• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti

Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Dramas, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays

                   गढवाली लोक नाटकों / लोक  गीतों में   औत्सुक्य     भाव

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -40

                                        Bhishma Kukreti
                  According to Bharat Natyashastra, eagerness sentiment is demonstrated in drama by deep sighs, worrying, down caste looks and face, sleep, drowsiness, and desire for lying down. 
               There are many examples of eagerness in folk drama from Garhwal.
                 When 'Chakrabyuha' folk drama is dramatized the Pandava group shows eagerness about fate of Abhinmanyu when he entered Chakrabyuha (war strategy created by Dronacharya). Pandava show curiousness, seriousness for knowing the fate of Abhimanyu.   
  In Ramlila folk drama played in Garhwal too, in Shri Lanka Lakshman gets hit by Shakti from Meghnad and becomes unconscious.  As per advice of Sushian Vaid, Hanuman goes to Himalaya for a herbal medicines. Till Hanuman come back the soldiers and supporters of Rama are shown very eager to know the health of Lakshman and they are also eager whether Hanuman reaches back from Himalaya before morning or not? The supporters of Rama show very noticeable acting of eagerness.

Copyright @ Bhishma Kukreti, bckukreti@gmail.com  15/11/2013


              Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Rituals and Traditional Plays part to be continued... 

                    References
1-Bharat Natyam
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali lok swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
Xx
Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; Eagerness Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia;


गढवाली लोक नाटकों में  औत्सुक्य भाव; टिहरी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  औत्सुक्य भाव;उत्तरकाशी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   औत्सुक्य  भाव;हरिद्वार गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  औत्सुक्य  भाव;देहरादून गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  औत्सुक्य  भाव;पौड़ी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में औत्सुक्य    भाव;चमोली गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  औत्सुक्य  भाव; रुद्रप्रयाग गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में औत्सुक्य    भाव;

Bhishma Kukreti






                        सन 2114 मा परिवारवादी -वंशवादी प्रजातंत्र बचाणो खटकर्म

                              चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

समाजवादी पार्टीक एक सदस्य - सदर ए आल पार्टी मीटिंग ! शुक्रिया आपन मै तैं  संजीदा मसला पर बुलणो मौक़ा दे ! मी   लोक सभा अर विधान सभा का हरेक रुकनियतों याने मेंबरानु से दरख्वास्त करणु छौं कि मेरी बात मुक्क्मल  ढंग से सूणो अर वै पर अमल कारो।। आज सन 2114 मा जम्हूरियत पर गैरखानदानी तस्स्वर (विचार ) वाळ जोरो से हमला करणा छन अर जम्हूरियत का पैरादार -चौकीदार कुछ नि करणवां छंवां।  जु इनि 'जम्हूरियत मा गैरखानदानी राज का जहरीला विचार' जनता मा चली गे त ना केवल खानदानी सियासतदां ( खानदानी राजनैतिक ) वाळु कुण, खानदानी सियासत का वास्ता ख़तरा च बल्कणमा दुनिया मा एक अलहदा , मखसूस , अनोखी हिंदवी जम्हूरियत का वास्ता बि खतरा   ह्वे ग्याइ।
एक भाजापा पार्टी सदस्य - तुम लोग मुसलमानो तैं उर्दू नाम पर बेवकूफ बणादां।
समाजवादी पार्टीक सबि  सदस्य  - हमर  देवता मुलायम सिंह जी की कसम च, उप दिवता अखिलेश यादव की कसम , देवी डिंपल यादव की कसम च मुसलमानु तैं वेवकूफ बणाण हमारो खानदानी पेशा च, मुर्ख बणाण राजनैतिक धंधाच, एकाधिकार च ।  जो भी  हमर पेशा तै गाळि द्याल हम वैकि त हम ...। सभी राजनैतिक दल याद रखां यदि हमर  एकाधिकार पर खतरा आल त हम क्या कौर सकदां यु सौब तैं पता च। हम तैं बि धार्मिक उन्माद फैलाण आंद च।
भाजपा - तो हमन बि हिंदूवादी देवी-दिवतौं   कसम खायीं च  कि अयोध्या मा ही मंदिर बौणल , वांक बान चाहे हर मैना लोग भेड़ -बकरी जन कटे जैन धौं।
सभा अध्यक्ष -  द्याखो हम एक गम्भीर विषय पर चर्चा वास्ता कट्ठा हुयां छंवां।  यी सभा को क्वी लाइव टीवी कवरेज नी  च कि तुम जनता तैं मुर्ख बणाणो बान एक हैंक पर हौग -मूत चुलाओ।
समाजवादी पार्टीक सदस्य -भइ अयोध्या मा राम मंदिर बाद मा बणे लेन।  अबि त असली मसला अनाप -सनाप पार्टी वाळ जनता मा जो जम्हूरियत याने प्रजातंत्र मा वंशवाद -परिवारवाद का विरुद्ध को जहर फैलाणा छन वै तै रुकणै जरूरत च।  राम मंदिर पर तुम तबि नाटक कौर सकदां जब तुम अनाप -सनाप पार्टी का जहरीला जहर से बचिल्या !
शिव सेना - समाजवादी पार्टी सदस्य ठीक बुलणा छन।  कसम भगवान श्री बाल ठाकरे की ! हम अनाप -सनाप पार्टी वाळु पिच उखाड़ द्योलां।  प्रजातंत्र मा यदि वंशवाद -परिवारवाद ही नि राल तो वो क्यांक प्रजातंत्र ?
कॉंग्रेस सदस्य - ओम नमो श्री नेहरू जी , ओम नमो श्रीमती गांधी परिवार याने हमर दिवता !
भाजपा नेता -खबरदार ! तुम  नमो शब्द उच्चारण नि कौर सकदां !
कॉंग्रेसी नेता - अरे ओम नमो पर  ....
भाजपा नेता -नमो माने माननीय भगवान नरेंद्र मोदी ...
कॉंग्रेसी -सॉरी ! मीन मौत का दिवताक  नाम ले ल्याइ। हाँ तो मि अपण कुलदिवता नेहरू अर कुलदेवी इंदिरा तैं दंडवत प्रणाम करदो अर कसम खांदो कि हम राजनीति मा परिवार वाद अर वंशवाद खतम नि हूण द्योला।  प्रजातंत्र मा वंशवाद -परिवारवाद ज़िंदा रौणो  बान हमन द्वी सौ साल से इथगा तिकड़म लगैन।  इख तलक कि हमर देवी दिवतौंन  इमेरजेंसी -आपातकाल भि लगैन।  आज कॉंग्रेस ही इन पार्टी च जो ग्राम पंचायत का चुनाव मा बि टिकेट वै तै दींदी जैक पुरखा पंच -प्रधान रै होला।  हमर कॉंग्रेस मा क्वी बि ग्राम प्रधान या पंच,  सेवक , विधायक , लोक सभा सदस्य गैरखानदानी नी  च।  जै वंशवाद की !
भाजपा - द्याखो ! तुमन खानदानवाद की शुरुवात सन सैंतालीस से पैलि कौरि आल छौ   त तुम तैं बड़ो ऐडवेंटेज छ ।  हमन सन नब्बे से राजनीति मा खानदानवाद -परिवारवाद शुरू कार त हम थोड़ा पैथर रै गेवां।  पण अब हमन बि पिछ्ला बीस सालों से वूं तैं चुनावी टिकेट दीण बंद कौरि आल जौंक पड़दादा आदि प्रधान , विधायक , नगर सेवक नि छया।  आज हमर जु बि अलाइज पार्टनर छन सौब वंशवाद -परिवारवाद का पुजारी छन।
द्रविड़ मुनेत्र कड़गम (डीमके ) सदस्य - ये भाई ! इखमा बखान दीणै जरूरत क्या च कि हम वंशवाद -परिवारवाद का चौकीदार छंवां , सिपाही छंवां।  आज क्वी बि राजनैतिक दल इक तक कि साम्यवादी दल बि डेमोक्रेसी बचाणो बान परिवारवाद को पोषक च।
सबि क्षेत्रीय दल एक स्वर मा - हाँ आज हम सबि परिवार वाद का ही खंबा छंवां। 
बीजू जनता दल का सदस्य - हमर कुल दिवता श्री बीजू पटनायक अर श्री नवीन पटनायक की जय हो ! आज हमर समिण  बिलकुल नई अनाप -सनाप पार्टी एक बडु  खतरा च या पार्टी जनता तैं गुमराह करणी च कि भ्रस्टाचार , देस लूटो जन अपराध उथगा खतरनाक नी छन  जथगा राजनीति मा वंशवाद -परिवारवाद च।  या अनाप -सनाप  पार्टी वंशवाद -परिवारवाद प्रजातंत्र तै खतरा बताणी च।
आम आदमी पार्टी क सदस्य - हमर कुलदिवता श्री केजरीवाल की जय हो ! इखमा डरणै बात क्या च।  हम बि राजनीति मा परिवारवाद -वंशवाद तै गाळि देकि ही पहला पहल  चुनाव जीती छा अर आज हम बि चुनाव टिकेट वूं तैं ही दींदा जौं तैं राजनीति विरासत मा मिलीं ह्वावो।  हम तो झूठ बुलणम  तुम सब लोगों से बि बड़ा खिलाड़ी छंवां।
कॉंग्रेसी सदस्य - द्याखो ! हमर काम च कि अनाप -सनाप पार्टी तै जनम लीण से पैल ही ख़तम करी द्यावा।
सबि एकस्वर मा -हाँ जो भी परिवारवाद -वंशवाद का विरुद्ध च वीं विचारधारा  तै ऊखमि खतम करे जावो।
भाजापा - तो अनाप -सनाप पार्टी का मुख्य नेताओं पर इनकम टैक्स , सेल्स टैक्स, झुटा  प्रचार, देस द्रोह आदि की धाड़ मारे जा अर यूं नेताओं तैं इन जंजाळ मा फँसावो कि यीं पार्टी का नेता रोज  कोर्ट मा चक्कर लगाणा रावन। यूंका चरित्र हनन कारो , यूंका सभा नि हूंण दयावो।
सबि - हाँ पुलिस हमम च , सीबीआई हमम च तो हम कुछ बि कौर सकदां।  प्रजातंत्र मा परिवारवाद -वंशवाद बचाणो बान जो भि कुकर्म करण पोड़ल हम करला !
सभापति -श्री जगजीवन राम दिवता जी की जय हो।  तो हम सबि राजनीतिक दलों की पैली प्रायरिटी च कि राजनीति मा वंशवाद -परिवारवाद का विरोध्युं वंशमूल ही नाश  करे जावो।  जय परिवार वाद।  वंशवाद  जिन्दावाद  !

