• Welcome to MeraPahad Community Of Uttarakhand Lovers.
 

Articles By Bhisma Kukreti - श्री भीष्म कुकरेती जी के लेख

Started by एम.एस. मेहता /M S Mehta 9910532720, July 26, 2009, 12:54:53 PM

Bhishma Kukreti





                                     उत्तराखंड  परिपेक्ष में  गींठी /गेंठी /वराही  की सब्जी , औषधीय उपयोग व अन्य  उपयोग और   इतिहास

                            History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of Airial Potato (Dioscorea bulbifera)  in Uttarakhand context
                                           उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास -11

                                     History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -11                       
         
                                              उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --51

                                        History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -51

                                                                आलेख :  भीष्म कुकरेती


संस्कृत  नाम -वराही कंद ,गृष्टि , वनालू
हिंदी नाम - रतालू , कंद आदि
उत्तराखंडी नाम -  गींठी /गेंठी   
गींठी /गेंठी  का जन्मस्थल दक्षिण पूर्व एसिया और अफ्रिका माना जाता है .
चरक संहिता और सुश्रुवा संहिता में वराही को दिव्य अट्टारह पौधों में स्थान दिया गया है और वराही के औषधि उपयोग का उल्लेख मिलता है।
गींठी /गेंठी  उत्तराखंड में 3000 BC साल से भी पहले उपयोग होता रहा होगा।
गींठी /गेंठी की लता 60 -70 फीट लम्बी तक जाती है और गींठी /गेंठी की लता  एक दिन में आठ फीट तक बढ़ जाती है .
जंगली गींठी /गेंठी जंगल में होता है किन्तु कम कडुआ गींठी /गेंठी को  कुछ जगहों में घरों के  उगाया जाता है।
गींठी /गेंठी के दाने आलू जैसे बेल की तने पर उगते हैं और जड़ों में भी उगते हैं
                      गींठी /गेंठी का और्वेदिक औषधीय उपयोग

च्यवनप्राश में वैकल्पिक कच्चा माल।
अल्सर , बबासीर , दस्त , पेट की बीमारियों में औषधीय उपयोग होता है ।

                                 गींठी /गेंठी का सलाद व सब्जी

गींठी /गेंठी के दानो को राख के साथ उबाला जाता है।
या गींठी /गेंठी को आलू जैसे गोल काटकर राख के साथ उबाला जाता है . कुछ लोग बिना राख के भी उबालते हैं।
दोनों स्थिति में उबले चिप्स या दानों को छीला जाता है।
फिर चिप्स में नमक , मिर्च मिलाकर सलाद जैसे खाया जाता है।
गींठी /गेंठी के उबले दानो को छीलकर उबले आलू जैसे सब्जी भी बनाई जाती है।  गींठी /गेंठी के चिप्स को तेल में जख्या के साथ तलकर मसाले मिलाकर सब्जी बनाई जाती है।

               

Copyright @ Bhishma  Kukreti  6 /11/2013

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )
Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Pauri Garhwal, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Chamoli Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables  Airial Potato (Dioscorea bulbifera)  in Rudraprayag Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Tehri Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible  vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Uttarkashi, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Pithoragarh,Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Almora, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables in Bageshwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables in Nainital, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Champawat , Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera)  in Haridwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Dehradun Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Airial Potato (Dioscorea bulbifera) in Udham Singh Nagar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;

Bhishma Kukreti

Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays

                   गढवाली लोक नाटकों में     चपलता Chaplata   भाव

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -33

                                        Bhishma Kukreti

                According to Bharat's Natyashastra, agility sentiment should be represented in performance by use of harsh words, reproach, rebuke, hitting, killing, capturing and irritating.
          In Natyashastra, चपलता sentiment is not the one that is used today in Hindi. Agility is when a performer uses harsh words or acts as sited above suddenly , without giving thought due to hassle some situation, envy or illusion.
       In Ramlila of Garhwal, after Hanuman burning Lanka by his tail , the actions and treatment of  Rawan, Meghanada, his ministers and soldiers of Ravan  is an example of agility sentiment in folk dramas played in Garhwal.
          I remember a scene of Rawan court after hanuman burning Lanka in a Ramlila played in Gweel village, Malla Dhangu, Pauri Garhwal in 1962. Maya Ram Kukreti played the role of Rawan. Maya Ram Kukreti showed the agility sentiment by his walk, his anger, harsh voice, and couple of hard words in Garhwali. I remember the acting of Maya Ram Kukreti at excellence.



Copyright @ Bhishma Kukreti, bckukreti@gmail.com  6/11/2013


              Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Rituals and Traditional Plays part to be continued... 

                    References
1-Bharat Natyam
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali lok swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
Xx
Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; Agility Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia;


गढवाली लोक नाटकों में चपलता   भाव; टिहरी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  चपलता भाव ;उत्तरकाशी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  चपलता भाव;हरिद्वार गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  चपलता  भाव;देहरादून गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   चपलता भाव;पौड़ी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  चपलता  भाव;चमोली गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में चपलता   भाव; रुद्रप्रयाग गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   चपलता भाव;

Bhishma Kukreti

                                     गां मा  जीमण /फौड़
                                 चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती
     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

