• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

कुमाउंनी-  गढ़वाली  व राजस्थानी  लोकगीतों में  भाग्यवाद  -भाग 2
                                 Fatalism in Rajasthani, Kumaoni-Garhwali Folk Songs Part -2

                                Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs-14

                                     राजस्थानी, गढ़वाली-कुमाउंनी  लोकगीतों का तुलनात्मक अध्ययन:भाग-14   


                                                                      भीष्म कुकरेती
             लोक जीवन में यह दृढ धरणा है कि विधाताके  प्रबल हैं।  उन्हें कोई नहीं  सकता।  यही कारण कि  लोक गीतों में में 'लेख ' करम ' शब्द प्रयोग हए हैं।


                                             राजस्थानी  लोकगीतों में  भाग्यवाद  -2
                     
                                           Fatalism in Rajasthani  Folk Songs Part -1

राजस्थान में भी सुख -दुःख एवं वर्ग वैषम्य आदि के लिए भाग्य   कारण माना गया है।
निम्न राजस्थानी लोक गीत  के बारे में डा जगमल सिंह लिखते हैं कि जब  बेटी अपने ससुराल के दुखों का वर्णन अपने पिता से करती है तो पिता संतोष देता है कि यही तेरे भाग्य में था।  तेरे भाग्य में यही लिखा था।

मोटी मक्की को पीसणो , सासू धड़ियां इ तोली ए।
सरण -सरण आवे नींदड़ली , घट्टी बैरण  वेगी ए।
ससुरा जी देवे ओ ळवा , सासू जी देवे गाळ।
बाबल सुणता तो रीझियो ओ
यूँ काई करूं रे बेटी ! थारा लेख लिख्योड़ा ओ राम। 



                                       कुमाउंनी-  गढ़वाली  लोकगीतों में  भाग्यवाद  -भाग 2

                                          Fatalism in  Kumaoni-Garhwali Folk Songs Part -21
निम्न रवाँइ क्षेत्र के गढ़वाली लोक गीत में भी भाग्यवाद की अभिव्यक्ति हुयी है -

मेरा दिल की प्यारी स्याली मेरा दिलै स्याली ।
भाग मंज होलू स्याली भेंट होई जाली ।।
हे मेरे रंगीला भेना भेंट होई जाली।
भाग बडो हूँदो भेना तेरा गैल नली ।।

-------------अनुवाद ----
मेरे दिल की प्यारी साली यदि भाग्य में होगा तो अवश्य भेंट होगी।
हे जीजा ! यदि मेरा बड़ा भाग्य होता तो मै तेरे साथ चलती।
इस प्रकार दोनों क्षेत्रों के लोक कथनों में भाग्यवाद मिलता है ।




Copyright@ Bhishma  Kukreti 30/8/2013


सन्दर्भ

डा जगमल सिंह , 1987 ,राजस्थानी लोक गीतों के विविध रूप , विनसर प्रकाशन , दिल्ली
डा जगदीश नौडियाल उत्तराखंड की सांस्कृतिक धरोहर:रवाँई क्षेत्र का लोक साहित्य का सांस्कृतिक अध्ययन 

[Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Exclusive features of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Different Style and Mood of Rajasthani Traditional Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Differentiation between Rajasthani Customary  Songs and Garhwali-Kumaoni long-established  Songs; Assessment of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Appraisal of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analytical review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analysis of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Traditional  Songs, Fatalism in Rajashthani Folk Songs;Fatalism in Kumaoni Folk Songs; Fatalism in Garhwali Folk Songs, Fatalism in Traditional Songs From Rajasthan; Fatalism in Traditional Himalayan folk Songs; Fatalism in North Indian folk Songs, Fatalism in Asian Traditional Songs ]

Bhishma Kukreti

छुमा स्याळि  छ्वीं करद वो कवि ह्वे ग्यायि

कवि -लोकेश नवानी

जौंकि चलि नी दिल्लि मा छंट्याँ महाचकड़ैत।
बणगिन पंच पर्वाण इख , करण लग्याँ पंचैत ।1।

बीं से बि कम बोल्दन छोरा विदेसू भेज्यांन।
वो भाषा साहित्य का यख छन पंच परवाण । 2 ।

घौरम भ्यू करदन बड़ो भाषा से बिखळाण ।
सभा मिटिंगु मा छन बण्या , भाषा का विद्वान ।3 ।

छुमा स्याळि  छ्वीं करद वो बल कवि ह्वे ग्यायि ।
जो कवि छौ वो  देखि की आंसु फुंजद रै ग्यायि। 4 ।

कविता जब जब भी बणद कै चारण कू गीत ।
चरणवन्दना मा लिख्युं वो साहित्य त नि हूंद ।5 ।

सच तैं दबै नि सकुद क्वी करल्यो कतग प्रयास।
बिना ढुंड्याँ चुप रैंदु नी , सूण बेटा इतिहास। 6 ।

यां से बडु परमाण क्या कलयुग ऐगे घोर ।
कवियों प्रमुख बण्यु हैंकै कविता कु चोर । 7 ।

थुपड़ा लगै की मीलि गिन वै इनाम खिताब ।
पर समाज से मन को रैगे केवल ख्वाब । 8 ।

सर्वाधिकार @ लोकेश नवानी , देहरादून

Bhishma Kukreti

                            खबरदार ! जु मि तैं आममनिख ब्वाल त !