Copyright@ Bhishma Kukreti  16/11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य  श्रृंखला जारी ...]

Bhishma Kukreti

                     गढ़वाली साहित्यकार   काली प्रसाद घिल्डियाल जी को स्वर्गारोहण


                                 भीष्म कुकरेती
                         आज जब दिल्ली बिटेन पाराशर गौड़ जीक  फोन आयि बल काली प्रसाद जी गुजर गेन।  मीन दिल्ली गढ़वाळी कवि श्री जयपाल रावत जी कुन फोन लगाइ त ऊँ तैं बि नि पता छौ कि गढ़वळि गद्यौ  खाम यीं दुनिया मा नि छन।  जय पाल जीन साहित्यकार श्री रमेश घिल्डियाल जी से पता लगाइ त श्री रमेश घिल्डियाल जीन उत्तराखंड पत्रिका क नवंबर 2013 अँकौ हवाला से बताइ कि श्री काली प्रसाद जीक देहावसान 22 अक्टूबर 2013 दिन न्वाइडा (उ प्र ) मा ह्वे। 
             या एक त्रासदी च कि हम अपण पुराणा साहित्यकारुं बारा मा उदासीन छंवां। कै साहित्यकारौ स्वर्गारोहण का एक महीना बाद तक हम तैं पता इ  नि चलदो कु बच्युं च अर कु ज़िंदा च। काली प्रसाद घिल्डियाल कु आजौ गढ़वळि साहित्य तै   प्रखर योगदान का बारा मा सवर्णिम अक्षरुं मा लिखे जाल।

             काली प्रसाद घिल्ड़ियालौ जनम पदल्यूं , पट्टी कटळस्यूं , पौड़ी गढ़वाळम सन 1930 मां ह्वे।  घिल्डियाल जी दिल्ली माँ सरकारी नौकरी करदा छा।

                          काली प्रसाद घिल्ड़ियालौ गढ़वळि नाटक
  काली   प्रासाद घिल्डियाल का तीन गढ़वळि नाटक मचित ह्वेन।
कीडु ब्वे -कीडु ब्वे नाटक एक इन विधवा ब्वेक संघर्ष की कथा च जैन अपण इकुऴया नौनु तै उच्च शिक्षा   दीणो बान पड्याळ -मजदूरी कार  अर वु नौनु बड़ी नौकरी पांदु। पण नौनु  नौकरी पाणो अर ब्यौ हूणो बाद अपण मां क अवहेलना करदु। ब्वे अपण नौनो अवहेलना -उदासीनता से अतयंत दुखी ह्वेक मोरि जांद।  ये नाटक मा घिल्डियाल जी गढ़वाळौ एक ख़ास युग दिखाण सफल ह्वेन अर कथगा ही भाव पूर्ण दृश्य ये नाटक मा छन ।
दूणो जनम -दूणो जनम छुवाछूत संबंधी नाटक च जखमा ग्राम सभा का सदस्यों अर सरकारी प्रशासन का शिल्पकारों प्रति दुर्भावनापूर्ण कुटिलता दर्शाये गे ।
रग ठग -रग -ठग नाटक एक पुत्रविहीन दम्पति कथा च जखमा या दम्पति एक उछ्दी नौनु तेन गोद लींदन अर वैक ब्यौ करदन। जब वै बच्चा ब्यौ हूंद त दम्पतिs  बि बच्चा ह्वे जांद। ये नाटक की मूल कथा च कि भगवान सदा न्याय ही करद।
श्री पराशर गौड़ का अनुसार काली प्रसाद घिल्डियाल 'किशोर 'का सबि नाटक सरोजनी नगर कम्युनिटी हाल, दिल्ली  मा खिले गेन।
                                       काली प्रसाद घिल्ड़ियालौ गढ़वळि कथा संसार

