• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

 Imagination of Silver, Gold and  Gems  in Rajasthani, Garhwali and Kumaoni Folk Songs -Part 3

                           
                                      गढ़वाली-कुमाउंनी,  राजस्थानी,   लोकगीतों में कल्पना,  सोना- चांदी,  गहने   -3

                                           Comparison between Rajasthani Folk Songs, Garhwali, Kumaoni Folk Songs-19

                                             राजस्थानी, गढ़वाली-कुमाउंनी  लोकगीतों का तुलनात्मक अध्ययन:भाग-19     


                                                                भीष्म कुकरेती
लोक गीतों में अतिरेक मिलना स्वाभाविक है।  अप्राप्य वस्तुओं का वर्णन ऐसा करना जैसे यह अति सुलभ वस्तु है मनुष्य का उद्दाति -करण मानसिकता है जो कि राजस्थानी और गढ़वाली -कुमाउंनी गीतों में सर्वत्र मिलता है। 


       गढ़वाली और कुमाउंनी   लोकगीतों में कल्पना,  सोना- चांदी,  गहने   -3             

नाच बेटी क्वेला मोर नाच , नाच बेटी क्वेला मोर नाच
क्यांलै नाचु बाबा मोर नाच,क्यांलै नाचु बाबा मोर नाच
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2
सिरमोरी  नथ मोर नाच,-2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2
गौळा  की हाँसुळी   मोर नाच, -2
सौतेलिन पैरी मोर नाच , -2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच, -2
कानूं का कनफूल मोर नाच, -2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच, -2
रमथमी बुलाक मोर नाच, -2
सौतेलिन पैरी मोर नाच,-2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2
हातों की धगुली मोर नाच, -2
सौतेलिन पैरी मोर नाच,-2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2
झुमक्याळी झुमका मोर नाच ,-2
सौतेलिन पैरी मोर नाच,-2
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2
खुट्यों की पैज्बी मोर नाच, -2 
सौतेलिन पैरी मोर नाच,-२
त्वेइ तैं दियूं छौ मोर नाच,-2

-----------------अनुवाद  (डा हटवाल )------------

नाच बेटी क्वेला , मोर नाच

तुझे  दी है

सिरमोरी नथ
तुझे  दी है

गले की हंसिया
सौत ने पहना
तुझे  दी है
कानो के कर्णफूल
रमथमी बुलाक
सौत ने पहना

तुझे  दी है

हाथों के धगुले
सौत ने पहना
तुझे  दी है

झुमक्याळी  झंवोरी
सौत ने पहना
तुझे  दी है

पैरों की पाजव
सौत ने पहना

                   राजस्थानी,   लोकगीतों में कल्पना सोना- चांदी, गहने   जर -जेवरात  -3
    एक राजस्थानी लोक गीत में सोने के दीपक और रेशम की  डोर का प्रयोग इस प्रकार हुआ है -
सोने रे म्हें दिवली घड़ास्यां
रेशम बाट बटास्यां जी
चार बाट चौमुख दीवो
घी सूं म्हें पुखास्यां जी
उपरोक्त गीत में सोने दीपक , रेशम की बाती और घी।  गीत इस तरह का है जैसे  घी दो की बाते हों।
निम्न एक  अन्य राजस्थानी लोक गीत में भी सोना चांदी का प्रयोग हुआ है -
हल चल हुई हलकार
मेवाड़ों  रा साथ में रे लोल
भर लो मोतिडों सूं थाल
सुन्दर गौरी म्हारे मोरतियो पूछाव
मेवाड़ी सरदारों की सेना में हलचल हुयी।  प्रस्थान के नक्कारे -नगाड़े बज रहे हैं



Copyright@ Bhishma  Kukreti 4  /9 /2013


सन्दर्भ

डा जगमल सिंह , 1987 ,राजस्थानी लोक गीतों के विविध रूप , विनसर प्रकाशन , दिल्ली
डा राम प्रसाद दाधीच , (सम्पादन )  राजस्थानी लोक गीत
रानी लक्ष्मी कुमारी चूंड़ावत  , (सम्पादन ) राजस्थानी लोक गीत
पुरुषोत्तम मेनारिया (संपादन ), राजस्थानी लोक गीत
ठाकुर राम सिंह (संपादन ) , राजस्थानी लोक गीत
गंगा प्रसाद कमठान , राजस्थानी लोक गीत
डा जगदीश नौडियाल उत्तराखंड की सांस्कृतिक धरोहर:रवाँई क्षेत्र का लोक साहित्य का सांस्कृतिक अध्ययन 
लीलावती बंसल , 2007 , लोक गीत :पंजाबी , मारवाड़ी और हिंदी के त्यौहारों पर गाये जाने वाले लोक प्रिय गीत
डा नन्द किशोर हटवाल , 2009 उत्तराखंड हिमालय के चांचड़ी  लोक गीत एवं नृत्य ,विनसर पब क. देहरादून(अनुवाद सहित )
अबोध बंधू बहुगुणा , धुयांळ , दिल्ली
महाबीर रंवाल्टा , उत्तराखंड में रवाँई क्षेत्र  के लोक साहित्य की मौखिक परम्परा, उद्गाता 
डा शिवा नन्द नौटियाल , गढ़वाल के लोक नृत्य-गीत
डा गोविन्द चातक , गढवाल की लोक गाथाएँ

[Comparison between Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Exclusive features of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Different Style and Mood of Rajasthani Traditional Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Differentiation between Rajasthani Customary  Songs and Garhwali-Kumaoni long-established  Songs; Assessment of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Appraisal of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analytical review of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Folk Songs; Analysis of Rajasthani Folk Songs and Garhwali-Kumaoni Traditional  Songs;Comparison and Analysis of Traditional Songs; assessment and Analysis of Rajasthani –Kumaoni –Garhwali Traditional Songs; study of Rajasthani –Kumaoni –Garhwali conventional Songs; Comparison and investigation of Rajasthani –Kumaoni –Garhwali Traditional Songs; evaluation and Analysis of Folk  Songs; similarity, dissimilarity  and examination of Rajasthani –Kumaoni –Garhwali Traditional Songs; Finding contrast and investigation of Folk  Songs;Imagination in Rajasthani Folk Songs; Imagination in Rajasthani Folk Songs from; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Jaipur Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Bikaner Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Udaipur Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Ajmer Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Bikaner Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Kota Division; Imagination in Rajasthani Folk Songs from Bharatpur Division; Imagination in Garhwali  Songs from Garhwal ; Imagination in Kumaoni Folk Songs   

Bhishma Kukreti

    Ruling Period of Karvipur Katyuri Kings and Mandlik in Medieval Indian Himalayan History