                              चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती


                  भौत दिन ह्वै गे छा , राजनैतिक  नेताओं अर अधिकार्युं भ्रष्टाचार , अनाचार , कुल्टाचार पर चबोड़्या-चखन्योर्या लेख लिखद लिखद मि तैं बि बिखळाण आण बिसे गे छे अर फेस बुकौ पाठक बि अब Like बटन नि दबांद छा।  त रिफ्रेश हूणौ बान मीन  स्वाच आम आदिमुं समस्या जाणे जावु अर आम आदिमुं परेशानी पर  कलमौ तलवार चलाये जावु।
      पैला जमनु  भलो छौ आम आदिम फटाक से पछणे जांद छौ।  सूर्यकांत त्रिपाठी निरालाs समौ पर 'पेट पीठ एक ,लकुटिया टेक ' से पता चलदो छौ कि आम आदिम क्वा च।  'पेट पीठ एक ' पर आम मनिखों मोनोपोली छे ।  ' पण ;पेट -पीठ एक'  चिन्ह पर त सिक्स  पैक वाळुन कब्जा कौरि  आल अर सलमान खान , आमीर खान जन अमीर लोग बि पेट-पीठ-एक कौरिक फोटो खैंचाणा छन।
          फिर कमलेश्वर कु जमाना आयि त आम मनिखों चिन्ह छौ -बल मुंड मा छुट छुट बाळ, पसीना , अदा बौंळु फट्युं कुर्ता अर दुंळदार गमछा या धोती । पण आर्थिक सुधार का बाद अब अदा बौंळु फट्युं कुर्तौं अर धोति -गमछा बणाण वळी फैक्ट्री बंद ह्वे गेन अर चीन से केवल टी शर्ट अर पैंटुं ही आयात हूंदन ।  गंजमज दाड़ि पर कौंग्रेस कु सुभाष झा जन नेतौं कब्जा ह्वे गे। अर टी शर्ट त -पैंट से सेठ लोग अर आम मनिखौं मा फरक खतम ह्वे गे। जख तलक पसीना बगाणौ सवाल च त संसद नि चलण दीणो बान विरोधी दल का नेता पसीना बगांदन अर अफु पर भ्रष्टाचारौ दाग -धब्बा मिठाणो बान मंत्री पसीना बगाणा रौंदन या धन्ना सेठ लोग अपण वजन कम करणों बान जौगिंग से या सत सत मंजिल चौढि पसीना बगाणा रौंदन । याने कि अब पसीना पर बि आम मनिखौ कब्जा नि रै गे ।
   मजदूर बि त आम आदिम हूंद।  त मीन स्वाच कै फैक्ट्री मा जये जावो अर मजदूर से पूछे जावु कि आम आदिमुं क्या क्या परेशानी छन।  मि एक फैक्ट्री मा ग्यों।
फैक्ट्री क मीन एक मजदूर से पूछ बल जरा बथावदी  आम आदिमौ समस्या क्या क्या छन ?
वो मजदूर इन बितक जन इकुऴया गोर कै मिनख देखिक बितकद।  वो मजदूर कुकुर जन भुकद भुकद बुलण बिस्यायि - मेखुण आम आदिम बुललि त गुदल फोड़ि द्योल हाँ ! मि आम आदिम नि छौं मि त ऐटक (AITUC) कु सदस्य छौं अर हम आम आदिम क्या हम त आदिम हि नि छंवां।  हम त कॉमरेड छंवां ।  हाँ यी इंटक का सदस्य आम आदिम होला त वूं तैं पूछि ल्यावो !
मि इंटक  कु मजदूरम ग्यों तो वैन बौळेक ब्वाल - तुम लोग बि ना हमको कुछ नही समझते !  जब ऐटक वाळ आम आदिम नि ह्वे सकुद त इंटक वाळ आम आदिम त राइ दूर हम आम मजदूर बि नि छंवां।  हम त इंटक का सदस्य छंवां।
मीन हरेक मजदूर से पूछ तो हरेक अफु तैं मजदूर ना कै मजदूर यूनियनौ सदस्य बताणु छौ।       
उख फैक्ट्री मा क्वी बि मजदूर नि छया , क्वी बि आम आदिम नि छौ इख तक कि क्वी बि आदिम नि छ्यायि बस कै यूनियनों सदस्य छौ।
मि स्कूलम ग्यों त पायि कि चतुर्थ श्रेणी कर्मिक अर नया मास्टरौ तनखा इकजनि च त मीन टीचर तैं आम अदिमौ समस्या पूछ तो टीचर मै पर भड़िक ग्यायि ," अरे मि टीचिंग कैडर मा आंदु त मि कनकै कॉमन मैन ह्वे सकुद , हैं ?"
चतुर्थ श्रेणी कर्मिकौ दलील छे कि स्कूलों मा काम करण वाळ कर्मचारी अर फैक्ट्री या सडकों पर काम करण वाळ  मजदूरों तुलना नि ह्वे सकद अर वैन ब्वाल बल "हम नॉन टीचिंग स्टाफ वाळ छंवां तो कै बि हिसाब से हम आम मनिख नि ह्वे सकदां !"
मीन अपण बिल्डिंगौ स्वीपर्याण  तैं आम मिनखों समस्या पूछ  तो वा बुलण लगि बल ' मि  त प्राइवेट स्वीपर छौं । प्राइवेट सफाई कर्मचारी कबि बि पसंद नि करदन  कि वूं तैं आम मनिख बोले जावो। सरकारी स्वीपर आम आदिम हूंदन "
सरकारी सफाई कर्मचारी तैं पूछ तो वो मै पर रूसे ग्यायि अर गुस्सा मा बुलण मिस्यायि ," अरे हम सरकारी मुलाजिम छंवां , हम तै पेन्सन मिल्दि ! हम कनकै आम आदिम ह्वे गेवां ?"
मि एक बिल्डिंगौ मजदूरम ग्यों त वैकि दलील छे कि चूंकि वैकि दैनिक ध्याड़ी तीन सौ रूप्या रोज च त वो आम आदिम ह्वेइ नि सकुद ! वैन ब्वाल बेलो पावर्टी लाइन (BPL ) वळ ही आम आदिम होलु ।
चर्मकारूं तैं पूछ तो वो अफु तैं प्रकाश आंबेडकर वादी , अठावलेवादी या कुम्बले वादी बथावो पण कैन बि स्वीकार नि कार कि वो एक आम मनिख च। 
मि बेलो पावर्टी लाइन वाळम ग्यों तो वैन मी तैं आदलत मा मुकदमा की धमकी दे द्याई , " अरे हम बीपीऐल वाळ छंवां ! क्वी ऐरा गैरा नथू खैरा नि छंवां कि तुम हम तैं आम आदिम बणाओ ! ज्वा फैसिलिटी हम तैं बीपीऐल मा मिल्दि वा फैसिलिटी  आम आदिम हूण पर मीललि क्या ?" अजीब बात छे कि वो आदिम बीपीऐल मा रौण चांदो अर  आम आदिम को ठप्पा पसंद नि करणु छौ। 
मि जै तैं बि पुछणो ग्यों वो क्वी ना क्वी तगमा /ठप्पा लेकि बैठ्युं छौ अर क्वी बि आम आदिम तो क्या ! क्वी बि मनिख नि छौ।     
जु आप तैं कखि आम आदिमौ दर्शन ह्वे जावन तो मि तैं चौड़  सूचित करि देन ।

