुं से भौत इ  नाराज च

                                   हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती       
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

(पौड़ी ) हमर संबाददाता कुबोलिकन खबर देकि शराब विषय लेकि उत्तराखंड जनता सभी राजनैतिक दलों से भौत इ गुस्सा च अर ह्वे सकद च कि यांक असर चुनावुं पर बि दिखणो अवश्य मीलल।
हमर टिहरी ग्रामीण रिपोर्टर खन्नु खरपटन गांवुं मा घूमिक पता लगाइ तो पाइ कि जनता मा आक्रोश का वजै से लोगुन झंग्वर नि बोयी।
          इख तलक कि पौड़ी संसदीय सीट का झंग्वर बूण वाळुक बुलण च कि चूँकि कॉंग्रेसी ऐजेंटुन चुनाव से पैल आश्वासन दे छौकि ठीक चुनाव तिथि घोषित हूण पर हळयों वास्ता व्हिस्की पौंछि जालि।  पर कॉंग्रेस ऐजेँटुं द्वारा गांवु मा शराब नि पौंछाण से हळया बीमार पौड़ी गेन।  वास्तव मा अब गढवाळम क्वी बि हळया बगैर शराब पियां एक सी बि बै नि सकुद , यदि हळया बगैर शराब पियां हौळ लगांद तो वैक सांस फूलि जांद।  कॉंग्रेसी ऐजेँटुं शराब बितरण कु आश्वाशन का कारण लोगुन शराब का स्टॉक नि कार अर बार बगत पर कॉंग्रेसी एजेंट बुलणा छन कि  सतपाल महाराज का ऐजेँटुंन मुफ्त मा शराब देणो आश्वाशन दे छौ ना कि हड़क सिंग का लोगुंन। यांसे जु लोग कॉंग्रेस की शराब की आस मा छया वु निरास हुयां छन।  सतपाल महाराज का चमचा बुलणा छन कि चूँकि सतपाल जी चुनाव नी लड़णा छन तो शराब बितरण क्यांक ?  चुनावुं टैम पर मुफ्त की शराब नि मिलण से जनता मा हाहाकार मच्युं च।  लोगुं बुलण च कि चुनावुं मा मुफ्त मा शराब नी मीलली तो कब मीलली ? जन आक्रोश का यी हाल छन कि लोग कॉंग्रेसी एजेंटो चुनावी सभा मा नि जाणा छन अर यांसे भ्रम फ़ैलणु च कि लोग राहुल गांधी तैं प्रधान मंत्री बणाणो विरोध मा छन।  शायद चुनाव से द्वी चार दिन पैलि सब जगा शराब की खेप पौंचि जालि तो कॉंग्रेस की हालत मा सुधार होलु।
हरिद्वार अर टिहरी संसदीय क्षेत्र मा भाजपा की हालत हारणै जन हुईं च।  लोग बुलण बिसे गेन कि इख मोदी लहर छैं इ नी च।
          असल मा क्या हरिद्वार क्या पहाड़ ! बामण अब  बगैर शराबौ आचमन लियां अर बगैर शराबौ कुळळा कर्या पूजा पाठ नि करदन अर बगैर शराब पियां बामणु गिच से एक बि श्लोक नि आंदन।  चुनाव से पैल भाजपा का एजेंटोंन प्रॉमिसरी नोट भेजि छौ कि पंडितों तैं मुफ्त शराब बांटणो जिम्मा भाजपा कु रालु अर यांसे जजमान दारु नि लाणा छन।  अब शराब पियां बगैर बामण हिट नि सकदन अर मेन टैम पर भाजपा वाळुन शराब नि भेजि तो सब जगा शादी ब्यौ , तिरैं -बरखी की तिथि अग्वाड़ी बढ़ए गेन।  पंडित लोग शराब नि मिलण से भाजपा से नराज छन अर द्वारिका का शंकराचार्य का पास जाणा छन कि नरेंद्र मोदी की घोर आलोचना करे जाव। सुणण मा आई कि द्वारिका पीठ का शंकराचार्य उत्तराखंड का बामणु दुःख से अत्यंत दुखी छन। 

  चमोली कु संवाददाता बिंडि-बेकार-बोल  का अनुसार सरा उत्तराखंड मा मास्टर बि नाराज छन। अघोषित परम्परा का अनुसार चुनावुं मा हरक पार्टी शराब बाँटदी छे किन्तु ये चुनाव मा मोदी समर्थन लहर या मोदी विरोधी लहर का कारण हरेक पार्टी चुनावका पारम्परिक हथियार चलाण बिसरी गे अर क्वी बि पार्टी मास्टरुं तै चुनाव बगत बि मुफ्त मा शराब बितरित नी करणी च जांसे मास्टर लोग अति कुपित छन अर यांक असर अवश्य ही वोटिंग पर पड़न वाळ च।
ये चुनाव मा शराब की नदी की जगा आश्वासनों गदन बगण से आम जनता निरास च कि बकै समय तो आनंद नि मिल्दो पर चुनावुं बगत मुफ्त की शराब से ले आनंद मिल्दो छौ सि बि राजनीतिक पार्टयूंन ये बगत नि दे। .
ये चुनाव मा मुफ्त की शराब नि बंटण से गैम्बलिंग अर पिंक इंडस्ट्री (शिकार ) पर बहुत बड़ो धक्का लग।  अनुमान च कि गैम्बलिंग इंडस्ट्री अर पिंक इंडस्ट्री मा रिसेसन/मंदी   आण से इंटरनटेनमेंट इंडस्ट्री तै भौत नुक्सान हूण वाळ च।  पोटेंशियल चीफ मिनिस्टर सतपाल महाराजन वायदा कार कि चुनावुं पश्चात गैम्बलिंग अर पिंक इंडस्ट्री (शिकार ) तैं इंसेंटिव दिए जाल जांसे इंटरनटेनमेंट इंडस्ट्री मा वृद्धि होली।  इनि आजका मुख्यमंत्रीन बि भीतरी भीतर आश्वासन दे कि गैम्बलिंग अर पिंक इंडस्ट्री (शिकार ) माँ सुधार का वास्ता उत्तराखंड सरकार प्रतिबद्ध च ।