           मेरी  सितम्बर 2012 मा  भग्यान काली काली प्रसाद जी दगड़ फोन पर छ्वीं लगी छे।  काली प्रसाद जीन बतै कि ऊनं  न तकरीबन 20 कथा लेखिन।
कुछ कथौं बिरतांत इन च।
अबोध बंधु बहुगुणान काली प्रसाद जीक 'कुछ न बोल्यां (हिलांस मई , 1984 ) अर विरणु जीवन (हिलांस , अप्रैल 1984 ) की बड़ी प्रशंसा कार।  .
रूपा बोडी -रूपा बोडी (हिलांस , अगस्त 1984 ) एक मनोवैज्ञानिक कथा च।  इखमा रूपा बोडी तैं अपण कजे सुटकी मार खाणम  बेहंत मजा , आनंद आदु।
सतपुळी डाकबंगला - सतपुळी का डाकबंगला (हिलांस, मार्च  1985 ) एक संस्मरणात्मक शैलीs  मा द्वी बैण्यूं एक मनिख से प्रेम से उपजीं प्रतियोगिता अर मनभावुं कथा च। कथा सतपुळीs  भौगोलिक -सांस्कृतिक चित्र का अलावा मानवीय मनोवैज्ञानिक का कथ्या भेद बि खुलद।
खट्टी छांच -खट्टी छांच (हिलांस ,दिसम्बर 1985 ) आर्थिक अर भावनात्मक शोषण की कथा च। यीं कथा माँ घिल्डियाल जीक चरित्र चित्रण करणै  क्षमता गुण दृस्टिगोचर हूंदन।
जोग लहर - जोग लहर (हिलांस , मई 1988 ) गढ़वाली दार्शनिक कथाउं मादे एक भौत ही बढ़िया कथा च।  या कथा सिद्ध करदी कि काली प्रसाद जी आकर्षक कथा बुणण म उस्ताद छा।    घिल्डियाल जीन दर्शन जन गम्भीर विषय तैं बड़ो ही सरल ब्योंत से बिंगाइ।
मनख्यात -मनख्यात (हिलांस ,जुलाई , 1988 ) कथनी अर करनी पर चोट करण वाळ कथा च। एक सवर्ण  लिख्वार अछूत उद्धार पर साहित्य रचद पण जब समय आंद त जात -पांत भेद मा ही शामिल हूंद।
बंद कपाट -बंद कपाट (सितंबर , 1988 ) एक इन जनानीक संघर्ष कथा च जैंक पति घौर से दूर च अर एक  मर्द वींक शारीरिक शोषण करण चांद , वा विरोध करदी ।  फिर वींक पति अर समाज बि शोषकुं  साथ दींदन।  कथा मा गढ़वाली शब्दुं प्रयोग दिखण लैक च।
दूसरी मौत - दूसरी मौत (हिलांस , जनवरी ,1989 ) एक मनोवैज्ञानिक कथा च।  काली प्रसाद घिल्डियाल इन इन चरित्र गठ्याँदन कि गढ़वाली कथाओं तैं एक नई गरिमा , चमक मिलदी।
स्याणि - स्याणि (हिलांस मई 1989 ) बि एक मनोवैज्ञानिक कथा च।  कथा मा माँ कि इच्छा अर पुत्र की महत्वाकांक्षा व अभिलाषा बीच संघर्ष अर तनाव की कथा च। असलियतवादी कथा आधुनिक गढ़वाली कथाउं मादे एक बड़ी महत्वपूर्ण कथा च।
सहारा - सहारा (हिलांस , सितम्बर , 1989 ) एक प्रतीकात्मक शब्दुं से कथा लिखणै शैली बान याद करे जाली।  कथा बतांदी कि लता अर जनानी तैं एक सबल सहारा की जरूरत हूंद।  कथा स्त्री द्वारा भौतिक सहारा लीण अर भावनाउं मध्य  द्वंद की बि खोज करद।
रग ठग -रग ठग (हिलांस , अक्टूबर ,1990 ) एक प्रेरणादायक कथा च। पण प्रेरणा दायक कथा हूण पर बि असलियत का समिण दिखेंद। 
किस्सा बिंदु का - किस्सा बिंदु का (रंत रैबार , अक्टूबर , 2011 ) मनुष्य द्वारा जानवरों बच्चा  दगड़ असीम प्रेम की अनोखी, रहस्य भरीं   कथा च।
घिल्डियाल जी सरल शब्दुं मा कथा रचद छा अर कथा माँ सदैव आकर्षण रौंद कि बंचनेर तै पूरी कथा पढ़न पड़द।  गढ़वाली मुहावरा , चित्र , प्रतीक का प्रयोग काली प्रसाद की खासियत च। कथा मा एक मोड़ अवश्य रौंद।  बचऴयात -  वार्तालाप असली लगदन।
काली प्रसाद घिल्डियाल की मनो वैज्ञानिक  कथा आधुनिक गढ़वाली कथाओं मी विशिष्ठ कथा छन।  काली प्रसाद घिल्डियाल की कथाओं मा जनान्युं चरित्र खासकर ग्रामीण गढ़वाली जनान्युं मनोवैज्ञानिक चरित्र समिण आंद।   कथा असलियतवादी छन अर इन लगद कि कथा की घटना पाठक का न्याड़ -ध्वार घटणि छन।  प्रतीक संयोजन से कथा मा असली बिम्ब समिण आंदन। 
काली प्रसाद घिल्डियालौ गढ़वाली गद्य माँ एक विशिष्ठ व चिरस्मरणीय   स्थान च। 