History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 136

     Himalayan, Indian Medieval Age History of Katyuri Imperialism of Karvipur (Uttarakhand, India) – 18
            (History of Kumaon from 1000-1790)
          (Himalayan, Indian Medieval Age History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))- (740-1300 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti
Dr Dabral Provided Approximate time period of Karvipur Katyuri Kings and Mandliks

                 Katyuri Kings of Karvipur -1

Kings ------------------------------Base ------------------------------------Time
Nar (Jay) Singh Dev -----------------------------------------------------1000AD
Anijaldev to Ijkath Dev ------------------------------------------------1080
Kattarmal Dev-------------------------Inscriptions --------------------1080-1090
Veer (veeram) Dev --------------------Inscription------------------------1090-1100

                   Katyuri Kings of Karvipur -2

Tribhuvan Pal Dev-----------------------Inscription---------------------------1100
Vamnad Dev to Ijkath Dev -----------------Inscription----------------------1152
Uday Pal Dev-------------------------Inscription of 1158---------------------1152-1165
Vassan Pal Dev , Bali Nakul Pal Dev------------------------------------------1165-1180
Anant Pal Dev--------------------------Inscription 1181-----------------------1180-1184
Sadhurdev------------------------------Inscription 1184------------------------1184-1191

               Singh Dynasty of Kamdesh

Singh Dynasty of Kamdesh --------------------Inscription 1205-1206------------------1160-1233-40

                               Challa Dynasty of Baitadi-Dullu
Ashok Challa Dev --------------------Various Inscriptions-----------------------------1160-1209
Krachalla Dev-------------------------------Inscriptions-------------------------------------1208-1223

                    Katyuri of Karvipur (Baidyanath) after 1191

Indra dev -------------------Insc----------------------------------------1191-1202
Vijay Pal dev i----------------Insc---------------------------------------1202-1214
Mahipal Dev ----------------Inscription-----------------------------1214-1215
Lakshaman Pal Dev --------Insc -----------------------------------1215-1230
Shri Chandra Dev Mandlik of Krachala ---Insc--------------------1223-1224
Dhamdev –Brahm Dev -------------------------------------------------1230-1250
Trilok Pal Dev -------------------------------------------------------------1250-1275
Niranjan Dev Founder of Doti branch)-------------------------------1275-1300
Abhaypal Dev—(Founder of Askot branch)--------------------------1279-1300
Baichhal (Ballal )Dev (founder of Sui branch)  Inscription-----------1220-1230

                  Successors of Trilok Pal Dev

      After Lakshaman Pal Dev recaptured Doti (today's Nepal), the regional chieftains who supported Krachalla as super ruler they came again under Katyuri kingdom.
Till fifteenth century, Seera, Sor, Johar, Askot and Darma regions were under Katyuris of Doti .
       It seems that Baidnath Katyuri were having following regional head quarters
Region (mandal/Thakurai) ----------------- Head Quarter
Mandal Pali Pachhaun -------------------------------------Dwarhat
Mandal Danpur ----------------------------------------------Kapkot
Mandal Gangoli ---------------------------------------------Gangolihat
Mandal Baramandal
Thakurai Khagmara ------------------------------------------Khagmara Kot
Thakurai Vishaud --------------------------------------------Vishaud Kot
Thakurai Syunara --------------------------------------------Syunara Kot
Thakurai Faldakot --------------------------------------------Faldakot
The Katyuri King Gurjar dev built a temple in Dwarhat.
Ram Chandra dev build a Naula (water reservoir) and started temple construction in Gangoli.
Veer Singh Dev built a temple in Vishaud around thirteenth century.


Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 2/9/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -136
Himalayan, Indian Medieval Age History of Karvipur Katyuri to be continued...
  (Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1300 AD to be continued...)
Xx                 xxx                xxxx
Notes on Katyuri Kings and Mandliks in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Doti (Nepal) Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Baijnath Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Dwarhat Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Almora Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Baitadi (Nepal) Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Kapkpt Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Gangolihat Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Khagmara Kot Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Vishaud Kot Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Falda Kot Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Askot Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Sui Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Seera Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Sor Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Johar Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Darma Kumaun in Medieval Indian Himalayan History; Katyuri Kings and Mandlik of Kumaun in Medieval Indian Himalayan History..

Bhishma Kukreti

 खस्सी बुगठ्याs  सुपिन !