कति दोस्त -दगड्या मि तैं पुछदन बल - भीषम यार ! क्या बात ! तु गां नि जांदु ? तिसालि पूजा   होंदि तबि बि नि जांदु ? गां मा ब्यौ कारज  हूंदन तो बि नि जान्दि ?
अब मि क्या बोल कि अब गां गां नि रै गेन।  गांव बि अब मिनि टाउन जन ह्वे गेन। अब जीमण -जामण मा वा मजा कख रै गयाइ।
एक टैम छौ जब गाँव मा क्वी जीमण ह्वावो त  द्वी तीन मैना पैल सरा गां का लोग चिंतित हूण शुरू ह्वे जांद छा कि ये ब्वे क़ुज्याण कैदिन लखड़ फड्याल अर कैदिन लखड़ लाणो जाण पोड़ल धौं।  तब शादी ब्यौ , जै जीमण एक संजैत कारिज  माने जांद छौ।  अब जैक घौरम जीमण हुणि च लखडुं इंतजाम करणै जुमेवारी वैकि हूंद।  अर पैसा ह्वावन तो कोटद्वार -ऋषिकेश से लखड़ मंगाण सरल हूंद बजाय कैकुण ब्वालो कि म्यार लखड़ फाड़ि दे या लखड़ सारि दे।  अब  सहकारी  कार्य को अर्थ च द्वी चार बोतल फुड़ण , चखणा वास्ता मुर्गा मारण  त इथगा मा त कोटद्वार -ऋषिकेश से ही लखङ लाण सरल पड़दन।   
फिर अब पत्तळू झंझट बि खतम ह्वे गेन।  थर्मोकोल का पत्तळ -गिलास ऐ गेन।  सहकारिता तबि तक भलि लगदि जब तक साधन नि ह्वावन।  सहकारिता मजबूरीक  नाम च।  अब लाबुं पत्तळु  जरूरत नी  च त सहकारिता बि जंगळम माळु बुज्या पुटुक बैठि गे।
पैलो जमनम जीमणो बान पाणि लाणो बान बि सहकारिता क दर्शन हूंद छौ त अब पाणि गांव मा ऐगे।.  अब सहकारिता आदिनिवास्युं निसाणी ह्वे गे अर अब क्वी बि आदिवासी नि दिख्याण चांदो  त सहकारिता बि सिंवळ बौणि कै गदन मा इकुलस्या दिन काटणि च।
पैल जीमणो बान खाणौ बणाण एक सामाजिक जुमेवारी छे।  हरेक मनिख अपण अपण हिसाब से जुमेवारी निभै जांदो छौ।  अब हर पट्टी , हर क्षेत्र मा कैटरिंगै   दुकान खुलि गेन त सर्यूळ फर्यूळ ह्वे गेन।  कैटरर आंदो अर सब काम कौरिक चलि जांद।  पैल इना फौड़ मा खाणक  बणनु रौंद छौ अर बगल मा लोग दुनिया भर की छ्वीं लगांदा छा।  अब इना कैटरर खाणा बणाणु रौंद त लोग बाग़ अपण ड्यारम सास भी कभी बहू थी जन सीरियल दिखणम व्यस्त रौंदन, फिर  पीण-पिलाण जन महत्वपूर्ण कार्यक्रम छन।    अर लोग तबि जीमण का पास तबि आंदन जब भोजन परोसणो तैयारी चलणी  ह्वावो। गां मा बि शहरं जन जीमण खाण अब एक औपचारिक कार्यक्रम ह्वे गे। जीमण कु असली मजा इन्वॉल्वमेंट मा छौ , जीमण को जजबा शामिल हूण अर सम्म्लित कार्य करण मा छौ , जीमण को परम आनंद भागीदारी मा छौ अर जब अब हम भागीदारी ही नि निभांदवां  त जीमण को मजा बि दूर ह्वे गे।   सहकारिता गरीबीs  जेवर च अर अब गरीब क्वी नी  च। 
त मि बोल्दु बल जब गां अर शहरूं मा अंतर नि  रै गे त क्या गाँव अर क्या शहर तो फिर गां जैक क्या करण ?





Copyright@ Bhishma Kukreti  7 /11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...]

Bhishma Kukreti

Friendly Army drill between Kumaon and Garhwal Armed forces in Trimall Chandra period

(History of Kumaon from 1000-1790 AD)

         (History of Chand Dynasty Rule in Kumaon)
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 183

                                              By: Bhishma Kukreti

    Trimall Chandra did take shelter under Garhwal kingdom in his bad days. Garhwal king helped monetarily to Trimall Chandra for getting crown.  In the time of Trimall Chandra, there were cordial relations between Garhwal and Kumaon kingdoms.
              However, 'Garhrajvansh Kavya' and 'Garhwal ka Aitihasik Vritant' state that there was friendly battle between Kumaon and Garhwal armies.
                  Garhwal king Shyam Shah was busy in Tibet border in 1624-1625. Mahipat Shah (uncle of Shyam Shah in relation) was looking after the Garhwal kingdom rule from Shrinagar. There is inscription in Keshoray Math that Mahipat Shah took Garhwal rule in 1625. Shyam Shah was alive till 1631. That means Mahipat Shah was chief executive officer of King Shyam Shah.
  Mahipat Shah was Vammargi (stern believer on Tantra). At the time of Kumbh at Haridwar, in confusion, Mahipat Shah killed Naga saints and put out the eyes from idol of Bharat temple. He killed other innocent people. He wanted to die in battle for repenting his sinful deeds.   
Mahipat Shah sent a request to Kumaon King Trimall Chandra to come forward for battle. Without getting positive answer from Trimall Chandra, Mahipat Shah marched towards Kumaon with his army.
            It is described in Garhrajvansh Kavya by Maularam that three pair of 'Auji '(drum player professionals) of Salan (south Garhwal ) were leading army by playing Dhol-Damau. The soldiers from Lohaba and Badhan were marching with food materials into Kandi on their backs. They had Tada, Tobda, Batfar, Kath Patela etc for body protection. With Khas –Rajput soldiers, there were armed forces combined by Diswali Muslim, Dilwali Hindu from Delhi; and Chief Banwadidas Tumvar as commander. There were ministers, commanders and Brahmin priests with the king.
   When Trimall Chandra got message of Mahipat Shah, he consulted his minister and sent his lawyer to Mahipat Shah. In his plea, Trimall Chandra reminded Mahipat Shah that he (Trimall) took shelter and Garhwal king helped him in bad days. Therefore, Trimall requested Mahipat Shah to return back from border.  Trimall clearly sent message that he is Kumaon because of help from Garhwal king. Trimall requested that instead of attack or battle he was ready to send tribute.
             Mahipat Shah insisted on battle as dying in battle was main character of a Rajput.  The lawyer of Kumaon Kingdom suggested that if battle was inevitable, Mahipat Shah should come with least army. Mahipat Shah accepted the suggestion of Kumaon kingdom lawyer. Mahipat Shah sent back his major army. Mahipat Shah ordered to coronate his son Prithwipati Shah as Garhwal kingdom King. The army was led by under Banwadidas Tomar (originally from Delhi) and now, there were only 1200 soldiers. Mahipat Shah marched with his army towards Almora. No Kumaoni army resisted at all.  Mahipat Shah camped near Koshi River bank in Almora.
     The Kumaon king Trimall Chandra did not send his army for battle.  Mahipat Shah sent 'bangles ' to Trimall Chandra and started throwing arrows towards palace. Now, Trimall Chandra sent his army to fight with Mahipat Shah.  Kumaoni army killed Mahipat Shah and Banwadidas Tomar in the battle. Perhaps this battle happened in summer of 1635. This battle was just to fulfill madness of a mad Garhwal king Mahipat Shah. The battle was unnecessary and hundreds of soldiers were killed. 



Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 7/11/2013

                                      References

Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas Bhag 10, Kumaon ka Itihas 1000-1790
Badri Datt Pande, 1937, Kumaon ka Itihas, Shri Almora Book Depo Almora
Devidas Kaysth, Itihas Kumaon Pradesh
Katyur ka Itihas, Pundit Ram Datt Tiwari
Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
Atkinson, History of District Gazette
Menhadi Husain, Tuglak Dynasty
Malfujat- E Timuri
Tarikh -e-Mubarakshahi vol 4
Kumar Suresh Singh2005, People of India
Justin Marozzi, 2006, Tamerlane: Sword of Islam
Bakshsingh Nijar, 1968, Punjab under Sultans 1000-1526 
The Imperial Gazetteer of India, Volume 13 page 52 
Bhakt Darshan, Gadhwal ki Divangit Vibhutiyan
Mahajan V.D.1991, History of Medieval India
Majumdar R.C. (edited) 2006, The Sultanate
Rizvi, Uttar Taimur Kalin Bharat
Tarikhe Daudi
Vishweshara nand , Bharat Bharti lekhmala
Aine-e Akbari
Akbari Darbar
Tareekh Badauni
Eraly Abraham, 2004 The Mogul Throne
The Tazuk-i-Jahangiri
Maularam- Gadh Rajvansh Kavya
Ramayan Pradeep
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -184   
History of Kumaon (1000-1790) to be continued....
Middle Himalayan, Indian Medieval Age History of Chand Dynasty rule in Kumaon to be continued...
  (Middle Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1790 AD to be continued...)
Xx
Notes on Asian Medieval history of Kumaon; Asian Medieval history of Pithoragarh Kumaon; Asian Medieval history of Dwarhat Kumaon; Asian Medieval history of Champawat Kumaon; Medieval history of Bageshwar Kumaon; Asian Medieval history of Nainital Kumaon; Asian Medieval history of Udham Singh Nagar Kumaon; Asian Medieval history of Almora Kumaon; Asian Medieval history of Kumaon Central Himalaya; Asian Medieval history of Kumaon North India; Asian Medieval history of Kumaon, South Asia;