Copyright @ Bhishma Kukreti 16/11/2013

Bhishma Kukreti

                               बेलो पॉवर्टी लाइन  (बीपीएल ) की घिराळी -चकरघिनी

                                           चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

अधिकारी - मेरि जान नि खा ! तू गरीबी रेखा तौळ  ऐइ नि सकदी !
लखपति  -ह्यां पण म्यार नाम म्यार बुबान लखपति  इलै धौर छौ कि सैत च हम तैं  द्वी टैम खाणा नसीब ह्वे जावो !
अधिकारी -मीन सौ दैं बोलि याल लखपत्यूं  हजारपत्यूं  तैं हम गरीबी रेखा तौळ वाळ याने बीपीएल सर्टिफिकेट नि दे सकदां।
लखपति -पण  .... !
अधिकारी -हवलदार ये आदिम तैं गां से भैर छोड़ि आ यु सरकारी कामु मा अड़चन डळणु च।
हवलदार -चल साला गांव की सरहद से भैर चल जा हाँ , निथर त्वै पर उपद्रव मचाणै धारा लगै द्योल हां !
लखपति - जांद छौं ! जांद छौं
हवलदार -पता नि यूं लखपत्यूं तैं शरम ल्याज बि नी च जु बीपीएल मा आण चांदन।
गरीबदास -समनैन साब ! यि ल्यावो म्यार कागजात !
अधिकारी -हूं त त्यार क्वी सगा संबंधी बि नी जु तेरि देख भाळ कौर साक !
गरीब दास - सात भाई ह्वे छा पण क्वी ये रोगन मोर त क्वी हैंक रोगन मोर।
अधिकारी -पण तेरी घरवळि त छैं च ?
गरीब दास -हां चौथु बच्चा जणद दैं वीं पर लकवा मारि  गे।  तीन बच्चों देख भाळ नि ह्वे सकणि च।
अधिकारी -हां तू बीपीएल लैक नागरिक छे
गरीबदास - जुग  जुग जिओ साब ! तुमर ड्यार छपन भोगुं बरखा हूणि रैन !
अधिकारी -हैं ! गरीबदास त्यार नाम पर त एक पक्कु मकान च ?
गरीबदास -साब इख पहाड़ि गाउँ मा मकान नि ह्वाल त हर साल सैकड़ों लोग ठंड से मरि जाला।
अधिकारी -नै नै ! पण जैमा पक्कु मकान होलु वै तैं हम बीपीएल मा नि डाळि सकदां
गरीबदास -साब वो मकान तो थोकदार जीन म्यार पड़दिदा तैं थोकदार जी कुण पख्यड़  खोदिक पुंगड़ बणाणो मजदूरी मा दे छौ।
अधिकारी - मि कुछ नि जाणदु नियमक हिसाब से जैम पक्कु मकान ह्वावो वो बीपीएल स्कीम मा नि ऐ सकुद
गरीबदास - साब अब तुमि कुछ कारो।
अधिकारी -सॉरी गरीबदास ! तू बीपीएल मा नि ऐ सकदी। हवलदार ! गरीबदास तै भैरौ रस्ता दिखावो
गरीबदास -रण द्या मि अफिक जांदु।  अरे गढ़वाळम क्वी मौ इन नि ह्वे सकदी जैक एक भितर नि ह्वावो तो  ...।
अधिकारी -हैंक प्रार्थी तैं बुलावो
निखण्या दास -ल्या साब सौब कागजात लयां छन।
अधिकारी - हाँ तीम त पक्कु मकान बि नी च।
निखण्या दास -साब अपण पक्कु मकान नि हूण से पोरु साल ठंडन  एक नौन मोर अर परार दूधि नौनु मोर ! झुपड़ा मा ठंड भौत हूंद
अधिकारी -हां तू अवश्य ही बीपीएल लायक  नागरिक छे
निखण्या दास - जुगराज रयां साब !
अधिकारी -अरे ! पर तुमर नाम पर  त एक साइकल च
निखण्या दास - वूंक कफ़न लगलि या सैक़ल जौन फोकट मा दे छे ।  परार एक सरकारी स्कीम ऐ छे कि नौन्युं तै सरकार से फ्री सैकल मीललि।  छै मील से हम वीं साइकल तै जनकेक ल्है छा . अब हमर क्षेत्र मा  सड़क बि नि छन त साइकल दिवतौं मूरत जन पडीं च।
अधिकारी -मि कुछ नि जाणदु।  सरकारी हिसाब से त्यार परिवार साइकल मालिक च। अर साइकल मालिक बीपीएल स्कीम मा नि गणे सक्यांद।  जा भैर जा।
निखण्या दास - साब वीं साइकलौ हमन करण क्या च जब उक  दस मील तलक सड़क ही नि छन।
अधिकारी - मि कुछ नि जाणदु।  हवलदार !  निखण्या दास  तैं भैरो रस्ता दिखावो ! हाँ ! त ग्राम प्रधान जी अब आप समिण बैठो !
ग्राम प्रधान - जी ब्वालो !
अधिकारी -प्रधान जी ! हम तै टारगेट मिल्युं च कि हरेक ग्राम सभा से द्वी  परिवार बीपीएल मा पंजीकृत हूण चएंदान । .
ग्राम प्रधान -द्वी परिवार बीपीएल लायक छैं छन ना।  ल्या  ऊंक कागजात !
अधिकारी (कागज पतर देखिक )-कागज तो बिलकुल सही छन।  सही माने मा बीपीएल लायक नागरिक।  कु कु छन यी परिवार ?
ग्राम प्रधान -एक म्यार भतिजु च अर दुसर सरपंच जीक साडु भाइक स्याळु च।   कागजात मा यी द्वी बिलकुल सहारा विहीन छन।
अधिकारी -ठीक च।  हवलदार तैं  दक्षिणा दे द्वावो।
ग्राम प्रधान हवलदार तैं कूण्याम लिजांद - हवलदार जी बीपीएल पंजीकरण की कथगा दक्षिणा च ?
हवलदार - ये मैना बिटेन दस हजार रुप्या प्रति पंजीकरण
प्रधान - हैं ! पोर त पांच हजार रुप्या छौ
हवलदार -प्याजौ भाव द्याख च ? कथगा बढ़ी ग्यायी ?
ग्राम प्रधान -ठीक च।  ल्या दस हजार रुप्या।
हवलदार - अधिकारी जी !  प्रधान जी तैं द्वी बीपीएल सर्टिफिकेट दे द्यावा !


Copyright@ Bhishma Kukreti  17/11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य  श्रृंखला जारी ...]

Bhishma Kukreti

                General History of Kumaon King Baj Bahadur Chandra


(History of Kumaon from 1000-1790 AD)

         (History of Chand Dynasty Rule in Kumaon)
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 189

                                              By: Bhishma Kukreti

                   Medani Shah in Shah Jahan Court

                  At the time of Kumaon king Baj Bahadur Chand Garhwal kingdom faced attack from all four sides. In north, Tibet kingdom had been problematic for boundary disputes for centuries. In East, Baj Bahadur was ready attacking Garhwal to help Mogul Empire. From west Sirmaur Kingdom was to attack Garhwal again to help Mogul.  Mogul Emperor Shah Jahan already captured Doon valley of Garhwal Kingdom.  It was necessary for Garhwal king Prithvi Pati Shah to have cordial relationship with Mogul Empire.
                Prithvi Pati created good relation with Mogul prince Dara Shikoh. Prithvi Pati Shah sent his son prince Medani Shah to Mogul court. Medani Shah handed over gifts of one hundred gold coins to Mogul Emperor Shah Jahan on his father's behalf.  Mogul Emperor provided gifts of honor (khilat), Bajuband, and a Kipchak horse.
   According to Maularam, Shah Jahan gave one elephant and eleven horses to Medani Shah too. In later stage, Mogul Emperor Shah Jahan returned Doon valley and Bhabhar Garhwal to Garhwal King.
    Honor to Tiwari by Baj Bahadur Chandra
               Tiwari family took care of   Baj Bahadur in childhood and Kumaon Trimall Chandra adopted Baj and declared him as prince. Baj Bahadur ascended on crown in 1638. 
         Studying the copper inscriptions of 1659, 1662, 1670, it is clear that Kumaon or Manas Bhumi King Baj Bahadur Chand used to help Tiwari family regularly. Kumaon King donated a couple of villages to Tiwari family. Baj Bahadur called his elder Narayan Tiwari from the Tiwari family Chausar village and asked his desire. Tiwari requested same Brahminical position for Tiwari as of Pande and Pant castes.  From Baj Bahadur Chandra period, Tiwari caste got same position as High class Brahmin (Kulin Brahmin or Badi Dhoti Brahmin) as Pande, Pant used to get.
                       Narayan Tiwari built a Shiva temple in Hariya Dungari. The expenditure was born by Baj Bahadur Chandra. Tiwari built a water reservoir near Chausar village.