चबोड़्या -चखन्योर्या - भीष्म कुकरेती


बुगठ्या  १- सूण ! तीन कबि मटन नाम बि सूण  ?
बुगठ्या २- ना भै ! पण ह्वाइ क्या च ?
बुगठ्या १- एक छ्वारा म्यार तरफ देखिक बुलणु छौ बल व्हट ए  मटन शॉप   !
बुगठ्या २-हां याद आयि ! मि जब छौनु छौ त कबि कबि हमर गोसी (मालिक ) अर गुस्याण बुल्दा त छया  बल अबि फसल कटण लैक नि ह्वै , मटन लैक नि ह्वै ! मि त कबि नि ग्यों मटनौ पुंगड़ उज्याड़ खाणों !
बुगठ्या १- पण वु छ्वारा बुलणु छौ बल व्हट  ए  मटन शॉप   !
बुगठ्या २-ये सूण यूं अजकालौ छ्वारों भकलौण मा नि आण हां !
बुगठ्या १- हाँ ! सै ब्वाल तीन बड़ा बदतमीज छन अचकालौ छ्वारा ! 
बुगठ्या २-उंह ! छोरि कम छन ! स्या  मलकिनै छोरि आँख कताड़ी  कन रौन्दि त्वै तैं घुरणी
बुगठ्या १- त्वै तैं हमेशा में से जौळ हूंदी , इर्ष्या हूंदी कि  सरा बखरोड़ा बखरी म्यार ऐथर पैथर सुंग सुंग करणा रौंदन !
बुगठ्या २-अरे मि मजाक करणु छौ पण मालिकै छोरि त्वै तै इना उना जपकाणि नि रौन्दि क्या ?
बुगठ्या १- अरे उन त मालिक अर मालिकण बि जपकाणा रौंदन।
बुगठ्या २-हां पण मालिका छोरी तेरी रान अर फट्टा पर इन हाथ फेरदी कि ...
बुगठ्या १- त्वै तैं जळणो अलावा क्वी काम नी च। 
बुगठ्या २-हाँ ! पर दगड़म वा इन किलै बुल्दि कि यी रान फट्टी ही त मेरा गुलबन्द छन , सोना की चूड़ी छन , सुहाग की माळा छन।     
बुगठ्या १- पता नि किलै ? अर मालकण  बि इनि कुछ बोल्दि कि यी रान -फट्टी मेरी बेटी सुहाग की माळा छन।
बुगठ्या २-ये तू मालकण  अर वींक बेटि तैं सुदि नि जपकाण दिया कौर हाँ ! तंदला की बखरी इर्ष्या से जळ जांदन
बुगठ्या १- अब तुम सौब इनि जळणा रावो हां। 
बुगठ्या २-अरे हम नि दिखणा छां ! मालिक , मालकिन  अर बेटी त्वै पर कथगा मेहरबान छन !
बुगठ्या १- अरे वो में से बहुत प्यार जि करदन।
बुगठ्या २-हाँ वू त दिख्याणु च। इ सबि चारा , किनग्वडु पत्ता त्यारि समिण डाळदन।     
बुगठ्या १- प्यार से रै !
बुगठ्या २-हाँ ! इ लोग त्वै तैं इथगा खलांदन कि यीं छुटि उम्र मा तु खस्सी बुगठ्या ह्वे गे। खलै खलै त्वै तैं ज्वानि आण से पैलि खस्सी बुगठ्या बणै दे हां !
बुगठ्या १- मालिक परिवारौ प्यार च भै
बुगठ्या २-अरे हाँ !  पैल तेरि जगाम वो बुगठ्या नि छौ वै से बि इ सबि खूब प्यार करदा छा। 
बुगठ्या १- हाँ यार ! मालिक लोग वै बुगठ्या की क्या सेवा , टहल करदा छा हाँ ! मालिकन वै बुगठ्या रान -डौणि जपकांद जपकांद  बुल्दि छे बल तेरी रान त हमकुण द्वी जोड़ी नया नया  गद्दा -खंतुड़ छन। 
बुगठ्या २-अच्छा सूण  फिर एक दिन मालिक लोग वै बुगठ्या तैं पशु -मेला लीग छया ?
बुगठ्या १- हाँ ! लिजांद दैं मालकण अर मालिक इनि बुलणा छा बल चल बेटा पशु मेला दिखणौ जौंला ! अर मालकिन मालिक तै समजाणि छे कि बुच्चर का दगड़ ठीक से मोल -भाव करिन हाँ !
बुगठ्या २-इ पशु मेला क्या हूंद ?
बुगठ्या १- मि तैं त नि पता पण सूण च कि उख सर दुन्या क पशु आंदन अर नाच-गाण-खाण -पीण अर फिलम शो हूंद।
बुगठ्या २-अच्छा सूण ! यि बुच्चर क्या हॊन्द ?
बुगठ्या १- इनि ह्वाल जन कि हऴया , गुठळ , धनकुर्या , ग्वेर   
बुगठ्या २- अर इ मोल -भाव क्या हूंद।
बुगठ्या १- ह्वाल इनि जन कि तै बखर तै चारु दे , तै तैं मथि तर्फां बाँध , तै चिनख तैं फ़ुचि छोड़ दे
बुगठ्या २- अर सूण जु बि बुगठ्या पशु मेला  ग्यायि वु बौड़ि नि आंद , किलै ?
बुगठ्या १- सुणन मा आयि बल उख बुच्चर बुगठ्यों तैं कै अनजान मजेदार, स्वर्ग समान चारगाह ली जांद बल जख बिटेन बखर इना आण इ नि चांदन
बुगठ्या २- अरे मालिक -मालकण ऐ गेन।
मालिक (बुगठ्या १ तैं खुलद)    - चल म्यार बुगठ्या पशु मेला जौंला।
मालकण - सूणो ! बुच्चर का  दगड़  ठीक से मोल भाव करिन हां।  बेटीक  ब्यौवक जार -जेव्हरात सब लाण हाँ !
मालिक - हाँ भै हाँ ! इथगा बड़ो खस्सी बुगठ्या बणाइ तो बेटी ब्यौवक जेवर त आला ही ! अर सूण तै बुगठ्या २ तैं बुगठ्या एक  की जगा बांधी दे अर अब तै तैं चारा देकि  जल्दी खस्सी बणान हाँ !
बुगठ्या २ -(अपण मन मा ) म्यार दिन कब आल जब मि बि पशु -मेला जौंल अर उख बुच्चर दिखलु अर स्वर्ग समान चारगाह मा मजा करुल !


Copyright@ Bhishma Kukreti 5 /9/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...] 