Bhishma Kukreti





                                     उत्तराखंड  परिपेक्ष में लिंगुड़  की सब्जी , औषधीय उपयोग,अन्य   उपयोग और   इतिहास

                            History /Origin /introduction, Food uses , Economic Uses of Edible Fern (Diplazium esculentum)   in Uttarakhand context
                                           उत्तराखंड  परिपेक्ष  में  जंगल से उपलब्ध सब्जियों  का  इतिहास -12

                                     History of Wild Plant Vegetables ,  Agriculture and Food in Uttarakhand -12                       
         
                                              उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --52

                                        History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -52

                                                                आलेख :  भीष्म कुकरेती
नाम
गढ़वाल -कुमाऊं -लिंगड़ , लिंगुड़
हिमाचल प्रदेश -लिंगडी
सिक्किम -निंगरु
अन्य भारतीय उत्तर पूर्वी प्रदेश -धेकिया
पूर्वी नेपाल - निंगरो /निंगडो
पश्चिमी नेपाल -नियुरो (मतलब मुड़ा हुआ )
बंगलादेश -धेकि शाक
चीनी नाम -पाकु
लिंगुड़  एक फर्न है जो समुद्र तल से लेकर 1500 मीटर  सकता है.कहीं कहीं 2300 मीटर तक भी देखे गए हैं। अधिकतर 80 cm ऊँचे फर्न पाये जाते हैं।
लिंगुड़ का जन्म स्थल दक्षिण -पूर्वी एसिया है याने भारतीय उप महाद्वीप लिंगुड़ का जन्मस्थल भी हो सकता है।
चरक संहिता या अन्य आयुर्वैदिक पुस्तकों में कई फ़र्नों  के उपयोग का उलेख हुआ है।
लिंगुड़ भारतीय  महाद्वीप  , चीन , तिबत , मलेसिया , कम्बोडिया , लाओस ,इंडोनेसिया , सिंगापुर , जापान, कोरिया आदि देसों में पाया जाता है। भारत में हिमालय की पहाड़ियों में लिंगुड़ का प्रयोग सब्जी व औषधि में होता है
100 ग्राम लिंगुड़ की पत्तियों में पानी ( 90 मिलि ग्राम ), प्रोटीन (3. 1 ग्राम ); फाइबर ( 1. 2 ग्राम) ;राख ( 1 . 2 ग्राम ); पोटासियम (115 मि ग्राम ) कैल्सियम (22  ) मिली ग्राम ),लौह (1 . 2  mg ) पाया जाता है।
लिंगुड़ और खुंतुड़ नाम की पीछे क्या तिब्ब्ती  भाषा का कोई प्रभाव होगा ?क्या  लिंगुड़ उत्तराखंड के खश बोली (2500 साल पहले ) का शब्द है ?

                           लिंगुड़ के औषधीय उपयोग

लिंगुड़ दस्त , कबज आदि में औषधि के रूप में उपयोग होता है।
माओं को  बच्चा पैदा होने के बाद  टॉनिक के रूप में , रुधिर रोकने में कुछ देसों में लिंगुड़ का उपयोग किया जाता है।
वैज्ञानिक अमित  सेमवाल और ममता सिंह के अनुसार गढ़वाल -कुमाऊं में लिंगुड़ के कई लोक औषधि उपयोग है जैसे - दस्त  दूर करने , टॉनिक ,जुकाम , खांसी , पेट के दर्द , पेट की कृमियां दूर करने , कीड़े -मकोड़े दूर करने में लिंगुड़ का उपयोग होता है। अमित सेमवाल ने सिद्ध किया है कि लिंगुड़ में एंटी-बैक्टेरिया के गुण हैं।
ध्यानी ने एक वैज्ञानिक लेख में लिखा कि लिंगुड़  गढ़वाल में आयुर्वैदिक औषधि में अष्टवर्ग पौधों में से एक पौधे के रूप में महत्वपूर्ण  पौधा है.
ऐसा लगता है कि लिंगुड़ उत्तराखंड में  पांच हजार साल से मनुस्य के  काम आता रहा होगा . शायद आग अपनाने के कुछ सैकड़ों साल बाद मनुष्य ने लिंगुड़ को भूनकर खाना शुरू कर दिया होगा।

                         लिंगुड़ की सब्जी

लिंगुड़ दो प्रकार क  होते है एक खाने योग्य दूसरे  विषैले अथवा ना खाने लायक।
सब्जी के लिए मुड़ी हुयी कच्ची उम्र की लाल भूरी रंग की कोपल/डंठल  का ही उपयोग होता है।
सबसे पहले डंठलों को कपड़े से साफ़ करते हैं जिससे डंठल से रेसे निकल आयें।
फिर लिंगुड़ को राई जैसे काटते  हैं या सीधा उबालते हैं और फिर उबाले डंठलों को काटा जाता है।
फिर उबली कटी डंठलों के पानी को निखार कर इन्हे  थाली में  रख देते हैं।
कढ़ाई में कडुवा तेल गरम किया जाता है और उसमे जख्या /जीरा /धनिया या भांग का तड़का छौंका डाला जाता है।
फिर उबले- कटे लिंगुड़ डालते है, भूना जाता है व साथ में मसाले, नमक , टमाटर डालकर पांच -सात मिनट पकने दिया जाता है।
पहाड़ों में लिंगुड़ का समय और प्याज का समय गर्मियों में होता है।  तो प्याज की पत्तियों के साथ लिंगुड़ की मिश्रित सब्जी भी बनायी जाती है।

             लिंगुड़ का सुक्सा व अचार भी बनाया जाता है .