                                                 Tarai Management
        Baj Bahadur Chandra chalked out a plan to manage Tarai region /plains of kingdom.
There were two seasonal head quarters of Kingdom officials for managing Tarai Kumaon. The winter head quarter was in Bajpur. The summer and rainy season head quarters were in Badakhedi and Kota in Shivalik hills.  Baitan reported runs of houses and gardens in Badakhedi and Kota. It means the season in Tarai was not unhealthy in Tarai as was in nineteenth century.
                                Court of Baj Bahadur Chandra on Mogul Style
                    Baj Bahadur Chandra spent his childhood in poverty and scarcity. However, after getting declared prince of Kumaon he had chance to spend lavish life. The life style of his friend Mogul army commander Khalilullakhan impressed Kumaon King Baj Bahadur. Baj Bahadur started bringing Mogul culture to Kumaon court. From Kumaon court the Mogul culture spread to rural Kumaon.  Baj Bahadur brought and appointed many Muslim servants from Delhi and Sambhal or Moradabad regions with him.  A few Muslim music players used to play drums and tambourines in his court. The Muslim Chobdar used to walk before Baj Bahadur with silver stick.  Maulabaksh was in charge of Muslim employees in Kumaon court. 
        Maulabaksh brought Muslim Hediya community and established them in Tarai region of Kumaon for protection. The descents of these Hediya people used to loot people in nineteenth and twentieth century.
   Baj Bahadur appointed a Halwai (sweetmeat maker) for palace kitchen. The Management of Palace kitchen was on the rules laid by Shakti Gusain.  Baj Bahadur added new villages for getting expenses for place kitchen. These villages were called 'Pal' villages.
There were expenses on arms and ammunition as gun powder. For gun and gun powder expenses the income from many villages were reserved. These villages were called 'Darkotiya (dar means gun powder and Kot means fort), 'Silkaniya'. The villages were called 'Mahrudi' whose villagers were to carry guns and gun powder

Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 17/11/2013

                                      References

Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas Bhag 10, Kumaon ka Itihas 1000-1790
Badri Datt Pande, 1937, Kumaon ka Itihas, Shri Almora Book Depo Almora
Devidas Kaysth, Itihas Kumaon Pradesh
Katyur ka Itihas, Pundit Ram Datt Tiwari
Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
Atkinson, History of District Gazette
Menhadi Husain, Tuglak Dynasty
Malfujat- E Timuri
Tarikh -e-Mubarakshahi vol 4
Kumar Suresh Singh2005, People of India
Justin Marozzi, 2006, Tamerlane: Sword of Islam
Bakshsingh Nijar, 1968, Punjab under Sultans 1000-1526 
The Imperial Gazetteer of India, Volume 13 page 52 
Bhakt Darshan, Gadhwal ki Divangit Vibhutiyan
Mahajan V.D.1991, History of Medieval India
Majumdar R.C. (edited) 2006, The Sultanate
Rizvi, Uttar Taimur Kalin Bharat
Tarikhe Daudi
Vishweshara nand , Bharat Bharti lekhmala
Aine-e Akbari
Akbari Darbar
Tareekh Badauni
Eraly Abraham, 2004 The Mogul Throne
The Tazuk-i-Jahangiri
Maularam- Gadh Rajvansh Kavya
Ramayan Pradeep
Annatdev's Smriti-Kaustubh
Sarkar, History of Aurangzeb
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -190   
History of Kumaon (1000-1790) to be continued....
Himalayan, Indian History of Chand Dynasty rule in Kumaon to be continued...
  (Himalayan, Indian History (740-1790 AD to be continued...)

Bhishma Kukreti



                             उत्तराखंड  परिपेक्ष में  चंद्रैण, पुयानु, ढांढरु /ढांढरा  की सब्जी , औषधीय उपयोग,अन्य   उपयोग और   इतिहास

                            History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Uttarakhand context
                                           उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास -19

                                     History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -19                       
         
                                              उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --59

                                        History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -59


                                                                आलेख :  भीष्म कुकरेती
उत्तराखंडी नाम -भोटिया क्षेत्रीय नाम -पुयानु , केदारनाथ क्षेत्रीय नाम - ढांढरु /ढांढरा;   चंद्रैण  , चंद्रैन। इसे केदारनाथ -नीति घाटी में रामवाण औषधि के रूप में लिया जाता है।   
संस्कृत नाम -चंद्रा
हिंदी -चंद्रैन 
जन्मस्थल - हिमालय ,

रहन -सहन - चंद्रैण  , चंद्रैन एक 30 -75 सेंटीमीटर ऊंची झाडी होती है। चंद्रैण  , चंद्रैन के बड़े अति सुंदर सफेद फूल होते हैं बीच में  गुलाबी -पीले स्टेमिना के गुच्छे बड़े आकर्षक लगते हैं। चंद्रैण  , चंद्रैन अफगानिस्तान हिमालय से पश्चिमी  नेपाल हिमालय में 1800 -2500 मीटर ऊँचे स्थान में उगता है। चंद्रैण  , चंद्रैन सबसे लम्बी उम्र तक (सौ साल तक भी पाये जाते हैं ) ज़िंदा रहने वाली झाडी मानी जाती है।

                          चंद्रैण  , चंद्रैन  का औषधीय में उपयोग
केदरनाथ घाटी में चंद्रैण  , चंद्रैन की पत्तियों का अर्क हर घर में मिलेगा
चंद्रैण  , चंद्रैन  का प्रत्येक भाग औषधी के रूप में उपयोग होता है।   चंद्रैण  , चंद्रैन के अलग अलग भागों का जुकाम , पेट रोग , उल्टियां , रीढ़ कि हड्डियों में दर्द ,पेशाब के रोग , हिस्टेरिया , दिमागी रोगों , आँख के रोगों व  प्रसवाव्स्था में औषधीय उपयोग होता है।


                                 चंद्रैण  , चंद्रैन  का भोज्य पदार्थ के रूप में उपयोग
फूल आने से पहले की पत्तियां सब्जी के रूप में ही उपयोग की जाती हैं , पत्तों की सब्जी वैसे ही बनाई जाती है जैसे पालक या राई की सब्जी बनती है।  सब्जी कडुवी होती है।
सालनी मिश्रा, मैखुरी , काला , राव व सक्सेना ने लिखा है कि नीति -माणा के मध्य नंदा देवी  बायोस्फेयर क्षेत्र में चंद्रैण  , चंद्रैन  की कोमल पत्तियों व डण्ठलों को मसालों के साथ उबाला जाता है।   इस उबले पदार्थ  किण्वीकरण याने अचारीकरण किया जाता है।   पत्तियों के पेस्ट या केक सुखाकर भविष्य में  सब्जी या भोजन कमी के वक्त  हेतु रखा जाता है  जैसे सुक्सा   ।