Copyright@  Bhishma Kukreti  6  /5//2014
.
*कथा , स्थान व नाम काल्पनिक हैं।
[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक  से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  द्वारा  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले द्वारा   पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले द्वारा   भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले द्वारा   धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले द्वारा  वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  द्वारा  पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक द्वारा  विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक द्वारा  पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक द्वारा  सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक द्वारा  सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक द्वारा  राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; ढोंगी धर्म निरपरेक्ष राजनेताओं पर आक्षेप , व्यंग्य , अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनेताओं द्वारा अभद्र गाली पर हास्य -व्यंग्य    श्रृंखला जारी  ]

Bhishma Kukreti

            History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -89     
   
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -334 

                       By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)
  According to Manodaya Kavya by Bharat Kavi, Sahajpal was son of Ajeypal and Manshah was son of Sahajpal. 
The names between Sahajpal and Manshah offered by Beckett and Maularam are imagery names. There is a name Balbhadrashah in Maulram's poetry. Rahul suggests that Balbhadrashah is totally an imagery name.
  However, from Ajeypal to Manshah (1500-1610) there are 110 years and there must be at least three or two Kings from Ajeypal to Manshah.
No doubt, there is no inscription available about Balbhadrashah but there are folklore to suggest that Balbhadrashah was a Garhwal King. It is beloved that Balbhadrashah was brother of Sahajpal who was guardian of prince Manshah in his childhood after the death of Sahajpal.
               Inscriptions of Sahajpal

There are two inscriptions of King Sahajpal available –
1-An inscription of Raja Sahaj Pal of year 1558 is carved on Stone Door of Kshetrpal Temple at  Deoprayag, Garhwal. The Sanskrit inscription states that Shivraj Buniyal of Ramanand Math built a  Mandap at Math in the time of King Sahajpal.
2-The inscription on the bell of Raghunath Ji temple at Devprayag of year 1561 states that King Sahajpal donated bell to Raghunath Ji Temple.
Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 6/5/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -335 
   
                                      References

1-Dr. Shiv Prasad Dabral, 1971, Uttarakhand ka Itihas Bhag-4, Veer Gatha Press, Dogadda, Pauri Garhwal, India 
2-Harikrishna Raturi, Garhwal ka Itihas
3-Dr. Patiram, Garhwal Ancient and Modern
4-Rahul Sankrityayan, Garhwal
5- Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
6- Bhakt Darshan, Garhwal ki Divangit Vibhutiyan
7-Foster, Early Travels in India William Finch
8-Upadhyaya, Shri Shankaracharya
9-Shering, Western Tibet and British
10-H.G. Walton, Gazetteer of British Garhwal
11-B.P.Kamboj, Early Wall Paintings of Garhwal
12-H.g Walton, Gazetteer of Dehradun
13- Vimal Chandra, Prachin Bharat ka Itihas
14-Meera Seth, Wall Paintings of Western Himalayas 
15-Furar, Monumental Antiquities
16-Haudiwala, Studies in Indo-Muslim History
17- Rahul Khari 2007, Jats and Gujjar Origin, History and Culture
18- Upendra Singh, 2006, Delhi: Ancient History, Barghahan Books
19- B.S. Dahiya, 1980, Jats the Ancient Rulers (A Clan Study) , Sterling Publications
20- Maithani, Bharat –Gotrapravardeepika
21 Prem Hari Har Lal, 1993, The Doon Valley Down the Ages
22-Dashrath Sharma, Early Chauhan Dynasties
23- Shailndra Nath Sen, Ancient History and Civilization
24-H.M Elliot, 1867, The History of India as told by its Own Historians
25- Jaswant Lal Mehta, 1979, Advance Study in Medieval India
26- Nau Nihal Singh, 2003, The Royal Gurjars: their contribution to India, Anmol Publications 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter    
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
   Notes on History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah; Notes on History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Rudraprayag Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Chamoli Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Tehri Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Uttarkashi Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Dehradun Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Haridwar Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Pauri Garhwal, Himalaya; History of Garhwal Kings Sahajpal and Balbhadrashah with context to History of Bhabhar Garhwal, Himalaya;   