Bhishma Kukreti

 बैंक डकैती

                        चबोड़्या -चखन्योर्या - भीष्म कुकरेती

जगा - बैंक भितर
लोग -
एक नौनी कैशियर
कुछ ग्राह
तीन डाकू
डाकू सरदार  (पिस्तौल हवा मा दिखैक )-  चूंकि लंच टाइम च त कैशियर छोड़ि सब बैंक स्टाफ लंच करणों भैर जयां छन। तो जू बि छन वु सब भ्युं मुर्गा बणिक बैठ जावो।
द्वी डाकू मुर्गा बणदन- पुरण जमन मा यु मास्टर रै होलु।
डाकू सरदार - अबै तुम ना ! मीन बकैयुं कुण मुर्गा बणनो ब्वाल ! कैशियर अपण हथ अळग कौर अर मुर्गा बौण
(सबि ग्राहक मुर्गा बणदन )
एक डाकु - बॉस कैशियर जनानी च अर वा मुर्गा नि बौणि सकदी।
डाकु सरदार -सौरि मुर्गी बौण
कैशियर (हथ अळग करदी करदी ) -मिस्टर ठग
एक डाकु - सरदार ! पिस्तौल चला अर ईंक गुदल फोड़ दे।  हमकुण ठग बुलणि च।  हम क्वी वु सरकारी अधिकारी छंवां जु सरकार अर जनता तैं ठगणा छन।
कैशियर -सॉरी ! मिस्टर लुटेरा !
वी डाकु - सरदार चलाओ गोली।  हम क्वी सरकारी ठेकेदार, माफिया, नेता  छंवां जु देश लुठणा छंवां ?
कैशियर - सौरी ! मिस्टर डाकु
दुसर डाकु - उन त तू अंग्रेजी मा बचियाती है पण हम तैं हिंदी मा डाकू कर भट्याती है ?
कशियर ! सौरी !   मिस्टर  रौबर   !
डाकू सरदार - बोल।  जल्दी बोल हमन बैक रॉब करण।
कैशियर - बैंक रॉबरी त खतरनाक अर गैर कानूनी काम च।  बैंक लुटणो  सरल तरीका बि च जु कानूनन एकदम सही च।
एक डाकू - क्या ?
कैशियर सरकारी अर  सहकारी बैंकुं से लोन ल्यावो अर फकोरिक से जावो।
डाकू सरदार - हां ! हमन महाराष्ट्र राज्य सहकारी बैंक स्कैम की वा खबर पौढ़ी छे जैमा बड़ा बड़ा नेताओं नाम आयुं छौ।  अर वीं खबर पौढिक त सरकारी बैंक से लोन ले छौ
कैशियर - तो क्या ! हम पर हमर जमीनों नीलामी नोटिस ऐ ग्यायि ! वांकी बान त हम बैंक रॉबरी करणा अयाँ छंवाँ
कैशियर - त   तुमन अपण असली जमीन गिरवी लेक कर्ज ले छौ ?
डाकु -हाँ !
कैशियर - तुमर लोन एजेंटन  नि बथाइ कि नकली कागज दिखैक बैंक बिटेन कर्ज लीण चयांद
डाकु सरदार - ना ! अच्छा अब छ्वीं लग गेन।  फटाफट जथगा बि कैश च हमर थैला पुटुक पांज  . ये डाकु नम्बर वन ! जा कैशियर की सहायता कौर अर थैला पुटुक पैसा भौर।
(एक डाकू थैला लेक कैशियर का पास जान्दो अर द्वी पैसा पंजणम व्यस्त ह्वे जांदन )
डाकु सरदार एक मुर्गा बण्यु जवान नौनु से - क्या बै ठीक से मुर्गा नि बण्यान्द त्वे से ?
नौनु -नै ! वो मोबाईल मा एक अर्जेंट मैसेज अयुं च त पढ़णो कोशिस करणु छौं।
डाकु सरदार -चल देख ले।
नौनु मोबाइल मा मैसेज पढ़दु अर जोर जोर से हंसण बिसे जांद।
डाकु सरदार -क्या बै किलै हंसणु छे ?
नौनु -फेस बुक मैसेज मा एक इन चित्र आयुं कि बरबस हंसी आणि च।
डाकु सरदार - जरा इना लादि मी बि दिखुद कि कनु चित्र च।
(नौनु मोबाइल लेक सरदारौ पास आंदु अर चित्र देखिक खत खत हंसण बिसे जांद )
डाकु सरदार -ये त्यार फेस बुक का फ्रेंड रंगीला छन जो इन बढिया मैसेज भिजदन।  हमर फेस बुकाक फ्रेंड बेकार छन।  जरा हौरि इनि चित्र त दिखादि।
(नौनु मोबाइल पर सरदार तै चित्र दिखांदु।  सरदार जोर जोर से हंसुद।  इन मा तिसर डाकु बि उखम आंदु अर मोबाइल का चित्र देखिक सरदारों दगड़ खत खत हंसण लगि जांद )
कैशियर का पास कु डाकु कैशियर से - ये त्यार मोबाइल पर बि फेस बुक का  मजेदार मैसेज आन्दन क्या ?
कैशियर - हाँ ! दिखौं क्या ?
डाकु -हाँ तू मोबाइल का मैसेज दिखा।  मि रुपया पांजदु
(कैशियर मोबाइल माँ मैसेज दिखांदी।  डाकु उत्तेजित ह्वे जांद।  वैक दांत सिल्ल  ह्वे जांदन )
वू डाकु अपण सरदार से  दांत कीटिक  बुलद - बौस ! अरे इखम तो  आवो क्या मैसेज छन।
(सरदार कैशियरौ पास आंद अर मोबाइल का चित्र दिखणम व्यस्त ह्वे जांद।  सरदार का भाव से लगद कि मैसेज उत्तेजक छ्या )
(उना नौनु तिसर डाकु तैं चित्र दिखाणम व्यस्त रौंद अर डाकु बेफिकर चित्र देखिक हंसणु रौंद )
इथगा मा पुलिस सायरन कि आवाज आंदी।
डाकु सरदार -ये मोबाइल मा को च वीडिओ गेम खिलणु ?
पुलिस इंस्पेक्टर  - अबे या आवाज वीडिओ गेम की नी च   या असली पुलिस कु सायरन च
सरदार - पण ?
पुलिस इंस्पेक्टर - हाँ कैशियरन मोबाइल से मेखुण मेसेज भेजि कि ....
     



Copyright@ Bhishma Kukreti 6/9/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...] 

Bhishma Kukreti

              Predecessors and Successor of Nar Singh Katyuri

History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 121A

    Medieval   Asian History of Katyuri Imperialism of Baijnath/Baidyanath (Uttarakhand, India) – 3A
          (Asian Medieval History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))
                          (Asian Medieval History (740-1200 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti


               Predecessors of Nar (Jay) Singh Dev


            The list of Doti and Askot by Atkinson state fourteen names as predecessors of Jay (Nar) Singh dev
          The lists are as
Doti list of Katyuri kings ----------------------------------Askot List of Katyuri king
1-Shalinvahan Dev -----------------------------------1- Shalinvahan Dev (Probable period 850AD)
2-Shakti Vahan Dev-----------------------------------2-Sajay Dev
3-Hari Brahm Dev ------------------------------------3-Harihar Dev
4-Brahm Dev------------------------------------------4-Brahmdev
5- Vajra Dev --------------------------------------------5- Vajra Dev
6-Vikarmaditya Dev ----------------------------------6- Vikrma Jit Dev
7-Dharma Pal dev--------------------------------------7-Dharm Pal Dev
8- Nilpal Dev ---------------------------------------------8-Nilaypal Dev
9-Munjraj Dev -------------------------------------------9-Bhunjraj Dev
10-Bhoj Dev -----------------------------------------------BhojRaj Dev
11-Sumar Singh Dev ------------------------------------Samar Singh Dev
12-Ashal dev -------------------------------------------12- Asal Dev
13-Sarang Dev ----------------------------------------13-Sarang Dhar Dev
14-Nakul Dev -------------------------------------------14- Sali Nakul Dev

                      Successors of Nar (Jay) Dev Katyuri
The lists state the following names of successors of Nar (Jay) Singh Dev 
Doti List ----------------------------------------Askot List
15- Jay Singh dev -----------------------------24- Jay Singh dev (Probable period 1000AD)
16- Anijal Dev ----------------------------------18-Asuk Dev
17-Vidyaraj Dev --------------------------------28-Vidhiraj Dev
18-Prithwishwar Dev -------------------------29-Prithwishar Dev
19-Chun (Gun) Pal Dev ------------------------23 Gunpati Dev
20- Asanti Devi -----------------------------------31-Asanti Dev
21-Asanti Dev--------------------------------------32-Asanti Dev
22-Kattar Mal Dev -------------------------------33-Kattar mal dev  (temple wall inscription 1080-1090)