तिबती सरहद में चंद्रैण  , चंद्रैन   कि पत्तियों का उपयोग चाय जैसा भी होता है।


    शालिनी ध्यानी ने   चंद्रैण  , चंद्रैन , पूयानु की सब्जी बनाने कि विधि इस प्रकार दी है -
                                          सामग्री

पुयानु, ढांढरु /ढांढरा  चंद्रैण  , चंद्रैन की कोमल पत्तियां व डंठल -500 ग्राम
जख्या या धनिया या राई बीज छौंकने हेतु - आधा चमच
प्याज -एक कटा प्याज
दो लाल मिर्च
थींचा या पीसा लहसुन दो क्लोव
नमक -स्वादानुसार
कडुवा तेल -एक चमच

   पुयानु, ढांढरु /ढांढरा  चंद्रैण  , चंद्रैन का साग बनाने कि विधि

         
पहले कडुआ तेल कढ़ाई में गरम करें।  फिर गरम तेल में जख्या या राई का तड़का दें।
फिर लाल मिर्च भूनें , लहसुन डालें व छौंके , फिर पत्तिया -डंठल को डालें, नमक डालें व कम आंच में ढक्कन लगाकर पकाएं . बीच बीच में हिलाते रहें।
इसी तरह सौ सौ ग्राम चंद्रैण, पालक , आलू के पत्तियों , आदि हरी सब्जियों की मिश्रित सब्जी बनायी जाती है।
                     

Copyright @ Bhishma  Kukreti  17 /11/2013

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )

Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )   in Uttarakhand Context , Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Pauri Garhwal, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Chamoli Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )    in Rudraprayag Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )    in Tehri Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible  vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Uttarkashi, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi ) in Pithoragarh,Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )   in Almora, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )   in Bageshwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables in Nainital, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Champawat , Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi ) in Haridwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi ) in Dehradun Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Himalayan Peony   (Paeonia emodi )  in Udham Singh Nagar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;

Bhishma Kukreti

Slumber Sentiment in Garhwali Folk Dramas, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays

                   गढवाली लोक नाटकों / लोक  गीतों में   निद्रा     भाव

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -41

                                    Bhishma Kukreti

             According to Bharat's Natyashastra, slumber sentiment is demonstrated in drama on the stage by a heavy face, stretching of limbs, rolling of eyes, yawning laziness, deep breathing, relaxing body and closing the eyes.
          Sleep is a natural aspect of human and animals. Sleep may also come after doing tiresome job, heavy alcohol drinking or taking tasty food than the desired ones.
                      I remember a folk drama played by us children in a forest while taking cattle for grazing around 1964-65 in Pureth Danda of Jaspur, Malla Dhangu, Pauri Garhwal. We played a drama when a son in law visits his in law house. The mother in law provides Ghee heavily with meal to her son in law. Due to abnormal Ghee consumption with meal the son in law feels slumber. We did drama that when the villagers visit to meet son in law, the son in law's eyes were closing before the guests came to see him, was yawning.  The son in law was pinching his body parts to be awakened.  Many times, the son in law used to sleep and suddenly would awake.


Copyright @ Bhishma Kukreti, bckukreti@gmail.com  15/11/2013


              Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Rituals and Traditional Plays part to be continued... 

                    References
1-Bharat Natyam
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali lok swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
Xx
Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; Slumber Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia;


गढवाली लोक नाटकों में   निद्रा भाव; टिहरी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  निद्रा भाव;उत्तरकाशी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  निद्रा  भाव;हरिद्वार गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  निद्रा  भाव;देहरादून गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  निद्रा  भाव;पौड़ी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   निद्रा भाव;चमोली गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   निद्रा भाव; रुद्रप्रयाग गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  निद्रा  भाव;

Bhishma Kukreti

                                विधानसभाs टिकेट  दिलै द्यावो प्लीज !


                                      चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )


                 अजकाल नयो फैसन ऐ ग्यायि सेना या कोर्ट का बड़ा बड़ा अधिकारी  सेवा निवृत या रिटायर हूँदन त मुख्यमंत्री बणदन जन कि खंडूरी जी या विजय बहुगुणा जी या विधयक -मंत्री बणदन जन टीपीएस रावत जी आदि।  फिर बड़ गोर घास खांदन त छुट गोर थुंथर चाटदन।  जब कुछ नि ह्वावो त रिटायर ह्वेक ग्राम प्रधान बौण जावो।  दिल बि बौग्युं  रौंद अर पैसा पाणि बि बौण जांदन।  अजकाल इन लगणु च हमर जिनां ग्राम प्रधान की पोस्ट रिटायर लोगुं कुण रिजर्व हुईं हो धौं !
  मीन एक कंसल्टटैंट  तैं कंसल्ट कार कि मि तैं रिटायरमेंट का बाद क्या करण चयेंद त वैन सलाह दे बल कुछ ना त ग्राम प्रधान बौणि जा !
अब  उमर का तकाजा अर इथगा अनुभव का बाद केवल ग्राम प्रधान बणे जावो तो मेरी बीस पचीस डिग्र्युं  अर हजारों मील लम्बी यात्रा तैं पसंद नि आयी। मेरी डिग्री अर यात्रा अनुभवन बोलि बल रिटायरमेंट का बाद विधायक बणण जादा फायदामंद च।
मी दिल्ली एक राजनैतिक पार्टीs ऑफिसम  विधायक बणणो टिकटों बान ग्यों।
कै  बि तरां से मि टिकेट  कमेटी चेयरमैन तक पौंचु, चेयरमैनन म्यार इंटरव्यू  ले याने म्यार अंतर्मन को व्यू /दर्शन ल्याइ।
इना उना छ्वीं लगणो बादौ  वार्तालाप का मुख्य भाग इन च।
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- तो तुम तैं चकु -छुर्रा चलाण बि आंद ?
मि -जी मीन कबि भुजि नि काट ! पैल ब्वे खाणा बणान्दि छे अब घरवळि  ....
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-मि भुज्जी कटणो बात नि करणु छौं।  कैक पुटुक पर छुर्रा बि भोंक?  किलैकि विधायक का वास्ता  चाकु -छुरा चलाणो  अनुभव जरूरी च।
मि -पर विधान सभा मा त वाक् -युद्ध हूंद ?
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- अच्छा चलो जाण द्यावो।  स्कूल कॉलेजुं जमानो  मा सरकारी बस या सरकारी इमारत जळाणो क्वी अनुभव ?
मि -जी हमर कॉलेजौ टैम पर द्वी चार बस इ  हूंदी छे।  वूं तैं इ जळै दींदा त लोग हम छवारों तैं ज़िंदा नि जळै दींदा !
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- चलो ! त स्कूल कॉलेज तै जळाणो अनुभव ?
मि - दर्जा आठ तक हमन मैदान मा पौड़ , बरखा टैम पर बि इनि पौड़ त उख जळाणो कुछ नि  छौ। फिर देहरादून मा महंत इंद्रेश चरण दास जीक कॉलेज छा।  मुफ्त मा पढ़दा छा   त स्कूल -कॉलेज जळाणो ज्यू कबि नि बुल्याइ। 
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- वो हो तो विधायक बणणो बेसिक ट्रेनिंग बि तुमम नी च ?
मि -जी हमर जवानी  टैम पर भक्त दर्शन जी  , महावीर त्यागी जी , भैरव दत्त धुलिया जी सरीखा नेता हूंद छा जौन अंग्रेज सरकारौ  विरोध जरुर कार पण अंग्रेजूं खोलीं स्कूल कॉलेज तैं बि सरस्वती मंदिर समझदा छा अर मंदिर जळाण पाप माने जांद छौ। 
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-तो प्रिंसिपल या मास्टरों पिटाई या मास्टरुं पर जुत चलाणो  क्वी ख़ास अनुभव ?
मि -क्या  विधायक बणणो बान प्रिंसिपल या मास्टरों पिटाई करणो या अध्यापको तै जुत्याणो अनुभव जरुरी च ?
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- हां ! जु तुम तैं अध्यापकुं तै जुत्याणो अनुभव नि ह्वालो त विधान सभा मा तुम विरोधी दल का सदस्यों पर जूता  कनकै चलैल्या ? विधान सभा मा जूतम पैजार कनकै करिल्या ?
मि -जी हमर टैम का विधायक ही ना छात्र नेता जन कि आजौ कॉंग्रेसी नेता हीरा सिंह बिष्ट बि मॉस्टरुं तै गुरु ही मानदा छा। 
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- यार तुमम त नेता बणणो आधारभूत प्रशिक्षण ही नी  च ?
मि -जी ! मीन इथगा साल नौकरी कार वो कम   च क्या ?
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- तुम पर कबि बलात्कार का आरोप या चोरी जारी का आरोप बि लगिन ?
मि -ना कबि ना.
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-ओ माइ  गॉड ! तुम दुसरुं मा -बैण्यूं  तैं अपण मा -बैणी समजदवां क्या ?
मि -हां
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-ना तो बलात्कार का एक्सपीरियंस  , ना ही चोरी जारी का अनुभव ! अर फिर बि विधायक बणनो ख्वाब दिखणा  छंवां ?
मि -जी हाँ !
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-अच्छा घूस लीणो क्वी अनुभव ?
मि -ना ! मि सेल्स लाइन मा छौ त घूस लीणो क्वी अवसर ही पैदा नि ह्वेन।
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-तो फिर तुम जन सेवा कनकै करिल्या ?
मि -जी जन कि क्वी ब्वालल कि म्यार राशन कार्ड बणै द्यावो या ट्रांसफर करै द्यावो तो फटाक से प्रशासनिक अधिकारी तै बोलिक काम करै द्योलु !
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- विधयाक बणिक बि बगैर पैसा खयां ट्रांसफर करै देल्या ?
मि -हां ! जन सेवा ही तो विधायक को असली कर्म च।
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- अच्छा धार्मिक विद्वेष फैलाणो या जातीय दंगा फैलाणो क्वी प्रैक्टिकल एक्सपीरियंस ?
मि -ना ! हम तैं सिखाये जांद छौ बसुँधैव कुटुंबकम अर विश्व कल्याण ही मानव जीवन को असली उद्येश्य च।   
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-एक सलाह द्यूं ?
मि -जी द्यावो !
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-तुमर चरित्र अर अनुभव त धर्म गुरु का छन।  धार्मिक  टीवी चैनेलों मा प्रवचन किलै नि दींदा।
मि -जी धार्मिक टीवी चैनेलों मा गे छौ पण ऊन बि यी अनुभवुं मांग कार जु तुम करणा छंवां।
टिकेट  कमेटी चेयरमैन-हाँ उख बि त हमर सरीखा आशा राम बैठ्यां छन।
मि -तो ?
टिकेट  कमेटी चेयरमैन- सॉरी ! हम तुम तैं टिकेट नि दे सकदां।  तुमम एक बि चरित्र या गुण विधायक बणणा नि छन ना ही तुम तै विधायक बणणो क्वी बेसिक  ट्रेनिंग मिलीं च।


Copyright@ Bhishma Kukreti  18/11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य    श्रृंखला जारी ...]

Bhishma Kukreti

History of Relationship of Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb

              (History of Kumaon from 1000-1790 AD)

         (History of Chand Dynasty Rule in Kumaon)
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 190

                                              By: Bhishma Kukreti

                          Garhwal and Mogul Emperor Aurangzeb

                   Garhwal king Prithwipati Shah had to create friendly alliance with Mogul Emperor Shah Jahan.  Dara Shikoh the Son of Mogul Emperor Shah Jahan became friend and supporter of Garhwal kingdom.  When Shah Jahan became ill, there was fight for Mogul empire among sons of Shah Jahan. Aurangzeb killed or exiled all his brothers.   
               Now, Aurangzeb was to kill sons of his brothers. Suleman Shikoh the son of Dara Shikoh had to take asylum in Shri Nagar Garhwal. Aurangzeb threatened Garhwal king to return Suleman Shikoh.  Aurangzeb followed the strategy of Shah Jahan to attack Garhwal from three sides.  At the end, Garhwal king had to hand over Suleman Shikoh to Aurangzeb. Garhwal king was forced to accept supremacy of Aurangzeb. Garhwal King Medni Shah sent his relatives Bhim Singh and Prem Singh as Mansabdar in Aurangzeb court.
            Though, a folklore states that for a while Kumaon King provided asylum to Suleman Shikoh but there are not proofs for the same.
     
               Attack of Baj Bahadur Chandra on Garhwal King

  Around 1663, Garhwal King Prithwipati Shah became seriously ill and he declared Fate Shah the son of Medni Shah as heir of Medni Shah.
   Through conspiracy means, Kumaon King Baj Bahadur got the support of Bishts of Savali Patti and Bangari Rawat of Bangari Patti of present Pauri Garhwal.
  Baj Bahadur sent his one army towards Garhwal from Pindar Valley. He led second army himself and marched towards Garhwal through Chaukhatiya. This path was to reach to Shrinagar through Lohaba and Baijron.  Baj Bhadur reached to Shri Nagar and there was a treaty between Garhwal and Kumaon Kingdoms.  Baj Bahdur handed over Thokdari of Tali to Bishts of Savli Patti and Bharsali to Bangari Rawat.  At this time, many Dangwal warriors and Ganida bIsht (who helped Kumaon king) also migrated to Kumaon from Garhwal. Kumaon King rewarded them. Baj Bahadur took golden Nanda Devi sculpture and female dancers of temple and established sculpture in Malla Mahal.

                    Request of Garhwal King to Aurangzeb
                 Virtually, Garhwal and Kumaon kingdoms were under Mogul Emperor Aurangzeb. Prithwipati Shah was seriously ill. Prithwipati complained about looting of Kumaon king in Shrinagar.   Mansabdar Bhim Singh also informed Aurangzeb that there is gold store in Kumaon.