Bhishma Kukreti

            Bhut aur Devta: A Ravain (Garhwali) Folk Story

Garhwali Folk Tales, Fables, Traditional Stories, Community Narratives -92

  Compiled and Edited by: Bhishma Kukreti (Management Training Expert)
                                         (Reference: Dr Jagdish Naudiyal)

  One day, a person visited another village. In night, he took meal and slept there. In night, a Dain (female mischievous sprite, witch) started measuring his body by cotton tag. The person woke up. He remembered his family deity. The family deity entered into his body and he started dancing vibrantly. The witch got afraid and ran away from there forever. This is the matter and this is the story.
                    रवाईं गढ़वाल क्षेत्र की एक लोक कथा

एक  मनस्यारो एक गाँव नसी रै।  रात खाब खाणी अर सुति रै।  रात डैण धाग नापण लागे वहीं पर। तब रौ स्यु उजी सातर से , वही पर आपणो इष्ट नाची पड़ी अर डैण नठि रै दूर।  तब न ऐ डैण।  एति कथा एति बात। 



Copyright @ Bhishma Kukreti 6/5/2014 for review and interpretation

Garhwali Folk Tales, Fables, Traditional stories, Community Narratives for Effective Managers, Effective executives, Effective Boss, Effective Supervisors or Stories for Effective management, management Lesson from Garhwali Folk Literature from Garhwal, to be continued ...in next chapter

                                 References

1-Bhishma Kukreti, 1984, Garhwal Ki Lok Kathayen, Binsar Prakashan, Lodhi Colony, Delhi 110003, 
2- Bhishma Kukreti 2003, Salan Biten Garhwali Lok Kathayen, Rant Raibar, Dehradun
3- Bhishma Kukreti, Garhwali Lok Kathaon ma Prabandh Vigyan ka Tantu , Chitthi Patri's Lok Kathayen Visheshank  , Dehradun
Garhwali , Himalayan folk Stories from Garhwal sequence; Garhwali folk Stories from Haridwar  Shivalik  , Garhwal; Garhwali folk Stories from Dehradun , Shivalik, Garhwal chain; Garhwali folk Stories from Uttarkashi Himalayan Garhwal; Garhwali folk Stories from Tehri Garhwal series; Himalayan Garhwali folk Stories from Chamoli Garhwal; Himalayan Garhwali folk Stories from Rudraprayag Garhwal; Garhwali folk Stories from Pauri Garhwal Series to be continued ..   

Bhishma Kukreti

Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument used in Garhwal Folk Dramas

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -152
                  गढ़वाली लोक नाटकों के वाद्य यंत्र
                             
                     Bhishma Kukreti (लोक साहित्य शोधार्थी)

                 Shehnai is also called Sinai in Garhwal and is used rarely among common people for playing folk dramas. Shehnai is used in auspicious occasions and was played at Royal events. . Shehnai is double reed wind instrument with a widening base at the bottom end. Shehnai had eight or nine holes. The upper seven holes are used for playing and lower two holes are for tuning.

Copyright@ Bhishma Kukreti 6/5/2014

Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
                 References
1-Bharat Natyashastra
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali Lok Swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
13-Manorama Sharma, Tribal Melodies of Himachal Pradesh: Gaddi Folk Music
XX
Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia;  Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia;  Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia;  Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; Shehnai (Sinai) an Aero Phonic or Wind Musical Instrument in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia

Bhishma Kukreti





                                  कुछ चुनावी समाचार जौं पर पत्रकारुं नजर नि पोड़ि

                                हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती       
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