Copyright @ Bhishma  Kukreti  7 /11/2013

Notes on History of Culinary, Gastronomy in Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Doti Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dwarhat, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pithoragarh Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Champawat Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Nainital Uttarakhand;History of Culinary,Gastronomy in Almora, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Bageshwar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Udham Singh Nagar Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Chamoli Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Rudraprayag, Garhwal Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Pauri Garhwal, Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Dehradun Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Tehri Garhwal  Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Uttarakhand Uttarakhand; History of Culinary,Gastronomy in Haridwar Uttarakhand;

( उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; पिथोरागढ़ , कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चम्पावत कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; बागेश्वर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; नैनीताल कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;उधम सिंह नगर कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;अल्मोड़ा कुमाऊं  उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हरिद्वार , उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;पौड़ी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ;चमोली गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; रुद्रप्रयाग गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; देहरादून गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; टिहरी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तरकाशी गढ़वाल   उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास ; हिमालय  में कृषि व भोजन का इतिहास ;     उत्तर भारत में कृषि व भोजन का इतिहास ; उत्तराखंड , दक्षिण एसिया में कृषि व भोजन का इतिहास लेखमाला श्रृंखला )


Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum)  in Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum in Pauri Garhwal, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum in Chamoli Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables  in Rudraprayag Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Tehri Garhwal Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible  vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Uttarkashi, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Pithoragarh,Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables in Almora, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Bageshwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Nainital, Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; History /Origin /introduction of wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Champawat , Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context; Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum )  in Haridwar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Dehradun Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;Notes on History /Origin /introduction of  wild edible vegetables Edible Fern (Diplazium esculentum ) in Udham Singh Nagar Uttarakhand, Middle Himalaya , North India, South Asia  context;

Bhishma Kukreti


                   गढवाली लोक नाटकों में    हर्ष     भाव

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -35

                                        Bhishma Kukreti

              According to Bharat's Natyashastra, Joy sentiment should be represented by a happy face and eyes, sweet words, embracing, horipilation, tears, perspiration and  like that. 
         There are many examples of showing Joy sentiment in Garhwali folk dramas. When there is religious ritual Ghadela or Pando Nritya and the Jagari sing Jagar of Krishna birth, there is description of joy in Jagar and the audience feels joy by listening Krishna birth event. Even Jagri also shows the joy sentiment on his face.
            Those who watched Badi –Badan dance –song would vouch this author about dramatic showing of joy by Badis after getting reward from audience. The Badis sing in praise-
समनैन ठकुर ! तुमरी देळि भरीं रैन
तुमर ड्यार रुप्यों छळाबळि हूंद रैन   

       The Badi and Badan show signs of joy sentiment on their faces by getting award and by hearing the praise from Badi and Badan song for   awarder, the audience also gets joy and start providing award to Badi-Badan. 
Joy Sentiment in Kumaoni Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays
British rule had a policy that whenever their administrative officers used to visit villages for official works the villagers had to do free labor in transporting necessary items of officers. Besides free labor, the officers used to insult local people. 
  There was a mass movement against compulsory unpaid labor policy by British in Kumaon region led by Kumaon Kesari Badri Datt Pandey, Har Govind Pant, Victor Mohan and other freedom fighters. The movement was successful and British administration had to abolish Kuli-Begar policy.   The following folk song illustrates and remembers the Kuli Begar movement of Kumaon.



             कुल्ली बेगारा


(सन्दर्भ :डा त्रिलोचन पांडे :कुमाउनी  भाषा और  साहित्य )

(इंटरनेट प्रस्तुती व व्याख्या - भीष्म कुकरेती )


ओ झकूरी यों ह्रदय का तारा , याद ऊँ छ जब कुल्ली बेगारा ।  .
खै गया ख्वै गया बड़ी बेर सिरा , निमस्यारी डाली गया चौरासी फेरा ।
सुण रे पधाना यो सब पुजी गो , धान ल्या चौथाई घ्यू को ।
ह्यूंन चौमास , जेठ असाढ़ा नंग भुखै बाट लागा अलमोड़ी हाट।
बोजिया बाटा लागा यो छिन कानै धारा , पाछी पड़ी रै यो कोड़ो की मार ।
यो दीन दशा देखी दया को कुर्माचल केसरी बदरीदत्त नाम ।
यो विक्टर मोहना ,  हरगोविन्द नामा , ये पूजा तीन वीर।
सन इक्कीस उतरैणी मेला यो , ये पूजा तीन वीरा गंगा ज्यू का तीरा ।
सरजू बगड़ा बजायी लो डंका , अब नौ रौली यो कुल्ली बेगारा ।
क्रुक सन सैप यो चाये रैगो , कुमैया वीर को जब विजय है गो ।
सरयू गोमती जय बागनाथ , सांति लै सकीगे कुल्ली प्रथा ।


Whenever we remember Kuli –Begar, we shiver by pain.
The unpaid labor without clothing had to go for compulsory labor as bonded labor; people had to take heavy weight on their solders.
On top of it the officers used to beat by whip or whipping was common from officers.
The Kurmachal Kesary Badridatt Pandey felt the pain. Badridatt came ahead for movement
Victor Mohan and Hargovind also reached at Almora bazaar.
There was fair on Uttarayani (14th January) nineteen twenty one.
These three brave persons reached at poise river bank
The declared that people would refuse to take compulsory unpaid labor of British.
The British officer Crook could not anything or he declared freedom from compulsory unpaid labor policy.
By blessing of Sary-Gomati and Bagnath Kuli-Begar policy was stopped peacefully
             When there is community song-dance program and the above dance-song is performed, the audience shows sign of joy sentiment when the song is sung about abolishing Kuli Begar by British administration.



Copyright @ Bhishma Kukreti, bckukreti@gmail.com  7/11/2013


              Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Rituals and Traditional Plays part to be continued... 

                    References
1-Bharat Natyam
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali lok swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
Xx
Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; Joy Sentiment in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia;


गढवाली लोक नाटकों में हर्ष  भाव; टिहरी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   हर्ष भाव;उत्तरकाशी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  हर्ष  भाव;हरिद्वार गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   हर्ष भाव;देहरादून गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   हर्ष भाव;पौड़ी गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  हर्ष  भाव;चमोली गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में  हर्ष  भाव; रुद्रप्रयाग गढ़वाल के गढवाली लोक नाटकों में   हर्ष भाव;

Bhishma Kukreti

                               मंहगाई ज्वा नर्भगण कम नि हूंद !