                    Katar Mall Dev Katyuri (1080-1090)

         Katar Mall Dev built a Badaditya Mandir (Bigger or Greater Sun Temple) seven miles far from Almora. Today, this place is called Katar Ganv and temple is called Katar mal mandir.
The Sun temple is built on Katyuri design. The Sun sculpture has Sun putting on Boot. The re scultptures of Shiva, Vishnu , Ganesh.
The kings used to donate land for managing rituals in temples. There were Devcheliyan (female dancers) for dancing in temples.
This period is also known for building Sun temples in other parts of India too.
               Successors of Katar Mall dev
   A Katyuri brave man Veer Dev captured most of the Katyuri territory after or at the time of Katar Mall Dev.
The successors of Katar Mall Dev became regional chieftains.
  The lists provide names of Katyuri regional chieftains who were successors of Katar Mall Dev as-
Doti List ----------------------------------------Askot List
23- Singhmall Dev -------------------------34-Singh Dev
24-Fanimall Dev -----------------------------36-Fina Dev
25- Nifimall Dev-----------------------------37-Ran Kin Dev
26-Nilray Dev--------------------------------38- Nil Ray Dev
27- Vajrabahu dev--------------------------39- Vajrabahu Dev
28-Gaurang Dev ----------------------------40- Gaur dev
29- Shyamal Dev----------------------------41-Samil Dev
30-Hariraj Dev -------------------------------42-Itinraj Dev
31- Nilraj Dev ---------------------------------43-Nilkraj dev
32-Fatikshila Dev -----------------------------44-Udakshila Dev
33-Pithayraj ------------------------------------34-Pritam dev


Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 6/9/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand) to be continued... Part -121 A
Asian Medieval History of Baijnath/Baidyanath Katyuri to be continued...
  (Oriental Medieval History (740-1200 AD to be continued...)

Bhishma Kukreti

 वेदों में वर्णित कृषि, कृषि औजार, अनाज
     
                  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ---4

                             
                        आलेख :  भीष्म कुकरेती
वैदिक योद्धाओं और पर्वतीय योद्धाओं में यद्ध हुए।  अत> वैदिक संस्कृति का प्रभाव हिमालयी क्षेत्र पर लगातार होता  रहा था 
                    वेदों में वर्णित कृषि और अनाज इस परकार हैं
ऋग्वेद तक भारतवासी कृषि को अपना चुके थे।
भूमि कृषि और अरण्य (जंगल ) में बती थी।
क्षेत्र (खेतों ) में कृशीवल (किसान ) खेती करते थे।
खाद  का उपयोग शुरू हो चुका था और कूल का उपयोग हो चुका था ।
मैदानों में कई जोड़ी बैलों से हल खींचने (लांगुल , सीर ) का वर्णन है।
शतपथ ब्राह्मण में जोतने , बोने काटने और पशुओं से दाईं करने का वर्णन हाई।
फसल को दाथी (दात्र ) से काटकर पुलों (पर्ष ) में बांधा जाता था और  खलियानों (खल ) में पटका जाता था।  मांडने के बाद चलनी (तितौ )या शूप (शूर्प ) से त्रिण व भूसे (तुष ) को अनाज से अलग किया जाता था। (ऋग्वेद ).

                                 अनाज
पहले पहल अनाज में केवल जौ (यव ) की खेती होती थी।
बाद में धान , मूंग , उड़द , तिल  , अणु , खल्व , मसूर नीवार आदि की खेती प्रारम्भ हुयी
साल भर में दो खेती होने लगी थी
सत्तू का प्रयोग भी शुरू हो चुका था। 
               फल
फलों में कर्कन्धु (एक प्रकार का खजूर ) , कुवल , बेर का नाम आता है
          पशु धन
गएँ आदि दूध, दही घी के लिए पाली जाने लगी थी और खाद के लिए भी
दुग्ध पदार्थ और मांस का बाहुल्य खाने में था
गोठ या गौशाला तरह की शैली शुरू हो चुकी थी
भेड़  का मांस रुचिकर माना  जाता था।

औजार
वैदिक संस्कृति ताम्र युग की संस्कृति थी   संस्कृति की  थी।  बाण , गदा , फरसा , बसूला आदि औजार निर्माण  होते थे।

            अन्न , मांश को भून कर खाया जाता था।  पीस कर भी भोजन करने  आ चुकी थी
बर्तनों की कमी थी तो पत्तों पर खाना बनाया जाता था।    उत्तराखंड में वैदिक संस्कृति या परवर्ती वैदिक संस्कृति के चिन्ह जैसे ढुंगळ संस्कृति , उमी संस्कृति, पत्तों के अन्दर या बांस के अंदर मच्छी पकाना संस्कृति आज भी ज़िंदा है
Reference-

Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas 1- 9 Parts
Dr K.K Nautiyal et all , Agriculture in Garhwal Himalayas in History of Agriculture in India page-159-170
B.K G Rao, Development of Technologies During the  Iron Age in South India
V.D Mishra , 2006, Prelude Agriculture in North-Central India (Pragdhara ank 18)
Anup Mishra , Agriculture in Chalolithic Age in North-Central India
Mahabharata
All Vedas
Inquiry into the conditions of lower classes of population



Copyright @ Bhishma  Kukreti  6/9/2013


( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )         

Bhishma Kukreti

सुबेर सुबेर सकारात्मक समाचार पढ़णो ज्यू बुल्यांद !