Copyright@ Bhishma Kukreti 31/8/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...]   

Bhishma Kukreti

Medieval Indian, Himalayan History Features of Purushottam Singh the King of Kamadesh (Kali Kumaon)


History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 131

     Himalayan, Indian Medieval Age History of Katyuri Imperialism of Karvipur (Uttarakhand, India) – 12
            (History of Kumaon from 1000-1790)
          (Himalayan, Indian Medieval Age History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))- (740-1300 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti


                    Purushottam Singh (1170-1210); a Strong King of Singh Dynasty

                         Purushottam Singh was son of Kamdev Singh and grandson of Jaytung Singh who ruled over Kaliganga valley. Purushottam Singh ruled Kaliganga valley under the super rule of Ashok Challa. Dr. Dabral suggested the rule of Jaytung Singh from 1160 AD and the rule of Kamdev Singh till 1170.Purushottam ruled Kali Kumaon from 1170-1210.
There are inscriptions available about Ashok Challa and Purushottam Singh-
1-Bodhgaya, Rock inscription by Ashokchalla
2-Bodhgaya, rock inscription by Sahanpal
3- Bodhgaya, rock inscription by Purushotttam Singh
4-Gopeshwar, Trident inscription by Ashokchalla
5-Gopeshwar, Trident inscription by Ashokchalla
6-Barahat, Trident inscription by Ashok Challa
7- Nala, Vijay Stambh or Pillar inscription by Ashokchalla
8- Jageshwar , metal sculpture of Ashok Challa

                    Capital of Kamadesh of Purushottam Singh (1170-1210);
   The Bodhgaya inscriptions of Purushottam Singh state that he ruled on Kamadesh. His capital was 'Chakraval'.  Dr Dabral suggested this place as present Charal Patti east of present Champawat.

                 Gandhkuti construction in Bodhgaya by Purushottam Singh
                   Manikya Singh the grandson (daughter's son) of Purushottam Singh expired in his early age. For paying ribute to his grandson, Purushottam Singh built a very beautiful Kuti in Bodhgaya. Mahadhiraj of Purushottam Singh -Ashok Challa and Chinda King helped Purushottam Singh in building Gandhkuti.  Rajguru and religious priest Yati the court scholar of Kamadesh was there to look after the construction of Gandhkuti. The construction of Gandhkuti at Bodhgaya was started in 1205 and was completed in 1209. Purushottam Singh established Buddha idol there. Purushottam Singh appointed a beautiful singer and dancers for singing and dancing before Buddha sculpture in morning, afternoon and evening. 
   Purushottam Singh arranged daily food for needy ones in Gadhkuti at Bodhgaya.  The scholars and religious pundits used to stay in Gadhkuti.

                  Respect for Scholars

          Purushottam Singh was believer on Buddhism. In low numbers, but Buddhism was still alive there in Uttarakhand.
          Purushottam Singh had great respects for scholars, art and artists. His Rajguru Yati was great scholar. The Sanskrit poet Manju Nandi created sholkas for Bodhgya inscriptions. Jeev Nag the father of Manju Nandi and Vasudev the grandfather of Manju Nandi were scholars. A scholar Indra Nandi was record keeper.
                      Territory of Purushottam Singh Rule

               Kamdesh or Kalikumaon was the territory of Purushottam Singh. Purushottam Singh  was ruler and Ashok Challa was over ruling King.
Jay Singh and Khang Singh were successors of Purushottam Singh.

  Purushottam Singh was founder of Singh dynasty in Kumaon.

Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 30/8/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -132
Himalayan, Indian Medieval Age History of Karvipur Katyuri to be continued...
  (Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1300 AD to be continued...)
Xx                 xxx                xxxx
Notes on Indian, Himalayan Medieval History; Indian, Himalayan Medieval History of Doti Nepal; Indian, Himalayan Medieval History of Pithoragarh; Indian, Himalayan Medieval History of Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Nainital; Indian, Himalayan Medieval History of Almora; Indian, Himalayan Medieval History of Bageshwar; Indian, Himalayan Medieval History of Udham Singh Nagar; Indian, Himalayan Medieval History of Lohaghat Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Charal Patti Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Tanakpur Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Bajkot Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Sela Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Lepra Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Kali Valley Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Dhunaghat Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Sukhidhang Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Dayuri Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Devidhura Champawat; Indian, Himalayan Medieval History of Uttarakhand;

Bhishma Kukreti

  कुमाउंनी-  गढ़वाली  व राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 3
                                 Fatalism in Rajasthani, Kumaoni-Garhwali Folk Songs Part -3

                                Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs-15

                                     राजस्थानी, गढ़वाली-कुमाउंनी  लोकगीतों का तुलनात्मक अध्ययन:भाग-15   


                                                                      भीष्म कुकरेती


                   राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल और भाग्यवाद  -भाग 3
कर्म के लेख को पढ़ना  है।  इस  बात की अभिव्यक्ति हेतु लोक - गायकों -रचनाकारों ने कई उपमान प्रस्तुत किये हैं।
कागद वे तो बांच लूँ करम बांचिया ना जाय
बड़लो वे तो काट लूं पीपल काट्यो न जाय
नाडूलिया वे तो थाग लूँ , समन्दर थागियो न जाय
--------------याने-------------------- -
कागज हो तो बांच लूं , कर्मफल बांचा ना जाय
बट बृक्ष हो तो काट लूं , पीपल काटा ना जाय
तालाब हो तो थाह लूं , समुद्र की थाह कैसे लूं ?

                कुमाउंनी-  गढ़वाली   लोकगीतों में  कर्मफल और भाग्यवाद  -भाग 3



कुमाउंनी और गढ़वाली लोक गाथाओं , लोक गीतों में भाग्यवाद की दुहाई  जोर शोर से दी गयी है ।
निम्न जीतू बगड्वा सम्बन्धी लोक गीत के एक  खंड में भाग्यावाद और कर्मफल  की दुहाई दिया गया है -

नौ बैणी ऐ पड़ि बारों बैणी भराड़ी
क्वै मातरी बैठी रौ काम्यों का पाह
क्वै मातरी बैठी रौ आंखूं का हां:
ल्वैई पी रौ तूं सिकार खै
त्यूं जोड़ी बैलों जीतू डबी रौ
भर्युं कुटुंब तैरो मल्ला की क्यारी रैगे
बौलू न होंदू जीतू त नाश नि होंदू

------------अर्थात----------------------
अप्सराओं ने जीतू का हरण किया , कोई अप्सरा कानो के अंदर बैठी , कोई अप्सरा आँखों में बैठी , उन्होंने जीतू का रक्त पान किया और उसका मांश भक्षण किया। इस प्रकार जीतू बगड्वाल , दोनों बैलों सहित  खेत में डूब गया .  भरा पूरा कुटुंब छोड़ कर चला गया (जहां से कोई वापस नही आता ). जीतू बाबला ना होता तो अपनी माँ और पत्नी के रुकने से रुक जाता।  और इस वह मर गया। 


अन्य लोक गीतों में भी कर्मफल और भाग्य वाद को  है।


Copyright@ Bhishma  Kukreti 31/8/2013


सन्दर्भ

डा जगमल सिंह , 1987 ,राजस्थानी लोक गीतों के विविध रूप , विनसर प्रकाशन , दिल्ली
डा जगदीश नौडियाल उत्तराखंड की सांस्कृतिक धरोहर:रवाँई क्षेत्र का लोक साहित्य का सांस्कृतिक अध्ययन 

[Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Exclusive features of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Different Style and Mood of Rajasthani Traditional Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Differentiation between Rajasthani Customary  Songs and Garhwali-Kumaoni long-established  Songs; Assessment of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Appraisal of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analytical review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analysis of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Traditional  Songs, Fatalism in Rajashthani Folk Songs;Fatalism in Kumaoni Folk Songs; Fatalism in Garhwali Folk Songs, Fatalism in Traditional Songs From Rajasthan; Fatalism in Traditional Himalayan folk Songs; Fatalism in North Indian folk Songs, Fatalism in Asian Traditional Songs, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Mewat, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from jaismalmer,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Ajmer, Fatalism in Rajasthani Folk Songs fromKota-Ganganagar region Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jaipur Region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Udyapur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bikaner Region, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jodhpur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bharatpur region,;Fatalism in Kumaoni Folk Songs from Kumaon]