On 16th January 1664, Aurangzeb presumed that Prithwipati was dead and he sent an order to Fate Shah to attack on Kumaon Kingdom. Prithvipati was ill and Fate Shah was in his teen age. Therefore, Garhwal king could not attack on Garhwal.
             Attack by Mogul Army on Kumaon Kingdom
Garhwal and Kumaon were under mogul rule. Kumaon king attacked to Garhwal. Therefore to punish Kumaon king, Mogul army attacked on plains of Kumaon in May 1665. Mogul army captured Bhabhar-Tarai regions of Kumaon. Mogul army took over administration of Tarai-Bhabhar under Mogul administration. However, it was not easy for Mogul army to fight/attack in hills of Kumaon. Mogul army spent one lakh rupees to build road for Top and other ammunitions. In 1666, Mogul army appointed two hundred Oads (building builders) to build road from Bhabhar towards Almora hills of Kumaon.
  When Mogul army attacked and captured Bhabhar and Tarai regions of Kumaon, Garhwal King Prithwipati Shah sent his army to help Mogul army. However, the nephew of Prithwipati Shah helped Kumaon king as he was married to Kumaon King family member.
  It is unknown that till what time Mogul army was there in hills of Kumaon. It is also unknown about the place of attack by Garhwal King on Kumaon.
   After 1665, Aurangzeb was busy in other acts in other parts of India.

             Request letter of Baj Bahadur to Minister of Mogul Emperor Aurangzeb 

      Due to capture of Bhabhar and Tarai (Kumaon Mal) by Mogul army and help from Garhwal king to Mogul army, Kumaon King Baj Bahadur was in uneasy position.
        Kumaon King Baj Bahadur Chandra sent a request letter (fariyad) to Alivardikhan the minster of Mogul Emperor Aurangzeb.
             Kumaon King wrote "I am old servant of Mogul Emperor Aurangzeb. Shah Jahan looked after me. My kingdom is the territory of Mogul Emperor. The Shrinagar King sent you false information about huge gold stock and wealth with me. The gold as mentioned by him would not be there in entire hill state. The Shrinagar King should be ordered to prove the truthfulness of gold stock. I am ready to pay tax in lieu of my attack on Shrinagar kingdom without permission of Mogul Emperor Aurangzeb."

                           Tax by Baj Bahadur Chand on people for Mogul Emperor

                    To have better relationship with Mogul Empire, Kumaon King Baj Bahadur levied new taxes to his subject. In 1672, Baj Bahadur started taking a type of 'Jajiya ' or Paul tax or Mundkar tax tax from each family. This tax was sent to Mogul court and gifts to various administrators in Mogul court and regional Mogul army.
                   In 1673, suggestion from Minister Nabab Alivardikhan, Aurangzeb pardoned Kumaon king. It is assumed that Mogul Emperor might have returned Bhabhar and Tarai region to Kumaon Kingdom. 
              After getting pardon from Mogul Emperor Aurangzeb,   Kumaon King Baj Bahadur Chand and his son visited Aurangzeb court in 1673.

Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 18/11/2013

                                      References

Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas Bhag 10, Kumaon ka Itihas 1000-1790
Badri Datt Pande, 1937, Kumaon ka Itihas, Shri Almora Book Depo Almora
Devidas Kaysth, Itihas Kumaon Pradesh
Katyur ka Itihas, Pundit Ram Datt Tiwari
Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
Atkinson, History of District Gazette
Menhadi Husain, Tuglak Dynasty
Malfujat- E Timuri
Tarikh -e-Mubarakshahi vol 4
Kumar Suresh Singh2005, People of India
Justin Marozzi, 2006, Tamerlane: Sword of Islam
Bakshsingh Nijar, 1968, Punjab under Sultans 1000-1526 
The Imperial Gazetteer of India, Volume 13 page 52 
Bhakt Darshan, Gadhwal ki Divangit Vibhutiyan
Mahajan V.D.1991, History of Medieval India
Majumdar R.C. (edited) 2006, The Sultanate
Rizvi, Uttar Taimur Kalin Bharat
Tarikhe Daudi
Vishweshara nand , Bharat Bharti lekhmala
Aine-e Akbari
Akbari Darbar
Tareekh Badauni
Eraly Abraham, 2004 The Mogul Throne
The Tazuk-i-Jahangiri
Maularam- Gadh Rajvansh Kavya
Ramayan Pradeep
Annatdev's Smriti-Kaustubh
Sarkar, History of Aurangzeb
Jadunath Sarkar, History of Aurangzeb
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -191   
History of Kumaon (1000-1790) to be continued....
Himalayan, Indian History of Chand Dynasty rule in Kumaon to be continued...
  (Himalayan, Indian History (740-1790 AD to be continued...)
Xx
Notes on Asian History of Relationship of Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Pithoragarh -Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Champawat-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Bageshwar-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Nainital-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Almora-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Ranikhet-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Udham Singh Nagar-Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of central Himalayan Kumaon King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb; Asian History of Relationship of Kumaon  North Indian King Baj Bahadur Chandra with Mogul Emperor Aurangzeb;

Bhishma Kukreti

                     उत्तराखंड  परिपेक्ष में  पायूम /जंगली पालक/अल्मोड़    की सब्जी , औषधीय उपयोग,अन्य   उपयोग और   इतिहास

                            History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of Nepal Dock  (Rumex nepalensis ) in Uttarakhand context
                                           उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास -20

                                     History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -20                       
         
                                              उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --60

                                        History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -60


                                                                आलेख :  भीष्म कुकरेती
  उत्तराखंडी नाम -पायूम,  अलम्वड़ , अल्मोड़ , खतुरा
हिंदी नाम - जंगली पालक
असामी -पहाड़ी पलंग
रहन सहन - भारत में कई भागों में  व सम्पूर्ण हिमालयी क्षेत्र में 1800 -4300 मीटर ऊँचे क्षेत्र में उगता है.  पौधा 50 -100cm ऊँचा पौधा होता है, डंठल पोलयुक्त ,  जिसकी शाखाएं  ऊपर होती हैं।

शालनी  मिश्रा, मैखुरी , काला , राव व सक्सेना ने लिखा है कि नीति -माणा के मध्य नंदा देवी  बायोस्फेयर क्षेत्र में पायूम /जंगली पालक  की कोमल व कम उम्र पत्तियों को तेल में छौंककर /भूनकर , मसाले मिलाकर सब्जी बनाई जाती है। या पत्तियों को उबालकर फिर उबली पत्तियों को छौंककर /भूनकर मसाले मिलाकर सब्जी बनाई जाती है। वास्तव में इसका खाद्य उपयोग अकाल में अधिक होता था।
राधा बल्लभ , तिवारी , रावत व  गैरोला सूचना देते हैं कि केदारनाथ की लोहाब क्षेत्र में अल्मोड़/पायुंम  चटनी व सलाद के रूप में प्रयोग होता है।

                                     औषधीय उपयोग

पायूम,  अल्मोड़ या जंगली पालक का  त्वचा के जलन कम करने में औषधीय उपयोग होता है। पैर  फटने, कटे या बिच्छू घास  लगने  पर अलम्वड़  की पत्तियां रगड़ी जाती हैं



Copyright @ Bhishma  Kukreti  18 /11/2013

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )

Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)   in Uttarakhand Context , Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Pauri Garhwal, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables in Chamoli Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables   Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Rudraprayag Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Tehri Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible  vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)   in Uttarkashi, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)   in Pithoragarh,Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Almora, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Bageshwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Nainital, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)   in Champawat , Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)    in Haridwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables  Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Dehradun Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Nepal Dock  (Rumex nepalensis)  in Udham Singh Nagar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;