                                 चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

                       मंहगाई क्या च ? अर्थशास्त्री बुल्दन बल  कीमतुं स्तर वृद्धि  कुण मैंगै बुल्दन।  याने कि आज प्याज सौ रुपया किलो मिलणु  च अर यदि लगातार तीन मैना तलक प्याजौ कीमत सौ रुप्या रावो त समझो कि मंहगाई नि बढ़णी च।
मंहगाई बि  माटु ( धूल ) , माखुं,  मच्छरुं  तरां सबि  जगा हरेकाक  घौरम  मिल्द अर सबि मैंगै से परेशान रौंदन ।  जन कि सरकारी दलौ सांसद जिंदल बि अपण नौकरूं तै मंहगाई भत्ता दींद दै सरकार तैं गाळि दींद।  आईपीएल मा नीता  अंबानी  क्रिकेटरुं  कीमत बढण से जब अपण मुम्बई टीम मा युवराज तै नि  खरीद सकदी  त नीता अंबानी सरकार तैं  सभ्य अर संवैधानिक भाषा मा ब्वे बैणी  गाळि दींदि कि सरकार मंहगाई रुकणम नाकामयाब च।  या जब अनिल अंबानी  तैं 2G घोटाला मा तिहाड़ जेल जयां  अधिकार्युं बान  तिहाड़  जेलम घूस जादा दीण पोड़द त अनिल अंबानी बि बुलद कि मंहगाई भौत बढ़ि ग्याई अस्तु मनमोहन सरकार की छुट्टी  हूण इ चयेंद। 
       मंहगाई की मार से मल्लया बि मरणु च. बिचरु मल्लया  मंहगाई का कारण किंग फिशर एयर लाइन्स का सरकारी बैकुं उधार , सरकारी कर अर अपण नौकरूं तनखा बि नि दे सकणु च।  मंहगाई से मल्लया का हजारों दगड्यौं जिकुड़ि मा डाम पड़ि गेन।  मल्लयान प्रोमिस कौर छौ कि हरेक तैं आर्कटिक सागरम पार्टी द्यालु पण मुर्दा मोरल यीं मंहगाई को कि मल्लया जन शिष्ठ, जबान को पक्को मनिख बि आर्कटिक सागरम पार्टी नि दे सकुणु च अर वै पर बि निरस्यां दगड्यौं दबाब च कि मनमोहन सरकार बदले जावो।  मंहगाई गरीब -अमीर नि देखदि।  वा करमजली सब्युं तैं तंग करदि।  मि तैं पूरो भरवस च कि राबर्ट बाड्रा बि मंहगाई से त्रस्त होलु तबि त अचकाल   बाड्रा द्वारा हरियाणा , उत्तराखंड , हिमाचल, राजस्थानम जमीन खरीदणो  क्वी खबर नी आणि च त साफ़ च बल मंहगाई भौत बढ़ गे।  सैत च बाड्रा बि बुलणु ह्वावो कि मनमोहन सिंह जी मंहगाई रुकणम नाकामयाब छन।
याने कि मंहगाई अमीर -गरीब को भेद नि करदी अर सब्युं तैं एकी आंखन दिखदि। 
मंहगाई बड़ी विचित्र असलियत  च अर या निरदयी मंहगाई अर्थ शास्त्र्युं तैं बि फेल कौर दींदि ।  पैल अर्थ शास्त्री बुल्दा छा कि मंहगाई डिमांड अर सप्लाई (मांग -पूर्ति ) पर निर्भर करदि।   जब भारत मा प्याजौ उत्पादन मा केवल 7 प्रतिशत की कमी आयी पण प्याज का दाम 600 प्रतिशत बढिन त अर्थ शास्त्र्युंन   पुराणि अर्थ शास्त्र की किताब -डिग्री जळै देन अर अब हरेक बड़ु अर्थ शास्त्री दुबर PhD करणो बान कृषि  मंत्री शरद पवार से अनुदान मांगणु  च। कृषि मंत्री बुलणा छन कि कृषि पर PhD कराणै जुमेवारी कृषि मंत्रालय की नी  च बलकणम रक्षा मंत्रालय या विदेश मंत्रालयै  च।
मंहगाई एक इन चीज च ज्वा छैं च पण दिख्यांदि नी च।  मंहगाई महसूस करे जांद।  मंहगाई का चिन्ह हूँदन जन कि पैल खिसाउंद पैसा लेक हम थैला या बुर्या  भौरिक अनाज लेक आंद छा अब थैला भौरिक रुप्या लिजांदा अर कीसा भौरिक अनाज लौंदा।
मंहगाई महसूस जरुर हूंद पण हरेक तैं मंहगाई महसूस नि हूंदि।  जनता तैं अर विरोधी दल तैं मंहगाई महसूस हूंदि पण योजना आयोग अर सरकारी राजनीतिक दल तैं मंहगाई महसूस नि हूंदि। सरकारी राजनीतिक दल बुलद बल विकास वृद्धि की असली निसाणी मंहगाई च।  ऊंक हिसाब से  मंहगाई बढ़ी माने विकासन हद पार करी आल।
मंहगाई एक भरम  च।  जब हम सिक्का मंदिरम चढांदां त सिक्का बड़ो लगुद पण जनि वै सिक्का तैं दुकानिम लिजांदा त वी सिक्का छुट ह्वे जांद।
मंहगाई इन जटिल चीज (?)  च कि मंहगाई संबंधी द्वी धुर विरोधी विचारकों तैं पद्म श्री मील जांद।
मंहगाई सचमुच मा निरदयी च। हमेशा  मंहगाई तनखा तैं दनकांदी," ये नरभागण तनखा ! त्यार दगड्या जन कि पट्रोल की कीमत , मकान की कीमत कथगा बढ़ि गेन पण तू छे कि अबि छ्वटि कि छ्वटि  याने नाटि /ड्वार्फ छे  "
मंहगाई एक ज़िंदा चीज च या चुनगी दीणी रौंद  पण या कैकि बि नि सुणदि ।  द्याखो ना !  प्रधान मंत्री रोज आश्वासन दीन्दन बल मंहगाई पर जल्दी ही काबू करे जाल पण या च कि रोज बेकाबू, बेलगाम , बेशरम घोड़ी तरां अग्वाड़ी ही बढ़णि रौंद।
मंहगाई कम करणो तरीकों पर हरेक देस मा  अर्थशास्र्युं तैं हर साल पद्म बिभूषण जन तगमा   मिल्दन पण आज तक मंहगाई तैं क्वी नि रोक साक। मँहगै पर लिखे जरुर सक्यांद पण मंहगाई से पार नि पाये सक्यांद। 
मंहगाई चालाक च , चतुर च , धोखा दीणम उस्ताद च।  मंहगाई का हरेक कार्य  कठोर , करुड़ , क्रूर  मर्द का छन पण मंहगाई अफु तैं जनानी बतांदी अर हम बि मंहगाई की भकलौण मा ऐक  मंहगाई तैं स्त्री लिंग मा जगा दींदा ! 



Copyright@ Bhishma Kukreti  8 /11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...]

Bhishma Kukreti

Suppressing Rebellions by Kumaon King Trimall Chandra a contemporary to Badshah Shahjahan

(History of Kumaon from 1000-1790 AD)

         (History of Chand Dynasty Rule in Kumaon)
History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon, Haridwar) - Part 184

                                              By: Bhishma Kukreti

                     Balyan , Chhakhata Revolt
           There was revolt from Sammal Caste group in village Balyan, Chhabees Dumaula Patti of Chhakhata region. In the leadership of Peera Sammal 'Paik' (brave man), Sammal Jamindar declared them free from Trimall Chandra rule. Peera Sammal started ruling from a big stone as court. The army of Trimall Chandra killed all rebellions and their families. Only one pregnant woman was spared.  Till the early twentieth century, there was no farming on that ground where Sammal people were killed by Trimall Chandra army. The big stone was there and is the witness of killing of Sammal people by army of Trimall Chandra.