                                                       चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती
                      अजकाल उत्तराखंडी सोसल मीडिया ग्रुपुं से सुबेर सुबेर समाचार आणो सिलसिला बि शुरू ह्वे ग्यायि। खबर दीण , रंत रैबार भिजण भलो मनिखों काम च।
पण अचकाल चाहे समाचार अखबारों मा ह्वावो , टेलीविजन मा ह्वावो या सोसल मीडिया मा ह्वावो।  कख्याक बि समाचार सुबेर सुबेर पढ़ण लैक नि रौंदन।
         सुबेर सुबेर इना दाता से याने भगवान से सब्युं सुरक्षा बान प्रार्थना रौंद करणु त उना ऐफ़ ऐम रेडिओ मा सुबेर सुबेरा मुख्य समाचार  सुण्यादि बल ब्याळि रात फलां मन्दिर से चोर मन्दिर की करोड़ो की सम्पति चूरे लीगेन अर स्थानीय लोगुं चोरी शक पुजारी अर  नेताओं पर च !   इन समाचार सूणिक  भगवान से रक्षा कवच कनै मांगे जावो ?
  कनि कौरिक दिल समजै -बुजैक प्रार्थना अगनै बढांदु कि कि हे  धनवन्तरी ! हे अश्वनी कुमारो ! हमर परिवार तैं विभिन्न रोगों से दूर रखेन ! त टेलीविजन ब्रेकिंग न्यूज ! ब्रेकिंग न्यूज की गूँज कंदुडुं मा आंद बल बजार मा मिलावटी दवाइयोँ धंधा  जोरों से चलणु च।  अब इन दिलगुदाज (ह्रदय विदारक ) खबर सूणिक प्रार्थना करणों ज्यू कैक बुल्यालो ?
               खैर प्रार्थना कौरिक फलाहार का वास्ता फल पर  जांदि कि टेलीविजन पर फिर से ब्रेकिंग न्यूज की गूँज आँदि बल दर्शको ! सावधान ! फलों पर हाथ बि नि लगैन।  फलों के  के अन्दर पकाने के लिए , रंग के लिए इंजेक्सन से जहर भर रहे हैं।  इन जहरीली खबर सूणि फल देखिक ही ज्यू सूख जांद।
         इना स्वास्थ्य रक्षा बान सुबेर सुबेर दूधौ गिलास हथ पर लींदु , एक घूंट जनि पींदु कि  नौनु अखबार बांचदो अर खबर सुणांदु कि सरा भारत मा मिलावटी दूध को व्यापार अपण चरम सीमा पर च।  मिलावटी दूध को समाचार सुणि गौळुन्दक   दूध उल्टी   ह्वेक भैर ऐ जांदो।
                    बेटी कॉलेज जाणै तयार होंदि कि टीवी मा समाचार सुणेद  बल भारत मा  ब्याळिरात हरेक राज्य मा बलात्कार की घटना ह्वेन।  भारत मा   बलात्कार के घटनाओं मा आशातीत वृद्धि हूणी च अर अब त शिक्षकों अर  मा छौंपा दौड़ (होड़ , प्रतियोगिता ) लगीं च कि कु जादा बलात्कार कारल ! सुबेर सुबेर इन दिल्सोख्ता (दग्ध हृदय ) खबर सुणिक कु ब्वे -बाब बेटियुं तै कॉलेज भिजण मा उत्साह दिखालु।  सुबेर सुबेर  की निरुत्साही खबर पौढिक  सरा दिन बेटी की चिंता ही लगीं राली कि ना ?
          बेरोजगार बेटा सुबेर सुबेर अंग्रेजी अखबार मा रोजगार खुज्याणो बान अखबार खुल्दो तो  अखबारम पैलो पेजौ हेडिंग " भारत में कम्पनियां रोज हजारों की संख्या  में अपने कर्मचारियों को बर्खास्त कर रही हैं " पौढिक  निरुत्साहित होलु कि ना ? वै तैं क्या अपण भविष्य उज्ज्वल दिख्याल ?
   पैलि  सुबेर सुबेर टेलीविजन , अखबारों अर सोसल मीडिया मा नकारात्मक खबर सुणिक , पौढ़ीक सरा दिन भर मन नकारात्मक दिशा मा इ घुमणु रौंद।
अब इन्टरनेट पर सोसल मीडिया मा बि नकारात्मक खबर पढ़णो मिल्द त दिल खट्टो ही हूंद।
मि सकारात्मक समाचारों जग्वाळ मा रौंद बल सकारात्मक समाचारों से सरा दिन भर उत्साह रालो,  कुछ करणों इच्छा होलि।
दिख्या कबि त इन दिन आलो कि अखबारों पैल पेज मा सकारात्मक खबरूं से भर्युं रालो। 





Copyright@ Bhishma Kukreti 7/9/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...] 



Bhishma Kukreti

 Geographical and Political Regions or Mandals of Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History

History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 121B

    Medieval   Asian History of Katyuri Imperialism of Baijnath/Baidyanath (Uttarakhand, India) – 2 B
          (Asian Medieval History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))
                          (Asian Medieval History (740-1200 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti



                                         Territory of Katyuri Kingdom of 1000-1090 History Periods


       There are fewer records available for knowing the total are of Katyuri kingdom (Jay Singh Dev to Katar Mal Dev 1000-1090).
The Katyuri kingdom was divided into district, the district was divided into Mandals (as tehseel or Mandal of today's' time); Madal was divided into Thakurai; Thakurai was divided into Gadh, Kot or Thokdaris. The in charge of Kot or Gadh were called Gadhpatti or Kotpati .
              Due to constant attacks of Mahmud Ghazni on north India, many army men were entering into Uttarakhand hills for shelters. The ambitious local persons were taking help of these emigrant armed men and establishing Thakurai.
                The different regions of Katyuri kingdom were based on geographical, linguistic, cultural, social and religious exclusivities.  There were exclusivities of each region from life style; dresses, even animals domestication and animals point of views too.
   Initially, the regional heads were either Katyuri or Khasas. The regional chieftains wee very important as they were capable to change the king too.
  The following main regions or Mandals (as today's Tehseel) were there –

                             Tankan Mandal
  The north territory of Garhwal or Kedarbhumi  was called Tankan Region. The region is/was attached to Tibetan boundary. Each village of Neeti and Mana region used to be Gadh of Tankan region. Other Gadh were Kartikeypur, Tapovan, Parsari, Painkhanda, Khanda and Dashauli.

              Durmarg Mandal or Region

              Durmarg region was Mandakini valley. There was peace in the region. Therefore, many temples were built in the region/Mandal. Main Gadhs were Nagpur and Kandara.

              Badahat Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

The Badahat Mandal was extended from Yamuna- Bhagirathi and Bhagirathi- Bhilangana valleys.
The Gadhs of North-West Badahat:- Gadhtang, Jor, Biralta, Silgadh, Mungra, Sankari, Badkot, Todarkwara, Rami Gadhs. There were infighting of these Gdhs with Gadhs of Kinnaur and Sirmaur of Himachal Pradesh.
The Gadhs of West Badahat-  Udaypur, Kirtingar, Bangar, Chilla,Pratapnagar,, Bhardar, Bhilang Gadh.
Uppugadh was under Badahat region. Ramola Garh was in Mukheem.

  Rath-Chanth Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

  Present Badhan, Chandpur, Chaund, Top, Ranigarh, Lohaba, Dhauna, Vangarh, Kanda, Gujdu, and Savli were main Gadh. Dewalgarh was also under Rath Region.