Bhishma Kukreti

Doubts and Debates on 'Pakshi Sanghar' Garhwali Poetry by Jaydev Bahuguna

                     Critical History of Garhwali Poetry –Part 1

                  Garhwali Poetry from 1750-1846

                    Bhishma Kukreti

                       Garhwali Poetry before Nineteenth Century
               
                    The modern Garhwali literature historian Abodh Bandhu Bahuguna states that the first record of modern Garhwali poetry is the poetry – Pakshi Sanghar or Killing of Birds.
         Garhwali literature historian and critics as Bhishma Kukreti and Dr. Jagdamba Prasad Kotnala referred the references of Abodh Bandhu that as far as record is concerned; Paksi Sanghar might be the first modern Garhwali poem.  The poem is said to be created by Jaydev Bahuguna the court astrologer of Garhwali king Pradip Shah. By that calculation the said poem is said to be created before 1750 only.  Abodh Bandhu Bahuguna states that the poem was also published in newsletters around 1932. The poem is as under -
रंच जूड़्या पंच जूड़्या जुड़ि गै घिमसाण जी
कवि -जयदेव बहुगुणा (1750 के आस पास )
रंच जूड़्या पंच जूड़्या जुड़ि गै घिमसाण जी,
ट्यंट्या बोदs गरुड़ राजाs ब्योमा मिन भी जाण। 
सुरडु सिपह्या पैटो , मुसड़ो मुसद्दी जी,
घिंड्यूड़ो पदान पैटो , कुखड़ी पंदेरी जी। 
घुघती मंगळेर  पैटी, भरदुलो बामण जी,
कागा जी ,ढोलेर पैटा , सेंटुली दमय्यो जी
गाड बासो गाडमाला , डांड बासो सिकरा जी ,
उऴळू काणू बोद मेरी डांडि कैकि लिकारा जी   

  However, there is debate over the above poem that it was created in 1750.
          Dr. Kotnala (2011) argues that if the poem was created before 1750, it should be called First Modern Garhwali poetry by Abodh Bandhu. However, Abodh Bahuguna did not mention this great poem as First modern Garhwali poem. Dr. Kotnala states that the language is also new in the poem.  It clearly shows that Dr. Kotnala raises the doubt over the said poem as the poem of 1750 and created by Jaydev Bahuguna.
  This author had long telephonic cal with Dr. Jagdamba Prasad Kotnala on 30/8/2013 (8.51PM) about his doubt on 'Pakshi Sanghar' created by Jaydev Bahuguna and before 1750AD.
            The argument of Dr. Kotnala was for the latest language of the poem. The inscriptions of this period are of old type of Garhwali.
          When this author reminded Dr. Kotnala that there are names of birds and it was possible that names of birds would be same in 1750 as today. Dr. Kotnala agreed upon that birds name in Garhwali would have been same in 1750 and today too.
             This author brought the subject of verbs in the said verse. Both agreed that there was not much difference.
              Dr Kotnala also disclosed that the said verse was very much sung by people as folk song in Badalpur , Salan  (South Garhwal) and north Garhwal as well. This phenomenon of poem being sung folk song suggests that there might have been slight changes in verbs by people along with time.
                Though, nobody is certain that in 1750AD, verbs as बोदs, जाण, पैटो, पैटी, बासो were not in use in Garhwali language.
        There is another probability that while editing by editors, collectors of newsletters, books (as Chakardhar Bahuguna of Mochhang) also do some changes as per their region's dialects. This had happened in many folk songs as stated by Dr. Nand Kishor Hatwal.
       The only doubt about poem is about newer version of verses. The inscription of copper Deepchandra given to Shiv Datt Joshi of Kumaon is in Kumaoni. The verbs of these inscriptions are Chalo Uthayo, Ayo,maro pado, kayam karo ,layo, ladai bhai etc. This inscription of this age also suggests that there was no vast change in verbs of 1760 and 1900 in Kumaoni. It would be true for Garhwali language too.
           There was less changes in verbs of 1750 and 1900 AD is also seen in the poem of Gumani Pant (1780-1846). Gumani pant was court poet of king Sudrshan Shah of Garhwal. His speciality was to create poem in Sanskrit but his last part of Sholka would be either in Garhali, Kumauni or Nepali. The following tow verses are in Sanskrit and last part of Shloka being in Garhwali.

                गुमानी पन्त का काव्य


१- उत्तम ढम्क पाद्न्ति , मध्यमम च टुरा टूरी
निष्षदम फस्क पाद्न्ति , कछड़ि माँ च थुकाथुकी। 
२- बर्धुलोक बीरस्य लंकेश्वरस्य , प्रसुर्मे घनादस्य मयस्य
रते देवरे हन्त मंदोदरी सा , ह्वई रांड नारी गई लाज सारी

The verses of poems of Gumani Pant also proof that there was less changes between Garhwali verbs of eighth century and early twentieth century.
The above discussion concludes that the verse 'Pakshi  Sanghar ' is of eighteenth century.

References-
Abodh Bandhu Bahuguna, 1981, Shailvani, Himalya Kala Sangam, Jankapuri, Delhi, pages 10-13
Bhishma Kukreti, 2013 , Garhwali Kavita  Puran, Angwal, Samay Sakshya
Dr. Jagdamba Prasad Kotnala, 2011, Garhwali Kavya ka Udbhava : Vikash evam Vaishisthya, page-65
Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttrakhand ka Itihas, Virgatha Pres, Dugdda, UK, page 375 for Kumauni inscription of Deep Chand Joshi.
Copyright@ Bhishma Kukreti 31/8/2013
Notes on Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of Uttarakhand region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of Central Himalayan region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of Himalayan region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of North Indian region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of Indian subcontinent region; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of SAARC Countries; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of South Asia; Debates and Doubts on initial Stage Garhwali Poetry of Oriental region;

Bhishma Kukreti

फेस बुक की लाइक्याण ( Like की गंध /बास )