          History aspects of Bajbahadur Chandra
            Trimall Chandra did not have any child. Supporters of Trimall Chandra were Mara groups. The immediate heir of Trimall Chandra was his brother Narayan Chandra. However, supporters of Narayan Chandra were Fadtyal group and Mara group never allowed that Narayan Chandra become King.  Mara group was always in search of a Rautela heir for Trimall Chandra.  They informed Trimall Chandra that when Karki, Gusain and Bhatt of Sor ousted eyes of Neel Gusain his maid hid orphan son of Neel Gusain and handed over to a Tiwari widow in a village. The Tiwari widow nurtured the orphan. The name of that child was named as 'Baja'. 
There are other couples of folklore about Baja. 
In 1635, Trimall Chandra declared 'Baja' as his heir or prince. The age of 'Baja' would be 13-14 in 1635.
      Trimall Chandra used to offer various court-works to 'Baja'. Now, 'Baja' was Baj Chandra or Baj Bahadur Chandra.
There is a four feet idol of Trimall Chandra in Jageshwar temple. There is Shloka carved on the back of idol and year is mention -1630.



Copyright@ Bhishma Kukreti -bckukreti@gmail.com 8/11/2013

                                      References

Dr. Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas Bhag 10, Kumaon ka Itihas 1000-1790
Badri Datt Pande, 1937, Kumaon ka Itihas, Shri Almora Book Depo Almora
Devidas Kaysth, Itihas Kumaon Pradesh
Katyur ka Itihas, Pundit Ram Datt Tiwari
Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
Atkinson, History of District Gazette
Menhadi Husain, Tuglak Dynasty
Malfujat- E Timuri
Tarikh -e-Mubarakshahi vol 4
Kumar Suresh Singh2005, People of India
Justin Marozzi, 2006, Tamerlane: Sword of Islam
Bakshsingh Nijar, 1968, Punjab under Sultans 1000-1526 
The Imperial Gazetteer of India, Volume 13 page 52 
Bhakt Darshan, Gadhwal ki Divangit Vibhutiyan
Mahajan V.D.1991, History of Medieval India
Majumdar R.C. (edited) 2006, The Sultanate
Rizvi, Uttar Taimur Kalin Bharat
Tarikhe Daudi
Vishweshara nand , Bharat Bharti lekhmala
Aine-e Akbari
Akbari Darbar
Tareekh Badauni
Eraly Abraham, 2004 The Mogul Throne
The Tazuk-i-Jahangiri
Maularam- Gadh Rajvansh Kavya
Ramayan Pradeep
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
   
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued... Part -185   
History of Kumaon (1000-1790) to be continued....
Middle Himalayan, Indian Medieval Age History of Chand Dynasty rule in Kumaon to be continued...
  (Middle Himalayan, Indian Medieval Age History (740-1790 AD to be continued...)
Xx
Notes on Asian Medieval  Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Pithoragarh, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval  Champawat, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Dwarhat, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Bageshwar, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Nainital ,Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Udham Singh Nagar, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Almora Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval Ranikhet, Kumaon History contemporary to Shahjahan; Asian Medieval history of Pithoragarh Kumaon; Asian Medieval history of Dwarhat Kumaon; Asian Medieval history of Champawat Kumaon; Medieval history of Bageshwar Kumaon; Asian Medieval history of Nainital Kumaon; Asian Medieval history of Udham Singh Nagar Kumaon; Asian Medieval history of Almora Kumaon; Asian Medieval history of Kumaon Central Himalaya; Asian Medieval history of Kumaon North India; Asian Medieval history of Balyan, Chhabees Dumaula Patti of Chhakhata region , Kumaon, South Asia;

Bhishma Kukreti



                                            क्या उत्तराखंड को अरसा देव प्रयागी ब्रह्मणो की देन है ?
                                 

                                                   
         
                                              उत्तराखंड में कृषि व खान -पान -भोजन का इतिहास --53

                                        History of Agriculture , Culinary , Gastronomy, Food, Recipes  in Uttarakhand -53


                                                  आलेख :  भीष्म कुकरेती
                           
  कल मै गढ़वाली फिल्मो के प्रसिद्ध निदेशक श्री अनुज जोशी से मुम्बई में मिला।  वहीं अरसा के इतिहास पर भी चर्चा हुई।
श्री अनुज जोशी ने अपने अन्वेषणों के आधार पर कहा कि अरसा कर्नाटकी ब्रह्मणो के द्वारा ही गढ़वाल में आया।
श्री जोशी  का तर्क है कि कर्नाटकी ब्राह्मण बदरीनाथ के पण्डे थी जो शंकराचार्य के साथ ही नवीं सदी में गढ़वाल आये थे. और कर्नाटक में भी देवालयों व अन्य धार्मिक अनुष्ठानो में अरसा  आवश्यक है व प्राचीन काल में भी था।
देव प्रयाग के रघुनाथ मंदिर में शंकराचार्य के स्वदेशीय , स्व्जातीय  भट्ट पुजारी आठवीं -नवीं सदी से ही हैं।  ये भट्ट पुजारी शंकराचार्य के समय देव प्रयाग में बसे होंगे।
देव प्रयाग में सभी पुजारी या पंडे बंशीय लोग केरल से नही आये अपितु दक्षिण के कई भागों जैसे कर्नाटक , तामिल नाडु , महारास्त्र व गुजरात से आये थे (डा मोहन बाबुलकर  का देव प्रयागियों का जातीय इतिहास ).
श्री  अनुज जोशी का तर्क है कि कर्नाटकी देव प्रयागियों के कारण अरसा गढ़वाल में आया।
अरसा का जन्म आंध्र या ओडिसा सीमा के पास कंही हुआ जो बाद में दक्षिण में सभी प्रांतों में फैला व सभी स्थानो में धार्मिक अनुष्ठानो में पयोग होता है।
हो सकता है कि अरसा केरल /तामील या कर्नाटक ब्राह्मण प्रवासियों द्वारा गढ़वाल में धार्मिक अनुष्ठानो में प्रयोग हुआ हो और फिर अरसे का गढ़वाल में प्रसार हुआ होगा।  यदि केरल के नम्बूदिपराद (जो रावल हैं )अरसा लाते तो आज भी बद्रीनाथ में बद्रीनाथ में अरसा का भोग लगता .
केरल के ब्रह्मणो द्वारा  अरसा का आगमन नही हो सकता क्योंकि अरसा या अरिसेलु केरल में उतना प्रसिद्ध नही है।
यदि  मान लें कि अरसा गढ़वाल में देव प्रयागी पुजारियों द्वारा  आया है तो भी कई  अंनुत्तरित हैं ।  जैसा कि अनुज जोशी का तर्क है कि  अरसा देवप्रयाग के कर्नाटकी प्रवासी ब्रह्मणो द्वारा आया है तो अरसा का नाम काज्जया होना चाहिए था।  कन्नड़ी में अरसा को kajjaya कहते हैं। कर्नाटक में काज्ज्या दीपावली का मुख्य मिस्ठान है।
यदि अरसा तमिल नाडु के प्रवासी ब्राह्मणो द्वारा गढ़वाल में आया तो अरसा का नाम अधिरसम होना चाहिए था क्योंकि अरसा को तमिल में आदिरसम /अधिरसम कहते हैं।
निम्न लेख मैंने 14 /9 / 2013 को लिखा था

                          उत्तराखंड में अरसा प्रचलन या तो ओड़िसा से आया या आन्ध्र प्रदेश से हुआ !
                              उत्तराखंड में कृषि व भोजन का इतिहास --10