  ये 2014 कु लोकसभा चुनाव मा हिंदी बुलण वाळ क्षेत्र मा बस द्वीइ समाचार बंचणो -दिखणो मीलेन - एक नरेंद्र मोदिन कै विरोधी नेता क खलड़ उतार अर कैकि खूंखार भाषा मा  मजाक उड़ाई या कै विरोधी नेतान नरेंद्र मोदीक बोटी काट , कै विरोधी नेतान नरेंद्र मोदी तैं जघन्य हत्यारा बताई आदि आदि।
जब कि असलमा कथगा इ इन समाचार छया जौंन समाचार माध्यमो की सुर्खी बणन छे।
जन कि राहुल गांधीन एक जन सभा मा बोलिकि " कॉंग्रेस हमेशा से अपण परम्परा पर चलदी अर परम्परा कतै नि छोड़दि , द्याखो ना मेरी दादी इंदिरा बि बुल्दी छे कि "गरीबी हटाओ ", म्यार बुबा जी बि किड़कताळी मारदा छा कि "गरीबी  को स्वयमेव हटना चाहिए ", मेरी ब्वै बि भाषण मा बुल्दी कि " गुजरात मा अबि बि गरीबी च ", मेरि बैणि बि रुंदी  कि ," अमेठी अर रायबरेली मा राज्य सरकारों की बजह से गरीबी है " अर मी बि गुस्सा मा मरद दैं मूसौ तरां किराणु छौ कि ," गरीबी को इस देस से भगाना पड़ेगा और मोदी ऐसा नही चाहते हैं। "
एक चुनावी सभा मा माला राज्य लक्ष्मी शाह गे तो उख वीन बोलि ," ठीक च यदि ससुर जी याने बुल्दां बद्रीनाथ श्री मानवेन्द्र शाह जीन 1980 क चुनाव मा आश्वासन दे छौ कि वै  गाँव मा सड़क आली तो मि आश्वाशन दींदु कि हम राजघराना का छंवां तो कभी भी अपण दियुं बचन नि तुड़दा अर मि ना सै तो मेरी राजकुमारी जब लोक सभा सदस्य बौणलि तो अवश्य ही वै गाँव मा सड़क ऐ जालि। "
साकेत बहुगुणान एक चुनावी सभा मा भाषण देन ," ये क्षेत्र मा विज्ञान कॉलेज कु आश्वासन सन 1977 कु चुनाव मा म्यार ददा जी स्व हेमवती नंदन बहुगुणान दे छौ।  चूँकि वै बगत दादाजी जनता पार्टी मा छा तो ये क्षेत्र मा विज्ञान कॉलेज खुलणा जुमेवारी जनता पार्टीक च ना कि कॉंग्रेस की। "
सतपाल महाराजन एक सभा मा ब्वाल ," मीन जू बि आश्वासन दे छा वु ये हिसाब से दे छा कि मि केंद्र मा मंत्री बणुल , चूँकि कॉंग्रेसन मी तैं मंत्री नि बणाई तो आप सब कॉंग्रेस से प्रश्न कारा कि सतपाल महराजन अपण आश्वासन किलै पूर नि करिन ?अर मी बि सोनिया मैडम से प्रश्न करदु कि मीन किलै आश्वासन दे छा ? "
भुवन चन्द्र खंडूड़ीन एक चुनाव सभा मा भाषण दे ," ठीक च मीन भौत साल पैल आश्वासन दे छौ कि धुमाकोट मा पर्यटन बढ़ाणो बान एक भव्य मंदिर बौणल।  तब भाजपा  क मेनिफेस्टो मा मंदिर  विषय छौ।  आज मंदिर हमर मेनोफेस्टो मा 41 वां पेज मा च अर शौचालय देवालय से अग्वाड़ी च।  तो मि अबै दैं आश्वासन दींदु कि धुमाकोट में  शौचालय नही बल्कि पूरे  धुमाकोट को  शौचालय बना दिया जाएगा। "
कोशियारी हरेक सभा मा बुलणा रौंदन कि चूँकि राज्यसभा मा ऊंकी सीट ठीक जेटली का पैथर च तो टीवी कैमरा का डौरान वु संसद मा फकोरिक से नि सकदन।  कृपया मुझे लोकसभा में भेजिए जहां मै मजे से पिछली सीट में ठीक से सो सकूँ। "

इनि बहुत सा समाचार छन जौं पर पत्रकारुं नजर नि पोड़ि।



Copyright@  Bhishma Kukreti  7/5//2014
.
*कथा , स्थान व नाम काल्पनिक हैं।
[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक  से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  द्वारा  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले द्वारा   पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले द्वारा   भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले द्वारा   धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले द्वारा  वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  द्वारा  पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक द्वारा  विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक द्वारा  पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक द्वारा  सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक द्वारा  सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक द्वारा  राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; ढोंगी धर्म निरपरेक्ष राजनेताओं पर आक्षेप , व्यंग्य , अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनेताओं द्वारा अभद्र गाली पर हास्य -व्यंग्य    श्रृंखला जारी  ] 

Bhishma Kukreti

                     चिंचुड़ ( अट्टा ) अर म्वळकीड़ु कख भगणा छन अर किलै ?

                                       विचार -विमर्श -भीष्म कुकरेती       
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )


म्वळकीड़ु (मोळ कीड़ु )- ये भै क्वाच रै ? तू अट्टा छे कि चिंचुड़ छे ?
चिंचुड़ (अट्टा )- अरे मि कुछ दिन पैल चिंचुड़ से गौड़ी खून पेक बड़ो अट्टा बौण गे छौ।
म्वळकीड़ु-ह्यां पर तु ना त चिंचुड़ो गाणी (शरीर ) मा छे अर ना ही अट्टा की शकल मा छे।  कुछ अजीब पितक्यूँ -पिचक्यूं सि कनफणि सि शकलौ कीड़ु सि दिखेणु छे।
चिंचुड़ (अट्टा )- हाँ बोली लेदि , मजाक उड़ै लेदि।  जब मैनो तलक भूकि रैलि त तब पता चौलल कि निखालिस अट्टा से अजीब पितक्यूँ -पिचक्यूं सि कनफणि सि शकलौ कीड़ु कनकै बौण !
म्वळकीड़ु-ह्यां रुस्याणु किलै छे।  मीन त भौत मैना पैलि अट्टाऊँ तैं देखि छौ त  निलण अर कुछ कुछ लल्यण -भूरिण रंगक अट्टा देखि छौ अर त्यार रंग अब कल्यण सि हुयुं च।   
चिंचुड़ (अट्टा )- ह्यां मि तैं त तू पुछणी छे।  इन बतादि कि तू कु छे ?
म्वळकीड़ु-मि म्वळकीड़ु याने गोबर मा पैदा हूण वाळ मनिखों लाभकारी कीड़ु छौ।
चिंचुड़ (अट्टा )- हा -हा -हा ! म्वळकीड़ु! सरासर झूट !
म्वळकीड़ु-ये तू इथगा जोर से किलै हंसणु छे ? साला मीन प्रधान मंत्री मनमोहन सिंगौक क्वी जोक सुणै जु तू इथगा जोर से अट्टहास करणु छे ?
चिंचुड़ (अट्टा )- हा -हा -हा ! हंसणो बात च।  एक किदलु से बि जयुं बित्युं कळसणु सि रंगक कीड़ु ब्वाल कि मि म्वळकीडु छौं त हंसण नी च त क्या करण ?
म्वळकीड़ु-अरे मि सचमुच मा म्वळकीड़ु छौं।
चिंचुड़ (अट्टा )- चल झूट नि बोल म्वळकीड़ु त सफेद -कुछ कुछ पीलु रंगक म्वाट सि कीड़ु हूंद।  त्यार तरां चिपक्युं कीड़ थुका म्वळकीड़ु हूंद।
म्वळकीड़ु-अरे सचमुच मा मि म्वळकीड़ु छौं।
चिंचुड़ (अट्टा )- फिर झूट ! जब मि अपण गुस्याणि गौड़ी काँध मा लटलुं बीच रौंद छौ त मि रोज म्वळकीडु दिखद छौ।
म्वळकीड़ु-अरे जब ये गढ़वाल बिटेन मोळ ही हर्चि जाल तो मीन भूकन इन कमजोर नि हूण ? मैंनो  भूक रैली ना त तब पता चौलल कि म्वळकीड़ो इथगा बुरी हालात किलै हूंद ?
चिंचुड़ (अट्टा )- अरे मी बि त मैंनो से भूक छौं।  जब ये गढ़वाल बिटेन गोर -भैंस -ढिबर -बखर सब निबटी गेन त हम चिंचुड़ भूकि छंवां अर अब हमन त अट्टा बणणो आस ही छोड़ याल।
म्वळकीड़ु-ये मेरि ब्वे त्यार हाल बि म्यार इ तरां च ?
चिंचुड़ (अट्टा )- हाँ !
म्वळकीड़ु-जब ये गढ़वाल मा गोर भैंस-ढिबर -बखर हूंद छौ त  खूब मोळ  हूंद छौ अर हम मोळ कीड़ूं पौबारा हूंद छौ।  गुठ्यारम खूब मोळ  हूंद छौ अर हम सैकड़ों की तादाद मा हूंद छा अर खर -पतवार याने वीड्स खैक मौज मस्ती से जिंदगी का मजा लींद छा।
चिंचुड़ (अट्टा )- अरे जब गढ़वाल मा गोर -बछर -भैंस -ढिबर -बखर हूंद छा तो हम चिंचुड़ -अट्टों बि मजा हूंद छा अर हम गोरुं लटल तौळ रैक जिंदगी का आनंद लींद छा।
म्वळकीड़ु-इ राम दा ! अर अब ? सि छै मैना पैल ये गां मा एक गौड़ी छे , स्या बि वै परिवरन बेचीं दे।  अर अब जब गौं मा मोळ हि नी रयुं च त हमर मरणो दिन ऐ गेन।  गढ़वाळम गोर बखर नि हूण से हमर जनरेसन ही खतम हूण वाळ च ।
चिंचुड़ (अट्टा )- यी हाल हमर छन।  जब गढ़वाळम  गोर -बछर ही नि छन तो हम त बेसहारा ह्वे गेवां अर हमर स्पेसिेज ही खतरा मा पोड़ि गे।
म्वळकीड़ु-ये ये ! लुक जा !
चिंचुड़ (अट्टा )- ह्यां क्या ह्वाइ ?
म्वळकीड़ु-सि देख करैं याने टिटहरी  की आवाज आणा छन। 
चिंचुड़ (अट्टा )- अरे हाँ हम अट्टों क जानी दुश्मन Red -Wattled -Lapwing की करै करैं की आवाज आणि च।
म्वळकीड़ु-पर इन लगणु च जन कि यी जीवन -मृत्यु का द्वार पर खड़ा छन. लुक जा हाँ ! सुणदा छंवां कि यी टिटहरी याने करैं क्या बात करणा छन धौं !
चिंचुड़ (अट्टा )- मी बि लुक ग्यों अर हाँ हाँ ! सुणदा छंवां कि यी द्वी करै क्या क्या बात करणा छन धौं !
एक करैं - ये ब्वै ! इखमी बैठ्या रौला।  में से एक इंच बि नि उड्याणु च।
हैंक करैं - बुबा ! में से बि कख उड़्याणु च। मि त भगवान से प्रार्थना करणु छौं कि  मेकुण मौत ऐ जैन पर मि त त्यार वजै से ज़िंदा रौण चाँद।  बस एक दै त्वै तैं नजीबाबाद पंहुचै द्यूं तो मि चैन से मोर जौलु।
एक करैं -माँ ! हम नजीबाबाद जिना किलै जाणा छंवां ?
हैंक करैं -बुबा इख गढवाळम ना त मनिख रै गेन अर मनिख रयां बि छन तो मनिखोंन गोर भैंस पाळण बंद करी देन।
एक करैं -ये ब्वे ! मनिखोंक हम टिटहर्युं की जिंदगी से क्या संबंध ?
हैंक करैं -बेटा ! हमर रहन -सहन, खाण -पीण सब मनिखों रहन सहन से जुड्युं च।  जब गढवाळम मनिख नि रै गेन तो हम बि ज़िंदा नि रै सकदवां।
एक करैं -जन कि ?
हैंक करैं -जन कि क्या ! देख ना साल भर मा हम तैं एक न एक दैं चिंचुड़ -अट्टा अर म्वळ कीड़ अवश्य चयांद किन्तु जब गढवाळम गोर इ नि रयाँ छन तो हमारी खुराक ही खतम ह्वे गे अर हमर जनरेसन ही निबटण पर ऐ गे।
एक करैं -पर  वाइल्ड लाइफ असोसिएसन वाळ त घ्याळ लगाणा छन कि Save Red -Wattled -Lapwing, टिटहरियों  को बचाओ  , टिटहरियों  को बचाओ !
हैंक करैं - बुबा ! वाइल्ड लाइफ असोसिएसन वाळचिल्लाणा छन पर जब गढ़वाळ मा मनिख अर गोर -भैंस इ नि राल तो हम टिटहरी बि ज़िंदा नि रै सकदा।
एक करैं - तो तबि तू मि तैं नजीबाबाद जिना लिजाणी छे ?
हैंक करैं - हाँ ऊख मैदानु मा लोग बि छन अर गोर -भैंस -बखर बि छन तो हमर रौणो इंतजाम ह्वे जाल।
एक करैं - त चल धीरे धीरे करिक उड़दा अर नजीबाबाद पौंछदा।  अपण स्पेसिज बचाणो कर्तव्य त निभाण इ च
हैंक करैं - हाँ चल कै बि तरां से नजीबाबाद पौंछे जाव।  चल उड़ नजीबाबाद जिना उड़।
म्वळकीड़ु-ले हमर दुस्मनो का बि वी हाल छन जु हमर छन।  हमर खुराक गोरुं पर निर्भर च अर टिटहर्युं खुराक हम पर।
चिंचुड़ (अट्टा )- जब गोर नि छन तो हम ज़िंदा नि रै सकदा अर हम ज़िंदा नि छंवां तो टिटहरी ज़िंदा नि रै सकदान।
म्वळकीड़ु-अब क्या करे जावु ?
चिंचुड़ (अट्टा )- चल हम बि नजीबाबाद जीना चलदवां।  हमर पैलो कर्तव्य च कि अपण जनरेसन बचाये जाव।  अर जब पलायन ही जिंदगी बचाणो विकल्प ह्वावो तो पलायन करण चयेंद।
म्वळकीड़ु-चल। जब पलायन जरूरी च तो चल।