                   चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

   अब  फेस बुक इन यथार्थ ह्वै ग्यायि कि परसि एक ब्यौ मा मेरि ब्वै सब्युं समिण बुलण बिसे ," म्यार भीषम त मि तैं फंड धुऴयुं समजद।"
   भुंदरा बौन बोलि ," ए जी ! क्या बुलणा छां ? भीषम त तुमकुण इथगा चीज लांदु, ; इख तलक कि तुमर बान अपण घरवळि  दगड़ लडै झगड़ा तक करदु !
ब्वेन बोलि," यि सौब दुनिया तैं दिखाणौ ढ़ोंग छन।  मि तै भलु माणदु त मि तैं फेसबुक मा Like नि करदो।  तीन साल बिटेन सार लग्युं छौं कि म्यार भीषम मि तैं Like कारल पण दुन्या तैं रोज Like करदो पण मेकुणि वैक Like हर्चीं छन। सी कथगा इ नौन छन रोज अपण ब्वे तैं पिटदा छन , धमकांदा छन पण  फेसबुक पर रोज दस दै अपण ब्वे तै  Like करदन।  इन ह्वाइ 'लौ बाणी' (अच्छा चरित्र ) का नौन !
अब हरेक मा की ख्वाइस होंद कि वींक नौना -नाति -नातण वीं तै फेसबुकम हर दै Like कारन !
पंडि  जी बि फेस बुक की Like की अहमियत पछ्याणि गेन अर अब वो ब्यौ मा सात फ्यारा नि लिवांदन बलकणम अब ब्यौ मा अठौं फेरा लिवांदन।  अठौं फेरा मा ब्योला तैं कसम खाण पुड़द ," अब जब तू मेरी अर्धांगनी बन जायेगी तो मै फेसबुक या अन्य सोसल ग्रुप में सदा हर समय तुझे Like करूंगा। "
फेस बुक की Like अब हमर भाषा मा कथगा इ आण -पखाण , मुहावरा लै गै।  सि परसि घना काका  अर सुंदरि  काकि मा तून लगि गेन।
घना काका -त्वे पर रति भर की बि तमीज नी च।   त्यार सवर देखिक त क्वी बि  त्यार हथन पाणि बि नि प्यालु।
सुंदरि काकि -अरे तुम कुण इ मि फंड धुऴयूँ छौं।  जरा फेस बुक मा जावो त सै त पैल्या कि अमेरिका , रूस , जापान क्या चीन का छ्वारा बि मि तैं प्रेम से Like करणा रौंदन अर दगड़म रसीला कमेंट्स बि भिजणा रौंदन।
फेस बुक की Like अब सामाजिक पद, सामाजिक रूतबा , सोसल स्टेटस कु चिन्ह , सिम्बल बणि गे।
अब नौनि अपण दगड़्याणियुं तैं इन दनकांदन ," तु क्या मेरी बरोबरी करिल ? मीम फेस बुक मा पांच हजार परमानेंट , दस हजार टेम्पोरेरी Like करण वाळ छन। "
अब फेस बुक का Like तुलना करणौ माध्यम ह्वे गे ।
कैं सभा मा कै बड़ आदिमौ परिचय इन दिए जांद ," श्री खुंखार सिंग जी परिचय का मोहताज नि छन।  रोज फेस बुक पर हजारों संख्या मा खुंखार सिंग जी कुण Like आणा रौंदन।  "
अब मृतक तैं श्रधांजलि इन दिए जान्दि ," स्वर्गीय घपरोऴया जीम कार , मकान, चमचौं फ़ौज सब त छैंइ छौ दगड़म ट्वीटर अर फेस बुक पर लाखों Like करंदेर बि छया। 
अब साहित्यौ आलोचना मा इन लिखे जांद , " भीष्म कुकरेती तैं अब आलोचना करण बंद करि दीण चयेंद।   यद्यपि भीष्म कुकरेती न ब्रह्मा नन्द ध्यानी की कवितौं बुरी तरां से आलोचना कार , काट कार पण आलोचना से क्या हूंद ब्रह्मा नन्द ध्यानी का भंडार मा अबि   तलक अड़तालीस हजार Like छन। उना भीष्म कुकरेती ब्रिजेन्द्र सिंह की कवितौं इथगा बडै करदन पण आज तक इथगा सालुं मा ब्रिजेन्द्र सिंह को फेस बुक भंडार मा केवल दस Like इ छन।   "
Like अब एक पुण्य जन धन च।  Like जळण या  इर्ष्या को माध्यम बि बणि गे अर एक अपण दगड़्या क Like से जळिक इन बोदु ," साला घर से नगा है अर अपण फेस बुक का Like संख्या पर इथगा घमंड करुद जन बुल्यां मुकेश अंबानी ह्वालु  ! "
Like शंका बि लांदु।  एक बेटी क मंगतेर  बुबा फेस बुक की Like पर इन बुलुद ," हां छ्वारा तैं फेस बुक मा Like करण वाळ त सैकड़ों छन।  पण क्या सचमुच मा यू नौनु इथगा मयळ होलु ? कखि मेरी बेटि अणभरवस त नि होलु ?"
Like से पैदा हूण वाळ दैन्य , हर्ष , आवेग , विषाद, उग्रता , चिंता , श्रम , उन्माद आदि भावों से अब ब्लड प्रेसर अर हार्ट अटैक की बीमारी बि बढ़णा छन। 
जब कैक फेस बुक मा Like कम ह्वावन तो वो मन मारणो बान अपण मन तैं समजांदु ," फेस बुक का Like माया च , मोह च , मिथ्या च , झूठ च ।  "   




Copyright@ Bhishma Kukreti 1/9/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...] 