              Mal, Salan Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

  The south of present Garhwal was called Salan or Mal Mandal.
Mahab Garh, Bagh, Ajmeer, Shri Guru, Mavakot, Gatkot, Bhairon garh, Ghughti, Badalpur, Laldhang, Chandi, Santur, Kola, Sher, Nanor, Nala Virbhadra, Mordhwaj, Kunjani, Ratan, Kuili, Bharpur, etc regions were under Salan or mal region.

                 Lakha Mandal of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)
     Sirmaur and Doon valley was under this region. Salmur, Kota, Sirmaur were main Gadh.


             Katyur Danpur Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

  The region is in present Kumaun and main Gadh were Danpur, Harkot, Dhurkot, Kapkot, Karvipur,. Khasa were chieftains.

         Pali Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

The head quarter was Dwarhat. Dwarhat, Asurgadhi, Juniyagadhi, Dauralkot, Naithana, Manila were main Gadh of Pali Mandal.

             Bara Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)
  The bara Mandal was extended to the bank of Sual River. Vishaud, Khagmara, Faldakot, Dhaniyakot, Syunara, Tikhaun, Pankot, Raila, Parkot, Talla Kot, Malla Kot, Majkot, Budhlakot, were main Kot or forts. The Khasia chieftains were cruel.

                             Kota Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

     Shitalhat, Batikhahi, Mahrudi, Parkot, Dhikuli, Lakhanpur, Kashipur, Govishan, Lohakot, were main Gadh of this Bhabhar region. The region was always disturbed by attacks from plains of kings or regional chieftains.
                   Kali Kumaon Mandal or region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

  Domkot, Champawat, Kautol, Sui, Chamul, Chandi, Chhat, Baun, Son, Koyal, Kaida, Malua, were main Gadhs of this region.


             Gangoli Mandal or region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

                Manikot, Gangolihat, Vankot, Jamankot, were main Gadh of this Mandal.

                Saur Mandal or Region of Katyuri Kingdom Period (1000-1090AD)

        Ucha, Bhat, Bailar, udaypur, Dungara, Sahaj, Babhuva, Devdhar and Duni were main Gadh of Saur Mandal.

      Seera Mandal or Region of Katyuri Kingdom Period (1000-1090AD)

Didihat, Seerakot, were main Gadh. The fort of Seerakot was unwinnable.

  Askot Mandal or region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

Askot had eighty forts or Gadh. It was also called Khaskot or Muskot.

      Bhot Mandal or region of Katyuri Kingdom (1000-1090 AD)
  The Bhot mandal was divided into East Bhot region and west Bhot region.
Juhar or Jubar was in west Bhot region.
Darma, Vyans and Chaundas Gadh were under this region.
The rules of Katyuri kings were nominal on the chieftains of Bhot.

Kalipar or Doti Mandal or Region of Katyuri Kingdom (1000-1090AD)

The Doti (today's Nepal) had main Gadhs as Itri, Devra, Gadhi Charail, Dandel, Tilari, Baitadi, Matiyala, Karala, Rajkot, Silgadhi, Talkot, Ramkot, Dillikot, Dulukot, Dailekhkot,. There are descriptions of Jurail, Dipail, Bajrail, Ajmir in folklores.

                    Subjects of Katyuri Kingdom of Indian, Himalayan Medieval Period (before 1090)


The people were Khasa in Katyuri kingdom. Dr Katoch states that Katyuris were Khasa too.

                Shelters for Artists

   Katyuri kings used to respect art and artists. The temples of this period are proof that Katyuri respected and encouraged art and artists.

                        Arrival of External Brahmins and Rajput

     In past Brahmins and Rajputs used to settle in Uttrakhand from various parts of India but in scanty numbers.  In eleventh century onwards,  Rajputs and Brahmins arrived in mass. These external people exploited the local mass.

Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 7/9/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand) to be continued... Part -121 C
Asian Medieval History of Baijnath/Baidyanath Katyuri to be continued...
  (Oriental Medieval History (740-1200 AD to be continued...)
Xx                    xxx
Notes on Geographical and Political Regions or Mandals of Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Doti Nepal-Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Pithoragarh, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Champawat Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Dwarhat, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Bageshwar , Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Almora, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Nainital, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Udham Singh Nagar, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Chamoli Garhwal Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Rudraprayag, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Tehri Garhwal, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Pauri Garhwal, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Uttarkashi Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Dehradun Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History; Geographical and Political Regions or Mandals of Haridwar, Uttarakhand in Katyuri Kingdom in context Indian, Himalayan Medieval History...