Copyright@  Bhishma Kukreti  8/5//2014
.

Bhishma Kukreti

History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Sahajpal and his immediate Heirs

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -90     
   
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -335 

                       By: Bhishma Kukreti (A History Research Student)


        Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal Kings with Himachal Kings

             At the beginning of fifteenth century, Thakar (Thakur) of Kamru (Rampur) were the strongest rulers of Kinnar / Kinnaur Region (Himachal Pradesh).
               It is said that Kamru Thakur chieftain of Kinnar region invited Garhwali weaponry soldiers from Fatehparvat mountain region of Garhwal and settled them in Kinnar or Kinnaur. The Kamru Thakur   defeated Prachand Thakur of Chini with the help of Garhwali soldiers. Kehar Sing the grandson of Kamru Thakur established Ramnagar town in Kinnar in 1554. In 1556, Kehar Singh had a friendly treaty with Tibet. It seems Kamru Thakur was contemporary of Ajeypal the Garhwal King. Fatepur Mountain is in western Garhwal and Garhwali armed soldiers were getting jobs in Kinnar in later period too. It might be possible that with the permission or inspiration from Ajeypal, Garhwali soldiers helped Kamru Thakur of Kinnar, Himachal Pradesh. It shows that Garhwal rulers had amicable relationship with east regional chieftains of Himachal Pradesh.

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com 7/5/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -336 
   
                                      References

1-Dr. Shiv Prasad Dabral, 1971, Uttarakhand ka Itihas Bhag-4, Veer Gatha Press, Dogadda, Pauri Garhwal, India 
2-Harikrishna Raturi, Garhwal ka Itihas
3-Dr. Patiram, Garhwal Ancient and Modern
4-Rahul Sankrityayan, Garhwal
5- Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
6- Bhakt Darshan, Garhwal ki Divangit Vibhutiyan
7-Foster, Early Travels in India William Finch
8-Upadhyaya, Shri Shankaracharya
9-Shering, Western Tibet and British
10-H.G. Walton, Gazetteer of British Garhwal
11-B.P.Kamboj, Early Wall Paintings of Garhwal
12-H.g Walton, Gazetteer of Dehradun
13- Vimal Chandra, Prachin Bharat ka Itihas
14-Meera Seth, Wall Paintings of Western Himalayas 
15-Furar, Monumental Antiquities
16-Haudiwala, Studies in Indo-Muslim History
17- Rahul Khari 2007, Jats and Gujjar Origin, History and Culture
18- Upendra Singh, 2006, Delhi: Ancient History, Barghahan Books
19- B.S. Dahiya, 1980, Jats the Ancient Rulers (A Clan Study) , Sterling Publications
20- Maithani, Bharat –Gotrapravardeepika
21 Prem Hari Har Lal, 1993, The Doon Valley Down the Ages
22-Dashrath Sharma, Early Chauhan Dynasties
23- Shailndra Nath Sen, Ancient History and Civilization
24-H.M Elliot, 1867, The History of India as told by its Own Historians
25- Jaswant Lal Mehta, 1979, Advance Study in Medieval India
26- Nau Nihal Singh, 2003, The Royal Gurjars: their contribution to India, Anmol Publications 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter    
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Pauri Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Chamoli Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Rudraprayag Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Tehri Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Uttarkashi Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Dehradun Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Haridwar Garhwal ; History -Diplomatic Relationship (Foreign Policy) of Garhwal King Ajeypal,  Sahajpal and his immediate Heirs with context History of Bhabhar Garhwal ;