                                   


                                   

अरसा उत्तराखंड का एक लोक मिष्ठान है और  आज भी अरसा  बगैर शादी-व्याह ,  बेटी के लिए भेंट सोची ही नही जा सकती है। किन्तु अरसा का अन्वेषण उत्तराखंड में नही हुआ है।
संस्कृत में अर्श का अर्थ होता है -Damage , hemorrhoids नुकसान।  संस्कृत से लिया गया शब्द अरसा को हिंदी में समय या वक्त , देर को भी कहते हैं।  अत : अरसा उत्तरी भारत का मिष्ठान या वैदिक मिस्ठान नही है।अरसा प्राचीन कोल मुंड शब्द भी नही  लगता है।
अरसा, अरिसेलु  शब्द तेलगु या द्रविड़ शब्द हैं ।
उडिया में अरसा को अरिसा  कहते हैं।
अरसा मिष्ठान  आंध्रा और उड़ीसा में एक  परम्परागत  धार्मिक अनुष्ठान में प्रयोग होने वाला मिष्ठान  है।
आन्ध्र में मकर संक्रांति  अरिसेलु /अरसा पकाए बगैर नही मनाई जाती है
उड़ीसा में जगन्नाथ पूजा में अरिसा /अरसा  भोगों में से एक भोजन है।
अरसा , अरिसा  या अरिसेलु एक ही जैसे विधि से पकाया जाता है। याने चावल के आटे (पीठ ) को गुड में पाक लगाकर फिर तेल में पकाना . तीनो स्थानों में चावल के आटे को पीठ कहते हैं।  उत्तराखंड में बाकी अनाजों के आटे को आटा कहते हैं।
                   ओड़िसा के पुरातन बुद्ध साहित्य में अरिसा या अरसा

प्राचीनतम विनय और अंगुतारा निकाय में उल्लेख है कि  गौतम बुद्ध को उनके ज्ञान प्राप्ति के सात दिन के बाद त्रापुसा (तापुसा ) और भाल्लिका (भाल्लिया ) दो बणिकों  ने बुद्ध भगवान को चावल -शहद भेंट में दिया था।  उड़ीसा के कट्टक जिले के अथागढ़ -बारम्बा के बुद्धिस्ट मानते हैं यह भेंट अरिसा पीठ याने अरसा ही था।
पश्चमी उड़ीसा में नुआखाइ (धन कटाई की बाद का धार्मिक अनुष्ठान ) में अरिस एक मुख्या पकवान होता है। उड़ीसा के सांस्कृतिक इतिहासकारों जैसे भागबाना साहू ने अरिसा को प्राचीनतम मिष्ठानो में माना है।
                     आंध्र प्रदेश में अरिसेलु का इतिहास

      आन्ध्र प्रदेश के बारे में कहा जाता है कि आन्ध्र  प्रदेश वाले भोजन प्रिय होते हैं।  दक्षिण भारत में अधिकतर आधुनिक भोजन आंध्र  की देन  माना जाता है। 
चौदहवीं सदी के एक कवि की  'अरिसेलु नूने बोक्रेलुनु ' कविता का सन्दर्भ मिलता है (Prabhakara Smarika Vol -3 Page 322 )।

                        अरसा  का उत्तराखंड में आना 
  उत्तराखंड में अरसा का प्रचलन में उड़ीसा का हाथ है या आंध्र प्रदेश का इस प्रश्न के उत्तर हेतु हमे अंदाज  ही लगाना पड़ेगा  क्योंकि इस लेखक को उत्तराखंड में अरसे का प्रसार का कोई ऐतिहासिक विवरण अभी तक नही मिल पाया है। 
पहले सिद्धांत के अनुसार    अरसा का प्रवेश उत्तराखंड में सम्राट अशोक या उससे पहले उड़ीसा या आंध्र प्रदेश के बौद्ध विद्वानों , बौद्ध भिक्षुओं अथवा अशोक के किसी उड़ीसा निवासी राजनायिक के साथ हुआ। इसी समय उड़ीसा /उत्तरी आंध्र के साथ उत्तराखंड वासियों का सर्वाधिक सांस्कृतिक विनियम  हुआ।
यदि अशोक या उससे पहले अरसा का प्रवेश -प्रचलन उत्तराखंड में हुआ तो इसकी शुरुवात गोविषाण (उधम सिंह नगर ), कालसी , बिजनौर (मौर ध्वज ) क्षेत्र से हुआ होगा ।
अरसा के प्रवेश में उड़ीसा का अधिक हाथ लगता है।
यदि अरसा उत्तराखंड में अशोक के पश्चात प्रचलित हुआ तो कोई उड़ीसा या आंध्र वासी उत्तराखंड में बसा होगा और उसने अरसा बनाना सिखाया होगा ।किन्तु यदि वह व्यक्ति आंध्र का होता तो वह  इसे अरिसेलु नाम  दिलवाता और उड़ीसा का होता तो अरिसा।  भाषाई बदलाव के हिसाब से उड़ीसा का संबंध/प्रभाव  उत्तराखंड में अरसा प्रचलन से अधिक लगता है।
कोई उडिया या तेलगु भक्त उत्तराखंड भ्रमण पर आया हो और उसने अरसा बनाने की विधि सिखाई हो !
या कोई उत्तराखंड वासी जग्गनाथ मन्दिर गया हो और वंहा से अपने साथ अरसा बनाने की विधि अपने साथ लाया हो !
लगता नही कि अरसा ब्रिटिश राज में आया हो।  कारण  सन 1900 के करीब अरसा उत्तरकाशी और टिहरी में भी उतना ही प्रसिद्ध था जितना कुमाओं और ब्रिटिश गढ़वाल में।
यह भी हो सकता है कि नेपाल के रास्ते अरसा प्रचलन आया हो किन्तु बहुत कम संभावना लगती है !

Copyright @ Bhishma  Kukreti  14 /9/2013

Bhishma Kukreti

                                     जरा सभ्य गाळि सिखे जावो !