Bhishma Kukreti

Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Indian Himalayan History


History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 132

     Himalayan, Indian Medieval Age History of Katyuri Imperialism of Karvipur (Uttarakhand, India) – 13
            (History of Kumaon from 1000-1790)
          (Himalayan, Indian Medieval Age History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))- (740-1300 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti

                      Revival of Katyuri Kingdom in 1191 onwards

           Due to many reasons, Katyuri Kingdom was disintegrated. Ashok Challa of Doti Nepal became strong ruler of Uttarakhand. However, there was revival of Katyuri kingdom in Kumaon region after 1191.
                                                  Indra Dev Katyuri (1191-1202)

                               There is inscription of 1202 AD of Indra Dev available. It seems that Indra Dev Katyuri was successor of Sadhu Var Dev. By guessing and logical analysis of historical aspects, Dr Dabral states that Indra Dev Katyuri got crown ship after defeat of Sadhu Var Dev from Ashok Challa and returning of Ashok Challa from Uttarakhand.  Till date historian did not find clear relationship of Indra Dev with Sadhu Var Dev.
                    It seems that the family of Tribhuwanpla Katyuri (that ruled from 1100-191) was different Katyuri family than Indra Dev Katyuri family. The Indra Dev Katyuri family ruled from 1191-1230AD.


                   The ruling time of Indra Dev Katyuri would be from 1191-1202. Around this time to 2130, the regional chieftains became free or they took shelters under stronger rulers and became governors of those rulers.
       Indra Dev started strengthening Katyuri kingdom after return of Ashok Challa from Uttarakhand. After ten years (1291), his was position became stronger than past. He and his successors built temples.
  The successor of Indra Dev Katyuri of Baijnath was Vijay Pal Dev (1202-1214). Vijay Pal Dev built a temple in 1214.
            Mahipal Dev was successor of Indra Dev who ruled from 1214-1215
  Lakshaman Pal Dev was successor of Mahipal Dev (read about Lakshaman Pal Dev on next chapter).


Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 1/9/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -133
Himalayan, Indian Medieval Age History of Karvipur Katyuri to be continued...
  (Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1300 AD to be continued...)
Xx                 xxx                xxxx
Notes on Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Indian Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in Baijnath context Medieval Indian Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in Kumaon context Medieval Indian Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Uttarakhand History;  Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Asian History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval North Indian Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Central Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Oriental History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval South Asian History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Garhwal, Indian Himalayan History; Revival of Katyuri Kingdom in context Medieval Haridwar, Indian Himalayan History;     

Bhishma Kukreti

                          कुमाउंनी-  गढ़वाली  व राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4
                                 Fatalism in Rajasthani, Kumaoni-Garhwali Folk Songs Part 4

                                Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs-16

                                     राजस्थानी, गढ़वाली-कुमाउंनी  लोकगीतों का तुलनात्मक अध्ययन:भाग-16     


                   राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4


डा दाधीच ने राजस्थानी लोक गीतों का अध्ययन किया और उन्हें संकलित किया।  उनकी पुस्तक में भाग्य  वाद लोक गीत इस प्रकार है -
पीब जी बसे दिसावरां हमें देइ छिटकाय।
कागद हो तो बांच ल्यूं करम न बाँच्यो जाय।।
जहां उपरोक्त गीत में अवहेलना को भाग्य का फल बताया है वहीं रानी लक्ष्मी कुमारी चूंड़ावत द्वारा सम्पादित पुस्तक 'राजस्थानी लोक गीत' में एक वियोगिनी भाग्य की परिभाषा इस प्रकार व्याख्या करती है -
टावर व्हे तो पिया राखलूं जी जीवन राख्यो न जाय
अब घर आय जावो फूल गुलाब  रा जी
कागद ह्वे तो  पिया  बांचलूं करम नीं बाँच्यो जाय।


                कुमाउंनी-  गढ़वाली    लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4


ऐसा माना जाता है कि हर किसी का अपना अपना भाग्य है।  किसी को कुछ मिलता है तो दूसरे को  मिलता।
एक रवाँई क्षेत्र का यह गीत भाग्य के सिद्धांत को इस तरह दर्शाता है -

कासी की बाट्टा की डोखरी,
कासी कू जडिया साग,
कासी कू बंठिया बौरील
कासी कू पेट कुड़िया भाग।

किसी के रास्ते का खेत है
किसी का सरसों का साग
किसी का अच्छा पति है
किसी के पास भाग्य है ,पेट में बच्चे हैं।       














Copyright@ Bhishma  Kukreti 1/9 /2013


सन्दर्भ

डा जगमल सिंह , 1987 ,राजस्थानी लोक गीतों के विविध रूप , विनसर प्रकाशन , दिल्ली
डा दाधीच , (सम्पादन )  राजस्थानी लोक गीत
रानी लक्ष्मी कुमारी चूंड़ावत  , (सम्पादन ) राजस्थानी लोक गीत
डा जगदीश नौडियाल उत्तराखंड की सांस्कृतिक धरोहर:रवाँई क्षेत्र का लोक साहित्य का सांस्कृतिक अध्ययन 
लीलावती बंसल , 2007 , लोक गीत :पंजाबी , मारवाड़ी और हिंदी के त्यौहारों पर गाये जाने वाले लोक प्रिय गीत
डा नन्द किशोर हटवाल , 2009 उत्तराखंड हिमालय के चांचड़ी  लोक गीत एवं नृत्य ,विनसर पब क. देहरादून(अनुवाद सहित )
अबोध बंधू बहुगुणा , धुयांळ , दिल्ली
महाबीर रंवाल्टा , उत्तराखंड में रवाँई क्षेत्र  के लोक साहित्य की मौखिक परम्परा, उद्गाता 

[Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Exclusive features of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Different Style and Mood of Rajasthani Traditional Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Differentiation between Rajasthani Customary  Songs and Garhwali-Kumaoni long-established  Songs; Assessment of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Appraisal of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analytical review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analysis of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Traditional  Songs, Fatalism in Rajashthani Folk Songs;Fatalism in Kumaoni Folk Songs; Fatalism in Garhwali Folk Songs, Fatalism in Traditional Songs From Rajasthan; Fatalism in Traditional Himalayan folk Songs; Fatalism in North Indian folk Songs, Fatalism in Asian Traditional Songs, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Mewat, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from jaismalmer,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Ajmer, Fatalism in Rajasthani Folk Songs fromKota-Ganganagar region Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jaipur Region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Udyapur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bikaner Region, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jodhpur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bharatpur region,;Fatalism in Kumaoni Folk Songs from Kumaon]

Bhishma Kukreti

 कुमाउंनी-  गढ़वाली  व राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4
                                 Fatalism in Rajasthani, Kumaoni-Garhwali Folk Songs Part 4

                                Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs-16

                                     राजस्थानी, गढ़वाली-कुमाउंनी  लोकगीतों का तुलनात्मक अध्ययन:भाग-16     


                   राजस्थानी  लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4


डा दाधीच ने राजस्थानी लोक गीतों का अध्ययन किया और उन्हें संकलित किया।  उनकी पुस्तक में भाग्य  वाद लोक गीत इस प्रकार है -
पीब जी बसे दिसावरां हमें देइ छिटकाय।
कागद हो तो बांच ल्यूं करम न बाँच्यो जाय।।
जहां उपरोक्त गीत में अवहेलना को भाग्य का फल बताया है वहीं रानी लक्ष्मी कुमारी चूंड़ावत द्वारा सम्पादित पुस्तक 'राजस्थानी लोक गीत' में एक वियोगिनी भाग्य की परिभाषा इस प्रकार व्याख्या करती है -
टावर व्हे तो पिया राखलूं जी जीवन राख्यो न जाय
अब घर आय जावो फूल गुलाब  रा जी
कागद ह्वे तो  पिया  बांचलूं करम नीं बाँच्यो जाय।


                कुमाउंनी-  गढ़वाली    लोकगीतों में  कर्मफल भाग्यवाद  -भाग 4


ऐसा माना जाता है कि हर किसी का अपना अपना भाग्य है।  किसी को कुछ मिलता है तो दूसरे को  मिलता।
एक रवाँई क्षेत्र का यह गीत भाग्य के सिद्धांत को इस तरह दर्शाता है -

कासी की बाट्टा की डोखरी,
कासी कू जडिया साग,
कासी कू बंठिया बौरील
कासी कू पेट कुड़िया भाग।

किसी के रास्ते का खेत है
किसी का सरसों का साग
किसी का अच्छा पति है
किसी के पास भाग्य है ,पेट में बच्चे हैं।       














Copyright@ Bhishma  Kukreti 1/9 /2013


सन्दर्भ

डा जगमल सिंह , 1987 ,राजस्थानी लोक गीतों के विविध रूप , विनसर प्रकाशन , दिल्ली
डा दाधीच , (सम्पादन )  राजस्थानी लोक गीत
रानी लक्ष्मी कुमारी चूंड़ावत  , (सम्पादन ) राजस्थानी लोक गीत
डा जगदीश नौडियाल उत्तराखंड की सांस्कृतिक धरोहर:रवाँई क्षेत्र का लोक साहित्य का सांस्कृतिक अध्ययन 
लीलावती बंसल , 2007 , लोक गीत :पंजाबी , मारवाड़ी और हिंदी के त्यौहारों पर गाये जाने वाले लोक प्रिय गीत
डा नन्द किशोर हटवाल , 2009 उत्तराखंड हिमालय के चांचड़ी  लोक गीत एवं नृत्य ,विनसर पब क. देहरादून(अनुवाद सहित )
अबोध बंधू बहुगुणा , धुयांळ , दिल्ली
महाबीर रंवाल्टा , उत्तराखंड में रवाँई क्षेत्र  के लोक साहित्य की मौखिक परम्परा, उद्गाता 

[Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Exclusive features of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Different Style and Mood of Rajasthani Traditional Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Differentiation between Rajasthani Customary  Songs and Garhwali-Kumaoni long-established  Songs; Assessment of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Appraisal of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analytical review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analysis of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Traditional  Songs, Fatalism in Rajashthani Folk Songs;Fatalism in Kumaoni Folk Songs; Fatalism in Garhwali Folk Songs, Fatalism in Traditional Songs From Rajasthan; Fatalism in Traditional Himalayan folk Songs; Fatalism in North Indian folk Songs, Fatalism in Asian Traditional Songs, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Mewat, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from jaismalmer,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Ajmer, Fatalism in Rajasthani Folk Songs fromKota-Ganganagar region Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jaipur Region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Udyapur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bikaner Region, Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Jodhpur region,Fatalism in Rajasthani Folk Songs from Bharatpur region,;Fatalism in Kumaoni Folk Songs from Kumaon]