Bhishma Kukreti

      Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story

Garhwali Folk Tales, Fables, Traditional Stories, Community Narratives -93

  Compiled and Edited by: Bhishma Kukreti (Management Training Expert)
                                         (Reference: Dr Jagdish Naudiyal)
The following is a folktale about the importance of dream in Ravain region of Garhwal-

               Darwan slept in night. In dream, he saw a cat. The cat was steering Darwan and was weeping. In dream Darwan ran after the cat.  The cat again started steering Darwan and wept. Darwan wake up. Darwan went for fetching water to Pandera (Water source). Darwan had quarrel with a person at water source. The person hit Darwan four times by a rod. The whole day of Darwan was in bad shape because Darwan saw cat in dream.


Copyright @ Bhishma Kukreti 8/5/2014 for review and interpretation

Garhwali Folk Tales, Fables, Traditional stories, Community Narratives for Effective Managers, Effective executives, Effective Boss, Effective Supervisors or Stories for Effective management, management Lesson from Garhwali Folk Literature from Garhwal, to be continued ...in next chapter

                                 References

1-Bhishma Kukreti, 1984, Garhwal Ki Lok Kathayen, Binsar Prakashan, Lodhi Colony, Delhi 110003, 
2- Bhishma Kukreti 2003, Salan Biten Garhwali Lok Kathayen, Rant Raibar, Dehradun
3- Bhishma Kukreti, Garhwali Lok Kathaon ma Prabandh Vigyan ka Tantu , Chitthi Patri's Lok Kathayen Visheshank  , Dehradun
Garhwali , Himalayan folk Stories from Garhwal sequence; Garhwali folk Stories from Haridwar  Shivalik  , Garhwal; Garhwali folk Stories from Dehradun , Shivalik, Garhwal chain; Garhwali folk Stories from Uttarkashi Himalayan Garhwal; Garhwali folk Stories from Tehri Garhwal series; Himalayan Garhwali folk Stories from Chamoli Garhwal; Himalayan Garhwali folk Stories from Rudraprayag Garhwal; Garhwali folk Stories from Pauri Garhwal Series to be continued ..   
XX
Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story; Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Randha Danda Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Yamunotri Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Hanuman Chatti Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Ful Chatti Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Gangnani Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Badkot Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Naugan Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Ravain Lakhamandal (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Purola Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Jarmola Dhar Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Kharsali Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Mori Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Har ki Dun Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Anhol Ravain (Garhwal); Belief about Cat in Dream: A Ravain (Garhwali) Folk Story from Tyuni Ravain (Garhwal);

Bhishma Kukreti




                           केजरीवाल को चिर्री लगी , जेटली को गर्मी लगी तो मीडिया क्या करे ?

                                       विचार -विमर्श -भीष्म कुकरेती       
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