                               चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती

     
(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

जब बिटेन उत्तराखंड मा पंचायत चुनावो छ्वीं लगण  शुरू ह्वेन तैबरि बिटेन मि पोलिटिकल कंसल्टैंट बि ह्वे ग्यों।  रोज क्वी ना क्वी पोलिटिकल सलाह मांगणकण ड्यार बिटेन फोन करणु रौंद अर करणि रौंदि।
अब सि परसि म्यार  स्कूलौ दगड्या बलबीरौ   भैजी  दलबीर भैजि फोन आयि बल ," यार भीषम ! तू अफु तैं गढ़वालीs बड़ो साहित्यकार बुल्दी पण ये गां तैं क्या फैदा ?"
मीन ब्वाल ," कनो अचाणचक गां तैं गढ़वळि  साहित्यकारौ क्या जरुरत पोड़ि गे ?"
दलबीर भैजिन ब्वाल ," अब तू तो जाणदि छे मि ग्राम प्रधान क्या बौण कि तै दिन बिटेन म्यार ख़ास भुला बलबीर पर बि प्रधान बणणो भूत -खबेस लगि गे अर ऊ बि ग्राम प्रधानौ बान खड़ हूणु च ?"
मीन पूछ , " त क्या बोट दीणो ड्यार आण ?"
दलबीर भैजि उत्तर छौ ," नै नै ! अबि इथगा कंगाली बि नि आयि कि प्रवास्यूं बोटुं  जरुरत पोड़ि जावो।  अर  तीन बोट त बलबीर तैं दीण।  बलबीर त्यार क्लासफेलो जि छौ। "
मीन पूछ , "तो चुनाव बान गढ़वळि  साहित्यकार की  जरूरत कखम पोड़ि गे?"
दलबीर भैजिन जबाब दे ," अरे जरा कुछ गाळि चयाणा छन ?"
मीन चकरैक ब्वाल ," भैजि पैल जब तलक बडा  जी बच्यां छा तब तलक गां इ ना सरा अडगैं (क्षेत्र )मा वूं से कैड़ि अर बुरि गाळि दीण वाळ क्वी नि छौ अर अब मीन सूण सरा ब्लॉक मा तुम से बड़ो गाळिदिवा क्वी नी च त फिर बि तुम तै गाळि चयाणा  छन ?"
दलबीर भैजि ," अरे उन सि बात हूंदी त मि सालों  "......" नि" ..." । मि वै बलबीर की ......बि ...  पण जरा बात ही कुछ हौर च।. " (यी गाळि लिखे नि सकेंदन )
मीन पूछ ," कनो ? क्या बात ह्वे ग्यायि ? क्या तुमर पीठि भाइ बलबीर तुम से बड़ो गाळिदिवा ह्वे ग्यायि क्या "
दलबीर भैजि , " नै नै ! वु अपण ब्वैक मैसु क्या गाळि द्यालो।  गाळि दीणम त मीन अपण बुबा की बि  ...... ?
मीन ब्वाल ," त अंगरेजी मा गाळियुं शब्द चयाणा छन ?"
दलबीर भैजि , " नै रे ! अंग्रेज क्या गाळि द्याला जु मि दे सकुद !"
मि ," त पंजाबी  गाऴयुं जरुरत च ?"
दलबीर भैजि , " ओहो ! पंजाबी मीमांगन गाळि सिखणो आंदन अर तू पंजाबी गाळयुं छ्वीं लगाणु छे ?"
मि ," कबि मि गढ़वाली गाळि शब्दकोश छपौल त तुम से ही सौब गाळि संकलन करलु। तो फिर तुम तै कना गाळि चयाणा छन ? "
दलबीर भैजि ," अरे भै वुन गाळि चयाणा छन जौं गाळयुं तैं सज्जन , सभ्य , साधु , सरीफ , शांत , सुसंस्कृत , भद्र, प्रेरणा स्रोत्र लोग प्रयोग करदन। "
मि ," भैजि ! सज्जन , साधु , सभ्य , सरीफ , शांत , भद्र, सुसंस्कृत , संस्कारी , संवेदनशील , सभ्रांत , प्रेरणा दींदेर लोग सुपिन मा बि गाळि नि दींदन।  "
दलबीर भैजि ," क्या गधा जन बात करणु छे? "
मि ," हाँ यदि सज्जन , साधु , सरीफ , शांत , सभ्य , भद्र, सुसंस्कृत , संस्कारी ,  प्रेरणा दींदेर गाळि द्यावो तो वो सज्जन , साधु , सरीफ , शांत , भद्र, सुसंस्कृत , संस्कारी , संवेदनशील , सभ्रांत , प्रेरणा दींदेर ह्वेइ नि सकुद। "
दलबीर भैजि ," समिज ग्यों ! समिज ग्यों ! तू बलबीरौ दगड्या छे त मि तैं सभ्य , संस्कारी , सुसंस्कृत , संवैधानिक दृष्टि से न्याययुक्त  गाळि नि सिखाण  चाणु छे। "
गुस्सा मा दलबीर भैजिन फोन काटि दे।
आज बलबीरौ फोन आयी अर गुस्सा मा बुलण बिस्यायि , "क्या रै भीषम ! उन त तू बुल्दु बल मी त्यार दगड्या छे।  पण तीन म्यार भैजि तैं सभ्य , संस्कारी , सुसंस्कृत , संवैधानिक दृष्टि से न्यायपूर्ण  गाळि किलै सिखैन ?"
मीन पूछ , " कनो क्या ह्वाइ ?"
बलबीरन जबाब दे , " अरे म्यार भैजि (दलबीर )  पैल मि तैं माँ -बैण्युं  गाळि दींदा छा।  अर ब्याळि बुलणा छा कि बलबीर सांप है , मौत का  सौदागर है , दानव है , राक्षस है , हत्यारा है , भस्मासुर है। "
मीन ब्वाल , ' ब्वेक सौं छन मीन दलबीर भैजि तै सभ्य , सुसंस्कृत गाळि नि सिखैन। "
बलबीर ," वो त भैजिन दिल्ली मा कै कॉंग्रेसी से यी सभ्य , सुसंस्कृत गाळि सीखि होला।  मी बि फोन कौरिक दिल्ली का कै भारतीय जनता पार्टी वाळ से संस्कारी , सुसंस्कृत , संवैधानिक दृष्टि से न्यायपूर्ण  गाळि सीखि लींदु। "
बलबीरौ फोन कट कि गां बिटेन मेरी मौसी फोन ऐ गे ," ये भीषम ! मि अपण जिठा जीक विरोध मा प्रधानौ चुनाव लड़णु छौं। जरा कुछ सुसंस्कृत , सभ्य गाळि शब्द सुझादि। "
मि ," मौसी ! चुनाव मा जनता की समस्याओं पर बहस हूंदी अर तू गाळि शब्द खुज्याणि छे ?"
मौसी जबाब छौ ," अब जब प्रधान मंत्री प्रत्यास्यायी , बड़ा बड़ा मंत्री जनसमस्यों  छोड़िक खुलेआम अपण विरोधयुन तै सभ्य -असभ्य गाळि द्याला त हमन बि यूं देश का कर्णाधारों पद चिन्ह पर चौलिक अपण विरोध्युं तै  गाळि ही दीण कि ना ? "
मीन जबाब दे , " ठीक च एकाद दिनम सभ्य गाळि सीखिक फोन करुद। "
मौसिन ब्वाल ," तू रण दि इथगा देर मा त जिठा जी मि तै कुज्य़ाण  कथगा गाळिदे द्याल धौं।  मी दिल्ली मा कै बडु  राष्ट्रीय नेता तै फोन कौरिक गाळि सीखि ल्योलु।"
मौसिन फट से फोन काटि दे।  अर मेरि समज मा नि आणु कि यी भारतम क्या होणु च?   देस की समस्याओं समाधान की जगा नेता लोग गाळि दीणा छन या गाळि सिखणा छन।


Copyright@ Bhishma Kukreti  10 /11/2013



[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक मसखरी  दृष्टि से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  के  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वाले के  पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले के  भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले के  धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले के वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  के पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक के विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक के पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक के सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखक का सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक के राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य श्रृंखला जारी ...]