Bhishma Kukreti

भगवान अर मैनेजर इकजनि हूंदन

                                    चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

                             खुदा पर जौंक एकाधिकार च या भगवान पर जौंक पूरो अधिकार च वूंन कतै नि मनण बल भगवान एक होशियार , चतुर , व्यवहारकुशल , निपुण प्रबंधक च।  पण जरा विवेचना कारो त सै तुम बि बुलिल बल ईश्वर बेमिसाल मैनेजर, बेमिसाल व्यवस्थापक या अनुपम प्रबंधक च। 
             अनूठा प्रबन्धक वी हूंद जब बि संस्थान मा क्वी भलो काम होउ प्रशंसा पावो अर संस्थान मा गलत ह्वावो त दंड क्रमिक तैं मीलो।  जब बि संस्थान मा भलो काम हूंद त गुणगान कार्मिकों नि होंद बलकणम वाह -वाही या प्रशंसा प्रबन्धक की होंदी।  अर संस्थान मा चोरी , अग्यौ आदि कुछ गलत ह्वे जावो त कर्मिकों तैं हर्जाना भोरण पोड़द।   गलत काम,  घटना की जुमेवारी प्रबन्धक नि लीन्दो पण छुटि छुटि भली बातौ फैदा /क्रेडिट लीण मा प्रबन्धक अग्वाड़ी रौंद।
            इनि भगवान बि प्रबन्धक च।  अब द्याखो ना ! उत्तराखंड मा बरखा से इथगा बड़ो खंड -मंड ह्वे त  खडं -मंड की सारि जुमेवारी मनिखों पर आयि कि पर्यावरण की अनदेखी , नियमों का  उल्लंघन से उत्तराखंड मा इथगा बड़ी आपदा आयि। उत्तराखंड मा आपदा -विपदा -संकट को भगार मनुष्यों का कुकर्मो पर लगाये गे।
             अर जब इथगा जोरौ भळक  आण पर, रगड़ -बगड़  हूण पर बि मुख्य केदार नाथ बचि गे त बुले गे "ईश्वर   सब  कुछ दिखुद अर ईश्वर की कृपा से मुख्य अर मूल मंदिर बचि गे !". मन्दिर बचि गे त प्रशंसा भगवान की ! अर उजड़ -बिजड़ ह्वाइ त दोष मनुष्यों पर ! कैन बि वै या वूं मनुष्यों बड़ाई नि कार जौन सैकड़ों साल पैल केदार नाथ मन्दिर की इन जगा मा स्थापना करि छे कि जो मन्दिर भयानक से भयनक बाढ़ मा बि बचि जांद ! यो इ  त चतुर प्रबन्धक की खूबी हूंद कि जब बि प्रशंसा बंट्याणो छ्वीं ह्वावो त मैनेजर सबसे अग्वाड़ि हूंद अर जब गाळि खाणो बगत आंदो त व्यवस्थापक मीलों -कोसों दूर अदिखौ  रौंद।
  भलो काम ह्वै ग्यायि त बुले जांद खुदा  मेहरबान च अर काम बिगड़ि ग्यायि त बुले जांद -"क्या कन तैक करम हि फुट्याँ छन ! या तैन मनिखन जरुर पूरब जनम मा पाप करि होला "
  कैं बि संस्था मा कर्मिक  काम करदो अर प्रमोसन नि मिलद त बुले जांद ,"व्यवस्थापक तेरी परीक्षा लीणु च !" अर आम जीवन मा बि सुण्याद इ च कि भगवान परीक्षा लीणु च।"
जरा संस्थानों मा जावदि कर्मिकों तैं ऊंका उत्तरदायित्व क्या छन का बारा मा रोज भाषण दिये जांदन पण मुख्य प्रबंधक की क्या जुमेवारी होंद या छ पर कबि बि कुछ नि बुले जांद।
इथगा धर्मों का सैकड़ों शास्त्र या धर्म -किताब छन।  कखिम बि कै बि धर्म किताब मा ' ईश्वर की क्या क्या जुम्मेदारी छन' पर कैन बि कुछ नि ल्याख । 
संस्थाओं मा कर्मिक नियमों हिसाब से काम करणा रौंदन अर साल भर का बाद अपण अपण कर्म पत्री पर्सनल विभाग तैं दींदन फिर वेतन वृद्धि या पदोन्नति को गुप्त, रहस्यात्मक हथियार या फल तो मुख्य प्रबन्धक को ही हाथ मा हूंद कि ना ?
इनि बुले जांद बल "हे मनुष्य ! तू कर्म करदा जा।  फल की चिंता नि कौर। " . अर फल नामक गुप्त भेंट त केवल ईश्वर का ही पास हूंद कि ना ?
भगवान एक जगा मा बैठिक सब कुछ जाणदो अर चालाक व्यवस्थापक बि अपण जासूसों बल पर संस्था के हरेक कार्यविधि की जानकारी पाणु रौंद।
म्यार त बुलण  च बल तुम तैं कामयाब मैनेजर बणन त भगवान का गुणों अनुसरण , अनुकरण , नकल , देखा-देखि कारो त तुम एक सफल मैनेजर बणि जैल्या !
अब द्याखो ना जु तुम तैं यु लेख पसंद आलो त तुमन बुलण "! ओ मा  गॉड ! भीष्म इज गॉड गिफ्टेड राइटर !"
अर लेख पसंद नि आयि त तुमन बुलण बल ये भीषम तैं लिखणै तमीज नी च !
 




Copyright@ Bhishma Kukreti 8 /9/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...] 



Bhishma Kukreti

  Niranjan Dev Katyuri King in Context Medieval Himalayan, India History 

History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 136

      Himalayan, Indian Medieval Age History of Katyuri Imperialism of Karvipur (Uttarakhand, India) – 21

            (History of Kumaon from 1000-1790)
          ( Himalayan, Indian Medieval Age History of Garhwal, Kumaon, Haridwar, Doti Nepal (Uttarakhand, India))- (740-1300 AD)

                                              By: Bhishma Kukreti

                      Niranjan Dev Katyuri (1275-1300 AD)


             The ruling period of Niranjan Dev started in 1275 after Trilokpal Dev Katyuri.
            Historians call Niranjan Dev for his paying attention on defense. Lakshaman Pal Dev recaptured Doti. However, the successors of Krachalla were ruling over strategic territories as Jumla, Vyans, and Chaudas. It was essential for Katyuri kings to get back Jumla, Vyans, and Chaudas from Krachalla successors.
                    Establishing Askot Katyuri branch
              The Katyuri King lists state that Niranjan Dev asked his younger brother Abhaya Pal Dev for establishing a branch head quarter in Askot. Askot is still a strategic place from where there could be watch over the passages from Vyans-Chaudas to Brahmdev mandi; Khagmara to Baijnath. Before establishing new branch at Askot, a Khasa regional chieftain was the ruler of Askot under Katyuri supreme kingdom.
  From 1279 to British entered in Uttarakhand (1814), the successors of Abhaya Pal Dev Katyuri ruled over Askot. Abhaya Pal dev was younger brother. Therefore Abhaya Pal Dev was called 'Rajwar'. The dynasty was called 'Rajwar'. Before sixteenth century, the rulers of Askot were ruling the region under super rule of Doti and later on Rajwar ruled Askot under super rule of Chand of Kumaun.

                               Seera Rule

  The Seera region was very much important from defense strategic point of view. When Abhaya pal Dev established branch in Askot, Niranjan Dev captured the local rule of Seera from chieftain Bhakti Raut the grandson of Agdhi Raut. Niranjan Dev established his son Dheermall in Seera as ruler. Niranjan Dev made rules for future that before a prince take over the rule of Doti the prince had to rule over Seera. After establishing Doti as another capital, Niranjan Dev got the title as Maharaja'.
      The Katyuri rulers of Doti were called 'Rainka Maharaja'. Katyuris ruled Doti till Gorkha invasion in 1790.
           Niranjan Dev ruled Manas Bhumi (Kumaon) from Doti and lost effective power in Kumaon region. Around 1290, Niranjan Dev dispatched his son Arjun Dev rule over Kumaon –south west of Dwarhat.

Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 8/9/2013

(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -137
Middle Himalayan, Indian Medieval Age History of Karvipur Katyuri to be continued...
  (Middle Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1300 AD to be continued...)
Xx                       xxx
Notes on History of Niranjan Dev Katyuri King in Context Medieval Himalayan, India History;  History of Niranjan Dev Katyuri King of  Dwarhat in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Kumaon  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Seera  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of  Kali Kumaon in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Sui  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of  Askot in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Chaudas  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of  Vyans in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Syunara  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Danpur  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of  Gangoli in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Baramandal  in Context Medieval Himalayan, India History; History of Niranjan Dev Katyuri King of Faldakot  in Context Medieval Himalayan, India History