ब्याळि (८ /५/२०१४)  बनारसौ दिन छौ।
ब्याळि बनारस्यूं दिन छौ।
कल  काशी मा बगैर दिन बारौ कुम्भ छौ याने राजनीतिक कुम्भ छौ।
ब्याळि बगैर बातौ त ना पर बीजेपी तैं अपण बल बताणो दिन छौ।
ब्याळि भाजपान बनारस मा विरोध धरना दे कि बनारस  अधिकारिन भाजपा याने मोदी तैं मीटिंग करणै, गंगा  आरती मा शामिल हूणो इजाजत किलै नि दे।
ब्याळि मोदीक दिन छौ। सुबेर बिटेन -अधा रात तलक टीवी चैनलूं मा केवल अर केवल एकी खबर छे कि कााशी विश्वविद्यालयs समिण बीजेपी का एयर कंडीसनरी नेता अर जमीनी नेता धरना दीणा छन अर चार बजी ग्रामीण बनारस मा नरेंद्र मोदीन माँ -बेटा अर ऊंक थाली का चट्टा -बटौं तैं गाळी दीण अर फिर छै बजी भाजपा दफ्तर दिखणो जाण याने अठारा -बीस घंटा टीवी चैनलूं मा एकी न्यूज छे - नरेंद्र मोदी - नरेंद्र मोदी।
पर ये दौरान धरना मा अरुण जेटली पर गर्मी लग गे।  बिचारन हमेशा ही वातानुकूलित जगा मा धरना दीणो नाटक -स्वांग करी छौ पैल दैं चवालीस डिग्री की गर्मी -लू लग अर जेटली तै समज मा आई कि किलै भाजपा वाळ वै तैं लोकसभा टिकट नि दींदन। भलो ह्वे कि पास मा इंडिया टीवी की वैन छे जखम जैक अरुण जेटलीन अपण गर्मी उतार।  निथर त गर्मी से अरुण जेटली उखमी बेहोश हूण वाळ छौ।  मीडियान या खबर दबै दे या दबाणो कोशिस कार।  बात बि सै च जब जननेता तें गर्मी नि सयावो तो मीडिया बि क्या कौर सकुद छौ। अर उन बि बीजेपी का कार्यकर्ता या जनता जेटली कु थोबड़ा दिखणो थुका अयाँ छा।  सुणन मा आयि कि अरुण जेटलीन बनारस को तापमान बढ़णो अभियोग समाजवादी पार्टी अर बनारसौ डिस्ट्रिक्ट मजिस्ट्रेट पर लगाइ अर अपण विरोध दर्ज बि कराइ।
बुरु तो यादव कुंवर अर राजा अखिलेश यादव तैं बि लग कि मीडिया वाळ झूट किलै बुलणा छन कि बनारस मा हजारों या लाखों लोग मोदी की एक झलक दिखणो सड़क पर अयां छा।
बुरु तो यादव सम्राट मुलायम सिंग तै बि लग कि मुसलमान किलै नरेंद्र मोदी तैं दिखणो ऐन।  यादव सम्राट अर चुनावी बैंक मा मुस्लिम -यादव बैंक अकाउंट-धारक मुलायम सिंग यादवन नरेंद्र मोदी पर वोट बैंक की राजनीती करणो अभियोग लगै दे।
बुरु तो कॉंग्रेस तैं बि लग कि हमर राजकुमार तैं दिखणो बान मनिख तो छोड़ी कुकुर अर माख बि नि आंदन अर मोदी की एक झलक पाणो लोग किलै पागल हुयाँ छन। अर टीवी शो मा पागलपन की दशा मा कॉंग्रेसी प्रवक्ता अंट -शंट , बगैर तर्क का पागलपन कु बीमार बौळया  जन बकबास करणा छा।  सन 1969 से मि कॉंग्रेसी नेताओं बयान पढ़णु या सुणणु या दिखणु छौं किन्तु इन पागल जन बयान मीन कॉंग्रेस्यूं मान कबि ना पौढ़ , सूण या देख।  एक हूंद कुतर्क अर एक हूंद मार खैक बौळयाण । ब्याळि   टीवी चैनलुं मा कॉंग्रेसी इन बौळयाणा जन बुल्यां कैन कुकुर तैं पीटी दे हो अर वु  कुत्ता   खदुळ कुत्ता ह्वे गे हो।
मयावती तो डंडा खईं सर्पणी जन फुंकार मारणी छे। वींक ईर्ष्या या छे कि नरेंद्र मोदी अफु तैं पिछड़ाजातिक किलै बताणु च अर फिर गंगा आरती की बात किलै करणु च। मायावती कु दुःख समझ मा आंद बि च कि वा समझदी कि पिछड़ाजाति तैं बेवकूफ बणाणो एकाअधिकार तो केवल अर केवल मायावती तैं च अर नरेंद्र मोदी बि जब जातीय हिसाब से कमजोर तबका तैं बेवकूफ बणाण मा सफल ह्वे जावु तो मायावती तैं जलन हूण स्वाभाविक च।
सबसे बुरा हाल तो अपण झाडूबाज , सब पर कजीर लगाण वाळ अरविन्द केजरीवाल कु छौ। नरेंद्र मोदी तैं टीवी मा अधिक से अधिक कवरेज से केजरीवाल पर सबसे ज्यादा मिर्च लग , सबसे ज्यादा चिर्री लग।   बनारस मा अरविन्द केजरीवाल  हरेक टीवी पत्रकार का पास जाणु छौ अर बुलणु छौ कि नरेंद्र मोदी नाटक करणु च पर कै बि टीवी वाळन  दस सेकंड से ज्यादा फूटेज अरविन्द केजरीवाल तैं नि दे।  अब केजरीवाल की समझ मा आयि कि टीवी वाळ बि पुलिस वाळु तरां , वैश्यवृति तरां , राजनीतिकों तरां कैक नि हूंदन।  टीवी वाळ वै तैं दिखांदन जै से टीआरपी बढ़द। 
जनता कु क्या हाल च ? जनता तो बिचारी आसा मा च फिर "अब की बार" हो या "बार बार सबकी कॉंग्रेस" हो !


Copyright@  Bhishma Kukreti  9/5//2014
.
*कथा , स्थान व नाम काल्पनिक हैं।
[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक  से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  द्वारा  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले द्वारा   पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले द्वारा   भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले द्वारा   धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले द्वारा  वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  द्वारा  पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक द्वारा  विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक द्वारा  पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक द्वारा  सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक द्वारा  सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक द्वारा  राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; ढोंगी धर्म निरपरेक्ष राजनेताओं पर आक्षेप , व्यंग्य , अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनेताओं द्वारा अभद्र गाली पर हास्य -व्यंग्य    श्रृंखला जारी  ]